Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 23.01.2021. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
EB
EB
ONLINE
1. elektronické vydání
Karolinum 2015
1 online zdroj (155 stran)
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 


ISBN 978-80-246-2703-8 (online ; pdf)
ISBN 80-246-0619-4 (print)
Předkládaný text se věnuje tématu arizace české kinematografie, které nebylo doposud samostatně zpracováno. Hlavní pozornost je soustředěna na období let 1938–1942. Samotný proces arizace začal až po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, přesto se úvod textu zabývá již pomnichovskou druhou republikou (říjen 1938 – březen 1942). Jedním ze znaků tohoto období byla i vlna antisemitismu. V Československu byla ve velké míře spojena s úsilím zničit židovskou konkurenci v nejrůznějších oblastech podnikání. Tato vlna se nevyhnula ani oblasti kinematografie. Konkrétní projevy antisemitismu, názory a hlavní představitelé jsou zaznamenány v úvodní kapitole.Další části práce jsou již zaměřeny přímo na období Protektorátu Čechy a Morava. Kapitola 2 se zabývá změnami, které v oblasti kinematografie proběhly v prvním roce existence protektorátu a byly nějakým způsobem spojeny s židovskou problematikou.-.
Kapitola 3 je věnována otázce filmových ateliérů. Podrobně se zabývá vývojem situace v barrandovských ateliérech, kde Němci využili v létě 1939 arizace k dosazení nuceného správce, který mohl vyvíjet nátlak na akcionáře firmy A-B Barrandov. Kapitola 4 se zabývá arizací filmových společností a kin. Kapitola 5 přináší profily hlavních německých arizátorů, kteří jako dosazení správci nebo jako úředníci Úřadu říšského protektora arizaci přímo prováděli. Je zachycen vývoj jejich kariéry a jejich činnost na území protektorátu.Jako Apendix jsou připojeny dvě podkapitoly. Jedna se zabývá filmy s antisemitskými prvky, které byly natáčeny v protektorátu. Druhá podkapitola zaznamenává poválečný vývoj causy firmy Elektafilm, kterou její majitel Josef Auerbach chtěl obnovit, ale úřady mu to neumožnily.-.
V příloze jsou v německém jazyce uvedeny edice některých dokumentů k tematice arizace české kinematografie. Práce je doplněna přehledem židovských podnikatelů a tvůrců, kteří v české kinematografii působili do vzniku Protektorátu Čechy a Morava..
001489524
Obsah // Úvod ...7 // 1. Projevy antisemitismu v kinematografii za druhé republiky...9 // 2. První rok Protektorátu Čechy a Morava // Pokus českých fašistů obsadit Barrandov - 16. březen 1939 ... 21 // Protižidovská filmová opatření v období prvního roku protektorátu ...24 // Koncepce německé filmové politiky v protektorátu ...29 // 3. Filmové ateliéry // Barrandov ...39 // Ateliéry Host, Bapoz, Foja ...57 // 4. Filmové půjčovny, výrobny a kina // Elektafilm a Slaviafilm ...65 // Další filmové půjčovny a výrobny ...72 // Kina ...73 // 5. Němečtí arizátoři // Hermann Glessgen ...79 // Anton Zankl ...84 // Wilhelm Söhnel ...86 // Karl Schulz ...88 // Apendix // Protižidovské filmy ...97 // Elektafilm po válce ...101 // Závěr ...113 // 5 // Přílohy // Přehled židovských filmových firem, podnikatelů a tvůrců ... 115 // Edice pramenů ... 132 // Prameny ... 139 // Literatura ... 141 // Seznam zkratek ... 147 // Jmenný rejstřík ... 149

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC