Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 21.08.2021. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
EB
EB
ONLINE
1. elektronické vydání
Karolinum 2015
1 online zdroj (418 stran)
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 


ISBN 978-80-246-2834-9 (online ; pdf)
ISBN 978-80-246-2812-7 (print)
Tištěná verze: Cvrcek, Vaclav. Mluvnice soucasne cestiny. 1, Jak se pise : a jak se mluvi. [Prague, Czech Republic] : Karolinium, c2015 ISBN 978-80-246-2812-7
Předkládaná Mluvnice současné češtiny autorů působících na různých ústavech Univerzity Karlovy je po téměř patnácti letech novým pokusem o stručný a srozumitelný popis našeho mateřského jazyka. Mluvnice je koncipována jako dvoudílná, přičemž první díl zahrnuje poučení mj. o zvukové stránce jazyka, slovní zásobě, slovotvorbě, tvarosloví, stylistice a psací soustavě (druhý díl pak bude věnován větné skladbě). Jako vůbec první popis svého druhu se mluvnice pokouší systematicky zachycovat rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou, a to na základě rozsáhlých dat z Českého národního korpusu (www.korpus.cz). Výsledkem je materiálově založená moderní publikace, která nepodává obraz o tom, jak by jazyk vypadat měl, ale o tom, jak skutečně mluvíme a píšeme. Čtenář si tak může sám udělat obrázek o tom, jaké způsoby vyjadřování jsou obvyklé a vhodné pro určitou situaci a které prostředky jsou naopak nevšední či v daném kontextu nepreferované.Ve druhém vydání doznal text Mluvnice současné češtiny 1 jen minimum změn. Nejpodstatnější odlišností oproti edici předchozí je inovovaná grafická podoba celé knihy. Vedle toho bylo provedeno několik spíše drobnějších korekcí v textu samotném (opravy některých formulací)..
001489585
OBSAH // Poznámka k druhému vydání---13 // Předmluva---15 // 1 OBECNÉ VÝKLADY o jazyce (Václav Cvrček)---17 // 1.1 Jazyk jako prostředek komunikace---18 // 1.2 Jazykové roviny a jednotky; jazykovědné disciplíny-19 // 1.3 jazyk v rámci společnosti---20 // 1.4 Jazyk a jazykovědci---21 // 1.5 Jazykový korpus jako zdroj dat--22 // 2 obecné poučení o Češtine (Václav Cvrček)---25 // 2.1 Čeština jako národní jazyk a její variety-26 // 2.1.1 Mluvená a psaná čeština--27 // 2.2 Definice jazykového standardu a jeho varianty v češtine---27 // 2.2.1 Spisovná a standardní čeština-28 // 2.2.2 Standardní a obecná čeština---30 // 2.3 Sozrůzněnost češtiny v závislosti na žánru a stylu-30 // 3 VÝVOJ ČEŠTINY (Dominika Kováříková)---33 // 3.1 Čeština mezi ostatními jazyky. Genetická příbuznost a typologická podobnost - // 3.1.1 Genetické zařazení češtiny---34 // 3.1.2 Typologické zařazení češtiny--35 // 3.2 Vývoj jazyka---36 // 3.3 Periodizace vývoje češtiny--36 // 3.3.1 Praslovanština--36 // 3.3.2 Počáteční fáze vývoje českého jazyka-37 // 3.3.3 Raná (stará) čeština-37 // 3.3.4 Čeština 14. století--38 // 3-3-5 Čeština 15. století--39 // 3.3.6 Čeština humanistická---39 // 3.3.7 Barokní čeština-40 // 3.3.8 Čeština v době národního obrození a v 2. polovine 19. století-41 // 3.3.9 Čeština 1. poloviny 20. století a čeština současná-42 // 4 FONETIKA A FONOLOGIE (Jan Volín)---43 // 4.1
Vztah mluvené a psané formy jazyka---44 // 4.2 Fonetický popis jazyka a řeči--46 // 4.3 Řečové orgány---48 // 4.4 Akustické vlastnosti řeči a percepce-50 // 4.5 Jednotky zvukového plánu češtiny---53 // 4.5.1 Hláska, foném, alofon---53 // 4.5.1.1 Vymezení pojmů---53 // 4.5.1.2 Samohlásky---54 // 4.5.1.3 Souhlásky---57 // 4.5.1.4 Popis fenologického inventáře pomocí distinktivních rysů - // 4.5.1.5 Změny na úrovni hlásek při produkci řeči-62 // 4.5.2 Slabika---68 // 4.5.3 Mluvní takt--70 // 4.5.4 Promluvový úsek, promluva---72 // 4.5.5 Replika, mluvní akt, mluvený text-76 // 4.6 Mluvní styly---77 // 4.7 Řečové poruchy, řečové vady a řečové chyby-79 // 5 LEXIKOLOGIE (Marie Kopřivová)---81 // 5.1 Vymezení lexikológie a základní pojmy---82 // 5.1.1 Související disciplíny--82 // 5.1.2 Slovo---83 // 5.1.3 Lexém---84 // 5.1.4 Kolokabilita a kolokace-85 // 5.1.5 Pojmenování---86 // 5.1.6 Motivace (motivovanost)---87 // 5.2 Lexikální sémantika---88 // 5.2.1 Význam---88 // 5.2.1.1 Lexikální význam---88 // 5.2.1.2 Gramatický význam---89 // 5.2.2 Metafora--89 // 5.2.3 Autosémantika---90 // 5.2.4 Synsémantika---90 // 5.2.5 Propria---90 // 5.2.6 Apelativa---90 // 5.2.7 Abstrakta a konkréta---91 // 5.2.8 Polysémie---91 // 5.2.9 Homonymie---92 // 5.3 Základní sémantické vztahy---92 // 5.3.1 Synonymie---92 // 5.3.2 Opozitnost---93 // 5.3.3 Hyperonymie a hyponymie---94 // 5.4 Frazeologie---95 // 5.4.1 Frazém---95 // 5.4.2
Typy frazémů---95 // 5.5 Slovní zásoba češtiny--96 // 5.5.1 Vrstvy slovní zásoby---97 // 5.5.2 Způsoby obohacování slovní zásoby-97 // 5.5.3 Současné způsoby obohacování slovní zásoby--98 // 5.5.4 Statistické aspekty lexikonu, zipfův zákon-99 // 6 TVOŘENÍ SLOV (Michal Šulc)--lOl // 6.0. 1 Hledisko slovotvorné--102 // 6.0. 1.1 Tvoření odvozováním---103 // 6.0. 1.2 Rozšiřování a hromadění přípon--104 // 6.0. 1.3 Slovotvorné typy---106 // 6.0. 1.4 Slovotvorné kategorie-106 // 6.0. 1.5 Tvoření skládáním--108 // 6.0. 1.6 Tvoření zkracováním---108 // 6.0. 2 Hledisko pojmenovací (onomaziologické)-108 // 6.0. 3 Slovotvorná stavba slova - tvar slovního základu, tvar afíxu-109 // 6.0. 3.1 Odvozování předponou--109 // 6.0. 3.2 Odvozování příponou---109 // 6.0. 3.3 Skládání---113 // 6.1 Odvozování (derivace) - odvozeniny (deriváty)--114 // 6.1.1 Mění se význam slova nebo slovní druh (mutace nebo transpozice)---114 // 6.1.1.1 Odvozování předponou (prefixem)--115 // 6.1.1.2 Odvozování příponou (sufixem)---117 // 6.1.1.3 Odvozování cirkumfixem (před i za základovým slovem)---126 // 6.1.1.4 Odvozování nekoncovým sufixem (uvnitř základového slova)---129 // 6.1.1.5 Původní forma se nemění---129 // 6.1.1.6 Původní forma se mění odsunutím přípony (desufixace)---130 // 6.1.2 Význam slova ani jeho druh se nemění, přidává se zpřesňující rys (modifikace)-131 // 6.1.2.1 Odvozování předponou
(prefixem)--131 // 6.1.2.2 Odvozování příponou (sufixem)---132 // 6.1.2.3 Odvozování cirkumfixem (před i za základovým slovem)---134 // 6.1.2.4 Odvozování nekoncovým sufixem (uvnitř základového slova)---135 // 6.1.2.5 Původní forma se nemění---136 // 6.1.2.6 Původní forma se mění odsunutím přípony (desufixace)---136 // 6.2 Skládání (kompozice) - složeniny (kompozita)---136 // 6.2.1 Vlastní skládání---137 // 6.2.2 Smíšený způsob skládání---139 // 6.2.2.1 Skládání a odvozování--139 // 6.2.2.2 Skládání a zkracování--141 // 6.2.3 Zvláštní případy skládání--141 // 6.2.3.1 Opakování slova (reduplikace)--141 // 6.2.3.2 Opakování rytmu (kvazireduplikace)---141 // 6.2.3.3 Skládání s písmennou značkou---142 // 6.2.3.4 Skládání se zkráceným slovem---142 // 6.2.3.5 Skládání pozičně variantní-142 // 6.2.4 Spřahování (juxtapozice) - spřežky (juxtapozita). Nevlastní skládání-142 // 6.2.4.1 Dvoučlenná předložková spřežka---143 // 6.24.2 Jiné než dvoučlenné předložkové spřežky--143 // 6.3 Zkracování - zkrácená slova---144 // 6.3.1 Vlastní zkracování--144 // 6.3.2 Smíšený způsob zkracování---146 // 6.3.2.1 Zkracování a odvozování---146 // 6.3.2.2 Zkracování a skládání--148 // 6.4 Zkratky a slova zkratková--148 // 6.4.1 Zkratky hláskované--148 // 6.4.2 Zkratky plynule čtené--149 // 6.4.3 Slova zkratková - akronyma---149 // 6.5 Přejaté části slov-149 // 7 MORFOLOGIE---I53
// 7.0 Úvod do morfologie (Václav Cvrček)---154 // 7.0. 1 Stavba slovního tvaru - morfematika---155 // 7.0. 2 Morfém a jeho kombinace - morfonologické alternace---156 // 7.0. 3 Slovní druhy--158 // 7.0. 4 Víceslovné ekvivalenty slovních druhů---164 // 7.1 Podstatná jména (substantiva) (Vilém Kodýtek)---165 // 7.1.1 Obecná charakteristika podstatných jmen---165 // 7.1.2 Jmenný rod---166 // 7.1.2.1 Rod substantiv označujících živé bytosti---166 // 7.1.2.2 Jmenný rod versus gender---167 // 7.1.2.3 Kolísání rodu substantiva---168 // 7.1.3 Číslo---169 // 7.1.4 Pád (casus)---170 // 7.1.4.1 Charakteristika jednotlivých pádů---171 // 7.1.4.2 Pádový Synkretismus---173 // 7.1.4.3 Frekvence pádů---173 // 7.1.5 Určenost a neurčenost substantiv. Determinátory určitosti---174 // 7.1.6 Typy skloňování (deklinace)---176 // 7.1.6.1 Třídění deklinačních paradigmat---176 // 7.1.6.2 Přehled vzorů substantiv---177 // 7.1.6.3 Frekvenční zastoupení substantiv podle vzorů —— 183 // 7.1.7 Vzory substantiv---184 // 7.1.7.1 Podstatná jména rodu mužského životného (maskulina animata)---185 // 7.1.7.1.1 Vzor had---185 // 7.1.7.1.2 Vzor muž---191 // 7.1.7.1.3 Vzor táta---194 // 7.1.7.1.4 Vzor soudce---195 // 7.1.7.1.5 Deklinace dalších životných maskulin---196 // 7.1.7.2 Podstatná jména rodu mužského neživotného (maskulina inanimata)--- // 7.1.7.2.1 Vzor list---199 // 7.1.7.2.2 Vzor stroj---205 // 7.1.7.2.3 Vzor cyklus---206 // 7.1.7.3
Podstatná jména rodu ženského (feminina)---207 // 7.1.7.3.1 Vzor žena---207 // 7.1.73.2 Vzor duše---212 // 7.1.7.3.3 Vzor píseň---218 // 7.1.7.3.4 Vzor kost---219 // 7.1.7.3.5 Další typy skloňování feminin---222 // 7.1.7.4 Podstatná jména rodu středního (neutra)---223 // 7.1.7.4.1 Vzor stavení---223 // 7.1.7.4.2 Vzor město---224 // 7.1.7.4.3 Vzor moře---229 // 7.1.7.4.4 Vzor kuře---230 // 7.1.7.4.5 Další vzory neuter---231 // 7.1.7.5 Skloňování názvů párových orgánů těla v plurálu---235 // 7.1.7.6 Vokativ---236 // 7.2 Přídavná jména (adjektiva) (Dominika Kováříková)---238 // 7.2.0 Obecná charakteristika přídavných jmen---238 // 7.2.1 Gramatické kategorie přídavných jmen: jmenný rod, číslo, pád; stupňování---239 // 7.2.2 Druhy skloňování---239 // 7.2.2.1 Složené skloňování adjektiv--240 // y.2.2.2 Jmenné skloňování adjektiv---244 // 7.2.2.3 Smíšené skloňování adjektiv, přivlastňovací přídavná jména---246 // 7.2.24 Nesklonná přídavná jména---248 // 7.2.3 Stupňování (komparace, gradace)---249 // 7.2.3.1 Komparativ---250 // 7.2.3.2 Superlativ---252 // 7.2.3.3 Nepravidelné stupňování---252 // 7.3 Zájmena (pronomina) (Marie Kopřivová)---254 // 7.3.1 Význam zájmen---254 // 7.3.2 Dělení zájmen---255 // 7.3.2.1 Zájmena osobní---255 // 7.3.2.2 Zájmena přivlastňovací---258 // 7.3.2.3 Zájmena ukazovací---262 // 7.3.2.4 Zájmena tázací---265 // 7.3.2.3 Zájmena vztažná---267
7.3.2.6 Zájmena neurčitá---268 // 7.3.2.7 Zájmena záporná---269 // 7.4 Číslovky (numeralia) (Václav Cvrček)---270 // 7.4.1 Číslovky základní---271 // 7.4.2 Číslovky řadové---277 // 7.4.3 Číslovky násobné---278 // 7.4.4 Číslovky druhové---278 // 7.4.5 Ostatní výrazy s kvantifikačním významem---279 // 7.5 Slovesa (verba) (Václav Cvrček)--279 // 7.5.1 Gramatické kategorie sloves---281 // 7.5.1.1 Osoba (persona)---281 // 7.5.1.2 Číslo (numerus)---284 // 7.5.1.3 Způsob (modus) a čas (tempus)---285 // 7.5.1.3.1 Oznamovací způsob (indikativ)-285 // 7.5.1.3.2 Podmiňovací způsob (kondicionál)--288 // 7.5.1.3.3 Rozkazovací způsob (imperativ)---289 // 7.5.1.4 Slovesný rod (genus verbi)---290 // 7.5.1.5 Vid (aspekt)--292 // 7.5.2 Tvary sloves: jednoduché a složené, kmeny---294 // 7.5.3 Tvary sloves: určité a neurčité--295 // 7.5.4 Časování (konjugace)---297 // 7.5.4.1 První třída (-e)-298 // Vzor nese (čte)---299 // Vzor bere---301 // Vzor peče (může)---302 // Vzor maže (dokáže)---303 // Vzor umře---305 // 7.54.2 Druhá třída (-ne /-me)---306 // Vzor tiskne---306 // Vzor mine---307 // Vzor začne (zajme)--308 // 7.54.3 Třetí třída (-je)-309 // Vzor kryje---309 // Vzor kupuje---310 // 7.5.44 Čtvrtá třída (-í)--311 // Vzor trpí (myslí)-312 // Vzor prosí---313 // Vzor sází---314 // 7.54.5 Pátá třída (-á)-315 // Vzor dělá---315 // 7.54.6 Nepravidelná slovesa (být, chtít, jíst, jít, jet, mít, vědět,
vidět; lze)-316 // Sloveso být/bejt--316 // Sloveso chtít---319 // Sloveso jíst-319 // Sloveso jít--320 // Sloveso jet--321 // Sloveso mít--321 // Sloveso vědět---322 // Sloveso vidět---323 // 7.6 Příslovce (adverbia) (Martina Waclawičová)-323 // 7.6.1 Zájmenná příslovce---324 // 7.6.2 Skupiny příslovcí podle významu---325 // 7.6.2.1 Příslovce času--325 // 7.6.2.2 Příslovce místa---327 // 7.6.2.3 Příslovce způsobu---327 // 7.6.24 Příslovce míry---328 // 7.6.2.5 Příčinná příslovce---329 // 7.6.2.6 Zařazení příslovcí podle kontextu--329 // 7.6.3 Adverbia modálni a stavová--329 // 7.6.4 Stupňování příslovcí---330 // 7.6.5 Zařazení do slovního druhu podle kontextu---332 // 7.7 Předložky (prepozice) (Martina Waclawičová)---332 // 7.7.1 Předložky podle původu---333 // 7.7.1.1 Předložky vlastní---333 // 7.7.1.2 Nevlastní a víceslovné předložky---333 // 7.7.2 Skupiny předložek podle spojitelnosti s pády-334 // 7.7.2.1 Předložky pojící se s nominativem--334 // 7.7.2.2 Předložky pojící se s genitivem-335 // 7.7.2.3 Předložky pojící se s dativem---336 // 7.7.24 Předložky pojící se s akuzativem---338 // 7.7.2.5 Předložky pojící se s lokálem---339 // 7.7.2.6 Předložky pojící se s instrumentálem--340 // 7.7.3 Vokalizace předložek---340 // 7.8 Spojky (konjunkce) (Martina Waclawičová)---342 // 7.8.1 Struktura spojek---342 // 7.8.1.1 Jednočlenné spojky---342 // 7.8.1.2 Vícečlenné spojky---342
// 7.8.2 Souřadicí spojky---343 // 7.8.2.1 Slučovací spojky--343 // 7.8.2.2 Odporovací spojky---343 // 7.8.2.3 Vylučovací spojky---344 // 7.8.24 Stupňovací spojky---344 // 7.5.2.5 Důvodové spojky---345 // 7.5.2.6 Důsledkové spojky---345 // 7.8.3 Podřadicí spojky---345 // 7.8.3-i Obsahové spojky---346 // 7.8.3.2 Časové spojky---346 // 7.8.3.3 Způsobové spojky---346 // 7.8.3.4 Příčinné spojky---346 // 7.8.3.5 Srovnávací spojky---347 // 7.9 Částice (partikule)---347 // 7.9.1 Částice postojové (modálni)---349 // 7.9.1.1 Faktuální (veritativní) částice-349 // 7.9.1.2 Volní (voluntativní) částice-350 // 7.9.1.3 Výrazové (expresivní) částice--350 // 7.9.2 Částice pocitové (emocionální)---350 // 7.9.3 Částice hodnotící (evaluativní)---350 // 7.9.4 Částice zesilovací (intenzifikační)--351 // 7.9.5 Částice členící text---351 // 7.10 Citoslovce (interjekce)---351 // 7.10.1 Citoslovce faktuální--352 // 7.10.2 Citoslovce volní (voluntativní)---352 // 7.10.3 Citoslovce emocionální---353 // 7.10.4 Citoslovce kontaktová---353 // 7.10.5 Citoslovce onomatopoická (zvukomalebná, imitativní)---353 // 8 UVEDENÍ DO syntaxe (větná stavba) (Petr Sgall)---355 // 8.1 Úvodní poznámky---356 // 8.2 Základní pojmy závislostní syntaxe---357 // 8.3 Syntaktické jevy netypické---361 // 8.4 Souřadnost a další vztahy---362 // 8.5 Aktuální členění věty---362 // 9 NAUKA O TEXTU A stylu (stylistika) (Jan Táborský)---365
// 9.1 Styl a stylistika--366 // 9.2 Stylový potenciál jazyka (funkční spektrum jazyka)---366 // 9.3 Zákonitosti výběru jazykových prostředků---368 // 9.3.1 Objektivní stylotvorné faktory---369 // 9.3.2 Subjektivní stylotvorné faktory---371 // 9.4 Stylová hodnota výrazových prostředků---372 // 9.5 Styly češtiny---373 // 9.5.1 Styl prostě sdělovací--373 // 9.5.2 Styl odborný---373 // 9.5.3 Styl umělecký---374 // 9.5.4 Styl publicistický---375 // 10 PSACÍ SOUSTAVA (PRAVOPIS, ORTOGRAFIE) (Václav Cvrček)---377 // 10.1 Psací soustava a jazyk---378 // 10.2 Inventář znaků---379 // 10.3 Principy české psací soustavy---380 // 10.3.1 Psaní písmene eh a písmen q, w, x---381 // 10.3.2 Psaní hlásek podléhajících spodobě znělosti (p, b, t, d, s, z apod.)-381 // 10.3.3 Psaní skupin di, ti, ni; dě, tě, ně-382 // 10.3.4 Psaní i / í ? ? /ý-382 // 10.3.5 Psaní písmene ě (skupiny dě, tě, ně; bě/bje, vě/vje, pě/pje; mě/mně)- // 10.3.6 Psaní písmen ú/ů---386 // 10.3.7 Psaní souhláskových skupin na hranicích slov a částí slov---387 // 10.3.7.1 Psaní předložek a předpon s a z---387 // 10.3.7.2 Psaní přípon -ší a -čí---388 // 10.3.7.3 Psaní přípon -ský, -ství, -stvo a -cký, -ctví, -ctvo-389 // 10.3.7.4 Psaní zdvojených hlásek---391 // 10.3.8 Psaní rozdělovačích značek---391 // 10.3.9 Vlastnosti, které se projevují v rámci psaného textu---395 // 10.3.9.1 Psaní velkých písmen---395 // 10.3.9.2 Hranice
slov v písmu---396 // 10.3.9.3 Rozdělování slov (na konci řádků)---398 // 10.3.10 Psaní cizích slov---398 // 10.3.11 Zkratky---399 // 10.3.12 Tradiční a historický princip (odchylky a nepravidelnosti)--400 // 10.4 Zvládání psací soustavy---401 // Seznam zkratek---402 // Literatura---404 // Rejstřík termínů---408

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC