.

0 (hodnocen0 x )

EB

EB

ONLINE

[Česko] : Grada, 2020

1 online zdroj (312 stran)

ISBN 978-80-271-1447-4 (online ; pdf)

ISBN 978-80-271-2552-4 (print)

Komplexní monografie o metodě, která má uplatnění v kardiopulmonální diagnostice, kardiovaskulární rehabilitaci a ve sportovní medicíně..

001637017

Seznam použitých zkratek 11 // Vzpomínka 16 // Úvod 17 // 1 Transportní systém a fyziologická odezva organizmu na zatížení (Dobšák P.) 19 // 1.1 Úvod 19 // 1.2 Energetické zdroje pro svalovou práci (ATP-CrP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace) 19 // 1.2.1 Okamžité energetické zdroje (ATP-CrP systém) 20 // 1.2.2 Neoxidativní (glykolytické) energetické zdroje 20 // 1.2.3 Oxidativní energetické zdroje 21 // 1.3 Transportní systém a celulární respirace 22 // 1.3.1 Celulární respirace a bioenergetické procesy během zátěže 22 // 2 Praktické provedení spiroergometrického vyšetření (Homolka P.) 25 // 2.1 Indikace Spiroergometrie 25 // 2.2 Kontraindikace Spiroergometrie 25 // 2.3 Laboratorní podmínky 26 // 2.3.1 Prostředí laboratoře 26 // 2.3.2 Bezpečnostní opatření 26 // 2.3.3 Personál 26 // 2.3.4 Technické vybavení 26 // 2.4 Postup před zátěžovým testem 27 // 2.5 Sledování během zátěže 27 // 2.5.1 Důvody ukončení spiroergometrického vyšetření 27 // 2.6 Postup po ukončení zátěže a péče o pacienta po testu 28 // 2.7 Zátěžové zdroje a protokoly 28 // 3 Základní parametry sledované při spiroergometrii (Várnay F., Mífková L.) 31 // 3.1 Průběh dechového objemu, dechové frekvence a minutové ventilace - od mírných nepravidelností až po oscilující ventilaci při zátěži (EOV) (Várnay F.) 33 // 3.1.1 Základní mechanizmy regulace dýchání 34 // 3.1.1.1 Chemosenzitivní receptory 34 // 3.1.1.2 Respirační centra 35 // 3.1.1.3 Další faktory ovlivňující regulaci dýchání 36 // 3.1.2 Regulace dýchání při svalové práci 36 // 3.1.3 Regulace dýchání při metabolické acidóze (laktátové nebo i jiného původu) 37 // 3.1.4 Regulace ventilace při rampovém spiroergometrickém testu 37 //

3.1.5 Průběh dechového objemu, dechové frekvence a ventilace při spiroergometrickém testu s rampovým protokolem 38 // 3.1.6 Výskyt narušené regulace dýchání a její formy 44 // 3.1.7 Přehled základních variant definice oscilujícího dýchání při zátěži (EOV) 45 // 3.1.7.1 Postup analýzy při hodnocení oscilujícího dýchání při zátěži (EOV) 45 // 3.1.7.2 Prognostický význam EOV u chronického srdečního selhání 53 // 3.2 Příjem kyslíku (VO2) (Várnay F.) 55 // 3.2.1 Kinetika VO2 a průběh křivky VO2 při rampovém spiroergometrickém vyšetření . . 55 // 3.2.1.1 Krytí energetických potřeb pro svalovou práci a kinetika VO2 v zátěžové a zotavovací fázi rampového spiroergometrického vyšetření 55 // 3.2.1.2 Průběh křivky VO2 v zátěžové fázi rampového spiroergometrického vyšetření 55 // 3.2.2 Maximální aerobní kapacita a možnosti posouzení jejího omezení 60 // 3.2.3 Přehled grafů, na kterých se vyskytuje příjem kyslíku (VO2) 63 // 3.3 Výdej oxidu uhličitého (VCO2) (Várnay F.) 63 // 3.3.1 Průběh křivky VCO2 v zátěžové fázi rampového spiroergometrického vyšetření 64 // 3.3.2 Vyšší hodnoty VCO2 v klidu i během zátěžové fáze spiroergometrického vyšetření 67 // 3.3.3 Vzájemné porovnání kinetiky VCO2 a VO2 pomocí regresních rovnic a směrnice VO2 a VCO2 70 // 3.3.4 Exces CO2 - matematický výpočet a graf ExCO2 72 // 3.3.5 Přehled grafů, na kterých se vyskytuje výdej oxidu uhličitého (VCO2) 75 // 3.4 Minutová ventilace (VE) (Várnay F.) 76 // 3.4.1 Průběh křivky VE při rampovém spiroergometrickém vyšetření 77 // 3.4.2 Podmínky a postup při analýze přiměřenosti ventilace 78 // 3.4.3 Prezentace postupu analýzy minutové ventilace u konkrétního pacienta 81 // 3.4.4 Demonstrace různých „nástrah" při analýze přiměřenosti ventilace 84 //

3.4.5 Hypoventilace 90 // 3.4.5.1 Hypoventilace u obezity (OHS - obesity hypoventilation syndrome) 91 // 3.4.5.2 Relativní hypoventilace vzhledem k extrémně vysoké hodnotě maximálního dosaženého výkonu (Wpeak) u velmi výkonného sportovce 94 // 3.4.6 Přehled grafů, na kterých se vyskytuje minutová ventilace (VE) 95 // 3.5 VE/VCO2 slope (Várnay F.) 96 // 3.5.1 Úvod 96 // 3.5.2 Rozbor metodiky VE/VCO2 slope, konstrukce grafu a výpočet 97 // 3.5.2.1 Úskalí analýzy VE/VCO2 slope - přítomnost oscilující ventilace při zátěži (EOV) 99 // 3.5.2.2 Závislost VE na VCO2 v zotavovací (recovery) fázi spiroergometrického vyšetření 100 // 3.5.2.3 Abnormality VE/VCO2 slope a jejich možné příčiny 103 // 3.5.3 Posouzení přiměřenosti ventilace (VE) k výdeji oxidu uhličitého (VCO2) pomocí ventilačního ekvivalentu pro CO2 (EQCO2) 103 // 3.6 Poměr respirační výměny (RER) (Várnay F.) 106 // 3.6.1 Popis průběhu poměru respirační výměny v zátěžové i zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření 106 // 3.6.2 Příklady abnormálního průběhu poměru respirační výměny 110 // 3.6.3 Význam hodnoty RERpeak pro posouzení míry metabolického vytížení při spiroergometrickém vyšetření 113 // 3.7 Ventilační ekvivalenty (EQ) (Várnay F.) 114 // 3.7.1 Popis průběhu ventilačních ekvivalentů v zátěžové části spiroergometrického vyšetření 115 // 3.7.1.1 Grafické zobrazení a popis normálního průběhu ventilačních ekvivalentů (EQ) v zátěžové fázi spiroergometrického vyšetření 116 // 3.7.1.2 Popis a grafické zobrazení několika abnormálních křivek ventilačních ekvivalentů (EQ) při spiroergometrickém vyšetření 120 // 3.7.2 Popis průběhu ventilačních ekvivalentů v zotavovací fázi (recovery) spiroergometrického vyšetření 130 //

3.7.3 Popis průběhu ventilačních ekvivalentů při oscilující ventilaci 135 // 3.8 Parciální tlak kyslíku na konci výdechu (PETO2) a parciální tlak oxidu uhličitého na konci výdechu (PETCO2) (Várnay F.) 136 // 3.8.1 Úvod a vysvětlení zkratek 136 // 3.8.2 Průběh PETO2 a PETCO2 při rampovém spiroergometrickém vyšetření a jeho grafické zobrazení 139 // 3.8.2.1 Průběh PETCO2 139 // 3.8.2.2 Průběh PETO2 140 // 3.8.2.3 Grafické zobrazení průběhu PETCO2 a PETO2 140 // 3.8.3 Jak postupovat v případě nedostupnosti grafu s optimalizovanými osami 147 // 3.8.4 Přínos PETCO2 pro diagnostiku a stratifikaci plicních a kardiovaskulárních nemocí 147 // 3.9 Oxygen uptake efficiency slope (OUES) (Várnay F.) 150 // 3.9.1 Obecné pojednání o vztahu VO2 a VE 150 // 3.9.2 Definice, referenční hodnoty, výpočet a konstrukce grafu OUES 152 // 3.9.3 Analýza a význam OUES 153 // 3.10 Srdeční frekvence (Mífková L.) 159 // 3.10.1 Průběh srdeční frekvence při spiroergometrickém vyšetření 159 // 3.10.2 Nepravidelnosti průběhu srdeční frekvence během spiroergometrického vyšetření 161 // 3.10.3 Srdeční frekvence při preskripci intenzity pohybových aktivit 164 // 3.11 Krevní tlak (Mífková L.) 164 // 3.12 Systolický a minutový objem srdeční, tepový kyslík (Várnay F.) 167 // 3.12.1 Systolický a minutový objem srdeční 167 // 3.12.2.1 Jaké jsou možnosti a úskalí při odhadování srdečního výdeje pomocí tepového kyslíku? 173 // 3.12.2.2 Referenční hodnoty tepového kyslíku (refVO2/SFmix) 175 // 3.13 Elektrokardiografie (Várnay F.) 179 // 3.13.1 Úvod 179 // 3.13.2 Základní pojmy pro popis ST úseku 180 // 3.13.3 Fyziologické změny EKG při zátěži 181 // 3.13.4 Diagnostické EKG změny svědčící pro ischemii myokardu 182 // 3.13.5 Arytmie během zátěže 182 //

3.14 Subjektivní odhad vnímání intenzity zátěže a hodnocení potíží (Mífková L.) 182 // 3.15 Indexy výkonnosti (Mífková L.) 184 // 3.15.1 Výkon 184 // 3.15.2 Kritický výkon 185 // 4 Ventilační prahy a jejich stanovení, laktátové prahy (Várnay F.) 193 // 4.1 Obecný úvod k energetickému metabolizmu 193 // 4.2 Definice ventilačních prahů a názvosloví . 194 // 4.3 Metody stanovení ventilačních prahů a hodnocení prvního ventilačního prahu . 194 // 4.3.1 Stanovení VT1 metodou ExCO2 196 // 4.3.2 Stanovení ventilačních prahů podle průběhu křivky EQO2 a EQCO2 196 // 4.3.3 StanoveníVT1 metodou V-slope 199 // 4.3.4 Metoda stanovení VTI a VT2 podle průběhu PET křivek 199 // 4.3.5 Metoda stanovení VT2 podle WR6 grafu . 200 // 4.3.6 Metoda stanovení VT2 podle VE/VCO2 slope 200 // 4.3.7 Úskalí stanovení VTI a VT2 202 // 4.3.7.1 Deformovaný průběh V-slope 202 // 4.3.7.2 VT1 lze stanovit metodou V-slope a ExCO2, ale nelze stanovit podle průběhu křivky EQO2 202 // 4.3.7.3 Důvody obtížné stanovitelnosti až nemožnosti lokalizace VT2 203 // 4.4 Laktátové prahy - přehled a vztah k ventilačním prahům 205 // 4.4.1 Laktát a koncepce aerobně-anaerobního přechodu posuzovaného podle laktátu 205 // 4.4.2 Aerobní laktátový práh 206 // 4.4.3 Anaerobní laktátový práh 206 // 4.4.3.1 Anaerobní laktátový práh typu maximálního laktátového steady statě (MLSS) 207 // 4.4.3.2 Laktátový anaerobní práh (LTAn) stanovený při zvyšující se zátěži stupňovým protokolem 208 // 5 Hodnocení zotavovací fáze (Várnay F.) 213 // 5.1 Kinetika příjmu kyslíku během zotavovací fáze spiroergometrického vyšetření (V02rec) 214 // 5.1.1 Hlavní faktory ovlivňující průběh VO2 recovery 215 // 5.1.2 Metodika hodnocení VO2 recovery 216 // 5.1.2.1 Metoda 1: Hodnocení průběhu křivky VO2rec 216 //

5.1.2.1 Metoda 1: Hodnocení průběhu křivky VO2rec 216 // 5.1.2.2 Metoda 2: Výpočet VO2-REC2 (respektive %VO2-REC2) 222 // 5.1.2.3 Metoda 3: Výpočet poločasu VO2rec (T1/2 VO2rec) 223 // 5.1.3 Klasifikace kinetiky VO2 v zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření 223 // 5.1.4 Příklad konkrétního postupu analýzy průběhu kinetiky VO2 recovery 225 // 5.2 Hodnocení srdeční frekvence během zotavovací fáze (HRrec) 229 // 6 Principy hodnocení výsledku spiroergometrického vyšetření (Várnay F.) 231 // 6.1 Datové protokoly 231 // 6.2 Grafické zobrazení parametrů spiroergometrického vyšetření 232 // 6.3 Souhrnná závěrečná zpráva ze spiroergometrického vyšetření 234 // 7 Specifika spiroergometrického vyšetření u vybraných kardiologických diagnóz (Várnay F.) 237 // 7.1 Vazospastická angina pectoris (VSA) 237 // 7.2 Plicní hypertenze 238 // 7.3 Chronické srdeční selhání 241 // 7.4 Stav po ortotopické transplantaci srdce (OTS) 241 // 7.5 Neobjasněná námahová dušnost (unexplained exertional dyspnea) 242 // 8 Stanovení intenzity tréninkové zátěže pro kardiologicky nemocné v rámci kardiovaskulární rehabilitace (Mífková L.) 245 // 8.1 Kardiovaskulární rehabilitace 245 // 8.1.1 Časná posthospitalizační kardiovaskulární rehabilitace 245 // 8.1.2 Pokračování posthospitalizační kardiovaskulární rehabilitace (III. fáze -období stabilizace a IV. fáze - udržovací období) 247 // 8.2 Intenzita zátěže pro trénink kardiologicky nemocných 247 // 8.2.1 Trénink nad úrovní VTI v kardiovaskulární rehabilitaci? 250 // 8.2.2 Proč nestačí pouhé ergometrické vyšetření ke stanovení tréninkových parametrů pro kardiovaskulární rehabilitaci? 251 // 8.3 Pravidla preskripce tréninkové zátěže pro kardiovaskulární rehabilitaci 253 //

8.3.1 Preskripce konstantní tréninkové zátěže pro kontinuální trénink 253 // 8.3.1.1 Kinetika VO2 při konstantní zátěži 253 // 8.3.1.2 Způsoby (metodika) stanovení konstantní zátěže pro kontinuální trénink 255 // 8.3.1.3 Příklady průběhu příjmu kyslíku a srdeční frekvence při kontinuálním tréninku s různými (korigovanými i nekorigovanými) konstantními zátěžemi 256 // 8.3.2 Preskripce zátěže pro intervalový trénink 262 // 8.3.2.1 Postup při výpočtu vykonané práce při kontinuálním tréninku s konstantní korigovanou zátěží a intervalovém tréninku 265 // 8.3.2.2 Příklady průběhu příjmu kyslíku a srdeční frekvence při intervalovém tréninku izokalorickém s kontinuálním tréninkem s korigovanou konstantní zátěží 267 // 8.3.3 Preskripce zátěže pro excentrický trénink 268 // 8.3.3.1 Různé způsoby a oblasti využití excentrického cvičení, včetně kardiovaskulární rehabilitace 268 // 8.3.3.2 Metabolická a kardiovaskulární odezva na excentrickou bicyklovou ergometrii 269 // 8.3.3.3 Svalové poškození a opožděná bolest svalů po excentrickém tréninku 272 // 8.3.3.4 Adaptace na excentrickou zátěž 272 // 8.3.3.5 Doporučení tréninkových parametrů pro excentrický trénink v rámci kardiovaskulární rehabilitace 273 // 9 Spiroergometrické vyšetření ve sportovní medicíně (Homolka P.) 279 // Úvod 279 // 9.1 Spiroergometrie ve veslování (Homolka P., Kára T., Panuška P.) 280 // 9.1.1 Veslařská zátěž z energetického hlediska 280 // 9.1.2 Fyziologický profil veslaře 281 // 9.1.3 Spiroergometrie na bicyklovém ergometru v rámci pravidelné preventivní lékařské prohlídky veslaře 282 // 9.1.4 Současné trendy sledování výkonnosti a optimalizace tréninku veslařů v České republice a ve světě 282 // 9.1.4.1 Specifické distanční testy na vodě na 2000 m (6000 m) 282 //

9.1.4.2 Specifické testování výkonnosti na veslařském ergometru Concept 2 283 // 9.1.4.3 Stanovení laktátových prahů - testy k určení výkonu na úrovni tzv.„anaerobního prahu (ANP)" na veslařském ergometru Concept 2 283 // 9.1.4.4 Specifické laboratorní testy zaměřené na individuální optimalizaci tréninkového procesu a kontrolu efektu tréninku pomocí Spiroergometrie 284 // 9.1.4.5 Testování anaerobních schopností 287 // 9.1.5 Interpretace spiroergometrických parametrů u veslařů 287 // 9.1.6 Závěr 289 // 9.2 Spiroergometrie v ledním hokeji (Homolka P.) 292 // 9.2.1 Hokejová zátěž z energetického hlediska 292 // 9.2.1.1 Hrazení energetických potřeb během střídání na ledě 293 // 9.2.1.2 Hrazení energetických potřeb během pobytu hokejisty na střídačce (zotavovací fáze) 294 // 9.2.2 Fyziologický profil hráče 294 // 9.2.3 Spiroergometrické vyšetření hokejistů na bicyklovém ergometru 295 // 9.2.4 Testování anaerobních schopností 296 // 9.2.5 Interpretace spiroergometrických parametrů u hokejistů 296 // 10 Seznam možných variant grafického zobrazení parametrů získaných při spiroergometrickém vyšetření 301 // Rejstřík 307 // Souhrn 309 // Summary 311