Technologie vstřikování termoplastů je jednou z nejrozšířenějších technologií zpracování plastů například při výrobě automobilů, v elektrotechnice, elektronice, při výrobě spotřebního a sportovního zboží, v průmyslu obalů atd. Kniha se snaží komplexně popsat celý proces výroby, a to jak v teoretické, tak zejména v praktické rovině..
Zkrácený obsah: Úvod 15 // 1 Návrh materiálu výstřiku 19 // 1.1 Faktory ovlivňující výběr materiálu výstřiku - požadavky na materiál 19 // 1.2 Stárnutí a koroze dílů z plastů 20 // 1.3 faktory ovlivňující dobu životnosti plastových dílů 21 // 1.4 Závislost vlastností výstřiků z termoplastů na teplotě 22 // 1.4.1 Vznik makromolekul 22 // 1.4.2 Nadmolekulární struktura polymerů 23 // 1.4.3 Polymery a jejich charakteristické teploty 23 // 1.4.4 Reologie polymerních tavenin, disipační ohřev tavenín, fontánový tok tavenín 25 // 1.4.5 Charakteristické teploty, vlastnosti amorfních a částečně krystalických plastů 25 // 1.5 Odolnost termoplastů proti působení chemikálií 28 // 1.6 Navlhavost a nasákavost 30 // 1.7 Koroze za napětí 30 // 1.8 Aditiva do polymerů 31 // 1.9 Termoplasty určené pro výrobu výstřiků 34 // 1.9.1 Polymerní materiály - členění 34 // 1.9.2 Termoplasty pro technologii vstřikování 38 // 1.9.3 Databáze termoplastů, data v nich obsažená, zkoušení plastů a související normy 38 // 1.10 Recyklace termoplastů 58 // 2 Konstrukce výstřiků z termoplastů 61 // 2.1 Předvýrobní etapy výroby výstřiků z termoplastů 03 // 2.2 Technologičnost konstrukce výstřiků z termoplastů // 2.3 Rozměrová a tvarová přesnost výstřiků z termoplastů, drsnost povrchů, měření jejich // rozměrů a úchylek tvaru a polohy 73 // 2.3.1 Materiál výstřiků a smrštění 73 // 2.3.2 Konstrukce výstřiku a smrštění 8q // 2.3.3 Konstrukce vstřikovací formy a smrštění 80 // 2.3.4 Technologické parametry vstřikování a smrštění 87 // 2.3.5 Podmínky používání výstřiků a jejich vliv na rozměrovou přesnost výstřiků 88 // 2.3.6 Toleranční pole výstřiků z termoplastů a normalizace 91 //
2.3.7 Rozměrové a tvarové tolerování - předepisování přesnosti rozměrů, tvarů a polohy, drsnost povrchu 93 // 2.3.8 Měření a hodnocení rozměrové a tvarové přesnosti výstřiků z termoplastů 101 // 3 Podmínky a koncepce zaformování výstřiků z termoplastů 114 // 4 Výběr varianty technologie vstřikování termoplastů ne // 4.1 Vstřikovací cyklus - standardní technologie vstřikování 116 // 4.2 Modifikace technologie vstřikování termoplastů 117 // 4.3 Výběr vstřikovacího stroje a jeho periferních zařízení 118 // 4.3.1 Výběr vstřikovacího stroje 119 // 4.3.2 Periferní zařízení 124 // 4.3.3 Průmysl 4.0 127 // 5 Metody Rapid Prototyping, RP-aditivní, subtraktivní a formativní technologie 136 // 5.1 Aditivní technologie RP 138 // 5.1.1 Technologie na bázi fotopolymerů 138 // 5-1.2 Technologie na bázi práškových materiálů // 5.1.3 Technologie na bázi tuhých materiálů // 5.1.4 Freeformer-Arburg // 5.1.5 Post Processing - dokončování RP dílů // 5.2 Formativní (utvářející) technologie RP // 5.2.1 Vakuové licí systémy // 5.3 Subtraktivní (odečítací) technologie RP // 5.3.1 CNC frézování // 6 Ověření návrhu konstrukce výstřiku pomocí prototypové formy // 7 Konstrukce a výroba sériových vstřikovacích forem, uchopovačů, přípravků a zkoušení forem, údržba a opravy forem // 7.1 Výroba a konstrukce temperačních systémů vstřikovacích forem // 7.1.1 Význam temperace vstřikovacích forem // 7.1.2 Temperace vstřikovacích forem // 7.1.3 Konstrukce temperačních systémů vstřikovacích forem // 7.2 Technologie vytváření tenkých vrstev - aplikace při výrobě vstřikovacích forem // 7.2.1 CVD (Chemical Vapour Deposition), chemická depozice z plynné fáze //
7.2.2 Technologie PACVD (Plasma Assisted Chemical Vapour Deposition), chemická deposice pomocí plazmatu, PECVD (Plasmě Enhanced CVD), CVD iniciované plazmatem // 7.2.3 Technologie PVD (Physical Vapour Deposition), kondenzace par pevného materiálu na povrch substrátu // 7.2.4 Další technologie nanášení tenkých vrstev // 7.2.5 Aplikace PVD a PACVD ve výrobě vstřikovacích forem // 7.3 Technologie výroby vstřikovacích forem // 7.3.1 Použití normálií při výrobě vstřikovacích forem // 7.3.2 Konstrukce a výroba forem s podporou počítače // 7.3.3 Technologie třískového obrábění // 7.3.4 Odvzdušnění vstřikovacích forem // 7.4 Provoz, údržba a opravy vstřikovacích forem // 7.4.1 Provoz vstřikovací formy // 7.4.2 Údržba - důvody, definice, cíle // 7.4.3 Vstřikovací formy a jejich údržba // 7.4.4 Údržba vstřikovací formy - čištění povrchů a desénů, mazání, odmašťování, separace povrchů, antikorozní ochrana // 7.4.5 Údržba vstřikovací formy - čištění temperačních systémů forem 225 // 7.4.6 Údržba vstřikovací formy - opravy vstřikovacích forem 226 // 8 Výroba prvních výstřiků a optimalizace procesu vstřikování 233 // 8.1 Vstřikování termoplastů: fáze výrobního cyklu, pvT diagramy, smrštění, deformace a vnitřní pnutí 233 // 8.1.1 Fáze vstřikovacího cyklu 234 // 8.2 Postup při výrobě prvních výstřiků 250 // 8.2.1 Popis postupu výroby prvních výstřiků 250 // 8.3 Poznámky k přípravě vstřikování prvních výstřiků 254 // 8.3.1 Vstřikovací stroj 254 // 8.3.2 Periferní zařízení potřebná pro výrobu konkrétního výstřiku // 8.3.3 Vstřikovací forma a její parametry // 8.3.4 Vstřikovací materiály // 8.4 Poznámky k výrobě prvních výstřiků // 8.4.1 Vstřikovací forma - provoz formy //
8.4.2 Nastavení strojních parametrů vstřikování a připojení periferních zařízení // 8.4.3 Fáze vstřikovacího procesu, technologické parametry vstřikování a jejich vliv na vlastnosti výstřiků z termoplastů // 8.5 Optimalizace procesu vstřikování termoplastů // 8.6 Systémy jakosti a vstřikování termoplastů // 8.7 Vstřikování druhotných materiálů // 9 Vstřikování kompozitních materiálů s termoplastickou matricí 304 // 9.1 Krátká historie použití plastů v osobních automobilech 304 // 9.2 Kompozitní materiály s termoplastickou matricí 306 // 9.2.1 Kompozity s krátkými vlákny 309 // 9.2.2 Kompozity s dlouhými vlákny 311 // 9.2.3 Uhlíková, rostlinná a další vlákna a plniva // 9.2.4 Nanokompozity // 9.2.5 Kompozity s reaktoplastickou matricí a další údaje o kompozitech // 9.3 Konstrukční kompozity na bázi polypropylenu // 9.3.1 Proč kompozity s polypropylenovou matricí // 9.3.2 Vstřikování polypropylenu // 9.3.3 Kopolymery polypropylenu // 9.3.4 Kompozity se skleněnými vlákny // 9.3.5 Polypropylen plněný skleněnými mikrokuličkami // 9.3.6 Polypropylen plněný talkem (mastkem) // 9.3.7 Polypropylen plněný uhličitanem vápenatým // 9.3.8 Polypropylen plněný slídou // 9.3.9 Polypropylen plněný wollastonitem // 9.3.10 Polypropylenové kompozity s nanoplnivy // 9.3.11 Polypropylenové kompozity s přírodními vlákny // 9.3.12 Speciální polypropylenové kompaundy // 9.4 Základy vstřikování kompozitů s termoplastickou matricí vyztužených dlouhými vlákny - LFRT // 9.4.1 Vstřikování LFRT kompozitů // 9.5 Vodivé typy kompozitů s termoplastickou matricí, možnost náhrady kovových materiálů // 9.5.1 Význam pojmů // 9.5.2 Tepelně vodivé kompozity // 9.5.3 Elektricky vodivé kompozity // 9.5.4 Kompozity s magnetickými vlastnostmi //
9.5.5 Technologie vstřikování tepelně vodivých, elektricky vodivých a magnetických kompozitů // 9.6 Biologicky odbouratelné plasty - bioplasty // 9.6.1 Bio výkladový slovník // 9.6.2 Komentáře k pojmům a reálný stav v oblasti bioplastů // 9.6.3 Pozice bioplastů na trhu // 9.6.4 Náklady na aplikaci biopolymerů // 9.6.5 Další otázky // 9.6.6 Částečné biokompozity // 9.6.7 Bioplasty a výrobky krátkodobé spotřeby - recyklace // 9.6.8 Bioplasty a technologie vstřikování termoplastů // 9.6.9 Vstřikování směsí na bázi polyamidů // 9.6.10 Potenciál biopolyamidů // 9.6.11 Bioplasty - růst přes problémy // 9.6.12 Biodegradovatelné plasty - bioplasty // 9.6.13 Bioplasty - shrnutí // 10 Emisní a pachové chování termoplastů: interiérové automobilové výstřiky // 10.1 Ovzduší a jeho znečištění // 10.2 Emisní chování interiérových termoplastických materiálů // 10.2.1 Emisivita materiálů, zdroje emisí, těkavost, emisní kinetika // 10.2.2 Emise specifické // 10.2.3 Emise nespecifické // 10.3 Pachové zkoušky // 10.4 Závěr k emisnímu a pachovému chování termoplastů // 11 Měření barvy a lesku výstřiků z termoplastů, barevné koncentráty 373 // 11.1 Kolometrie - co to je barva? 373 // 11.1.1 Psychosenzorické (vjemové) hledisko 373 // 11.1.2 Fyzikální (objektivno hledisko 373 // 11.1.3 Psychofyzikální hledisko 374 // 11.2 Aditivní a subtraktivní míšení barev 374 // 11.2.1 Aditivní (součtové) míšení barev 374 // 11.2.2 Subtraktivní (odečítacO míšení barev 375 // 11.3 Lesk, měření lesku 375 // 11.3.1 Měření lesku 375 // 11.4 Měření barvy 375 // 11.4.1 Standardizace podmínek pro hodnocení barev 376 // 11.4.2 Spektrofotometr 376 // 11.4.3 Geometrie měřicí soustavy 377 // 11.4.4 Zdroje světla 377 // 11.4.5 Pozorovatel 377 //
11.5 Kolorimetrické parametry 378 // 11.6 Metamerie 378 // 11.7 Světelné kabiny 388 // 11.8 Praktické zkušenosti s měřením barvy 380 // 11.8.1 Spektrofotometr 380 // 11.8.2 Místo měření 380 // 11.8.3 Zákaznický měrový standard 381 // 11.8.4 Výsledky měření spektrofotometrem a jejich porovnání se standardem 381 // 11.8.5 Způsoby měření 381 // 11.8.6 Vliv prostředí 381 // 11.8.7 Použití barevných koncentrátů 382 // 11.8.8 Měření ve světelných kabinách 382 // 11.8.9 Metamerie a světelné kabiny 382 // 11.8.10 Vliv technologických parametrů vstřikování 382 // 11.9. Barevné koncentráty, masterbatche 383 // 12 Vady výstřiků z termoplastů a jejich odstraňování 385 // 12.1 Vady výstřiků: plnění tvarové dutiny formy polymerní taveninou a děje v ní se // odehrávající (orientace makromolekul) 386 // 12.2 Vady výstřiků: vnitřní pnutí ve výstřicích z termoplastů 388 // 12.3 Vady výstřiků: výrobní smrštění a dosmrštění 389 // 12.4 Vady výstřiků: studené spoje 390 // 12.6 Vady výstřiků: nehomogenita nadmolekulární struktury, částečně krystalické plasty, // primární a sekundární krystalizace 393 // 12.5 Vady výstřiků: tokové čáry 393 // 12.7 Vady výstřiků: dělení vad, jejich výběrový výčet 394 // 12.8 Vady výstřiků: popis, charakteristika, příčiny vzniku a odstranění vybraných vad 395 // 12.8.1 Neúplný výstřik 39? // 12.8.2 Přetoky a otřepy 397 // 12.8.3 Propadliny, vtaženiny 397 // 12.8.4 Deformace výstřiku 397 // 12.8.5 Změna barvy - barevný odstín výstřiku 399 // 12.8.6 Rozdíly v lesku, nevykopírovaný desén 399 // 12.8.7 Opalescence, optická anizotropie 399 // 12.8.8 Stříbření v důsledku vlhkosti ve vstřikovaném materiálu 493 // 12.8.9 Bílé, světlé nebo stříbřité pruhy, mapy, stopy na povrchu výstřiků 493 //
12.8.10 Jemně rýhovaný nebo pórovitý povrch výstřiku 493 // 12.8.11 Trhlinky a mikrotrhlinky na povrchu výstřiku 493 // 12.8.12 Tokové čáry na povrchu výstřiku 495 // 12.8.13 Rozvrstvování, delaminace povrchu výstřiku 405 // 12.8.14 Žloutnutí, hnědnutí materiálu výstřiku 405 // 12.8.15 Místní spálení materiálu výstřiku 407 // 12.8.16 Černé tečky na výstřiku 408 // 12.8.17 Volný tok polymerní taveniny - meandrový tok 408 // 12.8.18 Studené spoje 411 // 12.8.19 Vakuové bubliny - lunkry 414 // 12.8.20 Uzavírání vzduchu nebo plynných produktů ve stěnách výstřiků 414 // 12.8.21 Vnitřní pnutí ve výstřiku 432 // 12.8.22 Špatná mechanická pevnost výstřiků - jejich zkřehnutí 432 // 12.8.23 Nereálné rozměrové a geometrické tolerance výstřiků 432 // 12.8.24 Problémy vzniklé při zpracování drtě 433 // 12.8.25 Vady způsobené vstřikovací formou a vstřikovacím strojem 434 // 12.8.26 Vady způsobené statickou elektřinou, elektrostatickým nábojem 435 // 13 Využití měření teploty termokamerou (termogramů) při vstřikování termoplastů a kompozitních materiálů s termoplastickou matricí 439 // 13.1 Měření teploty 439 // 13.1.1 Krátký úvod pro měření termokamerou 440 // 13.1.2Termokamery ajejich konstrukce 441 // 13.2 Měření termokamerou, praktické výsledky a závěry z měření 443 // Zkratky a názvy polymerních vstřikovacích termoplastů 451 // Rejstřík 452 // Literatura 455