Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík
Kniha francouzské filozofky zkoumá, jakými způsoby přistupuje ke zvířatům a animalitě novověká západní filozofie, zejména fenomenologie v opozici ke karteziánskému myšlení. Autorka se nejprve věnuje karteziánskému pohledu na zvířata jako na protipól lidskosti, na který navazuje např. behaviorismus, pozitivismus, mechanicismus nebo materialistický monismus. Proti tomuto karteziánskému pojetí vystupuje např. Hegel, Bergson, fenomenologie (Husserl, Merleau-Ponty) nebo někteří biologové a psychologové (Buytendijk, Uexküll). Tyto myšlenkové směry chtějí položit základy ontologie animality a zvíře je pro ně tím, kdo svému prostředí a chování uděluje smysl nezávisle na člověku. Autorka se také zabývá problematikou zvířecí bolesti, rozdílem mezi rostlinným a živočišným organismem, biotechnologickým využíváním zvířat apod..
OBSAH // Úvod /11 // PRVNÍ ČÁST: MÍSTO A FUNKCE KONCEPTU ANIMALITY /23 // 1. „Zvíře“: pojem pro vše, čím člověk nesmí být /25 // 2. Animalizace člověka a animalizace zvířete /39 // 3. Biologická humanizace zvířat (poznámky ke xenotransplantacím) /49 // DRUHÁ ČÁST: REDUKCIONISMY ŽIVOTA ZBAVENÉHO INTERIORITY /63 // 1. Bolest „pouze zvířecí“: otisk karteziánství /65 // 2. Od souvztažnosti tela a duše // ? materialistickému monismu /93 // 3. Animalita neboli „život vůbec“ /123 // TŘETÍ ČÁST: ROZMACH ŽIVOTA /151 // 1. První záchvěvy svobody /153 // 2. Klid rostlinného života /167 // ČTVRTÁ ČÁST: NEKLID ZVÍŘECÍHO ŽIVOTA /197 // 1. Zakoušet sebe jako singularitu v nepřátelském světe: živočišný organismus a ipseita /199 // 2. Pohyblivost jako znak neúplnosti živé bytosti: pociťovat a pohybovat se v čase a prostoru /221 // 3. Významové světy a dialektika chování /235 // 4. Rozvrat struktur chování /259 // Závěr /279 // Poznámka překladatele /283 Literatura /285 Jmenný rejstřík /293