.

0 (hodnocen0 x )

EB

EB

ONLINE

[Česko] : Grada, 2013

1 online zdroj (592 stran)

ISBN 978-80-247-8196-9 (online ; pdf)

ISBN 978-80-247-8199-0 (online ; epub)

ISBN 978-80-247-4127-7 (print)

Publikace představuje průvodce světem systémových metod a inženýrských oborů expertních analýz. Uznávaní autoři využívají zcela původní systémovou metodologii, v níž dominují systémový přístup a obsahově vytříbené základní a odborné pojmy. Kniha pojednává o řešení technických problémů, o současném inženýrství a novodobých inženýrských oborech. V systémovém pojetí analyzuje expertní inženýrství a na něho navazující inženýrství znalecké, bezpečnostní, rizik a jakosti. Čtenáře provází světem techniky – od řešení konstruktivních problémů až po podniky vytvářející technické artefakty. Je určena výzkumným pracovníkům, lidem z praxe i vysokoškolským studentům..

001485599

O autorech 10 // Úvod 11 // Předmluva - krátký průvodce knihou 13 // Kapitola A 13 // Kapitola B 15 // Kapitola C 17 // Kapitola A: Systémová metodologie 19 // 1-A Systémová metodologie 20 // 1.1-A Vznik a struktura systémové metodologie 20 // 1.2-A Systémový přístup 22 // 1.2.1-A Vstupní úvahy o vzniku systémového přístupu 22 // 1.2.2-A Současnost systémového přístupu 23 // 1.2.3-A Systémové atributy 24 // 1.3-A Systémové myšlení 30 // 1.4-A Systémové disciplíny 32 // 1.5-A Systémové algoritmy 34 // 2-A Základní pojmy v systémové metodologii 35 // 2.1-A Pojmy související se strukturou entit 36 // 2.1.1-A Entita, okolí entity a hranice entity 36 // 2.1.2-A Struktura a strukturovanost 37 // 2.1.3-A Rozlišitelnost a rozlišovací úroveň 38 // 2.1.4-A Vazba a interakce 38 // 2.1.5-A Prvek entity, oddělování a uvolňování prvku z entity 40 // 2.1.6-A Systém a soustava 41 // 2.2-A Pojmy související s procesy na entitě 42 // 2.2.1-A Aktivace entity 42 // 2.2.2-A Ovlivňování entity 43 // 2.2.3-A Proces na entitě a stav entity 43 // 2.2.4-A Jev, projev a chování entity, důsledek 44 // 2.2.5-A Situace 46 // 2.3-A Pojmy související s poznáváním 48 // 2.3.1-A Vlastnost a funkce entity 48 // 2.3.2-A Poznávací proces 48 // 2.3.3-A Poznatek 49 // 2.3.4-A Znalost a poznání 52 // 2.3.5-A Vědomosti a dovednosti 53 // 2.3.6-A Data 54 // 2.3.7-A Informace 55 // 2.3.8-A Informačně-dovednostní soustava 56 // 2.3.9-A Teorie a hypotéza - souvislosti 56 // 2.3.10-A Inženýrství, technika 58 // 2.3.11-A Věda a vědeckost 59 // 2.3.12-A Zákonitost, zákon, náhoda 60 // 2.3.13-A Komplexnost, komplexita 62 // 2.4-A Pojmy související s kvantifikací entit 63 // 2.4.1-A Veličina 63 // 2.4.2-A Chyba 64 // 2.5-A Pojmy související s modelováním 65 // 2.5.1-A Neurčitost, nejistota, vágnost 65 //

2.5.2-A Mezní stav entity, spolehlivost, bezpečnost, životnost 67 // 2.5.3-A Nebezpečí, zdroj nebezpečí, riziko, mezní riziko 68 // 2.5.4-A Deterministické a stochastické veličiny a procesy 68 // 2.5.5-A Deterministické a stochastické modely 72 // 2.5.6-A Deterministické a stochastické zákony 74 // 3-A Problémy a jejich řešení 75 // 3.1-A Vstupní úvahy 75 // 3.2-A „Svéty“ a problémy podle Poppera 76 // 3.3-A Členéní problémů podle různých kritérií 77 // 3.4-A Komplexní analýza problému 78 // 3.5-A Jednotný scénář řešení problémů 81 // 3.5.1-A Vytváření systému podstatných veličin 82 // 3.5.2-A Podmnožiny systému veličin 1(?) 84 // 3.5.3-A Ilustrativní příklady na vytváření systému podstatných veličin 85 // 3.6-A Struktura procesu řešení problému 87 // 3.7-A Rozpory v řešení problémů 89 // 3.8-A Překážky a bariéry v řešení problémů 90 // 4-A Úvod do vybraných systémových disciplín 92 // 4.1-A Logika a logické metody 93 // 4.1.1-A Základní pojmy z logiky 93 // 4.1.2-A Zákony logiky (správného myšlení) 95 // 4.1.3-A Přehled typů logik 96 // 4.1.4-A Soustava logických metod 99 // 4.2-A Systémové pojetí experimentu 102 // 4.2.1-A Vytvoření komplexní zobecněné struktury experimentu 102 // 4.2.2-A Členění experimentu 104 // 4.2.3-A Členění struktury experimentu 105 // 4.2.4-A Teorie experimentu - struktura 106 // 4.2.5-A Okolí experimentu 107 // 4 2.6-A Chování experimentu 108 // 4.2.7-A Přípravná etapa experimentu 109 // 4.3-A Teorie modelování 112 // 4.3.1-A Základní atributy modelování 112 // 4.3.2-A Základní charakteristiky modelu 116 // 4.3.3-A Zobecněná struktura modelu 116 // 4.3.4-A Vymezení typů modelování 119 // 4.3.5-A Zobecněná struktura modelování 124 // 4.3.6-A Analýza klasického výpočtového modelování 127 //

4.3.7-A Specifické typy výpočtového modelování 130 // 4.3.8-A Hybridní modelování 132 // 4.3.9-A Přehledná struktura typů modelování 135 // 4.3.10-A Úloha experimentu ve výpočtovém modelování 137 // 4.4-A Systémové pojetí základů statistiky 139 // 4.4.1-A Vstupní úvahy 139 // 4.4.2-A Pojednání o pojmu „statistika“ 140 // 4.4.3-A Pojednání o popisné statistice 142 // 4.4.4-A Statistické soubory a výběry 143 // 4.4.5-A Systémové pojetí statistických veličin a metod 144 // 4.4.6-A Systémové pojetí statistických metod 146 // 4.5-A Teorie mezních stavů 149 // 4.5.1-A Vymezení pojmu mezní stav 149 // 4.5.2-A Členění mezních stavů (MS) 150 // 4.5.3-A Členění mezních stavů technických 154 // 4.5.4-A Mezní stavy související s poškozováním povrchů těles 157 // 4.5.5-A Mezní stavy specifické 159 // 4.5.6-A Environmentálně-technické mezní stavy 160 // Literatura ke kapitole A 162 // Kapitola B: Inženýrství a novodobé inženýrské obory 165 // 1-B Komplexně o inženýrství a novodobých inženýrských oborech 166 // 1.1-B Všeobecně o inženýrství 166 // 1.1.1-B Počátky inženýrství 166 // 1.1.2-B Novodobé pojetí inženýrství 167 // 1.1.3-B Relace mezi inženýrstvím a vědou 172 // 1.1.4-B Některé základní skutečnosti ve vztahu k inženýrství 174 // 1.2-B Inženýrství a inženýrské obory 177 // 2-B Vymezení vybraných novodobých inženýrských oborů 183 // 2.1-B Systémové inženýrství 183 // 2.1.1-B Vznik systémového inženýrství 183 // 2.1.2-B Charakteristiky a atributy systémového inženýrství 185 // 2.1.3-B Situace v systémovém inženýrství 186 // 2.2-B Znalostní inženýrství 188 // 2.2.1-B Situace v nedávné minulosti 188 // 2.2.2-B Situace znalostního inženýrství v současnosti 190 // 2.3-B Informační inženýrství 191 //

2.3.1-B Teoretické aspekty informace 191 // 2.3.2-B Aplikační aspekty informace 193 // 2.4-B Bioinformační inženýrství 195 // 2.4.1-B Pojmy bioinformace, bioinformatika a biosignály 195 // 2.4.2-B Vstupní úvahy o lidském organismu 196 // 2.4.3-B Informační dráhy a lidský organismus 198 // 2.5-B Softwarové inženýrství 200 // 2.5.1-B Vymezení softwarového inženýrství 200 // 2.5.2-B Krizové a rizikové situace v SW-inženýrství 200 // 2.5.3-B Vytváření softwarových produktů 203 // 2.6-B Skupina „inženýrství expertních analýz“ 205 // 3-B Expertní inženýrství 207 // 3.1-B Vymezení pojmu „expertiza“ a „expertní inženýrství“ 207 // 3.2-B Obecně o expertizách 208 // 3.3-B Strukturovanost expertiz 208 // 3.3.1-B Strukturovanost expertizy jako soustavy 209 // 3.3.2-B Struktura expertiz podle různých kritérií 210 // 3.4-B Analýzy prvků soustavy „expertiza“ 213 // 3.4.1-B Expertní entita 213 // 3.4.2-B Zadání expertizy 214 // 3.4.3-B Expertní úlohy (problémy) 216 // 3.4.4-B Experti 217 // 3.4.5-B Expertní týmy 223 // 3.4.6-B Expertní analytik 229 // 3.4.7-B Expertní činnost 230 // 3.4.8-B Expertní metody 239 // 3.4.9-B Expertní hodnocení 241 // 3.5-B Přehled expertních metod 252 // 3.5.1-B Verbální expertní metody 252 // 3.5.2-B Verbálně-numerické expertní metody 258 // 4-B Znalectví a znalecké inženýrství 272 // 4.1-B Znalectví jako odborná disciplína 273 // 4.1.1 -B Znalectví z různých pohledů 273 // 4.1.2-B Dvanáctero charakteristik znalectví 275 // 4.2-B Znalectví jako strukturovaná entita 277 // 4.2.1-B Základní struktura „znalectví“ 277 // 4.2.2-B Struktura „okolí znalectví“ 278 // 4.2.3-B Znalecké entity a znalecké obory 279 // 4.2.4-B Základní členéní znalectví 280 // 4.2.5-B Znalecké problémy 281 // 4.2.6-B Znalecká činnost 282 //

4.2.7-B Znalecký posudek 285 // 4.2.8-B Znalec 286 // 4.2.9-B Etika znalce 291 // 4.3-B Znalecké inženýrství jako vědecký obor 295 // 4.3.1-B Znalecké inženýrství jako vědecký obor - konkretizace 296 // 4.3.2-B Filozofie znaleckého inženýrství (ZI) 297 // 4.3.3-B Znalecké inženýrství a systémovost 298 // 5-B Inženýrství rizik 299 // 5.1 -B Riziko v běžném životě 299 // 5.2-B Na začátku bylo bezpečnostní inženýrství 301 // 5.2.1-B Vstupní úvahy 301 // 5.2.2-B Vznik bezpečnostního inženýrství 303 // 5.3-B Vznik inženýrství rizik 304 // 5.4-B Struktura a pojmy v inženýrství rizik 305 // 5.4.1-B Struktura inženýrství rizik 305 // 5.4.2-B Základní pojmy ve struktuře procesu vzniku rizika 306 // 5.5-B Algoritmus realizace procesu rizika 309 // 5.6-B Rozdíl mezi managementem rizik a analýzou rizika entity 311 // 5.7-B Typy nebezpečí 312 // 5.8-B Členění rizik podle různých kritérií 313 // 5.9-B Základy managementu rizik 314 // 5.9.1-B Intuitivní management rizik 314 // 5.9.2-B Normovaný management rizik 316 // 5.9.3-B Zobecněná metodika managementu rizik 318 // 5.9.4-B Analýza prvků zobecněné struktury managementu rizik 320 // 5.10-B Soustava „expertní analýza rizik“ 321 // 5.11-B Expertní činnosti o riziku 323 // 5.12-B Realizace fáze K2 „identifikace rizik“ 323 // 6-B Bezpečnostní inženýrství 327 // 6.1-B Vymezení bezpečnostního inženýrství a několik úvah 327 // 6.2-B Strukturovanost bezpečnostního inženýrství 329 // 6.3-B Metody pro identifikaci poruch a nebezpečí 331 // 6.4-B Přístupy k zajištění spolehlivosti technických entit 332 // 7-B Inženýrství jakosti 335 // 7.1-B Jakost a její struktura 335 // 7.1.1 -B Vymezení a struktura jakosti 335 // 7.1.2-B Vztah subjektů k jakosti 337 // 7.2-B Jakost jako faktor úspěšnosti organizace 338 //

7.3-B Management jakosti a systém managementu jakosti 341 // 7.3.1-B Vymezení a základní činnosti managementu jakosti 341 // 7.3.2-B Desatero principů managementu jakosti 343 // 7.3.3-B Management jakosti a expertizy jakosti 344 // 7.3.4-B Analýza základních okruhů managementu jakosti 347 // 7.3.5-B Sedm klasických nástrojů managementu jakosti 355 // 7.3.6-B Sedm novodobých nástrojů managementu jakosti 360 // Expertní odhadcovská činnost 368 // 8.1-B Vymezení základních pojmů 368 // 8.2-B Vymezení expertní odhadcovské činnosti, charakteristiky oceňování 369 // Právní vymezení oceňování majetku 369 // 8.3.1-B Právní vymezení výkonu profese odhadce majetku 369 // 8.3.2-B Požadavky odborné způsobilosti odhadce majetku 370 // Metodika oceňování majetku 371 // 8.4.1-B Uplatnění Zákona o oceňování majetku při činnosti odhadce majetku 371 // 8.4.2-B Způsoby oceňování majetku a služeb 373 // Oceňování podniků 375 // 8.5.1-B Důvody pro ocenění 375 // 8.5.2-B Hodnota podniku a jeho cena 376 // 8.5.3-B Oceňování podniků jako multifaktorová problematika 378 // Oceňování podniků jako autonomní disciplína oceňování // majetku 378 // Metodická východiska oceňování podniků 378 // Systematika procesu oceňování podniků 379 // Základní metody oceňování podniku 381 // Komplexní a výsledné ocenění podniku 389 // Obecná doporučení pro oceňování podniků 389 // Metodický postup pro oceňování podniků a obchodních společností 389 // Podklady potřebné pro ekonomické zhodnocení podniku a jeho ocenění 391 // Forma odhadu a struktura dokumentu ocenění obecně 393 // 8.6.1-B Formální struktura dokumentu ocenění podniku 394 // Expertní činnost samostatného likvidátora pojistných událostí 395 // 9.1-B Osoby provádějící likvidaci pojistných událostí 395 //

9.1.1-B Likvidátor pojistných událostí - zaměstnanec pojišťovny 395 // 9.1.2-B Samostatný likvidátor pojistných událostí (fyzická osoba) 396 // Komplexně o samostatném likvidátorovi pojistných událostí 396 // 9.2.1-B Odborná způsobilost samostatného likvidátora pojistných událostí 396 // 9.2.2-B Důvěryhodnost samostatného likvidátora pojistných // událostí 397 // 9.2.3-B Registrace samostatného likvidátora pojistných událostí 397 // 9.2.4-B Právní vztahy samostatného likvidátora pojistných událostí k druhým osobám 398 // Likvidace pojistných událostí 399 // 9.3.1-B Postup likvidace pojistných událostí 399 // 9.3.2-B Formální struktura zprávy o likvidaci pojistné události 401 // Spolupráce samostatných likvidátorů pojistných událostí a pojišťoven 403 // Organizace a instituce působící v oblasti pojišťovnictví 404 // 9.5.1 -B Česká kancelář pojistitelů 404 // 9.5.2-B Česká asociace pojišťoven 404 // 9.5.3-B Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí 405 // 9.5.4-B Komora samostatných likvidátorů pojistných událostí 405 // 9.5.5-B Evropská federace likvidátorů pojistných událostí 406 // Literatura ke kapitole B 406 // Kapitola C: Problémy ve „světě techniky“ 411 // 1-C „Svět techniky“ 412 // 1.1 -C Naše Země je systémovým objektem 412 // 1.2-C Svět techniky jako součást „Země lidí“ 415 // 1.3-C Svět techniky jako strukturovaný objekt 416 // 1.3.1-C Technická praxe 417 // 1.3.2-C Další prvky „světa techniky“ 420 // 2-C Problémové situace ve „světě techniky“ 423 // 2.1-C Vstupní úvahy 424 // 2.2-C Zdroje kritické sebereflexe techniky 425 // 2.3-C Globální odezvy na kritickou sebereflexi vědy a techniky 428 // 2.4-C Okolí světa techniky jako prostor sebereflexí 429 //

3-C Typy problémů v technické praxi 430 // 3.1-C Vlastnosti a charakteristiky technických objektů 430 // 3.1.1 -C Vlastnosti technických objektů 430 // 3.1.2-C Specifické charakteristiky technických objektů 432 // 3.2-C Technický život technického objektu 433 // 3.3-C Problémy v technickém životě TO 434 // 3.3.1 -C Konstruktivní problém 434 // 3.3.2-C Poznávací problém 436 // 3.3.3-C Rekonstruktivní problém 437 // 3.3.4-C Havarijní problém 437 // 3.3.5-C Likvidační problém 437 // 3.3.6-C Problém přípustnosti odchylek 437 // 3.4-C Přístupy ? řešení technických problémů 439 // 4-C Řešení konstruktivních technických problémů 442 // 4.1 -C Charakteristiky současného konstruktivního problému 443 // 4.2-C Dílčí problémy konstruktivního problému a jejich řešení 444 // 4.2.1 -C Soustava dílčích problémů 444 // 4.2.2-C Přístupy k řešení koncepčně-strukturního problému 448 // 4.2.3-C Intuice jako nezastupitelná součást tvůrčího procesu 451 // 4.2.4-C Dílčí problémy konstruktivního problému u návrhu // obráběcího stroje 453 // 4.3-C Fáze řešení konstruktivního problému 457 // 4.4-C Vývojové etapy způsobu řešení konstruktivního problému 461 // 4.5-C Řešení technických problémů technických objektů 463 // 4.5.1-C Sériové inženýrství 464 // 4.5.2-C Paralelní inženýrství 466 // 5-C Psychologické aspekty řešení technických problémů 478 // 5.1-C Vymezení základních pojmů 478 // 5.1.1-C Pojem osobnost 478 // 5.1.2-C Pojem pracovní tým 479 // 5.1.3-C Pojem komunikace 482 // 5.1.4-C Pojem konflikt 483 // 5.1.5-C Emoce 484 // 5.1.6-C Emoční inteligence 485 // 5.2-C Pojednání ? stresogenních situacích // 5.2.1-C Problémová situace // 5.2.2-C Stresové situace // 5.2.3-C Konfliktní situace // 5.2.4-C Frustrační situace //

5.2.5-C Krizové situace // 5.2.6-C Emoční stresory // 5.2.7-C Morální normy jako stresory // 5.2.8-C Časová tíseň jako stresor // 5.2.9-C Deficit profesních znalostí jako stresor // 5.2.10-C Strategie zvládání stresu a nadlimitní zátěže // 5.3-C Psychologické aspekty činností při řešení problému // 5.3.1-C Informační činnosti // 5.3.2-C Tvůrčí činnosti // 5.3.3-C Hodnotící činnosti // 5.3.4-C Rozhodovací činnosti // 5.3.5-C Výkonné činnosti // 5.4-C Psychologické aspekty odpovědnosti nejen za výsledky řešení problémů // 5.4.1 -C Odpovědnost v řešení problémů technických objektů // 5.4.2-C // 5.4.3-C Odpovědnost za výsledek dobrovolně konaných poznávacích procesů // 5.4.4-C Odpovědnost za výsledek smluvně sjednaných poznávacích / procesů // 5.4.5-C Odpovědnost za tvorbu technického díla v závěrech Bergamského kongresu // 6-C Podnik a podnikové procesy ze systémového pohledu // 6.1 -C Procesy v životě technického objektu // 6.2-C Podnik v systémovém pojetí // 6.3-C Podnikové procesy v systémovém pojetí // 6.3.1 -C Podnikový proces v systémových atributech // 6.3.2-C Modelování podnikových procesů // 6.3.3-C Přístupy k podnikovým procesům // 6.4-C Nakonec dva doslovy // Literatura ke kapitole C // Závěr: ilustrace expertízy o jedné společenské struktuře // Zl Preprocessing expertní činnosti (stať 3.4.7-B; bod B) // Z2. Processing expertní činnosti (stať 3.4.7-B; bod C) // Z3. Postprocessing expertní činnosti // Z4. Závěr expertízy // Shrnutí // Summary