Obsah // Prolog // 10 // Dějiny divadla a divadelní historiografie // Nutná změna perspektivy // Hlavní proud // Hlavní otázky, omezení a cíle // Periodizace // členění kapitol // 10 // 12 // 13 // 15 // 15 // 17 // 1 Divadlo před 5. stoletím // 1.1 Rané formy divadla // 20 // 21 // 1.2 К počátkům řecké tragédie // 27 // 1.2.1 Tragédie bez Dionýsa? // 1.2.2 Existovala by tragédie bez Dionýsií? // 1.2.3 Dionýsos // 1.2.4 Od diachronního к synchronnímu ... // 29 // 29 // 32 // 34 // 1.3 Mimus, flyacká a atellanská fraška a pantomimus // 1.3.1 Mimus // 1.3.2 Dórská a flyacká fraška // 1.3.3 Atellana // 1.3.4 Pantomimus coby samostatná divadelní forma // 36 // 36 // 38 // 40 // 41 // 1.4 Spektrum římských her // 42 // 1.4.1 Hry v cirku // 1.4.2 Gladiátorské zápasy // 1.4.3 Scénické hry // 43 // 44 // 45 // 1.5 К odmítání divadla vede konkurence // 1.5.1 Filozofický diskurz namířený proti divadlu ... // 1.5.2 Herectví jako služebný prostředek pro rétory // 1.5.3 Nenávist křesťanství vůči divadlu // 47 // 47 // 50 // 51 // 1.6 Od tančiště к teatru // 54 // 1.6.1 К vývoji antického divadelního prostoru // 1.6.2 К řecko-římské divadelní technice // 1.6.3 Hlavní rozdíly ve stavbě divadel // 54 // 59 // 63 // 2 Křesťanství a divadlo od 5. do 16. století // 66 // 66 // 2.1 Scény pokání // 2.1.1 Klatba, acht, veřejné a osobní pokání // 2.1.2 Halberstadtská hra na Adama jako variace na veřejné
pokání ... 70 // 67 // 74 // 2.2 Teorie tropů a duchovních her // 2.2.1 Velikonoční liturgie a slavnosti // 2.2.2 Velikonoční hry // 2.2.3 Duchovní hry a jejich cykly... // 75 // 77 // 80 // 83 // 2.3 Blázen a obrácení // 2.3.1 Ke genealogii bláznů // 2.3.2 Středověká postava blázna v souvislostech // 83 // 85 // 2.4 Údajné divadelní vakuum // 2.4.1 Slavnosti vzkříšení // 2.4.2 Herodeské hry // 2.4.3 Liturgie jako drama // 2.4.4 Zákazy hraní pro mimy // 2.4.5 Dramata Hrotsvity z Gandersheimu // 2.4.6 Humanistická alternativa ke křesťanskému „druhému zrození" ... W0 // 91 // 92 // 94 // 96 // 97 // 99 // 102 // 2.5 К vyloučení giullerie // 2.5.1 Dělení tuláků // 2.5.2 Výtky kléru vůči příslušníkům giullerie // 2.5.3 Sankce: exkomunikace, právní (ne)způsobilost // 103 // 105 // 107 // 109 // 2.6 Sukcesivní a simultánní jeviště // 2.6.1 Mělká simultánní jeviště // 2.6.2 Prostorová simultánní jeviště // 110 // 113 // 3 Humanismus a komedie v 15. a 16. století // 118 // 3.1 Člověkem být, člověkem se jevit nebo člověka hrát // 3.1.1 Vladaři novověku - účel světí prostředky . // 3.1.2 Herecké umění v životě u dvora // 3.2 Humanistické divadlo jako nástroj reprodukce dramat... // 3.2.1 Pomponius Laetus - od průvodu к divadlu // 3.2.2 К repertoáru Accademie Romana // 3.2.3 Rétorické a činoherní umění Pomponiovců // 119 // 120 // 121 // 124 // 125 // 127 // 128 // 132 // 3.3 Italská
komedie // 3.3.1 Spor o původ // 3.3.2 Varianty komedie dell’arte.. // 3.3.3 Comédie italienne ve Francii // 134 // 137 // 139 // 3.4 Slavnost jako syntéza umění // 144 // 3.4.1 Medicejská svatba v r. 1589 // 144 // 3.5 Humanistické odmítání divadla // 3.5.1 Odmítání divadla života // 3.5.2 К postavení divadla v rámci renesančních společenských utopií. 154 // 158 // 151 // 151 // 3.6 Krásné město na jevišti // 3.6.1 Jeviště humanistického divadla // 3.6.2 Sebastiano Serlio a jeviště se zástěnami // 3.6.3 Otočné hranoly podle Vitruvia // 3.6.4 Architektonické jeviště v Teatro Olimpico ve Vicenze // 158 // 161 // 163 // 165 // 4 Svět je (a není) divadlo - 17. století // 168 // 4.1 Divadlo života namísto metafory světa jako divadla // 4.1.1 Metafora světa jako divadla // 4.1.2 Divadlo života na příkladu demonstrací moci // 4.2 Autos sacramentales, dvorská divadla a comedias ve Španělsku // 4.2.1 Autos sacramentales // 4.2.2 Dvorské divadlo italského ražení // 4.2.3 Comedias v corrales // 169 // 169 // 174 // 178 // 179 // 180 // 182 // 4.3 Komedie delTarte a její konkurenti v Paříži // 4.3.1 Jarmareční umělci - příklad Tabarina // 4.3.2 Šlechtické paláce jako divadla - příklad Hotel de Bourgogne // 4.3.3 Moliěre adaptuje italskou komedii // 4.3.4 Klasicistní tragédie // 4.3.5 Ancienne Troupe de la Comédie-italienne do r. 1697 // 184 // 185 // 187 // 189 // 191 // 193 // 4.4 Svět v jezuitském divadle
195 // 4.4.1 Představa theatra mundi se prosazuje školní výukou // 4.2.2 Přehled některých forem jezuitského divadla // 4.4.3 Od dramatu к představení // 196 // 196 // 199 // 4.5 Rozkvět a zákaz - anglické divadlo na přelomu století // 4.5.1 Alžbětinské divadlo // 4.5.2 Protidivadelní hnutí ústí v zákaz divadla v letech 1642-1660 // 202 // 203 // 206 // 4.6 Jeviště pódiová, perspektivní a s kulisami // 4.6.1 Pódiové jeviště // 4.6.2 Dva příklady perspektivních jevišť // 4.6.3 Jeviště s kulisami // 210 // 210 // 213 // 217 // 5 Myšlenka národního a praxe dvorského divadla - 18. století.. // 5.Ί Od kritiky chování šlechty к veristickému hereckému stylu // 5.1.1 Měšťanské chování proti dvorskému herectví // 5.1.2 Výuka chování pomocí divadla - Ackermannova trupa // 5.1.3 Herecký styl německého měšťanského divadla // 5.1.4 Bonton a divadlo života // 222 // 222 // 223 // 224 // 226 // 227 // 230 // 5.2 Od tělesného umění к dramatu // 5.2.1 Reformní snahy Luigi Riccoboniho .. // 5.2.2 Zliterárnění divadla Carla Goldoniho // 230 // 234 // 237 // 5.3 Hanswurst a kočovné jeviště // 5.3.1 Faust a Pickelhering u Johannese Veltena // 5.3.2 Joseph Anton Stranitzky jako Hanswurst . // 5.3.3 Hlavní a státní akce - sporný pojem // 238 // 240 // 243 // 246 // 5.4 Měšťanské národní divadlo v Hamburku // 5.4.1 Myšlenka národního divadla // 5.4.2 Konrad Ernst Ackermann otvírá v r. 1765 divadlo v
Hamburku ... 248 // 5.4.3 Hamburský podnik - záměr a skutečnost // 247 // 250 // 5.5 Působení Velké francouzské revoluce // 5.5.1 Nutnost kompromisu // 5.5.2 Dramata pro a proti revoluci // 5.5.3 Vítězství triviálnosti // 254 // 254 // 257 // 261 // 5.6 Příležitostná jeviště a kamenná divadla // 5.6.1 Jeviště s kulisami v operním divadle // 5.6.2 Příležitostná jeviště // 5.6.3 Divácké konvence // 263 // 264 // 267 // 267 // 6 Divadelní reformy a reformátoři - 19. století // 6.1 Reglementace chování a herecké umění // 6.1.1 Přirozenost versus umění - herecké styly na počátku 19. století. 273 // 6.1.2 Vražda Augusta von Kotzebue posiluje divadelní cenzuru // 272 // 273 // 275 // 278 // 6.2 Katynka z Heilbronnu ve Mí dni // 6.2.1 Dají se představení rekonstruovat? // 6.2.2 Pokus o rekonstrukci // 278 // 280 // 288 // 6.3 Divadelní hra proti cenzuře // 6.3.1 Johann Nepomuk Nestroy // 6.3.2 Herec jako dramatik // 6.3.3 Ani resonér, ani Hanswurst - Nestroy je neuchopitelný // 288 // 290 // 293 // 296 // 6.4 Moderní organizace divadla // 6.4.1 Cíle reformy // 6.4.2 К reformě Heinricha Laubeho. // 6.4.3 Meiningenské dvorské divadlo // 296 // 298 // 300 // 303 // 6.5 Literární směr // 6.5.1 Výmarský styl // 6.5.2 Goethova pravidla // 6.5.3 Vzdorný herec Carl Reinhold // 304 // 306 // 307 // 310 // 6.6 Kukátko a abstrakce // 6.6.1 Nedokonalé shakespearovské jeviště // 6.6.2 Divadlo Festspielhaus Richarda Wagnera
v r. 1876 // 6.6.3 Adolphe Appia a jeho reformní návrhy // 311 // 313 // 315 // 7 Mýtus diferenciace - 20. století // 320 // 321 // 7.1 Ne všichni hrají divadlo // 7.1.1 Pochody a průvody, slavnosti // 7.1.2 Teatralizace společnosti // 322 // 323 // 324 // 7.2 Režijní ofenzíva // 7.2.1 Nekompromisní režisér // 7.2.2 Kolektivní experimenty. // 325 // 327 // 328 // 7.3 Divadlo jako perturbace // 7.3.1 Politické divadlo // 7.3.2 Postdramatické divadlo // 329 // 330 // 332 // 7.4 Kontinuum forem // 7.4.1 Formy divadla na příkladu Švýcarska // 7.4.2 Hlad médií // 333 // 335 // 336 // 7.5 Divadelní svoboda // 7.5.1 Divadlo pod hákovým křížem // 7.5.2 Směrnice // 336 // 338 // 340 // 7.6 Mnohotvárné prostory // 7.6.1 Optimální prostor // 7.6.2 Akční umění v procesu určování hodnoty // 341 // 342 // Závěr // 346 // 349 // Seznam obrázků // Bibliografie // Jmenný rejstřík. // 351 // 363 //