.

0 (hodnocen0 x )

BK

EB

Vydání první

Praha : Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021

389 stran : ilustrace ; 23 cm

ISBN 978-80-246-5101-9 (brožováno)

ISBN 978-80-246-5137-8 (online ; pdf)

Obsahuje bibliografii na stranách 372-386, bibliografické odkazy a rejstřík

Anglické resumé

001652916

Poděkování 11 // Seznam zkratek 12 // Úvod 13 // 1. SLABIKA V JAZYCÍCH 17 // i.i Vymezení pojmu slabika 18 // 1.1.1 Definice slabiky 18 // 1.1.2 Struktura slabiky 22 // 1.1.3 Hierarchie slabičných konstituentů 24 // 1.1.4 Shrnutí 25 // 1.2 Funkce slabiky v jazykovém systému 26 // 1.2.1 Slabika jako distribuční jednotka 26 // 1.2.2 Variace segmentů 28 // 1.2.3 Slabičná váha 28 // 1.2.4 Zapojení slabiky do prozodické struktury 30 // 1.3 Slabičná typologie 31 // 1.3.1 Slabičné inventáře 31 // 1.3.2 Slabičné vzorce v jazycích 32 // 1.3.3 Typy jazyků podle struktury slabiky 33 // 2. FONETICKÁ PODSTATA SLABIKY 37 // 2.1 Artikulační podstata slabiky 38 // 2.1.1 Starší pojetí artikulačního základu slabiky 38 // 2.1.2 Teorie slabičného rámce a obsahu 41 // 2.1.3 Artikulační fonologie 43 // 2.2 Sonorita a akustická podstata slabiky 46 // 2.2.1 Ideální a obrácené křivky sonority 46 // 2.2.2 Fonetické koreláty sonority 50 // 2.2.3 Fonetické koreláty sonority: detailní diskuze 52 // 2.3 Slabika při kognitivním zpracování řeči 56 // 2.3.1 Jednotky řečové percepce 57 // 2.3.2 Rytmická podstata slabiky 59 // 2.3.3 Segmentace řečového signálu na slova 60 // 2.3.4 Mentální lexikon 61 // 3. SLABIKOVÁNÍ A HRANICE SLABIKY 63 // 3.1 Vymezení slabikování 64 // 3.2 Doména slabikování 66 // 3.2.1 Morfosyntaktické slovo 66 // 3.2.2 Nexus (mluvní takt) 67 // 3.2.3 Cursus (promluva) 69 // 3.2.4 Morfém 70 // 3.2.5 Fenologické slovo 72 // 3.2.6 Shrnutí 73 // 3.3 Výsledek slabikování 75 // 3.3.1 Neshoda mezi fonologickou a fonetickou slabičností 76 // 3.3.2 Distribučně závislé segmenty 76 // 3.3.3 Bezjaderné slabiky 78 // 3.3.4 Jazyky bez fenologických slabik 78 // 3.3.5 Shrnutí 78 // 3.4 Extraslabičnost 79 // 3.4.1 Zvukově signalizovaná extraslabičnost 80 //

3.4.2 Fonotakticky motivovaná extraslabičnost 81 // 4. FONOTAKTICKÁ BÁZE SLABIKOVÁNÍ 83 // 4.1 Fonotaktický princip 84 // 4.2 Výběr materiálu pro fonotaktická pravidla 87 // 4.3 Potenciálnost 89 // 4.4 Princip nepravidelných slabik 90 // 4.5 Sonoritní princip uspořádání slabiky 91 // 4.6 Ambisylabičnost 96 // 5. DALŠÍ PRINCIPY SLABIKOVÁNÍ 99 // 5.1 Princip maximalizace 100 // 5.2 Princip obligatornosti 102 // 5.3 Princip rozdílu paradigmatických vlastností sousedících fonémů 103 // 5.3.1 Zákon slabičného kontaktu 104 // 5.3.2 Princip slabičného svaru 107 // 5.4 Princip statistické příznivosti 109 // 5.4.10 O’Connor a Trim (1953) 110 // 5.4.2 Kučera (1961) 111 // 5.4.3 Shrnutí 115 // 5.5 Princip rovnoměrnosti 116 // 5.6 Princip relevantnosti zvukových vlastností slabiky 118 // 5.6.1 Segmentální vlastnosti slabiky 118 // 5.6.2 Suprasegmentální vlastnosti slabiky 120 // 6. PŘEDPOKLADY PRO ZKOUMÁNÍ ČESKÉ FONOTAKTIKY 123 // 6.1 Materiál: Fenologický korpus češtiny 124 // 6.2 Charakteristika konsonantických shluků 125 // 6.2.1 Výskyt shluků v lexikálních souborech 125 // 6.2.2 Četnost a frekvence konsonantů a jejich kombinací 127 // 6.2.3 Strukturně možné a strukturně nemožné shluky 130 // 6.3 Neutralizace znělosti 131 // 6.4 Neslabičné předložky a prvek s "jsi" 133 // 6.5 Relevantnost slabičných jader pro slabikování 135 // 6.5.1 Vokály 135 // 6.5.2 Slabičné likvidy 138 // 6.5.3 Slabičné nazály 140 // 7. KONSONANTICKÉ SHLUKY NA ZAČÁTKU SLOV I43 // 7.1 Úvod 144 // 7.2 Dvojkonsonantické shluky 145 // 7.2.1 Typ 00 145 // 7.2.2 Typ OS’ 147 // 7.2.3 Typ S’0 149 // 7.2.4 Typ ...150 // 7.3 Trojkonsonantické shluky 152 // 7.3.1 Typ 000 153 // 7.3.2 Typy OřO, OřS’ a OSO 153 // 7.3.3 Typ OOS’ 154 // 7.3.4 Typ OS’S’ 156 // 7.3.5 Typy SOO, SOS a SSS 158 //

7.4 Čtyřkonsonantické shluky 158 // 7.4.1 Typy 0000 a OOOS? 158 // 7.4.2 Typ OOS’S 161 // 7.4.Đ— Typy OřSS, OOřS, OSOS a SOOS 161 // 7.5 Pětikonsonantické shluky 162 // 7.6 Strukturní omezení iniciálních shluků 162 // 7.6.1 Obecná omezení 162 // 7.6.2 Omezení kombinací dvou obstruentů 163 // 7.6.3 Omezení kombinací obstruentu se sonorním konsonantem 165 // 7.6.4 Potenciální kombinace obstruentu se sonorním konsonantem 166 // 7.6.5 Omezení pro kombinace s počátečním sonorním konsonantem 166 // 7.6.6 Omezení kombinací se znělými afrikátami 168 // 7.6.7 Omezení troj- a vícečlenných shluků 168 // 8. KONSONANTICKÉ SHLUKY NA KONCI SLOV 171 // 8.1 Úvod 172 // 8.2 Dvojkonsonantické shluky 173 // 8.2.1 Typ 00 173 // 8.2.2 Typ SO 175 // 8.2.3 Typ SS? 176 // 8.2.4 Kombinace s /ř/ 177 // 8.3 Trojkonsonantické shluky 178 // 8.3.1 Typy ... a OOr 178 // 8.3.2 Typ SOO 179 // 8.3.3 Typ SSO 180 // 8.4 Čtyřkonsonantické shluky 180 // 8.5 Strukturní omezení finálních shluků 181 // 8.5.1 Obecná omezení 181 // 8.5.2 Omezení kombinací dvou obstruentů 181 // 8.5.3 Omezení kombinací sonory s obstruentem 182 // 8.5.4 Omezení kombinací dvou sonor 183 // 8.5.5 Omezení kombinací s /ř/ 183 // 9. FONOTAKTICKÉ SLABIKOVÁNÍ ČEŠTINY 185 // 9.1 Východiska 186 // 9.2 Dva mediální konsonanty 189 // 9.3 Tři mediální konsonanty 192 // 9.3.1 Shluky OS’S’ 193 // 9.3.2 Shluky COS’ 194 // 9.3.3 Shluky s počátečním /ř/ (řCC) 195 // 9.3.4 Shluky se dvěma počátečními sonorami (SSC) 195 // // // 8 // 9.3.5 Shluky složené ze sonory a dvou obstruentů (SOO) 196 // 9.3.6 Shluky obsahující /ř/ mezi dvěma konsonanty (CřC) 197 // 9.3.7 Shluky složené ze tří obstruentů (OOO) 199 // 9.3.8 Shrnutí 200 // 9.4 Čtyři mediální konsonanty 200 // 9.4.1 Shluky OS’SS 201 // 9.4.2 Shluky COS’S 201 //

9.4.3 Shluky SOOC a SSOC 202 // 9.4.4 Shluky s počátečním /ř/ (řCCC) 203 // 9.4.5 Shluky OřOC a COřC 203 // 9.4.6 Shluky začínající na tři obstruenty (0000 a OOOS’) 204 // 9.4.7 Shrnutí 206 // 9.5 Pět mediálních konsonantů 207 // 9.6 Šest mediálních konsonantů 209 // 10. ANALÝZA EXPERIMENTŮ SE SLABIKOVÁNÍM 211 // io.i Statistické ověřování hypotéz 212 // 10.2 Lineární smíšené modely pro analýzu dat 213 // 10.3 Ověřování a zobrazování efektů 216 // 10.4 Získání a zpracování nahrávek 218 // 11. ARTIKULAČNÍ A AKUSTICKÉ KORELÁTY SLABIČNÉ PŘÍSLUŠNOSTI 221 // n.i Vliv slabiky na fonetickou podobu segmentů 222 // 11.1.1 Artikulační výzkumy 222 // 11.1.2 Akustické výzkumy 225 // 11.2 Experiment Ai: intervokalické konsonanty 226 // 11.2.1 Materiál 226 // 11.2.2 Analýza dat 227 // 11.2.3 Artikulační výsledky 228 // 11.2.4 Akustické výsledky 230 // 11.2.5 Diskuze 230 // 11.3 Experiment A2: intervokalické shluky 233 // 11.3.1 Materiál 233 // 11.3.2 Analýza dat 235 // 11.3.3 Výsledky 235 // 11.3.4 Diskuze 238 // 11.4 Shrnutí 240 // 12. PERCEPČNÍ SLABIKOVÁNÍ 241 // 12.1 Percepce akustických vlastností relevantních pro slabikování 242 // 12.2 Percepční experiment: manipulované stimuly 243 // 12.2.1 Materiál 244 // 12.2.2 Administrace percepčního testu 245 // 12.2.3 Analýza dat 246 // 12.2.4 Výsledky 247 // 12.2.5 Exploratorní analýza 249 // 12.2.6 Diskuze 251 // 12.3 Shrnutí 253 // 13. VÝZKUM BEHAVIORÁLNÍHO SLABIKOVÁNÍ 255 // 13.1 Charakteristika behaviorálních experimentů 256 // 13.1.1 Obecné rysy 256 // 13.1.2 Typy úloh 257 // 13.1.3 Vliv typu úlohy na slabikování 258 // 13 2 Hypotézy pro experimenty 259 // 13.2.1 Sonorita 260 // 13.2.2 Přípustnost (legálnost, legalita) 261 // 13.2.3 Frekvence výskytu 262 // 13.2.4 Další faktory 263 //

14. BEHAVIORÁLNÍ EXPERIMENTY 265 // 14.1 Experiment Bi: vynucené vkládání pauz 266 // 14.1.1 Materiál 267 // 14.1.2 Pokusné osoby a průběh experimentu 267 // 14.1.3 Analýza dat 268 // 14.1.4 Výsledky: přímá porovnání u shluků CC 269 // 14.1.5 Výsledky: komplexnější shluky 273 // 14.1.6 Statistické modelování 274 // 14.1.7 Diskuze 276 // 14.2 Experiment B2: změna pořadí slabik 280 // 14.2.1 Metoda 280 // 14.2.2 Výsledky: přímá porovnání u shluků CC 281 // 14.2.3 Výsledky: komplexnější shluky 284 // 14.2.4 Statistické modelování 285 // 14.2.5 Diskuze 288 // 14.3 Shrnutí 291 // 15. METALINGVISTICKÁ DATA 293 // 15.1 Metalingvistické hodnocení 294 // 15.2 Slabikování v písemných úkolech 295 // 15.3 Hypotézy 297 // 15.4 Metoda 298 // 15.5 Výsledky 300 // 15.5.1 Přímá porovnání u shluků CC 300 // 15.5.2 Komplexnější shluky 304 // 15.5.3 Statistické modelování 305 // 15.6 Diskuze 308 // 16. SLABIKOVÁNÍ ČEŠTINY 311 // 16.1 Základní vliv fonotaktiky na slabikování 312 // 16.2 Principy slabikování ve světle experimentů 314 // 16.2.1 Obecné principy 315 // 16.2.2 Sonorita 316 // 16.2.3 Fonotaktika 318 // 16.2.4 Další zvukové faktory 319 // 16.2.5 Morfologie 320 // 16.2.6 Akustické charakteristiky shluku 321 // 16.3 Preferenční pravidla slabikování češtiny 321 // 16.4 Fonotakticky založené kategoriální slabikování češtiny 325 // 16.5 Slabičné vzorce v češtině 329 // Závěr 336 // Summary 338 // Přílohy 345 // Příloha 1: Materiál pro experiment Ai 346 // Příloha 2: Materiál pro experiment A2 347 // Příloha 3: Materiál pro experimenty Bi a B2 348 // Příloha 4: Materiál pro dotazníkové šetření 351 // Příloha 5: Statistické podklady pro experiment Ai 352 // Příloha 6: Statistické podklady pro experiment A2 a percepční experiment //

Příloha 7: Statistické podklady pro experimenty Bi, B2 a dotazníkové šetření Příloha 8: Výsledky experimentů Bi a B2 357 // Příloha 9: Výsledky dotazníkového šetření 360 // Příloha 10: Porovnání slabikování jednotlivých hyperslov 364 // Příloha 11: Frekvence vzorců českých slabik 368 // Zdroje materiálu 371 // Literatura 372 // Rejstřík 387

(MiAaPQ)ECB29430397