.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Vydání 1.

V Praze : Triton, 2007

384 stran : ilustrace (některé barevné) ; 30 cm

ISBN 978-80-7254-994-8 (vázáno)

Obsahuje bibliografie

001484622

Předmluva (Z. Krška) 23 // I. ANATOMICKÝ PODKLAD - KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU (P. Šnajdr) 27 // 1 Úvod 27 // 2 Trávicí trubice 27 // 2.1 Stavba stěny trávicí trubice 27 // 2.2 Žlázy trávicí trubice 29 // 2.3 Enterický nervový systém 29 // 2.4 Horní a dolní úsek trávicí trubice 29 // 3 Cavum oris, dutina ústní 29 // 4 Pharynx, hltan, farynx 29 // 4.1 Stavba stěny hltanu 29 // 4.2 Nazofarynx, nosohltan 32 // 4.3 Orofarynx 32 // 4.4 Laryngofarynx 32 // 4.5 Krevní zásobení hltanu 32 // 5 Oesophagus, jícen, ezofagus 32 // 5.1 Zúžení jícnu 33 // 5.2 Úseky jícnu 33 // 5.3 Stavba stěny jícnu 33 // 5.4 Krevní zásobení jícnu 33 // 6 Gaster, žaludek 36 // 6.1 Stavba stěny žaludku 38 // 6.2 Krevní zásobení žaludku 38 // 7 Intestinum tenue, tenké střevo 40 // 7.1 Duodenum 41 // 7.1.1 Úseky duodena 41 // 7.2 Jejunum, ileum 43 // 7.3 Meckelův divertikl 43 // 7.4 Stavba stěny tenkého střeva 44 // 7.5 Tepny duodena 45 // 7.6 Tepny jejuna a ilea 45 // 7.7 Žíly tenkého střeva 46 // 8 Intestinum crassum, tlusté střevo 46 // 8.1 Stavba stěny tlustého střeva 46 // 8.2 Caecum, slepé střevo, cékum 46 // 8.2.1 Appendix vermiformis, červovitý výběžek 48 // 8.3 Colon ascendens, vzestupný tračník 48 // 8.4 Colon transversum, příčný tračník 48 // 8.5 Colon descendens, sestupný tračník 48 // 8.6 Colon sigmoideum, esovitý tračník 48 // 8.7 Rectum, rektum // 8.7.1 Houstonovy řasy // 8.7.2 Canalis analis, anální kanál // 8.7.3 Svalovina rekta // 8.7.4 Stavba stěny rekta // 8.8 Krevní zásobení colon // 8.9 Krevní zásobení rekta // 8.10 Hemoroidy // Anatomie pankreatu, žlučových cest, jater // 9.1 Pankreas // 9.1.1 Krevní zásobení pankreatu // 9.2 Hepar, játra // 9.2.1 Krevní zásobení jater // 9.3 Žlučové cesty a žlučník (vesica fellea) //

9.3.1 Žlučové cesty // 9.3.2 Žlučník // 9.3.3 Stavba stěny žlučníku a žlučových cest // 9.3.4 Krevní zásobení žlučníku a žlučových cest // Krevní zásobení trávicí trubice v břišní dutině - souhrn // 10.1 Anastomóza tr. coeliacus a a. mesenterica sup // 10.2 Anastomóza a. mesenterica sup. a a. mesenterica inf // 10.2.1 Anastomóza marginalis (Drummondi) // 10.2.2 Anastomosis intermesenterica accessoria (Villemini) // 10.2.3 Arcus Riolani, meandering mesenteric artery // 10.3 Anastomóza a. mesenterica inf. a a. iliaca interna // 10.4 Vena portae // 10.4.1 Portokavální anastomózy // II. FYZIOLOGIE A PATOFYZIOLOGIE GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU (O. Kittnar) 66 // 1 Obecné vlastnosti a funkce GIT 66 // 1.1 Hlavní funkce gastrointestinálního traktu 66 // 1.2 Průtok krve GIT 66 // 1.3 Inervace GIT 66 // 1.4 Gastrointestinální hormony 68 // 1.5 Motilita GIT a její řízení 69 // 1.6 Fáze řízení GIT 69 // 2 Dutina ústní a jícen 70 // 2.1 Slinné žlázy a sliny 70 // 2.2 Polykání 71 // 2.3 Dolní jícnový svěrač 71 // 2.4 Motorické poruchy jícnu a poruchy polykání 71 // 2.5 Jícnové varixy 71 // 3 Žaludek 72 // 3.1 Žaludeční motilita 72 // 3.2 Žaludeční sekrece 72 // 3.2.1 Kyselina chlorovodíková 72 // 3.2.2 Pepsinogeny 72 // 3.2.3 Hlen 74 // 3.2.4Treofilové peptidy 74 // 3.2.5 Minerály 75 // 3.3 Řízení žaludeční sekrece 75 // 3.3.1 Cefalická fáze 76 // 3.3.2 Gastrická fáze 76 // 3.3.3 Intestinální fáze 76 // 3.4 Vyprazdňování žaludku 76 // 3.5 Poruchy žaludeční sekrece 76 // 3.6 Peptický vřed // 4 Tenké střevo 77 // 4.1 Střevní motilita 77 // 4.2 Střevní sekrece 78 // 4.3 Malabsorpční syndrom 78 // 4.4 Ileus 78 // 4.5 Střevní kolika 78 // 5 Tračník 78 // 5.1 Motilita tračníku 79 // 5.2 Sekreční činnost tračníku 79 //

5.3 Doba pasáže v tenkém střevě a v tračníku 79 // 5.4 Resorpce v tračníku 79 // 5.5 Defekace 79 // 5.6 Megakolon 80 // 5.7 Ulcerózní kolitida 80 // III. KRVÁCENÍ DO JEDNOTLIVÝCH ODDÍLŮ GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU 81 // 1 Dutina ústní (J. Mazánek) 81 // 1.1 Krvácení po extrakcích či úrazech zubů 81 // 1.2 Krvácení při poraněních měkkých tkání obličeje 82 // 1.2.1 Poranění jazyka 82 // 1.2.2 Poranění velkých krčních cév 82 // 1.2.2.1 Krvácení z velkých krčních žil 83 // 1.2.2.2 Krvácení z velkých krčních tepen 83 // 1.3 Krvácení při čelistních zlomeninách 83 // 1.4 Krvácení z nádorů a cévních malformací 83 // 2 Krvácení z ORL oblasti (M. Hroboň) 84 // 2.1 Epistaxe, krvácení z nosu 84 // 2.2 Krvácení z nosohltanu 84 // 2.3 Krvácení z dutiny ústní a mezofaryngu 85 // 2.4 Krvácení z hypofaryngu 85 // 2.5 Krvácení z hrtanu 85 // 3 Jícen (R. Keil, F. Závada) 85 // 3.1 Nevariceální krvácení do jícnu 85 // 3.1.1 Refluxníezofagitida 85 // 3.1.2 Malloryho-Weissův syndrom 86 // 3.1.3 Cévní malformace jícnu 87 // 3.1.4 Krvácení jako důsledek požití cizích těles 87 // 3.1.5 Hernie a krvácení z jícnu 87 // 3.1.6 latrogenní poškození jícnu 87 // 3.1.7 Kaustická poranění jícnu 87 // 3.1.8 Benigní nádory jícnu 87 // 3.1.9 Maligní nádory jícnu 88 // 3.1.10 Další příčiny 88 // 3.1.11 Závěr 88 // 3.2 Nevariceální krvácení z jícnu - pohled chirurga (M. Pešková) 88 // 3.2.1 Krvácení akutní 88 // 3.2.1.1 Malloryho-Weissův syndrom 89 // 3.2.2 Krvácení chronické 90 // 4 Gastroduodenum 90 // 4.1 Krvácení z oblasti gastroduodena (M. Zavoral, F Závada) 90 // 4.1.1 Komplexní přístup k pacientovi s krvácením do trávicí trubice 90 // 4.1.2 Vstupní opatření - zhodnocení hemodynamického stavu a stabilizace pacienta 91 // 4.1.3 Zavedení nazogastrické sondy 91 //

4.1.4 Orotracheální intubace 92 // 4.1.5 Postup u hemodynamicky nestabilního pacienta 92 // 4.1.6 Důležité anamnestické údaje 92 // 4.1.7 Iniciální farmakoterapie 93 // 4.1.8 Urgentní endoskopie horní části trávicí trubice 93 // 4.1.9 Technické vybavení endoskopického pracoviště 93 // 4.1.10 Indikace k endoskopické intervenci u nevariceálního krvácení 94 // 4.1.11 Specifika digestivní endoskopie u pacientů s krvácením do GIT 94 // 4.1.12 Techniky endoskopické hemostázy 94 // 4.1.13 Přehled krvácejících lezi žaludku a duodena 97 // 4.2 Krvácení z oblasti gastroduodena - pohled chirurga (Z. Krška) 102 // 4.2.1 Peptický vřed 102 // 4.2.2 Další příčiny krvácení 128 // 4.2.3 Nádory žaludku 130 // 5 Portální hypertenze 139 // 5.1 Krvácení do horní části trávicího traktu při portální hypertenzi (J. Petrtýl, R. BrůhaJ. Špičák) 139 // O 5.1.1 Portální hypertenze I39 // 5.1.2 Klasifikace 139 // 5.1.3 Klinický obraz, diagnóza a hodnocení portální hypertenze 139 // 5.1.4 Krvácení do trávicího traktu při portální hypertenzi 140 // 5.2 Chirurgická léčba portální hypertenze - pohled chirurga (V. Král) 147 // 5.2.1 Jícnové varixy 147 // 5.2.2 Chirurgické metody léčby komplikací portální hypertenze 148 // 5.2.2.1 Kauzální metody 148 // 5.2.2.2 Symptomatické metody 149 // 5.2.3 Portosystémové spojky - jejich rozdělení a charakteristika 150 // 5.2.3.1 Totální spojky 150 // 5.2.3.2 Selektivní spojky 150 // 5.2.3.3Typy a modifikace portosystémových spojek (PSS) 151 // 5.2.4 Azygoportální dekonexe - devaskularizační výkony 152 // 5.2.5 Zásady pro chirurgickou léčbu portální hypertenze, resp. krvácejících varixů 153 // Krvácení z Vaterovy papily (P. Dítě) 154 // 6.1 Krvácení přímo z Vaterovy papily (P. Dítě) 154 // 6.2 Chirurgické výkony na Vaterově papile (J. Šváb) 154 //

6.3 Hemobilie (P. Urbánek, V. Treska) 157 // 6.3.1 Příčiny 157 // 6.3.1.1 latrogenní příčiny 157 // 6.3.1.2 Onemocnění žlučových cest a žlučníku 158 // 6.3.1.3 Onemocnění jater 158 // 6.3.1.4 Onemocnění pankreatu 158 // 6.3.1.5 Cévní léze 158 // 6.3.1.6 Krvácivé stavy 159 // 6.3.1.7Traumata jatera podjaterní krajiny 159 // 6.3.2 Klinický obraz 159 // 6.3.3 Diagnostika 160 // 6.3.4 Terapie 160 // 6.4 Krvácení z pankreatického vývodného systému (P. Dítě) 161 // 6.4.1 Klinický obraz 161 // 6.4.2 Diagnostika 161 // 6.4.3 Terapie 162 // 6.5 Krvácení do GIT při onemocnění slinivky břišní - pohled chirurga (J. Šváb) 162 // 6.5.1 Chirurgická léčba 163 // Návrh doporučeného léčebného postupu ČCHS při krvácení z horní části GIT (J.Klein) 167 // 7.1 Identifikační údaje 167 // 7.2 Věcný rámec standardu 167 // 7.2.1 Vymezení věcného rámce standardu 167 // 7.2.2 Epidemiologické charakteristiky procedury a onemocnění 168 // 7.2.3 Kvalifikační předpoklady 168 // 7.3 Proces chirurgické péče 169 // 7.3.1 Vstupní podmínky procesu péče 169 // 7.3.2 Vlastní proces péče 169 // 7.3.2.1 Vyšetřovací postup a metody 169 // 7.3.2.2 Léčba 169 // 7.3.3 Podmínky ukončení procesu péče 171 // 7.4 Výstupní kritéria a indikátory kvality péče 171 // 8 Dolní část GIT 172 // 8.1 Krvácení do dolní části trávicí trubice (M. Zavoral) 172 // 8.1.1 Vstupní vyšetření a zhodnocení klinického stavu 172 // 8.1.2 Diagnostické metody 173 // 8.1.3 Efektivní diagnosticko-terapeutický algoritmus 175 // 8.1.4 Specifické zdroje krvácení do dolní části trávicí trubice a jejich léčba 176 // 8.2 Krvácení do tenkého střeva (P. Dítě) 179 // 8.2.1 Akutní14krvácení 179 // 8.2.1.1 Etiologiea klinický obraz 179 // 8.2.1.2 Diagnostika 179 // 8.2.2 Okultní krvácení 180 //

8.3 Krvácení do tenkého střeva - pohled chirurga (I. Čapov) 181 // 8.3.1 Jednotlivé příčiny krvácení 181 // 8.3.2 Chirurgická léčba 183 // 8.4 Krvácení do distální části traktu (do tlustého střeva) - pohled chirurga (J. Hoch) 183 // 8.4.1 Klinický obraz 184 // 8.4.2 Diagnostika 184 // 8.4.3 Divertikly tlustého střeva 185 // 8.4.4 Nádory tlustého střeva 186 // 8.4.5 Operace 187 // 8.5 Krvácení do traktu v důsledku nespecifických střevních zánětů (NSZ) (Z. Krška, F. Závada) 191 // 8.5.1 Ulcerózní kolitida (UC) 191 // 8.5.2 Crohnova nemoc (CN) 194 // 8.6 Mezenteriální vaskulární onemocnění (Z. Krška) 198 // 8.6.1 Akutní mezenteriální vaskulární onemocnění, akutní mezenteriální ischemie (AMI) 198 // 8.6.2 Chronické mezenteriální vaskulární onemocnění (CMVO) 203 // 8.7 Krvácení z rekta a análního kanálu (J. Čermák) 204 // 8.7.1 Vyšetření rekta a anu 204 // 8.7.2 Krvácení z rekta a anu 204 // 8.7.3 Poranění rekta a análního kanálu 205 // 8.7.4 Záněty 208 // 8.7.5 Solitární vřed rekta (Proctitis cystica profunda) 208 // 8.7.6 Benigní nádory 209 // 8.7.7 Hemoroidy 209 // 8.7.7.1 Etiologie 210 // 87.7.2 Klinický obraz 210 // 8.7.7.3 Diagnostika 210 // 8.77.4 Komplikace hemoroidů 210 // 87.7.5 Prevence 211 // 8.77.6 Léčba 211 // 8.7.8 Anální píštěle 212 // 8.7.9 Trhlina řitní 213 // 8.7.10 Závěr 213 // 8.8 Kolorektální karcinom (+ screening a dispenzarizační programy) // (M. Zavoral, P. Lad manová) 214 // 8.8.1 Epidemiologie 214 // 8.8.2 Etiologie 215 // 8.8.3 Patologie, lokalizace 215 // 8.8.4 Prevence 216 // 8.9 Screening kolorektálního karcinomu v České republice - současný stav // (M. Zavoral, F. Závada) 218 // 8.9.1 Sekundární prevence 218 // 8.9.2 Screening KR-CA v České republice 219 // 8.10 Směrnice (guidelines) efektivní léčebně preventivní péče (M. Zavoral, F. Závada) 221 //

8.10.1 Struktura 221 // 8.10.2 Proces 222 // 8.10.3 Výsledky 226 // IV. ÚRAZOVÉ KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU (M. Sedlář, M. Zeman) 229 // 1 Etiologie 229 // 2 Klinický obraz 229 // 3 Diagnostika a léčba 229 // 4 Přehled jednotlivých základních úrazových krvácení 229 // 5 Úrazová poranění 230 // 5.1 Poraněníjater a sleziny 230 // 5.2 Poranění pankreatu 233 // 5.3 Tupá poranění břicha 233 // 16 // Zdeněk Krška, Miroslav Zavoral et al. / Krvácení do gastrointestinálního traktu // V. HEMATOLOGICKÉ PŘÍČINY KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU (J. Kvosnička) 234 // 1 Hemostáza a léčba krvácivých stavů při její poruše 234 // 1.1 Koagulopatie 239 // 1.1.1 Primární koagulopatie 239 // 1.1.2 Získané koagulopatie 240 // 1.2 Trombocytární hemoragické diatézy 242 // 1.3 Vaskulopatie 243 // 1.4 Kombinované hemoragické diatézy 243 // 2 Krvácivé komplikace při léčbě antitrombotiky 244 // 2.1 Antikoagulační léčba 244 // 2.1.1 Hepariny a pentasacharidy 244 // 2.1.2 Kumarinová antikoagulancia 248 // 2.1.3 Přímé inhibitory trombinu a receptoru pro trombin 250 // 2.2 Trombolytická léčba 252 // 2.2.1 Přímé aktivátory plasminogenu 252 // 2.2.2 Nepřímý aktivátor plasminogenu - streptokináza 253 // 2.3 Závěr 253 // 255 // 1 Klasifikace A-E pištěli 255 // 2 Patogeneze A-E pištěli 256 // 3 Klinický obraz 256 // 4 Diagnostika 257 // 5 Léčba 257 // 6 Závěr 259 // VIL KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU V GYNEKOLOGII A PORODNICTVÍ (J. Feyreisel) 261 // 1 Krvácení do GIT v gynekologii 261 // 2 Krvácení do GIT v porodnictví 261 // VIII. UROLOGICKÉ PŘÍČINY KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU (J. Dvořáček, L. Šafařík) 263 // 1 Krvácení do GIT a z GIT při generalizaci urologických nádorů 263 // 1.1 Karcinom varlat 263 // 1.2 Karcinom prostaty 264 //

1.3 Renální adenokarcinom 265 // 2 Krvácení do GIT jako pozdní následek radioterapie 265 // 3 Krvácení v důsledku generalizované sepse nebo poruchy hemokoagulace původem // z urologické oblasti 266 // 4 Krvácení do GIT v důsledku imunosuprese pro transplantaci ledvin 266 // IX. PNEUMOLOGICKÉ PŘÍČINY KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU (J. Homolka, P. Pafko) // X. KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU U REVMATICKÝCH ONEMOCNĚNÍ (K. Pavelka, K. Bečvář, J. Štolfa) 269 // 1 Krvácení do GIT jako projev revmatického onemocnění 270 // 1.1 Vaskulitidy 270 // 1.1.1 Primární vaskulitidy 270 // 1.1.2 Sekundární vaskulitidy 271 // 1.2 Systémová sklerodermie 271 // 2 Krvácení do GIT vyvolané nesteroidními antirevmatiky (NSA) 272 // 2.1 Nežádoucí účinky NSA 272 // 2.2 Gastrointestinální toxicita NSA 272 // 2.3 Epidemiologie 272 // 2.4 Mechanismus vzniku 273 // 2.5 Rizikové faktory Gl toxicity 273 // 2.6 Klinické projevy 274 // 2.7 Toxicita koxibů v gastrointestinálním traktu 275 // 2.8 Monitorování gastrointestinální toxicity 275 // 2.9 Možnosti prevence NSA indukované gastropatie a krvácení do GIT 275 // XI. KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU V DĚTSKÉM VĚKU (J. Šnajdauf, R. Kotalová, R. Keil) 278 // 1 Jícen // 1.1 Krvácení z jícnových varixů při portální hypertenzi // 1.1.1 Anatomické poznámky // 1.1.2 Etiologie // 1.1.3 Patogeneze // 1.1.4 Klinický obraz // 1.1.5 Diagnostika // 1.1.6 Terapie // 1.1.7 Výsledky // 2 Žaludek // 2.1 Vředová choroba // 2.2 Malloryho-Weissův syndrom // 3 Tenké střevo // 3.1 Invaginace // 3.1.1 Etiologie a patogeneze // 3.1.2 Klinický obraz // 3.1.3 Diagnostika // 3.1.4 Terapie // 3.1.5 Výsledky // 3.2 Nekrotizující enterokolitida // 3.2.1 Patogeneze // 3.2.2 Patologie // 3.2.3 Klinický obraz // 3.2.4 Diagnostika // 3.2.5 Léčba // 3.2.6 Prevence // 3.2.7 Komplikace // 3.2.8 Prognóza //

3.3 Kongenitální volvulus středního střeva // 3.4 Meckelův divertikl // 3.4.1 Embryologie 291 // 3.4.2 Výskyt 292 // 3.4.3 Diagnostika 292 // 3.4.4 Operace 293 // 4 Chronická zánětlivá střevní onemocnění 293 // 4.1 Crohnova nemoc (CN) 293204.1.1 Výskyt, etiologie a patologie 293 // 4.1.2 Klinický obraz 293 // 4.1.3 Diagnostika 293 // 4.1.4 Terapie 294 // 4.2 Ulcerózní kolitida (UC) 294 // 5 Duplikatury střevního traktu 294 // 6 Nádory tenkého a tlustého střeva 295 // 6.1 Non-hodgkinský lymfom (NHL) 295 // 6.2 Benigní a maligní nádory tenkého střeva 295 // 6.3 Syndrom Peutzův-Jeghersův 296 // 7 Nádory tlustého střeva 296 // 7.1 Juvenilní, solitární (zánětlivý) polyp 296 // 7.2 Lymfoidní pseudopolypóza 296 // 7.3 Familiární adenomatózní polypóza tračníku (FAR) 297 // 7.4 Kolorektální adenokarcinom 297 // 8 Tlusté střevo a konečník - získaná anorektální onemocnění 297 // 8.1 Anální fisura 297 // 8.2 Hemoroidy 298 // 9 Poranění jater 298 // 10 Henochova-Schónleinova purpura (HSP) - anafylaktoidní purpura 298 // XII. RADIODIAGNOSTICKÉ METODY DETEKCE A OŠETŘENÍ KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU (J. Hořejš, J. Křivánek, R. Keclík) 300 // 1 Přehled diagnostických metod 300 // 1.1 Ultrasonografie (US) 300 // 1.2 Magnetická rezonance (MR) 300 // 1.3 CT a CT angiografie (CTAG) 301 // 1.4 Angiografie (AG) 302 // 2 Diagnostika a léčba horní části GIT 303 // 2.1 Oblast hlavy, krku a hrudníku 303 // 2.2 Krvácení z jícnových varixů, žaludku a duodena 303 // 2.3 Krvácení z jater a žlučovodů 305 // 3 Diagnostika a léčba dolní části GIT 307 // XIII. SCINTIGRAFICKÁ DIAGNOSTIKA KRVÁCENÍ (J. Prášek) 312 // 1 Určení místa akutního krvácení do GIT 312 // 2 Stanovení ektopické žaludeční sliznice (Meckelův divertikl) 313 //

XIV. ZÁKLADNÍ ANESTEZIOLOGICKÁ PROBLEMATIKA KRVÁCIVÝCH STAVŮ (T. Beran) 315 // 1 Perioperační péče 315 // 1.1 Předoperační vyšetření 315 // 1.2 Stanovení rizika anestezie 315 // 2 Problematika krevních náhrad v perioperační a peroperační péči 316 // 2.1 Krystaloidy 317 // 2.2 Koloidy 317 // 3.3 Kardiovaskulární systém 323 // 3.4 Tělesná teplota 324 // 3.5 Diuréza 324 // 3.6 Laboratoř 324 // 3.7 Monitorace stupně relaxace 324 // 4 Premedikace 325 // 4.1 Benzodiazepiny 325 // 4.2 Barbituráty 326 // 4.3 Neuroleptika 327 // 4.4 Opioidy 327 // 4.5 Anticholinergika 327 // 4.6 Agonisté a2-adrenergních receptorů 327 // 4.7 Obecné zásady v premedikaci 327 // 4.8 Profylaxe aspirace do dýchacích cest 328 // 4.8.1 Metoklopramid 328 // 4.8.2 Antagonisté histaminových H2 receptorů 328 // 4.8.3 Citrát sodný 328 // 4.9 Profylaxe pooperační nevolnosti a zvracení (PONV) 328 // 5 Způsoby znecitlivění a přehled anestetik vhodných pro akutní a chronické výkony 329 // 5.1 Inhalační plynná anestetika 329 // 5.2 Inhalační kapalná anestetika 330 // 5.3 Intravenózni anestetika 330 // 5.3.1 Intravenózni barbiturátová 330 // 5.3.2 Intravenózni nebarbiturátová 331 // 5.4 Opioidy 331 // 5.4.1 Silné opioidy užívané v anestezii 332 // 5.4.2 Antagonisté opiátů 333 // 5.5 Relaxancia 333 // 5.5.1 Depolarizující svalová relaxancia 333 // 5.5.2 Nedepolarizující svalová relaxancia 334 // 5.5.3 Dekurarizace, antagonizace 334 // 5.6 Lokální anestetika 334 // 5.6.1 Přehled lokálních anestetik 335 // 6 Způsoby znecitlivění vhodné pro chronické stavy 336 // 6.1 Možnosti regionální anestezie 336 // 6.2 Inhalační úvod do anestezie 337 // 6.3 Intravenózni úvod a anestezie 337 // 6.4 Balancovaná, doplňovaná anestezie 337 // 6.5 Totální intravenózni anestezie (TIVA) 338 // 6.6 Kombinovaná anestezie 338 //

6.7 Umělá plicní ventilace (UPV) 339 // 6.8 Anestezie u laparoskopických výkonů 339 // 7 Vedení anestezie u akutních stavů 340 // 7.1 Příprava na anestezii v akutní fázi 340 // 7.2 Premedikace 340 // 7.3 Úvod do anestezie s intubaci 340 // 7.3.1 Nitrožilní úvod 341 // 7.3.2 Intubace v topické anestezii 341 // 7.4 Vedení anestezie 341 // 8 Základní péče v těsném perioperačním období 342 // 8.1 Pooperační analgezie 342 // 8.1.1 Neopioidová analgetika 342 // 8.1.2 Opioidy 343 // 8.2 Způsob aplikace 343 // 8.2.1 Subkutánní 343 // 8.2.2 Nitrosvalový 343 // 8.2.3 Nitrožilní 343 // 8.2.4 Subarachnoidální analgezie 343 // 8.2.5 Epidurální analgezie 343 // 8.2.6 Analgezie řízená pacientem (PCA) 344 // XV. PROBLEMATIKA INTENZIVNÍ PÉČE (J. Závada) 346 // 1 Úvod 346 // 2 Klinický obraz 347 // 2.1 Anamnéza 347 // 2.2 Objektivní nález 347 // 2.3 Pomocná vyšetření 348 // 3 Primární zajištění 348 // 3.1 Indikace k přijetí do JIP 348 // 3.2 Resuscitace 348 // 3.2.1 Krok A, B: zajištění dýchacích cest, oxygenoterapie a umělá plicní ventilace 349 // 3.2.2 Krok C: podpora oběhu 349 // 3.2.3 Další opatření 350 // 3.3 Lokalizace krvácení 350 // 3.3.1 Endoskopie 350 // 3.3.2 Zobrazovací metody 351 // 3.4 Farmakoterapie 351 // 3.4.1 Látky ovlivňující kyselost žaludečního obsahu 351 // 3.4.2 Látky ovlivňující splanchnickou perfuzi 351 // 3.4.3 Látky zasahující do hemokoagulace 351 // 3.5 Chirurgická léčba 352 // 4 Pokračující intenzivní péče 352 // 4.1 Monitorace 352 // 4.2 Komplexní symptomatická podpora orgánových funkcí 352 // 4.3 Další opatření k posílení integrity GIT 353 // 5 Život ohrožující komplikace gastrointestinálního krvácení 353 // 5.1 Recidiva krvácení 353 // 5.1.1 Prevence recidivujícího, resp. sekundárního krvácení 353 //

5.2 Jaterní encefalopatie a jaterní selhání 353 // 5.2.1 Terapie 354 // 5.3 Hepatorenální syndrom 354 // 5.4 Infekční komplikace 354 // 5.5 Akutní infarkt myokardu 355 // 5.6 Multiorgánová dysfunkce 355 // 5.6.1 Patogeneze 355 // 5.6.2 Klinický obraz 355 // 5.6.3 Léčba 356 // XVI. ZMĚNY OBĚHOVÉHO SYSTÉMU PŘI KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU A JEJICH LÉČBA (V. Danzig) 358 // 1 Krevní ztráty chronické 358 // 1.1 Patofyziologie 358 // 1.2 Klinický obraz 358 // 1.3 Léčba 358 // 2 Krevní ztráty akutní 358 // 2.1 Patofyziologie 358 // 2.2 Klinický obraz 359 // 2.3 Význam pomocných a laboratorních vyšetření 360 // 2.4 Monitorace 360 // 2.5 Léčba 361 // XVII. FUNKCE LEDVIN A KREVNÍ ZTRÁTY (V. Tesař) 363 // 1 Patofyziologie akutního selhání ledvin ve vztahu ke krevním ztrátám 363 // 2 Definice akutního selhání ledvin 363 // 3 Příčiny akutního selhání ledvin 364 // 3.1 Prerenální selhání ledvin 364 // 3.2 „Vnitřní" renální akutní selhání ledvin 364 // 4 Průběh akutního selhání ledvin 365 // 5 Klinický obraz akutního selhání ledvin a diferenciální diagnóza 365 // 6 Laboratorní vyšetření u akutního selhání ledvin 366 // 7 Prognóza a komplikace 366 // 8 Prevence akutního selhání ledvin 366 // 9 Léčba 367 // 9.1 Léčba akutního selhání ledvin 367 // 9.2 Léčba komplikací akutního selhání ledvin 367 // 9.3 Dialyzační metody v léčbě akutního selhání ledvin 368 // 10 Závěr 368 // XVIII. EKONOMIKA A KVALITA V LÉČBĚ KRVÁCENÍ DO GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU (J. Bříza) 369 // 1 Úvod 369 // 2 Ekonomika diagnostiky a léčby krvácení do trávicího traktu 369 // 3 Kvalita zdravotní péče 371 // 4 Doporučení 375 // Závěr (Z. Krška, M. Zavoral) 378 // Seznam zkratek 381 // Rejstřík

(OCoLC)188564285

cnb001727210