Shrnutí poznatků výzkumu zrakové paměti a pozornosti u dětí ve věku 6-8 let trpících sluchovým postižením, jehož cílem bylo ověřit rozvoj zraku jako důležitého kompenzačního smyslu. Nezbytnou podmínkou pro příznivé začlenění do společnosti je schopnost komunikace. U sluchově postižených dětí jsou však komunikační schopnosti značně omezené. Prezentovaný výzkum měl ověřit, do jaké míry je právě zrak důležitým determinantem komunikačních schopností u dětí trpících nějakou formou sluchového postižení. Úvodní kapitoly shrnují teoretické poznatky týkající se zrakového a sluchového vnímání z pohledu speciální pedagogiky a anatomie, poukazují na poruchy obou smyslů a z nich vyplývající komplikace vnímání. Krátce jsou představeny i kompenzační a protetické pomůcky využívané u poruch sluchu. Hlavní část je věnována samotnému popisu výzkumu, jeho cílům, hypotézám, charakteristice zkoumaného vzorku, výzkumným metodám a nástrojům. Dále autorka vylíčila realizaci a následné zpracování dat. V závěru uvedla výsledky a zdůraznila i potřebu dalšího zkoumání..