Velmi drásavá zpověď ženy, jejíž extrémní nadváha byla jen důsledkem traumatického zážitku z dětství. Autorka s nevšední otevřeností popisuje své zkušenosti s nadměrnou tělesnou hmotností, jak a proč si vybudovala kladný vztah k jídlu. Zkoumá hloubku traumatu a hrůzy z děsivého zážitku, kdy jako dvanáctiletá dívka byla znásilněna. A právě tento incident, který ji mentálně i fyzicky poznamenal, spustil její chuť k jídlu. Být tlustá, znamenalo být bezpečná před muži. Autorka poukazuje na problematiku reklam na hubnutí, kritizuje trh s dámskými oděvy a neustálý tlak na ženy být štíhlá..