Publikace z pera brněnských autorů popisuje velmi vzácná krevní onemocnění, se kterými se za několik desítek let své praxe na hemato-onkologické klinice setkali a která jsou i v zahraničních publikacích zmiňována jen výjimečně..
Předmluva XII // 1 Přehled chorob odvozených od histiocytárních a dendritických buněk 1 - Zdeněk Král, Marta Ježová, Zdeněk Adam // 1.1 Klasifikace 1 // 1.2 Stručná charakteristika jednotlivých jednotek ..2 // 1.2.1 Histiocytóza z Langerhansových buněk 2 // 1.2.2 Indeterminate cell tumor 4 // 1.2.3 Erdheimova-Chesterova choroba 4 // 1.2.4 Kožní a mukokutánní histiocytózy 4 // 1.2.5 Rosaiova-Dorfmanova nemoc 5 // 1.2.6 Maligní histiocytární choroby 6 // 1.2.7 Lokalizovaný histiocytární sarkom 6 // 1.2.8 Diseminovaný histiocytární sarkom, syn. maligní histiocytóza 6 // 1.2.9 Sarkom z folikulárních dendritických buněk 7 // 1.2.10 Sarkom z interdigitujících dendritických // buněk 7 // 1.3 Hemofagocytární lymfohistiocytóza a syndrom aktivace makrofágů 8 // 1.3.1 Familiární erytrofagocytární // lymfohistiocytóza 8 // 1.3.2 Sekundární hemofagocytární lymfohistiocytóza 9 // 1.4 Kikuchiho-Fujimotova histiocytární nekrotizující // lymfadenitida 10 // 1.5 Závěr 10 // 2 Klinické obrazy histiocytózy z Langerhansových buněk v dospělosti 13 - Zdeněk Adam, Zdeněk Král, Marta Ježová, Tomáš Nebeský, Zdeněk Řehák, Martina Doubková // 2.1 Četnost různých typů projevů 13 // 2.2 Morfologické stanovení diagnózy 13 // 2.3 Jednotlivé klinické projevy 15 // 2.3.1 Kostní projevy LCH 15 // 2.3.2 Kožní projevy LCH 17 // 2.3.3 Plicní projevy LCH 18 // 2.3.4 Postižení endokrinního systému u LCH 20 // 2.3.5 Mozek a hypofýza 20 // 2.3.6 Lymfadenopatie 21 // 2.3.7 Uši 22 // 2.3.8 Oči 22 // 2.3.9 Játra a slezina 22 // 2.3.10 Dutina ústní 22 // 2.3.11 Trávicí trakt 23 // 2.3.12 Závěr 23 // 3 Léčba histiocytózy z Langerhansových buněk u dospělých osob 29 - Zdeněk Adam, Zdeněk Král, Martina Doubková, Tomáš Nebeský, Zdeněk Řehák // 3.1 Úvod 29 // 3.2 Vyšetření při podezření na LCH 29 //
3.2.1 Nejčastější symptomy LCH 29 // 3.2.2 Rizikové orgány (kostní dřeň, játra, slezina, // CNS), jejichž postižení signalizuje nepříznivý průběh 30 // 3.2.3 Speciální místa postižení signalizující vyšší riziko postižení CNS 30 // 3.2.4 Endokrinologické postižení a doporučená vyšetření 31 // 3.2.5 Kožní a gingivální postižení a doporučená vyšetření 31 // 3.2.6 Postižení trávicího traktu 31 // 3.2.7 Postižení plicního parenchymu 32 // 3.2.8 Stratifikace nemoci 33 // 3.3 Léčba histiocytózy z Langerhansových buněk 34 // 3.3.1 Léčba kostního postižení 34 // 3.3.2 Léčba izolovaného postižení uzlin 34 // 3.3.3 Léčba izolovaného postižení kůže 34 // 3.3.4 Léčba plicní formy LCH 35 // 3.3.5 Systémová léčba 35 // 3.3.6 Radioterapie 36 // 3.3.7 Léčba neurodegenerativního postižení CNS 36 // 3.3.8 Biologická léčba LCH - vemurafenib a dabrafenib 36 // 3.4 Sledování po léčbě 37 // 3.5 Závěr 38 // 4 Histiocytóza z indeterminovaných buněk 43 - Zdeněk Král, Morta Ježová, Zdeněk Adorn // 4.1 Léčba 44 // 4.2 Závěry pro praxi 45 // 5 Erdheimova-Chesterova choroba - klinické příznaky 47 - Zdeněk Král, Marta Ježová, Sabina Ševčíková, Zdeněk Řehák, Renata Koukalová, Zdeněk Adam // 5.1 Charakteristika nemoci 47 // 5.2 Epidemiologie 47 // 5.3 Histopatologické nálezy 47 // 5.4 Zánětlivé projevy této nemoci 48 // 5.5 Patogeneze ECD - aktivace ??? regulační cesty 48 // 5.6 Klinická manifestace 49 // 5.6.1 Kostní postižení 49 // 5.6.2 Mozkové, mozečkové, faciální a orbitální manifestace 50 // 5.6.3 Endokrinní manifestace 52 // 5.6.4 Retroperitoneální a renální postižení 52 // 5.6.5 Postižení plic a kardiovaskulárního aparátu 53 // 5.6.6 Kožní postižení 53 // 5.6.7 Asociace s dalšími chorobami 53 //
5.6.8 Problémy při stanovení diagnózy 54 // 5.6.9 Navržená klinická klasifikace a průběh nemoci 55 // 5.7 Laboratorní změny a sledování aktivity nemoci 55 // 5.8 Závěr 56 // 6 Léčba Erdheimovy-Chesterovy choroby 59 - Zdeněk Král // 6.1 Juvenilní xantogranulom a jeho klinické formy 59 // 6.2 Přehled léčby Erdheimovy-Chesterovy nemoci 59 // 6.2.1 Cytotoxická chemoterapie a kortikoidy 59 // 6.2.2 Radioterapie a chirurgie 60 // 6.2.3 Kladribin 60 // 6.2.4 Interferon a 60 // 6.2.5 Anakinra - antagonista receptoru IL-1 60 // 6.2.6 Anti-TNF protilátky 61 // 6.2.7 Imatinib 61 // 6.2.8 BRAF a MEK cílené terapie 61 // 6.3 Sledování a délka léčby 62 // 6.4 Závěr 62 // 7 Xantogranulom, nekrobiotícký xantogranulom a plošné xantomy 67 - Zdeněk Král, Jitka Kyclová, Renata Koukalová, // Zdeněk Adam // 7.1 Klinické projevy 67 // 7.2 Charakteristika forem postižení periorbitální krajiny pěnitými histiocyty 69 // 7.3 Histologický obraz nemoci 70 // 7.4 Léčba nekrobiotického xantogranulomu 71 // 7.4.1 Glukokortikosteroidy 71 // 7.4.2 Imunomodulační léky 72 // 7.4.3 Nitrožilní imunoglobuliny 72 // 7.4.4 Kladribin 72 // 7.4.5 Alkylační cytostatika 73 // 7.4.6 Antimetabolity 73 // 7.4.7 Léčba ovlivňující cytokiny 73 // 7.4.8 Radioterapie 73 // 7.4.9 PUVA 73 // 7.4.10 Rituximab 73 // 7.4.11 Sledování po léčbě 73 // 7.5 Závěr 73 // 8 Sinusová histiocytóza s masivní lymfadenopatií, Rosaiova-Dorfmanova nemoc 77 - Zdeněk Král, Marta Ježová, Zdeněk Řehák, Renata Koukalová, Zdeněk Adam // 8.1 Charakteristika Rosaiovy-Dorfmanovy nemoci 77 // 8.2 Etiologie 78 // 8.3 Příznaky nemoci 78 // 8.4 Léčba Rosaiovy-Dorfmanovy nemoci 79 // 8.4.1 Prednizon a radioterapie 80 // 8.4.2 Chemoterapie 80 // 8.4.3 2-chlorodeoxyadenozin 80 // 8.4.4 IMIDs 80 // 8.4.5 Interferon a 80 // 8.4.6 Rituximab 81 //
8.4.7 Imatinib 81 // 8.4.8 Sirolimus 81 // 8.5 Vlastní zkušenosti 81 // 8.6 Závěr 83 // 9 Syndrom Schnitzlerové 87 - Zdeněk Král, Zdeněk Řehák, Zdeněk Adam // 9.1 Přehled 87 // 9.2 Obecná charakteristika // autoinflamatorních chorob 88 // 9.3 Syndrom Schnitzlerové 88 // 9.4 Klinické příznaky syndromu Schnitzlerové 90 // 9.4.1 Kopřivka 90 // 9.4.2 Rekurentní teploty 92 // 9.4.3 Bolesti kloubů a kostí 92 // 9.4.4 Monoklonální imunoglobulin 92 // 9.4.5 Skeletální změny při zobrazení skeletu 92 // 9.5 Epidemiologie 93 // 9.6 Diagnostická kritéria syndromu Schnitzlerové 93 // 9.7 Diferenciální diagnóza syndromu Schnitzlerové 93 // 9.8 Léčba syndromu Schnitzlerové 93 // 9.8.1 Anakinra 94 // 9.8.2 Kanakinumab 94 // 9.8.3 Rilonacept 94 // 9.8.4 Protilátky proti interleukinu 6 94 // 9.8.5 Rituximab s chemoterapií 94 // 9.9 Sledování při léčbě 95 // 9.10 Závěr pro praxi 95 // 10 Stillova nemoc 99 - Zdeněk Král, Zdeněk Řehák, Marta Krejčí, Zdeněk Adam // 10.1 Proč zde uvádíme Stillovu nemoc? 99 // 10.2 Popis případu Stillovy nemoci, imitující hemoblastózu 99 // 10.3 Charakteristika Stillovy nemoci 101 // 10.3.1 Kritéria Stillovy nemoci 101 // 10.3.2 Stillova nemoc dospělých - vzácná autoinflamatorní choroba s klíčovou úlohou interleukinu 1 101 // 10.3.3 Klinické příznaky Stillovy nemoci dospělých 102 // 10.3.4 Laboratorní nálezy u Stillovy nemoci dospělých 103 // 10.3.5 Diferenciální diagnostika Stillovy nemoci dospělých 104 // 10.3.6 Průběh nemoci 104 // 10.4 Léčba Stillovy nemoci dospělých 104 // 10.5 Závěry pro praxi 105 // 11 Castlemanova nemoc, projevy a stanovení diagnózy 107 - Zdeněk Král, Zdeněk Adam // 11.1 Úvod 107 // 11.2 Historický vývoj poznání 107 // 11.3 Patofyziologie nemoci 108 // 11.4 Molekulárně-biologická a imunohistochemická detekce HHV-8 108 //
11.5 Mezinárodní diagnostická kritéria z roku 2017 pro idiopatickou multicentrickou formu Castlemanovy nemoci 109 // 11.6 Diagnostická kritéria z roku 2015 pro variantu Castlemanovy nemoci zvanou TAFRO syndrom 111 // 11.7 Příznaky idiopatické multicentrické Castlemanovy nemoci 111 // 11.7.1 Poškození ledvin 113 // 11.7.2 Změny odpovídající POEMS syndromu 113 // 11.7.3 Nekardiální dušnost a retence tekutin 113 // 11.7.4 Vaskulitidy a cévní mozkové příhody 113 // 11.7.5 Poruchy imunity a autoimunity 114 // 11.7.6 Průjmy a zažívací problémy 114 // 11.8 Stanovení diagnózy 114 // 11.9 Průběh idiopatické multicentrické formy Castlemanovy nemoci 114 // 12 Léčba multicentrické a unicentrické formy Castlemanovy nemoci 117 - Zdeněk Král, Zdeněk Adam // 12.1 Klasifikace idiopatické multicentrické formy Castlemanovy nemoci podle závažnosti nemoci na typ„sepsis-like" a„flu-like" 117 // 12.2 Hodnocení léčebné odpovědi 117 // 12.3 Přehled léků používaných pro léčbu multicentrické formy Castlemanovy nemoci 117 // 12.3.1 Glukokortikoidy 117 // 12.3.2 Klasická chemoterapie 118 // 12.3.3 Anti-CD20 protilátka (rituximab) 119 // 12.3.4 IMIDs-imunomodulačníléky 119 // 12.3.5 Bortezomib 119 // 12.3.6 Protilátka proti interleukinu 6 a jeho receptoru 119 // 12.3.7 Anakinra 120 // 12.3.8 Cyklosporin a sirolimus 121 // 12.3.9 Vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací krvetvorných buněk 121 // 12.4 Doporučení pro léčbu podle International evidence-based consensus treatment guidelines for idiopathic multicentric Castleman disease 2018 121 // 12.4.1 Léčba závažné formy (sepsis-like) idiopatické multicentrické formy Castlemanovy nemoci 121 // 12.4.2 Léčba méně závažné formy (flu-like) idiopatické multicentrické formy Castlemanovy nemoci 121 //
12.4.3 Co považovat v ČR za léčbu volby pro idiopatickou multicentrickou formu Castlemanovy nemoci? 121 // 12.5 Léčba lokalizované formy Castlemanovy nemoci 122 // 12.6 Léčba TAFRO syndromu 122 // 12.7 Prognóza 123 // 12.8 Závěry pro praxi 123 // 13 Teleangiectasia hereditaria hemorrhagica - syndrom Oslerův-Weberův-Renduův 127 - Zdeněk Král, Dagmar Brančíková, Zdeněk Adam // 13.1 Epistaxe jako diferenciálně diagnostický problém 127 // 13.2 Charakteristika nemoci 127 // 13.3 Etiopatogeneze hemoragické hereditární teleangiektázie 130 // 13.4 Klinické příznaky v jednotlivých orgánech a jejich lokální léčba 130 // 13.4.1 Krvácející teleangiektázie v nosní sliznici 130 // 13.4.2 Cerebrovaskulární a spinální AV malformace 130 // 13.4.3 Plicní AV malformace 131 // 13.4.4 Kardiální problémy způsobené AV malformacemi 131 // 13.4.5 Gastrointestinální krvácení 131 // 13.4.6 Jaterní cévní malformace 131 // 13.5 Léčba 132 // 13.5.1 Léčba epistaxe 132 // 13.5.2 Léčba cévních AV malformací 132 // 13.5.3 Endoskopické zákroky 132 // 13.5.4 Podávání léků s cílem snížit krevní ztráty 132 // 13.5.5 Substituce železa 133 // 13.5.6 Estrogeny a antiestrogeny 133 // 13.5.7 Talidomid 133 // 13.5.8 Lenalidomid 134 // 13.5.9 Bevacizumab 134 // 13.5.10 Interferon a 135 // 13.5.11 Aflibercept 135 // 13.5.12 Pazopanib 135 // 13.5.13 Další léky, které snižují intenzitu epistaxí 135 // 13.6 Základní diagnostická vyšetření a sledování nemocných 135 // 13.6.1 Koagulační vyšetření 135 // 13.6.2 Vyhledávání arteriovenózních malformací 136 // 13.6.3 Doporučení pro sledování 136 // 13.7 Závěr pro praxi 136 // 14 Hemangiomatóza v dospělosti a její léčba 141 - Zdeněk Král, Dagmar Brančíková, Zdeněk Adam // 14.1 Formy cévních neoplazií a jejich příznaky 141 // 14.2 Popis případu 143 //
14.2.1 Léčba pacienta s hemangiomatózou 144 // 14.3 Léčba cévních neoplazií 147 // 14.4 Závěry pro praxi 149 // 15 Lymfangiomatóza v dospělosti 153 - Zdeněk Král, Iva Červinková // 15.1 Léčba 155 // 15.2 Závěr 156 // 16 Poškození ledvin i celého organismu depozity monoklonálních imunoglobulinů 159 - Zdeněk Adam, Zdeněk Král, Marta Krejčí, Luděk Pour // 16.1 Nefropatie u mnohočetného myelomu 160 // 16.2 Klinický obraz postižení ledvin při monoklonálnígamapatii 160 // 16.2.1 Akutní selhání ledvin 160 // 16.2.2 Chronická renální insuficience 161 // 16.2.3 Proteinurie bez klinicky významné renální insuficience a bez nefrotického syndromu 161 // 16.2.4 Nefrotický syndrom 161 // 16.3 Patofyziologie a klinické projevy tubulárního poškození monoklonálním imunoglobulinem 162 // 16.4 Patofyziologie a morfologie odlitkové nefropatie 163 // 16.5 Amyloidóza 164 // 16.6 Nemoc způsobená depozity monoklonálních lehkých řetězců v neamyloidové podobě (light chain deposition disease) 166 // 16.7 Histiocytóza s ukládáním krystalů (crystal-storing histiocytosis) 167 // 16.8 Proliferativní glomerulonefritida způsobená monoklonálním imunoglobulinem 167 // 16.9 S kryoglobulinémií související poškození ledvin 168 // 16.10 Závěr 168 // 17 AL-amyloidóza 171 - Martin Štork, Eva Mnacakanová // 17.1 Definice 171 // 17.2 Incidence a rizikové faktory 171 // 17.3 Patofyziologie 172 // 17.4 Orgánové postižení při AL-amyloidóze 172 // 17.4.1 AL-amyloidóza ledvin 172 // 17.4.2 AL-amyloidóza srdce 172 // 17.4.3 AL-amyloidem vyvolaná neuropatie 173 // 17.4.4 AL-amyloidóza GIT a jater 173 // 17.4.5 Postižení ostatních orgánů a tkání 173 // 17.5 Diagnostika AL-amyloidózy 174 // 17.5.1 Vyšetření krve a moči 174 // 17.5.2 Vyšetření vzorku tkání 174 // 17.5.3 Zobrazovací metody 176 // 17.5.4 Vyšetření kostní dřeně 176 //
17.5.5 Algoritmus diagnostiky AL-amyloidózy 177 // 17.6 Léčba AL-amyloidózy 177 // 17.6.1 Léčba AL-amyloidózy u nemocných schopných intenzivní léčby 178 // 17.6.2 Léčba AL-amyloidózy u nemocných neschopných intenzivní léčby 178 // 17.6.3 Léčebná strategie u relabující či refrakterní AL-amyloidózy 178 // 17.6.4 Novinky v léčbě AL-amyloidózy 178 // 17.6.5 Souběžná transplantace srdce a ASCT 179 // 17.7 Prognóza systémové AL-amyloidózy 179 // 18 Další vybrané vzácné formy poškození organismu asociované s monoklonálním imunoglobulinem 183 - Zdeněk Adam, Zdeněk Král // 18.1 Vzácné autoimunitní projevy způsobené monoklonálním imunoglobulinem 183 // 18.1.1 Jak častá je vazba monoklonální IgM protilátky na autoantigeny? 183 // 18.1.2 Jak častá je klinická manifestace autoimunitní aktivity monoklonálního imunoglobulinu? 184 // 18.2 Časté autoimunitní projevy monoklonálních imunoglobulinů 186 // 18.2.1 Nemoc chladových aglutininů 186 // 18.2.2 Kryoglobulinémie 186 // 18.2.3 Neuropatie 186 // 18.2.4 Velmi vzácně se vyskytující autoimunitní projevy monoklonálních imunoglobulinů .186 // 18.3 Myopatie při monoklonální gamapatii .186 // 18.4 Závěry pro praxi 190 // 19 Skleredém, skleromyxedém - kožní změny asociované s monoklonální gamapatii 193 - Zdeněk Adam, Zdeněk Král // 19.1 Popis a obrazy čtyř případů mucinóz 193 // 19.1.1 Žena, narozená v roce 1949 193 // 19.1.2 Muž, narozený v roce 1953 195 // 19.1.3 Muž, narozený v roce 1956 196 // 19.1.4 Muž, narozený v roce 1959 196 // 19.2 Definice a klasifikace mucinóz 197 // 19.2.1 Kožní projevy skleromyxedému askleredému 198 // 19.2.2 Dlouhodobé mimokožní projevy skleromyxedému 198 // 19.2.3 Akutní komplikace - dermatoneurosyndrom 198 // 19.2.4 Diferenciální diagnóza skleredému 199 //
19.2.5 Etiologie mucinóz typu myxedému, skleromyxedému a skleredému 199 // 19.3 Léčba skleredému a skleromyxedému 200 // 19.3.1 Kortikoidy 200 // 19.3.2 Léčba nitrožilními imunoglobuliny 200 // 19.3.3 Léčba cyklosporinem 200 // 19.3.4 Talidomid 200 // 19.3.5 Radioterapie 200 // 19.3.6 Vysokodávkovaná chemoterapie 201 // 19.3.7 Léčebné postupy používané též u mnohočetného myelomu 201 // 19.4 Závěr pro praxi 201 // 20 IgA pemfigus - kožní změny asociované s monoklonální gamapatii 205 - Zdeněk Král, Josef Feit, Zdeněk Adam // 20.1 Popis případu 205 // 20.2 Souvislost monoklonálního imunoglobulinu s kožními chorobami 206 // 20.3 Závěry pro praxi 208 // 21 POEMS syndrom 211 - Zdeněk Král // 21.1 Charakteristika nemoci 211 // 21.2 Stanovení diagnózy 211 // 21.3 Léčba 214 // 21.3.1 Léčba POEMS syndromu s difuzním postižením kostní dřeně 215 // 21.4 Sledování po ukončení léčby 216 // 22 Onemocnění asociované s imunoglobuiinem lgG4 (lgG4 releated disease) 221 - Zdeněk Král, Zdeněk Řehák, Renata Koukalová, Zuzana Adamová, Zdeněk Adam, Aleš Čermák // 22.1 Úvod 221 // 22.2 Epidemiologie 221 // 22.3 Patofyziologie 222 // 22.4 Klinické projevy 222 // 22.4.1 Eozinofilie 223 // 22.4.2 Polyklonální hypergamaglobulinémie 224 // 22.5 Diferenciální diagnóza 225 // 22.6 Stanovení diagnózy 225 // 22.6.1 Vyšetření subtypů imunoglobulinů typu IgG (lgG1 - lgG4) 225 // 22.6.2 Vyšetření krve průtokovou cytometrií 227 // 22.6.3 Histopatologie 227 // 22.6.4 Diagnostická kritéria lgG4-RD publikovaná v roce 2020 228 // 22.7 Léčba 228 // 22.7.1 Glukokortikosteroidy 228 // 22.7.2 Léky ze skupiny „disease modifying antirheumatic drugs" 230 // 22.7.3 Rituximab 230 // 22.7.4 Další používané léky 230 // 22.8 Sledování efektu léčby 231 // 22.9 Vlastní zkušenosti 231 // 22.10 Závěr 233 //
23 Diferenciální diagnostika eozinofilie 239 - Yvona Brychtová, Michael Doubek // 23.1 Úvod 239 // 23.2 Stanovení diagnózy 239 // 23.2.1 Diagnostická kritéria 239 // 23.2.2 Doporučená vyšetření u hypereozinofilií 241 // 23.3 Léčba 244 // 23.3.1 Obecná doporučení 244 // 23.3.2 Myeloidní/lymfoidní neoplazie s přestavbou PDGFRA 244 // 23.3.3 Myeloidní/lymfoidní neoplazie s přestavbou PDGFRB 244 // 23.3.4 Myeloidní/lymfoidní neoplazie s přestavbou FGFRI 244 // 23.3.5 Myeloidní/lymfoidní neoplazie s přestavbou PCM I -JAK 2 245 // 23.4 Prognóza 245 // 23.4.1 Myeloidní/lymfoidní neoplazie s přestavbou PDGFRA 245 // 23.4.2 Myeloidní/lymfoidní neoplazie s přestavbou PDGFRB 245 // 23.4.3 Myeloidní/lymfoidní neoplazie s přestavbou FGFR1 246 // 23.4.4 Myeloidní/lymfoidní neoplazie s přestavbou PCM1-JAK2 247 // 24 Systémová mastocytóza -diferenciální diagnostika a léčba 249 - Jakub Trizuljak, Michael Doubek // 24.1 Systémová mastocytóza 249 // 24.1.1 Patogeneze 249 // 24.1.2 Epidemiologie 250 // 24.1.3 Klasifikace mastocytózy 250 // 24.1.4 Příznaky 252 // 24.1.5 Diagnostika 252 // 24.1.6 Histopatologické nálezy u systémové mastocytózy 253 // 24.2 Terapie 254 // 24.2.1 Terapie systémových příznaků 254 // 24.2.2 Lokální terapie kožních příznaků 255 // 24.2.3 Cílená terapie proti proliferaci maligních mastocytů 255 // 24.2.4 Chemoterapie a další léčebné možnosti 255 // 24.3 Průběh a prognóza 256 // 24.4 Závěr 256 // 25 Modifikace klasického schématu reakcí na větu: „Máte maligní nemocnění." 259 - Jeroným Klimeš, Zdeněk Adam // 25.1 Jednotlivé fáze reakce na negativní informaci 259 // 25.1.1 Akutní šoková reakce 259 // 25.1.2 Fáze nespecifických ale pro konkrétní osobu typických obranných reakcí 260 // 25.1.3 Fáze specifické obrany 260 //
25.1.4 Fáze deprese (reaktivní deprese), poruchy přizpůsobení 261 // 25.1.5 Fáze přijetí nové identity 261 // 26 Nová protilátka anti-CD20-obinutuzumab (Gazyvaro) 263 - Zdeněk Adam, Zdeněk Král // 26.1 Závěr 267 // Seznam zkratek 271 // Rejstřík 275 // Souhrn 279 // Summary 280