Kniha českému čtenáři poprvé podrobně představuje osobnost a autorský styl Johna Donna, vedle Shakespeara nejvýznamnějšího anglického lyrika přelomu 16. a 17. století, jehož dílo bylo navíc ve 20. století pozoruhodně vlivné i mimo kontext jeho domovské anglické literatury. Mapuje příčiny Donnovy přitažlivosti pro moderní básníky a kritiky včetně těch českých a zkoumá typické způsoby jeho metaforického myšlení a schopnost jeho poezie kombinovat dramatickou bezprostřednost a citovost s důmyslnou intelektuální hrou. Podrobné srovnávací analýzy českých překladů Donnovy světské a duchovní lyriky se zamýšlejí nad základními problémy převodu Donnova stylu do češtiny, charakterizují rozdílné přístupy šesti českých překladatelů k Donnovým textům a zejména přinášejí zhodnocení překladatelské koncepce dvou nejvýznamnějších z nich, Hany Žantovské a Zdeňka Hrona..
Úvod 11 // 1. Donne v proměnách staletí 13 // 1.1 Ovlivnění evropské recepce Donna vývojem kánonu anglické literatury 13 // 1.2 Eliotův Donne - snaha o přepsání kánonu 15 // 1.3 „Unified sensibility“ v praxi: Rozloučení zapovídaj ící smutek 16 // 1.4 Jednota a heterogennost aneb Je všechno tak jednotné, jak se zdá? 20 // 1.5 „Požitkář myšlení“ versus „velký básník“ 22 // 1.6 Struktury individuální mysli a dobový kontext 24 // 1.7 Závěrem 30 // 2. Donne v českých zemích: ohlasy a překlady Donnovy poezie v širším kontextu zájmu o manýrismus a baroko 32 // 2.1 Meziválečná barokní vlna 32 // 2.2 E. A. Saudek 34 // 2.3 Český Donne v Anglii - Lederer a Pánková 35 // 2.4 Shrnutí první fáze české recepce - nevyplněné přísliby 39 // 2.5 Poválečné období 40 // 2.6 Hana Zantovská 42 // 2.7 Zdeněk Hron 43 // 2.8 Josef Hrdlička 48 // 2.9 Obecná charakteristika české recepce 51 // 3. Jak (ne)překládat Donna - teoretické reflexe 53 // 3.1 Model kritiky překladu Antoina Bermana 53 // 3.1.1 Samostatné čtení překladu bez konfrontace s originálem 53 // 3.1.2 Samostatné čtení originálů a sekundární literatury, výběr stylistických vzorků 54 // 3.1.3 Po stopách překladatele 56 // 3.1.4 Srovnávací analýza a pokus o rekonstrukci překladatelské koncepce 59 // 3.1.5 Studium recepce a „produktivní kritika“ 61 // 3.2 Bermanova kritika francouzských překladů Donna 62 // 3.3 Anton Něstěrov a ruská překladová recepce Johna Donna 65 // 4. První české donnovské pokusy - E. A. Saudek, L. Pánkové, J. Lederer 68 // 4.1 Libuše Pánková - práce s veršovou formou jako určující rys překladu 68 // 4.2 Saudkovy překlady - inspirativní torzo 74 // 4.3 Donnovské překlady a úvahy Josefa Lederera - Donne „barokní“ 79 // 4.4 Shrnutí předválečné a válečné recepce 87 //
5. Zdeněk Hron a Hana Žantovská v Donnově světské lyrice 90 // 5.1 Donnovy elegie 90 // 5.1.1 „Nadvláda důvtipu“ 91 // 5.1.2 Překlady elegií 93 // 5.1.3 Zachovávání obsahových detailů 93 // 5.1.4 Zachovávání stylistických figur 95 // 5.1.5 Originál jako báseň otevřená ? dotvoření 97 // 5.1.6 To his Mistress going to bed 99 // 5.1.7 Love’s Progress: argumentační stránka elegii a logická soudržnost // v překladech 104 // 5.2 Pendant k Elegiím - Donnova Svatební píseň psaná v Lincoln’s Inn 109 // 5.2.1 Obřadnost vs. erotičnost // 5.2.2 Obřadnost vs. společenská satira 111 // 5.2.3 Obřadnost vs. naturalismus 113 // 5.3 Písně a sonety 117 // 5.3.1 Donnův (anti)petrarkismus 118 // 5.3.2 Donnova stylová originalita 119 // 5.3.3 Tvář za maskami 122 // 5.3.4 Základní dilema překladů 122 // 5.3.5 Forma v Písních a sonetech ’ 123 // 5.3.6 Souhra metra s významem ve „frivolní“ poloze Písní a sonetů - Communitie 125 // 5.3.7 Vztah veršové formy a expresivity: srovnání Hron - Žantovská 128 // 5.3.8 Výrazové posuny Hronova překladu 138 // 5.3.9 Donnův jazyk paradoxu - Negative Love 140 // 5.4 Silná místa překladů 144 // 5.4.1 Kanonizace v podání Hany Žantovské, aneb oprava úvodního dojmu 145 // 5.4.2 Láska a její „modus operandi“ v Donnově Extázi: lyrický výklad Hany Žantovské 147 // 5.4.3 Rozbřesk - Donne aktualizovaný 150 // 5.4.4 Twickenhamská zahrada 151 // 5.5 Shrnutí 154 // 6. Donnova duchovní lyrika: Žantovská, Hron, Hrdlička 156 // 6.1 Tematika a obsahová osobitost Svatých sonetů 156 // 6.2 (Ne)úplnost sonetového cyklu v překladech 160 // 6.3 Forma 161 // 6.4 Estetické tendence překladů - Zdeněk Hron a Hana Žantovská 162 // 6.5 Překlady Josefa Hrdličky - úvod 166 // 6.6 Implicitnost a explicitnost při vyjadřování logických vztahů, formální jednota 169 //
6.7 Obsahové důrazy 170 // 7. Závěr 178 // 7.1 Shrnutí obecných problémů donnovského překladu 178 // 7.1.1 Veršová forma (rozměr a rým) a související otázky 178 // 7.1.2 Poezie pojmových protikladů - argumentační ráz podstatné části Donnovy lyriky a její ukotvení v dobových představách a pojmových sítích 180 // 7.1.3 Jednota a heterogennost, logická a emocionální soudržnost celku a expresivita detailů 180 // 7.2 Shrnutí poznatků o překladatelské koncepci Hany Žantovské a Zdeňka Hrona 181 // 7.3 Čeští překladatelé a Donne 183 // Příloha 186 // Opis korektur tří Ledererových překladů z původní podoby výboru // O duše, poutníku 186 // Opis Ledererova publikovaného překladu Donnovy The Extasie // (Obzor, č. 1, 1944, s. 5) 189 // Bibliografie // 191