Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 30.11.2019. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
BK
V Praze : NAMU, 2018
378 stran : ilustrace, noty ; 20 cm

objednat
ISBN 978-80-7331-482-8 (brožováno)
Teoretická řada ; I. svazek
001480917
// \ // I // ./ // // // // // // // ’ // // // // // Předmluva—6 Úvod—8 // Pojem dramatického umění // 13-68 // i // J // I // Povaha dramatického díla 14-29 // 14—Do dramatického umění patří činohra i zpěvohra 15—Povaha materiálu: dramatické dílo je divadelní představení 16—První jeho znak: spřežení dvou různorodých složek, viditelné se slyšitelnou 17—Knižní drama a koncertní opera 18—Nepostačitelnost pouhého textu slovního i hudebního 19—Představení o témže textu jsou vlastně různá díla dramatická 20—Druhý znak: skutečné provedení jako nutná existenční podmínka 22—Příčiny „textového“ pojetí dramatických děl 25—Text a dílo: Podstata výkonného umění 24—Herectví není výkonným uměním 27—Problém fixace časových umění 28—Vztah mezi textem a hereckým výkonem je vztah umělecké korespondence // II // Teorie syntetická 30-40 // 30—Dramatické dílo jako spojení umění 31—Teorie Hostinského 33—Vznik dramatického díla: posloupné spojení umělců 34—Některé složky dramatického díla připomínají určitá umění 35—Divadelní antinomie 37—Úskalí dramatické praxe 38—Divadelní kompromisy 39—Herecká složka je specificky dramatická // III // Teorie analytická 41-68 // 41—Dramatické umění je samostatné a jediné 41—Psychologický rozbor dramatického díla; princip estetické analýzy 42—Stálé složky: osoby dramatu a místo
dramatu 44—Proměnlivá složka: děj dramatu 44—Definice „jednánľ a odtud plynoucí definice dramatického děje a dramatické osoby 45—Dramatické dílo je nutně dílo kolektivní 46—Obsahový a citový rozbor „dramatické-hou dojmu; jeho motorická podstata 47—Populární význam slova „dramatický“ 48—Dramatické děje přirozené a umělé 49—Princip funkční libosti 51—Dvojitá // OBSAH // představa významová: technická a obrazová 51-Dramatické umění je umění obrazové 52—Specifické zvláštnosti herectví 543-Pojem herecké „postavy“ a „spoluhry“ 55—Princip korespondence mezi představou technickou a obrazovou 56—Herectví je stálá a nutná složka dramatického umění 57-Definice herce 58—Rozsah dramatického umění. Odlišení oborů jemu blízkých: tanec 59—Umění artistů 61-Postulát totality hereckého výkonu: i řeč do něho patří 61—Pantomima 62—Také scénická prostora patří ? hercům 63—Činohra jako pouhé dílo herecké 63—Výpravná hra a film 64—Zpěvohra a scénický melodram jako „zhudebněná“ díla herecká 65—Definice dramatického díla vůbec a činohry, zpěvohry, scénického melodramatu zvlášť 66-Princip dramatičnosti a princip stylizace // Princip dramatičnosti // 69-328 // IV // Dramatický text / Tvorba dramatikova 70-104 // 70-Význam termínu „poetický“ 71-Ideálnost děje, času, osob atd. v poezii proti jejich reálnosti v dramatu 74-„Divadelnf
čtení dramatu 79-Tvorba dramatikova. Na jejím počátku není slovo, nýbrž situace 81-Motorický podklad dramatikových koncepcí 82—Rozbor „předuševnění“ 83-Podmínky předuševnění dramatikova 85—Fixace dramatické tvorby textem 87—Přímé řeči 89—Úkol textu v genezi dramatického díla 90—Pouhé textové zkoumání a hodnocení dramatického díla je nepřípustné 93-Divadelní hry bez textu 95-Dramatický úkol textu 96-Text jako součást herecké postavy (role) 97-Řeč jako charakteristika dramatické osoby: sociální nářečí 98—psychologická nářečí 98—myšlenkový obsah 99—Text jako součást herecké spoluhry (dialog) 99-Text jako složka dramatického děje 100—Dynamický a statický účinek řečí v dramatu 102-Řeči teoretické, vyprávěcí a lyrické 103—Dramatická vazba 104- Stupeň dramatičnosti textu // V // Dramatická osoba / Tvorba hercova 105-156 // 105—Fikce „cizího herce“ ? vyšetření čistě hereckých složek 105—Dramař/cká osoba jako soubor vněmů se stálým jádrem 109-Přímý a nepřímý (asociační) činitel dojmu 110—Dramatičnost díla pochází z činitele asociačního 111—Princip dramatické pravdivosti 112-Rozbor asociačního činitele: 1. stálý soubor (oblek a tělesný zjev). Statická charakteristika dramatické osoby 113—Motiv záměny osob 115 — 2. Proměnlivý soubor (mluva, chování a činy). Vyjadřovací schopnosti // OBSAH // mimiky 118-Dramatická schopnost
mimiky převyšuje lyrickou 120-Dynamická charakteristika dramatické osoby 120—Motiv přetvářky 121—Poměr mezi mimikou a řečí osoby 123-Dramatická osoba jako trojitá syntéza charakterizační 124—Princip kontinuity dramatické osoby 126—Rozbor herecké postavy, postava jako soubor vnitřněhmatových vněmů 127—Maska a kostým 129—Divadelní optika a akustika 130—Psychofyziologická korespondence 130—Postava jako útvar psychofyziologický 131—Primát souboru fyziologického 133—Stabilní složka postavy 134—Rozbor hereckého zaměření 135—Psycho/og/e herce. 1. Herecké nadání: Schopnost přetělesnění a přeosobnění 136—Schopnost výrazu; herec a recitátor 138-Herec jako typ motorický 139-Logika hereckého myšlení: zákon koordinace impulzů, kontinuity postavy, exteriorizace impulzů 141—2. Prameny herectví: zkušenost vnitřní 143-zkušenost vnější; napodobivé nadání 144—Automatizace hereckých motivů (herecká technika) 146 — 3. Konkrétní tvorba hercova 147—Stadium přípravné 147—Koncepce postavy 149—Provedení postavy 151—Fixace postavy 153—Definitivní výkon 154—Imaginární stavy duševní 156—Typy herců 156—Roztřídění hereckých postav // VI // Dramatický děj / První úkol režisérův 157-211 // 157—Spor o primát osoby či děje v dramatu 158—Rozbor lidského jednání 159_ jednání osobní 161—Kauzálně finální svazek osobního jednání 162—Jednání vzájemné
163— Shoda a spor 164—Pragmatický svazek vzájemného jednání 166—Dramatická relace 167-Typy dramatických relací 171—Časová proměnlivost dramatické relace 173-Dramat/cká situace a výjev 174-Rozbor dramatické situace: počet osob v ní 176-Nárysy dramatických forem 177-Sbor 177—Monolog 179—Váha osob v situaci 181—Dramatická polyfonie 183—Ansámbl 183—Osobní zřetězení 184—Motiv skrytí 185—Princip zveřejnění 188-Účinek zveřejnění 192—Děj dramatu; jeho extenzita a kontinuita 193—Kombinace složek názorných s myšlenými; expozice 195—Idea dramatického děje 196—Konec děje. Úloha náhody v dramatu 197—Úkol režisérův: Koadaptace souhry 198—Syntéza hereckých postav a forma souhry 200—První úkol režisérův: režisér-dirigent 202-Jeho specifické nadání 208-Dramatická forma. Přísná vazba časová 205—Tranzitornost děje 207-Asymetrie děje 208-Princip gradace 209-Forma dynamická a agogická v činohře 210—Kombinace s formou ideovou // OBSAH // VII // Divadelní scéna / Druhý úkol režisérův 212-258 // 212—Definice divadelní scény 213—Ohraničení scény 214—Struktura jejího prostoru 215—Rozsah „místa děje“ 217—Členění scény; scéna neutrální 218—Pevná výplň scény, scénické předměty vůbec 219-Od herce ? scéně 221-Předměty funkční a charakterizační 221-Otázka pravosti jejich látky 222-Otázka jejich tělesnosti 223—Scénické kvality statické;
nepatří do umění výtvarného 226-Scé-nické kvality kinetické 227 Scénická situace 228—Scénické kvality poziční a motorické 230—Dramatizace kinetických kvalit scénických 231—Dramatická scéna jako silové pole psychické 232—Přehled scénických kvalit kinetických. 233—A. Relace prvotní. 1. poziční 235-2. motorické 238 - B.Relace vzájemné. 1. poziční 241 2. motorické 245 C.Ansámbl 247—Sbor 249—Scénické kvality variabilní 250—Scénické světlo 251—Druhý úkol režisérův: režisér-scénik. Scénická forma statická 252 Scénická forma kinetická 253—Požadavek obrazovosti scénické formy 254-Úhrnná forma dramatického díla a její členění 256-Po-měr režiséra-scénika ? autorovi 257—Zákon rampové tendence 258—Stupeň dramatičnosti scény. Specifické nadání režiséra-scénika // VII // Dramatická hudba / Tvorba skladatelova 259-328 // 259 Obrazovost zpěvoherní hudby 261—1. Obrazivé schopnosti hudby. Zobrazování vnějších jevů (zvukomalba) 263-Zobrazování vnitřních jevů (dušemalba) // 266— Citový (lyrický) účinek hudby 267-Snahový (dramatický) účinek hudby // 267— Připodobení hudebního účinku citům a snahám lidským 271—Hudební charakteristika 272—Dramatizace hudby mimikou a řečí osob 275—II. Vyjadřovací schopnosti hudby 275—Hudební citace konvencionální 277—autorizovaná 279—Příznačná reminiscence 279-Příznačný motiv 280-Variace příznačných
motivů 281-Motivická práce 284-Zpěv. Poměr zpěvu ? mluvě 286-Operní zpěv jako druh hlasového projevu osob 287 - Princip deklamační 289-Národní ráz deklamačních melodií 290-Mnohohlasost hudby 292-Zpěv a orchestr 295—Mnohohlasý zpěv 296-Tvorba dramatického skladatele; nekomponuje text, nýbrž situaci 298—Anticipuje režiséra-dirigenta ve formě časové 299—Anticipuje herce v projevu hlasovém 301-Operní dirigent-režisér 302-Dvojitá invence hudebně dramatického tvoření 303—Hudebně dramatické koncepce 306—Dvojitá originalita dramatického skladatele 307-Hudebně dramatické útvary; stupeň dramatičnosti hudby. Hudební postava, její zpěvní úděl 309-Její orchestrální hudba 310—Hudební spoluhra: Hudba situační 312-Hudební motivace 314—Hudebně dramatická syntéza 316-Hudební zveřejnění 318-Hercova hra podle hudby 319-Operní ansámbl a sbor 322-Scénické úkoly hudby 324-Mi-moaktní úkoly hudby 325—Scénický melodram 326—Zvuk a hudba v činohře // OBSAH // Princip stylizace // 329-376 // IX // Realismus a idealismus / Podstata divadelní iluze 330-356 // 330—Podmínka podobnosti pro obrazové dílo 330—Požadavek napodobení pro obrazovou tvorbu. Naturalismus 333—Realismus a stylizace 334—Idealismus 336—Princip uměleckého empirismu; relativní realismus 337—Subjektivní naturalismus čili iluzionismus 338—Divadelní iluze 339—Divadelní pojetí 341—Divadelní zaměření 343—Jeho psychologický
rozbor 344—Dvojitá představa divadelní 346—Izolace dramatického díla 348—Oddělení jeviště od hlediště 348—Zákony stylizace dramatického díla: Zákon relativního realismu 349—princip stejnoměrné stylizace 351—princip ekonomie 352—Zákon subjektivního realismu 354—postulát vnitřní pravdivosti 354—Zkušenosti a vědomosti obecenstva // X // Dramatické slohy 357-376 // 357—Pojem slohu v umění 358—Dramatické slohy technické 360—Primát principu dramatičnosti před postulátem stylizace 361—Přehled technických stylizací. Stylizace řeči; postulát poetičnosti 363—Stylizace hercova 364—Stylizace režisérova 366—Postulát výtvarnosti pevné scény 367—Stylizace hudby; postulát hudobnosti 372—Dramatické slohy psychologické 374—Dramatické slohy historicko-sociální; rozeklanost slohů individuálních 375—Závěr // Ediční poznámka 378 // OBSAH

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC