.

0 (hodnocen0 x )

EB

EB

ONLINE

[Česko] : Grada, 2016

1 online zdroj (150 stran)

ISBN 978-80-271-9192-5 (online ; pdf)

ISBN 978-80-271-9193-2 (online ; epub)

ISBN 978-80-247-5763-6 (print)

Publikace v praktickém rozsahu a pojetí uvádí důležité vyšetřovací metody, které se v praxi využívají. Kromě kardiologů, internistů, studentů medicíny i sester specialistek ocení např. i praktičtí lékaři..

001482073

Seznam použitých zkratek 11 // Předmluva 15 // 1 Moderní technologie v medicíně (Tornád 17 // 1.1 Certifikace zdravotnických IT zařízení 17 // 1.2 Revize zdravotnických zařízení 17 // 1.3 Specifické vlastnosti medicínské IT techniky 18 // 1.4 Oblasti použití IT techniky v medicíně 18 // 1.5 Přístroje pro získávání a zpracování obrazu 19 // 1.6 Robotické operace 20 // 1.7 Telemedicína, informační systémy ke správě dat 21 // 1.8 Zvýšení komfortu pacientů speciální výbavou lůžek // a pokojů 21 // 2 Zátěžová ergometrie (Věra Adámková) 23 // 2.1 Historie zátěžových vyšetření 23 // 2.2 Princip vyšetření zátěžové ergometrie 24 // 2.2.1 Popis provedení ergometrie 26 // 2.2.2 Příprava k vyšetření 29 // 2.3 Indikace a kontraindikace ergometrie 29 // 2.3.1 Indikace zátěžového vyšetření 29 // 2.3.2 Kontraindikace zátěžového vyšetření 30 // 2.4 Intenzita zátěže 31 // 2.4.1 Zátěžové protokoly 32 // 2.5 Hodnocení zátěžového testu 33 // 2.5.1 Hlavní diagnostické EKG změny 33 // 2.6 Zotavná fáze 38 // 2.7 Výtěžnost vyšetření 39 // 2.8 Rizika a komplikace vyšetření 39 // 2.8.1 Hodnocení zátěžového testu u žen 40 // 2.8.2 Hodnocení a interpretace zátěžového testu 41 // Závěr 41 // 3 Současné a budoucí postavení telemedicíny v klinické praxi (Miloš Táborský, Lukáš Roubík) 44 // 3.1 Definice telemedicíny 44 // 3.2 Klasifikace telemedicínských pojmů 44 // 3.3 Historie telemedicíny 45 // 3.4 Současné postavení telemedicíny v Evropské unii a ve světě 47 // 3.5 Přínosy telemedicíny 47 // 3.6 Blokové schéma uspořádání telemedicínských systémů 48 // 3.7 Klinické použití telemedicíny 50 // 3.8 Telemedicína a vzdělávání 53 // 3.9 Právní aspekty telemedicíny v České republice 55 // 3.10 Telemedicína a datové standardy 57 //

3.11 Pilotní studie a zavádění telemedicíny do klinické // praxe 60 // 3.11.1 Výstupy pilotních studií 62 // 3.11.2 Zavádění telemedicíny do klinické praxe 63 // 4 Zátěžová echokardiografie (Eva Kociánová) 65 // Úvod 65 // 4.1 Způsoby zátěže 65 // 4.1.1 Dynamická zátěž 65 // 4.1.2 Farmakologická zátěž 66 // 4.1.3 Kardiostimulační zátěž 66 // 4.2 Hodnocení testu 66 // 4.2.1 Vizuální hodnocení kontraktility 67 // 4.2.2 Kvantitativní analýza 67 // 4.2.3 Hodnocení ischemického prahu 67 // 4.3 Srovnání výtěžnosti metody 67 // 4.4 Praktické indikace zátěžové echokardiografie 68 // 4.4.1 Diagnostika ischemické choroby srdeční 69 // 4.4.2 Hodnocení viability a koronární rezervy 70 // 4.4.3 Diferenciální diagnóza dušnosti s možnou kardiální příčinou 71 // 4.4.4 Vyšetření hemodynamiky v zátěži u srdečních vad 72 // Závěr 72 // 5 Spiroergometrie (Markéta Hegarová) 74 // Úvod 74 // 5.1 Fyziologické apekty spiroergometrického vyšetření 74 // 5.2 Příčiny snížené tolerance zátěže u chronického srdečního selhání 77 // 5.3 Metodika Spiroergometrie 79 // 5.4 Rizika a kontraindikace vyšetření 80 // 5.5 Interpretace výsledků u chronického srdečního selhání 80 // 6 Vyšetřovací metody při kardiorehabilitaci pacientů // po kardiochirurgickém výkonu (Věra Mrázová) 85 // Úvod 85 // 6.1 Vlastní vyšetření 85 // 6.2 Hodnocení výsledků, jak rozumět popisu 87 // 6.3 Úskalí - kdy provádět vyšetření 88 // 6.4 Shrnutí pro praxi 90 // 7 Zátěžová scintigrafie srdce (Marie Buncová) 92 // Úvod 92 // 7.1 Radiofarmaka 92 // 7.2 Zobrazovací systémy - způsob zobrazení 94 // 7.3 Indikace vyšetření 96 // 7.3.1 Posouzení závažnosti stenózy zjištěné při koronarografii, stratifikace rizika, prognóza 97 //

7.3.2 Kvantitativní hodnocení perfuze při SPECT myokardu 97 // 7.3.3 Vyšetření po revaskularizaci 98 // 7.3.4 Detekce viability 98 // 7.3.5 Akutní koronární syndrom 99 // 7.3.6 Posouzení kardiálního rizika před nekardiální operací 99 // 7.4 Zátěžové testy v nukleární kardiologii 99 // 7.4.1 Nejčastěji používané způsoby zátěže 99 // 7.4.2 Kontraindikace zátěže 100 // 7.4.3 Příprava pacienta k vyšetření 100 // 7.4.4 Protokoly SPECT vyšetření perfuze myokardu 101 // 7.4.5 Interpretace SPECT zobrazení perfuze myokardu LK 102 // 7.4.6 Několik poznámek na závěr 102 // 8 Vyšetření na pohyblivém chodníku (Daniel Palouš) 105 // Úvod 105 // 8.1 Popis vyšetření 106 // 8.2 Indikace pro vyšetření 107 // 8.3 Kontraindikace a úskalí 107 // Závěr 108 // 9 Správná indikace a interpretace zátěžového vyšetření na nakloněné rovině hlavou vzhůru (HUTT - head-up tilt table test) (Martina Vitásková) 110 // Úvod 110 // 9.1 Strukturované vyšetřovací schéma 111 // 9.1.1 Iniciální (vstupní) vyšetření 112 // 9.1.2 Doplňková vyšetření 112 // 9.1.3 Vyšetření, která lze doplnit k dalšímu objasnění příčiny synkopy 112 // 9.1.4 Indikace k provedení HUTT (head-up tilt table test) 112 // 9.1.5 Kontraindikace v případě synkop 113 // 9.1.6 Klinická klasifikace synkopy 113 // 9.2 Vlastní vyšetření HUTT (head-up tilt table test) 114 // 9.2.1 Způsob provedení testu na nakloněné rovině 114 // 9.2.2 Typy pozitivních odpovědí na HUTT 115 // 9.3 Jak reagovat na popis vyšetření 115 // 9.4 Úskalí a chyby v přípravě na vyšetření 116 // 10 Ultrazvukové vyšetření intrakraniálních tepen: transkraniální dopplerometrie (TCD) a transkraniální duplex (TCCS) (Jiří Žižka) 117 // Úvod // 10.1 Principy a technika vyšetření 119 //

10.2 Fyziologický nález na intrakraniálních tepnách 125 // 10.3 Nálezy u stenóz a okluzí extrakraniálních tepen 126 // 10.4 Vyšetření funkční rezervní kapacity // 10.5 Hodnocení mikroembolizací do mozkových tepen 131 // 10.6 Detekce pravolevého (P-L) zkratu pomocí TCD 132 // 10.7 Nálezy u stenóz a okluzí intrakraniálních tepen 133 // 10.7.1 Okluze intrakraniálních tepen 135 // Závěr // Rejstřík 140 // Souhrn 142 // Summary 144