Monografie zachycuje, jak se v 90. letech vyvíjely vztahy mezi politickou a mediální sférou v Česku, jak politická sféra ovlivnila transformaci ČTK. První tři kapitoly se týkají procesu tvorby institucionální legislativy (zákony č. 123/1965 Sb., č. 310/1991 Sb. a č. 517/1992 Sb.), další dvě pak aplikace právních norem: na příkladu volby první Rady ČTK (1993) a pokusu vlády vrátit do zákona povinnost zveřejňovat oficiální prohlášení v plném znění, a redefinovat tak úlohy agentury (1995). Poslední část rekapituluje postoje ke změně statutu, respektive k případné privatizaci agentury a časově se váže k druhé Radě ČTK (1998), byť téma prolíná celými 90. léty. Zákonodárci totiž v roce 1992 předpokládali, že statut ČTK jako média veřejné služby bude dočasný, na rozdíl od zákonů o České televizi a Českém rozhlasu..
Obsah // Úvod 9 // 1. Československá tisková kancelář před rokem 1989, // agentura zpravodajským orgánem státu 13 // 1.1 Zákon o ČTK 14 // 1.2 Definování pozice agentury a základních zpravodajských činností 14 // 1.3 Agentura v roli oficiálního informačního orgánu 20 // 1.4 Řízení agentury: ústřední ředitel a ředitel pro Slovensko 23 // 1.5 Ekonomická vazba na státní rozpočet 26 // 1.6 Vnější prostředí 27 // 1.6.1 Jiné československé či na Československo specializované // tiskové agentury 27 // 1.6.2 Mezinárodní postavení ČTK 29 // 2. ČTK po roce 1989, první novela zákona ještě změnu statutu nepřinesla 31 // 2.1 Začátek odpoutávání se od starých pořádků 31 // 2.2 První pokus změnit zákon o ČTK se nezdařil (jaro 1991) 35 // 2.2.1 Novela měla odstranit dosavadní asymetrický model 36 // 2.2.2 Novela navrhovala úpravu vztahu agentury a státu 41 // 2.2.3 Agentura podřízená vládě, nebo parlamentu? 47 // 2.3 Čtvrtstoletí starou normu se podařilo novelizovat // až na druhý pokus (léto 1991) 51 // 2.3.1 Československá tisková kancelář zůstala agenturou státní // (1991-92) 53 // 2.3.2 Federalizace agentury se v ČTK připravovala už na sklonku // 60. let 20. století 57 // 2.3.3 Z první polistopadové normy nezmizela povinnost vydávat // oficiální prohlášení 61 // 2.3.4 Výsledek „boje o pomlčku“ v agenturní praxi: // ze signatury ČTK se stala ČSTK 62 // 2.3.5 Bratislava přijeti
zákona č. 310/1991 Sb. přivítala 62 // 2.3.6 SNR byla v přijetí zákona o republikové agentuře rychlejší 63 // 2.3.7 Signatura ČSTK zanikla dřív než federace 65 // 3. Vznik České tiskové kanceláře. ČNR přijala zákon bez souhlasu vlády (1992) 67 // 3.1 Změna statutu a názvu agentury 67 // 3.1.1 Změna statutu: ČTK přestává být tiskovou agenturou státu, // počítá se s její privatizací 67 // 3.1.2 Změna názvu: návrat historické signatury ČTK 71 // 3.2 Redefinování předmětu činnosti 72 // 3.2.1 Nové zadání: být nestranným zprostředkovatelem informací 72 // 3.2.2 Poprvé v historii nemusela být ČTK oficiálním zdrojem 75 // 3.2.3 Poslanci zakázali agentuře provozovat rozhlasové // a televizní vysílání 77 // 3.3 Konstrukce a působnost nového kontrolního orgánu: // Rada ČTK získala pravomoc jmenovat ředitele agentury 81 // 3.4 Finanční zdroje 84 // 3.5 ČNR přijala návrh zákona o ČTK, vláda ho zásadně odmítla 86 // 4. Volba první Rady ČTK ukázala na slabiny zákona (1993) 89 // 4.1 Jak se volila první Rada ČTK 90 // 4.2 Reakce médií na vznik kontrolního orgánu 94 // 4.3 Jak se volí agenturní kontrolní orgány (případně ředitelé) // v sousedním zahraničí 97 // 4.4 Problematická ustanovení ke konstrukci Rady ČTK // a jejím kompetencím 99 // 4.4.1 Problematická je volba jen Poslaneckou sněmovnou 99 // 4.4.2 Chybí přesnější vymezení funkcí, jejich neslučitelnosti // či návaznosti
101 // 4.4.3 Způsob odměňování radních zpochybňuje jejich nezávislost 103 // 4.4.4 Koncept laické rady vs. kompetentnost a kompetence 105 // 5. Jediný pokus o novelizaci zákona o ČTK vyvolalo redakčné // zpracované prohlášení prozatímního ředitele BIS (1995) 108 // 5.1 Reálie příběhu zkráceného prohlášení BIS 108 // 5.2 Iniciativa vlády 110 // 5.3 Média vnímala kritiku práce ČTK a úvahu o novelizaci zákona // jako ohrožení nezávislosti agentury 113 // 5.4 Předmět činnosti tiskové agentury se zaměřením // na zprostředkování oficiálních prohlášení v mezinárodním srovnání 118 // 6. Zatímco první Rada ČTK změnu statutu odmítala, // druhá otevřela diskusi o dokončení transformace agentury (1998) 121 // Závěr 128 // Summary 131 // Přílohy 132 // Přehled použitých pramenů a literatury // 152