Ústředním tématem knihy profesora německých studií a srovnávací literatury na Brownově univerzitě Gerharda Richtera je specifická figura modernity, figura následování, přežívání, nastupování či přicházení po někom nebo něčem, figura, již by bylo možné nazvat potomností. Na analýzách textů autorů jako Kafka, Heidegger, Benjamin, Brecht, Adorno, Lyotard nebo Derrida ukazuje, jakým způsobem se potomnost propisuje do zkušenosti osobní a kolektivní paměti, překladu, fotografie, naděje nebo možnosti myšlení a filozofie „po Osvětimi“. Z rozvinutí zdánlivě triviálního zjištění, že se vždy nacházíme v situaci po něčem, se tak stává pozoruhodné osvětlení Lyotardova tvrzení, že „po filozofii následuje filozofie. Tímto po však je proměněna.“.
OBSAH // Úvod: Logika potomnosti /9 // 1. Potomnost a modernita: Genealogická poznámka /39 // 2. Potomnost a kritika: Paradigmatický případ /53 // 3. Potomnost a estetika: Konec bez konce /72 // 4. Potomnost a Rettung’. Lze něco zachránit tím, // že to budeme hájit? /93 // 5. Potomnost a překlad: Politika přenosu /112 // 6. Potomnost a obraz (I): Rozrušující fotografie /149 // 7. Potomnost a obraz (II): Ústup obrazu /174 // 8. Potomnost a zkušenost (I): Může být naděje // zklamána? /192 // 9. Potomnost a zkušenost (II): Nové promyšlení // prostého myšlení /209 // 10. Potomnost a zkušenost (III): Truchlení, vzpomínání // a fikce předchůdnosti /229 // 11. Potomnost a prázdný prostor: Už ne a ještě ne /245 // Doslov: Po slovech /253 // Poděkování /259 // Jmenný rejstřík /261