Snažíme-li se zaslechnout ticho, ocitáme se v paradoxní situaci – čím více napínáme uši, tím intenzivnější máme pocit, že nás obklopuje moře hluku. Zdá se nám, že ticho je lidským bytostem nedostupné. Daniela Šterbáková sleduje problém vnímatelného ticha v dialogu se současnými autory: John Cage ve své hudbě a textech otázku ticha otevřel, Roy Sorensen a Ian Phillips ji následně v rámci analytické filosofie argumentačně rozvinuli. Prostřednictvím ticha se nám tak vyjevují hranice a vzájemné vztahy mezi „běžným“ a „filosofickým“ myšlením. Nejde však pouze o tyto vztahy, ale v podstatě o ontologii absencí a nesnadné tázání po významu a možnostech smyslového vnímání. Otázkou pak zůstává, zda je možné ticho vnímat jinak než ušima..
OBSAH // TROCHU TICHA, PROSÍM /7 TONALITA A TICHO /26 // NÁPAD O PRERUŠENÍ ZVUKOVÉHO KONTINUA /42 Politika alebo umenie? /43 Zvuky a druhy ticha /60 Texty /65 // Ticho, zvuk, trvanie: čas ako základ hudobnej štruktúry a náhodné operácie /75 // PO ZVUKOVEJ KOMORE: // TIT A NOVÁ ESTETIKA HUDBY /87 // 4U" kontexty tvorby /89 // Kompozičný postup a notácie /97 // „Otvorenosť pre čokoľvek“ a prísne pravidlá /103 // Rámovanie a zmena hudobných princípov /109 // 415"zvuky, hudba alebo...? /112 // Gage proti tonalite /130 // Keď počúvanie „kopíruje“ prírodu, // a pritom je originálne /141 // Rozpor Cageovej estetiky, // nepriznané ticho a Duchamp, záver /153 // AKÉ TO JE, POČUŤ NIČ: ROY SORENSEN O TICHU /178 Sorensenove teoretické východiská /180 Sorensenova KTV v praxi: dvojité zatmenie, tma a ticho /211 // SKÚSENOSŤ PRÁZDNEHO ČASU I AN A PHILLIPSA /279 Motivácia: ticho nie je len kontrast so zvukom a inšpirácia G. E. Moorom /282 // Je (sluchové) vedomie mysliteľné bez obsahov? /291 Kritické otázky /298 // PIESEŇ O TICHU /326 // Záver /337 // Literatúra /346