.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

1. vydání

Brno : Masarykova univerzita, 2019

471 stran ; 21 cm

ISBN 978-80-210-9377-5 (brožováno)

ISBN 978-80-210-9378-2 (e-kniha)

200 výtisků

1. dotisk 2020

Obsahuje bibliografii na stranách 445-457, bibliografické odkazy a rejstřík

Anglické resumé

001490877

Poděkování 9 // Úvod 13 // Struktura této knihy 13 // Ideologie a pedagogika 17 // Konštituční pojmy textu: Od mýtu ? nacionalismu 20 // Mýtus, teorie, racionalita a ideologie jako funkce života 20 // Řešení problémů, inteligentní jednání a selhání 25 // Od nahého individua ? transnacionalismu: Původní komunalita života a myšlení 33 // Metodologické poznámky I: Ideální (čisté) typy 37 // Ideální (čisté) typy a jejich konceptuálni prostor 37 // Redukce empirického obsahu a konstrukce čistých typů 39 // Čisté typy a autorita 42 // Metodologické poznámky II: Slohy rané a pozdní moderny 43 // Paradigma versus sloh myšlení a jednání 43 // Sloh myšlení a jednání jako nástroj: Instrumentálnost lidského poznání.49 // Systolická fáze proměny slohu rané moderny ve sloh pozdní moderny 51 // Pedagogika mezi ranou a pozdní modernou 55 // Základní teze monografie 58 // Laboratorní mentalita 61 // Arendtová a její konzervativismus 63 // Moderní škola jako generální instituce nacionálního státu 64 // Normalizace, homogenizace a exkluze 65 // Změna zadání 68 // Stát, věda a obsahová disciplinace kurikula 70 // Na lodi, do které se hrne voda 71 // PRVNÍ ČÁST // Pedagogika a myšlení Buď/Anebo 75 // 1.1 Hlubší společný základ a myšlení Buď/Anebo 75 // 1.2 První figura Buď/Anebo: Teorie, nebo praxe 79 // 1.2.1 Historické kořeny oddělení teorie a praxe 79 // 1.2.2 Historie odtržení teorie od praxe v pedagogice: 19. století 81 // 1.2.3 Historické odůvodnění vzniku striktního oddělení teorie a praxe..84 // 5 // 1.2.4 Historie odtržení teorie od praxe v pedagogice: 20. století..86 // 1.2.5 Pedagogika a pracovní teorie vědy 89 // 1.3 Druhá figura Buď/Anebo: Boj tradicionalismu s alternativismem 91 // 1.3.1 „Kurikulum budoucnosti" a jeho kritici 92 //

1.3.2 Arendtová o krizi výchovy a vzdělávání 94 // 1.3.3 Vzdělávání a výchova převráceny zpět z hlavy na nohy 95 // 1.3.4 Digrese: Obsahy a formy vyučování 98 // 1.3.5 Arendtová a politické dilema moderní společnosti 100 // 1.3.6 Heideggerův stín a liberalismus nahého individua 101 // 1.3.7 Arendtová a spor tradicionalistů s alternativisty 107 // 1.4 Třetí figura Buď/Anebo: Klíčové kompetence, anebo opět obsah 110 // 1.4.1 Kompetence jako naděje pedagogiky 21. století 111 // 1.4.2 Kompetence jako pedagogická kategorie, nebo jako „vodítko"? 112 // 1.4.3 Kompetence jako rodina podobností 115 // 1.4.4 Nenápadná změna v pojetí kompetencí po první dekádě nového tisíciletí 117 // 1.4.5 Paradox rané moderny: Vnější je normováno uvnitř 118 // 1.4.6 Zrození transcendentálni struktury: Kant 120 // 1.4.7 Upevňování představy transcendentálni struktury: Od Hegela k empiristům 122 // 1.4.8 Zrození kompetence jako transcendentálni struktury: Chomsky 124 // 1.4.9 Transcendentální struktura a lingvistika: Od performancí ke kompetenci 128 // 1.4.10 Transcendentálni struktura v prostředí pedagogiky a dějinný kontext 131 // 1.4.11 Transcendentálni struktura v prostředí pedagogiky 133 // 1.4.12 Kompetence a selhání kritiků neoliberalismu 136 // 1.5 Shrnutí první části: Důsledky figury myšlení Buď/Anebo 141 // DRUHÁ ČÁST // Pedagogická filozofie 21. století: Filozofie přítomnosti versus filozofie počátků 145 // 2.1 Struktura pedagogiky a role pedagogické filozofie 148 // 2.1.1 Atomistický versus funkcionalistický styl myšlení 148 // 2.1.2 Struktura pedagogiky jako hierarchie entit: Brezinka 152 // 2.1.3 Struktura pedagogiky jako souhra aspektů 155 // 2.1.4 Aspekt pedagogické filozofie v kontinuitě řešení pedagogického // problému 158 //

2.2 Účinná pedagogická filozofie 159 // 2.2.1 Planá a účinná filozofie: Dějiny filozofů 159 // 2.2.2 Po konci dějin filozofů: Filozofie přítomnosti vs. filozofie počátků.162 // 2.3 Patočkovská filozofie výchovy jako filozofie počátků 164 // 2.3.1 Patočka a neohelénismus rané moderny 164 // 2.3.2 Nahlédnutí jako jádro Patočkovy filozofie dějin 166 // 2.3.3 Patočkova filozofie dějin jako produkt neohelénismu 170 // 2.3.4 Reálné dějiny starověkých Athén 172 // 2.3.5 Platón a řecká iracionalita 174 // 2.3.6 Nové elitářství a sociální násilí jako důsledek Patočkovy útěšné filozofie dějin 179 // 2.3.7 Důsledky Patočkovy filozofie dějin: Patočkovská filozofie výchovy 183 // 2.3.8 Patočka vysvléknutý z dresu Dějin filozofů 186 // 2.4 Liessmann: Tradicionalismus a elitářství v postmoderním // hávu 187 // 2.4.1 Liessmannovo nevědomé dilema: Elita versus elita 188 // 2.4.2 Další figura myšlení Buď/Anebo: Užitek versus krásno 191 // 2.4.3 Humboldtovská univerzita: Lék na společnost nevzdělanosti? 203 // 2.4.4 Filozofie počátků a její důsledky: Elitářství a konzervativismus 212 // 2.5 Boj proti neoliberalismu a jeho postmoderní tradicionalismus 214 // 2.5.1. Foucault: Moc a governmentalita 215 // 2.5.2 Neoliberální governmentalita: Foucault v rukou bojovníků proti neoliberalismu 218 // 2.5.3 Jedná se skutečně o foucaultovské pojetí moci a governmentality? 221 // 2.6 Shrnutí Druhé části: Neexistuje Ursprung, jen tisíce Entstehungen 224 // TŘETÍ ČÁST // Krize instituce školy: Pedagogika a stát mezi dvěma slohy myšlení a jednání 227 // 3.1 Utváření moderního světa - od rozvratu tradiční společnosti ke globalizovaným, univerzalizujícím se světům 227 // 3.1.1 Metodologický nacionalismus, metodologický kosmopolitismus 229 //

3.1.2 Formování veřejnosti jako zdroj státnosti: Deweyho metodologie sociálních věd 236 // 3.1.3 Od pozdně středověkých měst k nacionalismu 248 // 3.1.4 Povaha nacionalismu: Od univerzalistické mobility k nacionální konsolidaci 252 // 3.1.5 Rasistická povaha nacionalismu: Permanentní válka, plavý barbar a státní moc 255 // 3.1.6 „Policie" a vědění: Disciplinace, starost o život a totální válka 266 // 3.1.7 Dvě konstrukce politické reality: Lidská práva a Schmittův „realismus" 282 // 3.1.8 Metahra: Boj o podobu kosmopolitního řádu 298 // 3.1.9 Závěr: Utváření kosmopolitního státu a institucionální dědictví nacionalismu 308 // 3.2 Racionalita a historie instituce moderní školy a čisté // (ideální) typy současných škol 309 // 3.2.1 Školy hlavního vzdělávacího proudu: Běžný den v běžné třídě 310 // 3.2.2 Autoritářský a demokratický čistý (ideální) typ současné školy 312 // 3.2.3 Školy hlavního vzdělávacího proudu: Běžný den v běžné třídě podruhé 319 // 3.2.4 Racionalita instituce moderní školy 322 // 3.2.5 Historické okolnosti vzniku instituce moderní masové školy 328 // 3.3 Instituce školy: Rozbíjení kognitivní krajiny, normalizace a fetišizace poznatků 337 // 3.3.1 Kognitivní krajina: Filozofie a věda o podstatě kognitivních procesů.341 // 3.3.2 Kontinuita a hra: Podstata kognitivní krajiny 354 // 3.3.3 Rozbití kognitivní krajiny: Scientizace kultury a kurikula a funkce zbytnělé paměti 364 // 3.3.4 Disciplína, odtělesnění edukačního procesu a hierarchický dohled 376 // 3.3.5 Normování obsahů: Disciplinarita oborů, atomismus a nacionalismus 383 //

3.3.6 Obnovení primátu kognitivní krajiny 396 // 3.4 Kairos: Mimo ideje neoliberalismu i jeho kritiků 402 // 3.4.1 Ústup nacionálního státu a neoliberalistická řešení 403 // 3.4.2 Vzdělávání je přizpůsobením člověka „něčemu" 405 // 3.4.3 Vynucená individualizace: Univerzalita byznysu, anebo návrat // do náruče státu 408 // 3.4.4 Zkušenost Říše: Záleží na vzdělání masy 412 // Závěr 415 // Co musíme udělat 415 // Další kolo pendlování Buď/Anebo 415 // Nový svět, stará škola 418 // Summary 441 // Seznam literatury 445 // Jmenný rejstřík 459 // Věcný rejstřík 463

(Au-PeEL)EBL6913532

(MiAaPQ)EBC6913532

(OCoLC)1305845065

cnb003178924