Odborná publikace se zabývá účelným návrhem telematických systémů, a to z té nejméně propracované a dosud opomíjené části - telekomunikačního prostředí, které však je v řadě případů tou nejkritičtější a nejnákladnější komponentou celého telematického řešení.Metoda návrhu telematických systémů začíná logicky analýzou navrhovaných aplikací. Pro tento rozbor je využívána metodika modelovacího jazyku UML, jež je návodem strukturovaného návrhu telematických systémů od soupisu uživatelských požadavků, po definici základních aktérů systému a jimi požadovaných funkcí, až po objektový návrh, návrh procesů zachycených v sekvenčním či stavovém diagramu. UML zachycuje navrhované telematické řešení, čímž se eliminuje nedorozumění, jako vedlejší produkt vzniká základní dokumentace k projektu a zároveň na projektu může pracovat více analytiků a sdílet či vyměňovat si své závěry. Každý návrh musí počítat s budoucími změnami, vyššími verzemi a upgrady..
Úvod 11 // A. METODIKA NÁVRHU TELEKOMUNIKAČNÍCH ŘEŠENÍ // PRO SÍŤOVÁ ODVĚTVÍ 15 // 1. Architektura telematických systémů síťových odvětví 17 // 1.1 Procesní analýza telematických systémů 18 // 1.2 Dekompozice procesu do modulů 19 // 1.3 Performační indikátory (performance indicators) telematického subsystému 21 // 1.4 Telekomunikační řešení pro síťová odvětví 24 //1.5 sítová odvětví 27 // 1.5.1 Charakteristiky rozhraní 27 // 1.5.2 Objemové charakteristiky 27 // 1.5.3 Systémové parametry přenosových systémů 27 // 1.5.4 Třídy služeb 30 // 2. Kritéria návrhu telekomunikačních subsystémů 31 // 2.1 Přesnost naměřené veličiny 35 // 2.2 Dostupnost služby 37 // 2.3 Spolehlivost služby 37 // 2.4 Kontinuita služby 38 // 2.5 Integrita služby 39 // 2.6 Bezpečnost telekomunikačních systémů 40 // 3. Metodika návrhu komunikačního řešení 1 // 4. Modely systémů síťových odvětví pro dokumentaci // a standardizaci 1 // 4.1 Použití UML při analýze a návrhu telematických subsystémů. // 4.2 Specifikace UML // 4.3 Organizace UML modelu // 4.3.1 Diagram tříd (class diagram) // 4.3.2 Objektový diagram (object diagram) // 4.3.3 Diagram případů užití (use case diagram) // 4.3.4 Interakční diagramy (interaction diagrams) // 4.3.5 Stavový stroj (state machine) // 4.3.6 Implementační diagramy (implementation diagrams) // 4.4 Definice datových prvků a rozhraní pomocí ASN.l // 4.4.1 Specifikace protokolu v ASN.l // 4.4.2 Rozšiřitelnost datových prvků a protokolů // 4.5 Abstraktní a přenosová syntaxe // 4.5.1 Význam termínů // 4.5.2 Definice typů, identifikátorů a tagů // 4.5.3 Identifikace objektů // 4.5.4 Kódování // 4.5.5 Ukázka několika vybraných typů přenosové syntaxe podle BER // B. konkrétní nástroje řešení telekomunikací pro síťová odvětví //
5. Telekomunikační systémy 8 // 5.1 Základní vlastnosti telekomunikačních sítí // 5.4 // 5.2 Typy sítí podle topologie // 5.3 Typy sítí podle hierarchie v sítí // Typy sítí podle použité fyzické vrstvy // 5.4.1 Metalické // 5.4.2 Optické // 5.4.3 Rádiové // 5.5 Spojové o poketové telekomunikační systémy 86 // 5.6 TCP/IP architektura 86 // 5.6.1 TCP - Transport Control Protocol 86 // 5.6.2 IP-Internet Protocol 87 // 5.6.3 Fragmentace paketu 89 // 5.6.4 Základy IP adresování 90 // 5.6.5 Směrování (routing) 90 // 5.6.6 AS - Autonomní systémy 90 // 5.6.7 Shrnutí vlastností TCP/IP 91 // 6. Páteřní sítě 93 // 6.1.1 Princip a typy WDM řešení 94 // 6.1.2 DWDM 96 // 6.1.3 CWDM 96 // 6.1.4 Ekonomické srovnání CWDM a DWDM řešení 97 // 6.1.5 Příklad konkrétního řešení v rámci sítě Net4Net 99 // 6.1.6 Shrnutí vlastností WDM 100 // 6.2 SDH/SONET 100 // 6.2.1 PDH systém a rozhraní 100 // 6.2.2 Architektura systému SDH 101 // 6.2.3 Síťová architektura SDH 102 // 6.3 ATM 103 // 6.3.1 Architektura ATM 103 // 6.3.2 Protokoly adaptační ATM vrstvy 104 // 6.3.3 Signalizace v ATM 105 // 6.3.4 Vlastnosti ATM 105 // 6.4 Ethernet - univerzální terestrické sítové prostředí 106 // 6.4.1 Standardy IEEE 802.3 a 802.1 a nové alternativní e-komunikační prostředí 106 // 6.4.2 Ethernet a jeho aplikovatelnost pro „rozlehlé" sítě 108 // 6.4.3 Telekomunikační datová síť Net4Net - příklad úspěšné implementace 109 // 6.4.4 Nové cesty ke zkrácení konvergenčních časů 112 // 6.4.5 HYPER-ring 113 // 6.4.6 Shrnutí vlastností páteřního řešení na bázi Ethernetu 113 // 6.5 MPLS a L2 IP VPN řešení 114 // 6.5.1 Základní pojmy a kriteria volby řešení sítě 114 // 6.5.2 Kriteria pro volbu IP VPN 115 // 6.5.3 12 VPN 116 //
6.5.4 MPLSIPVPN // 6.5.5 Volba mezi MPLSIPVPN a L2 VPN // 6.5.6 Shrnutí vlastností MPLS a L2 IP VPN řešení // 7. Přístupová bezdrátová mobilní řešení 121 // 7.1 Mobilní komunikační systémy veřejné služby 123 // 7.1.1 DTMF (Dual Tone Multiple Frequency) 124 // 7.1.2 CSD (Circuit Switched Data) 124 // 7.1.3 HSCSD (High Speed Circuit Switched Data) 124 // 7.1.4 IBS (Inband Software modem) 125 // 7.1.5 SMS (Short Message Service) 128 // 7.1.6 GPRS (General Packet Radio Service) 129 // 7.1.7 EDGE (Enhanced Data Rates for GSM Evolution) 129 // 7.1.8 CDMA 2000 (Code Division Multiple Access) 129 // 7.1.9 UMTS (Universal Mobile Telecommunication System) 130 // 7.1.10 LTE 130 // 7.2 Wi-Fi-IEEE 802.11 133 // 7.2.1 Media Access Control (MAC) podvrstva linkové vrstvy Wi-Fi sítí 133 // 7.2.2 802.11a 134 // 7.2.3 802.11b 134 // 7.2.4 802.11g 134 // 7.2.5 Doplněk 802.1 le-Wireless QoS 135 // 7.2.6 IEEE 802.11i 138 // 7.2.7 IEEE 802.1 In 138 // 7.2.8 IEEE 802.1 Ip 138 // 7.2.9 IEEE 802.1 Ir 138 // 7.2.10 Shrnutí vlastností a perspektiv nových standardů řady IEEE 802.11 139 // // 7.3.1 WiMax (nemobilní) - IEEE 802.16d 139 // 7.3.2 Mobilní WiMax-IEEE 802.16e 141 // 7.4 MWAS SVM - IEEE 802.20 142 // 7.5 PAN - sítě individuálního přístupu 143 // 7.5.1 BlueToolh-IEEE 802.15.1 144 // 7.5.2 UWB (Ultro-WideBond)- IEEE 802.15.3 145 // 7.5.3 ZigBee-IEEE 802.15.4 147 // 7.6 Shrnutí vlastností a dostupnosti bezdrátových přístupových technologií 154 // 8. Přístupové systémy s využitím kombinace více nezáviských řešení 157 // 8.1 Základní obrysy standardů CALM 158 // 8.2 Alternativní koncept na bázi L3/L2 přepínání 159 // 8.3 Rozhodovací procesy volby cesty 160 // 8.3.1 Filtrace a predikce časových řad vektorů sledovaných parametrů 161 // 8.3.2 Klasifikační algoritmy - nástroj volby nejlepší možné cesty managementu CALM 162 //
8.4 Shrnutí vlastností přístupových systémů CALM 164 // C. PŘÍKLAD NÁVRHU, IMPLEMENTACE A VÝSTUPŮ KOMUNIKAČNÍHO ŘEŠENÍ V SÍŤOVÉM ODVĚTVÍ 167 // 9. Monitorování a řízení pohybu pohyblivých objektů // po pohybové ploše letiště pomocí GNSS 169 // 9.1 Hlavní cíle a etapy projektu „Letiště Praha" 170 // 9.2 Metodika volby komunikačního řešení v projektu „Letiště Praha" 170 // 9.2.1 Nároky na telekomunikační řešení 170 // 9.2.2 Návrh komunikačního řešení 172 // 9.2.3 Výsledné parametry pilotního testu 175 // Závěr 179 // Literatura 182 // Seznam použitých zkratek 184 // Příloha: UML model projektu Monitorování a řízení pohybu pohyblivých objektů po pohybové ploše letiště pomocí GNSS 189 // P1.1 Přehled funkcí (Use Case View) 189 // P1.2 Navrhování tras vozidel 191 // P1.3 Protikolizní systém 193 // P1.4 Sledování pohybu vozidel 195 // 10 Telekomunikační řešen! pro informační systémy sítových odvětví // P1.5 Systémová nastavení 197 // P1.6 Dynamický pohled: navigace vozidel po letištní ploše 199 // P1.7 Návrh trasy vozidla 200 // P1.8 Protikolizní systém 201 // P1.9 Logický pohled, schéma systému 203 // P1.10 Začlenění systému do A-SMGCS 204