.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vydání první

Praha : Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2022

369 stran ; 23 cm

ISBN 978-80-246-5359-4 (brožováno)

Studijní texty ; 74. svazek

Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky

Anglické a francouzské resumé

001932760

OBSAH // Úvodem: Kam až sahá současnost 9 // Kapitola 1 Diagnóza doby 11 // 1.1 V jaké společnosti žijeme? 12 // 1.1.1 Klasické pojetí společnosti 13 // 1.1.2 Rozklad ideje společnosti 14 // 1.1.3 Sociologie bez společnosti? 16 // 1.1.4 Logika našeho výkladu 21 // 1.2 Od společnosti průmyslové k postindustriální 23 // 1.2.1 Tourainovo pojetí postindustriální společnosti 24 // 1.2.2 Optimistické názory na postindustriální společnost 26 // 1.2.3 Kritické názory na postindustriální společnost 27 // 1.3 Od společnosti národní ke globální 31 // 1.3.1 Národ z perspektivy sociologie 32 // 1.3.2 Spor o charakter globalizace 34 // 1.3.3 Zachycení dílčích dopadů globalizace 36 // 1.3.4 Pokusy o obecnou teorii globalizace 39 // 1.4 Od moderny k postmoderně 44 // 1.4.1 Postmodernismus 45 // 1.4.2 PostmodernitĂ  49 // 1.4.3 Konzumní společnost z postmoderní perspektivy 50 // 1.4.4 Hypermoderná jako kritika postmoderní perspektivy 56 // K dalšímu promýšlení 59 // Kapitola 2 Proměny sociální struktury 61 // 2.1 Hlavní rysy vývoje sociální struktury 62 // 2.1.1 Socioprofesní kategorie 62 // 2.1.2 Sociální mobilita 68 // 2.1.3 Sociální nerovnosti 72 // 2.1.4 Pohled generační 76 // 2.2 Profily socioprofesních kategorií 79 // 2.2.1 Konec rolnictva 79 // 2.2.2 Studie o dělnících 81 // 2.2.3 Zaměstnanci 86 // 2.2.4 Vyšší řídicí pracovníci 89 // 2.2.5 Svobodné profese 96 // 2.2.6 Podnikatelé v průmyslu a obchodu 99

// 2.3 Debaty o vývoji sociální struktury 104 // 2.3.1 Diskuse o existenci tříd 105 // 2.3.2 Spor o novou drobnou buržoazii 110 // 2.3.3 Společnost středních vrstev 113 // 2.3.4 Krize středních vrstev 118 // 2.3.5 Debata o lidových vrstvách 122 // 2.3.6 Hrozba deklasování 125 // K dalšímu promýšlení 127 // Kapitola 3 Práce a zaměstnání 129 // 3.1 Vývoj v oblasti práce a zaměstnání 130 // 3.1.1 Základní údaje ze světa práce 130 // 3.1.2 Dualizace trhu práce 132 // 3.1.3 Změny organizace práce 135 // 3.1.4 Konflikty ve světě práce 136 // 3.2 Od sociologie průmyslu k sociologii služeb 138 // 3.2.1 První studie z oblasti sociologie průmyslu 139 // 3.2.2 Nové tlaky ve světě práce a zaměstnání 140 // 3.2.3 Prekarizace práce 142 // 3.2.4 Nezaměstnanost 145 // 3.2.5 Pracovní podmínky 147 // 3.2.6 Práce ve veřejném a soukromém sektoru 148 // 3.3 Budoucnost práce a zaměstnání 149 // 3.3.1 Od pracovní smlouvy k obchodnímu kontraktu 150 // 3.3.2 Různost kultur práce 153 // 3.3.3 Krize společnosti zaměstnání 156 // 3.3.4 Konec práce? 158 // K dalšímu promýšlení 160 // Kapitola 4 Sociologie organizace 163 // 4.1 Vývoj pohledu na formální organizace 164 // 4.1.1 Kritika byrokracie 164 // 4.1.2 Od organizací k sítím 170 // 4.2 Praktiky neomanagementu 172 // 4.2.1 Inovace v řízení firem 173 // 4.2.2 Nový management veřejné sféry 179 // 4.3 Spor o novost teorií řízení 183 // 4.3.1 Nových duch kapitalismu 184

// 4.3.2 Recyklace idejí managementu 188 // K dalšímu promýšlení 192 // Kapitola 5 Škola a vzdělání 193 // 5.1 Vývoj vzdělanosti 194 // 5.1.1 Systém školství 195 // 5.1.2 Primární vzdělávání 196 // 5.1.3 Sekundární vzdělávání 197 // 5.1.4 Terciární vzdělávání 198 // 5.2 Oblasti zájmu sociologie vzdělávání 199 // 5.2.1 Demokratizace přístupu ke vzdělání 200 // 5.2.2 Škola a reprodukce nerovností 202 // 5.2.3 Segregace v oblasti vzdělávání 207 // 5.2.4 Inflace hodnoty diplomů 208 // 5.3 Kam směřuje vzdělávání? 211 // 5.3.1 Přehodnocení Durkheimovy koncepce školy 211 // 5.3.2 Napětí mezi vzdělanostními cíli 213 // 5.3.3 Degradace vzdělání? 216 // K dalšímu promýšlení 218 // Kapitola 6 Sociologie rodiny 221 // 6.1 Hlavní tendence vývoje rodiny 222 // 6.1.1 Sňatečnost 222 // 6.1.2 Porodnost a plodnost 223 // 6.1.3 Nesezdané soužití 224 // 6.1.4 Rozvodovost 225 // 6.1.5 Neúplné rodiny 227 // 6.2 Vývoj bádání o rodině 228 // 6.2.1 Začátky poválečné sociologie rodiny 228 // 6.2.2 Vztahy mezi partnery 230 // 6.2.3 Rodiče a děti 231 // 6.2.4 Mezigenerační solidarita 234 // 6.3 Rodina v individualizované společnosti 236 // 6.3.1 Proměny rodiny a její stabilita 237 // 6.3.2 Rodina mezi privatizací a socializací 238 // 6.3.3 Rodina a sociální vrstvy 240 // K dalšímu promýšlení 243 // Kapitola 7 Sociologie města 245 // 7.1 Město a bydlení 246 // 7.1.1 Pohyby obyvatel 246 // 7.1.2 Bydlení 248

// 7.1.3 Problémy malých a středních měst 249 // 7.1.4 Předměstská sídliště 251 // 7.2 Vybrané studie ze sociologie města 252 // 7.2.1 Začátky poválečné sociologie města 252 // 7.2.2 Prostorové aspekty sociálního rozvrstvení 255 // 7.2.3 Chráněná teritoria horních vrstev 259 // 7.2.4 261 // 7.2.5 Sociálně citlivá předměstí 262 // 7.3 Diskuse o povaze měst 266 // 7.3.1 Kolik rychlostí má město? 267 // 7.3.2 Spor o existenci ghett 270 // 7.3.3 Od města k metropoli 273 // K dalšímu promýšlení 280 // Kapitola 8 Durkheimovo dědictví 283 // 8.1 Sociální integrace a exkluze 284 // 8.1.1 Koncept sociální exkluze 285 // 8.1.2 Příčiny, typy a fáze exkluze 287 // 8.1.3 Reakce exkludovaných 290 // 8.1.4 Kritika konceptu exkluze 293 // 8.1.5 Exkluze a teorie společnosti 296 // 8.1.6 Od exkluze ke krizi integrace 299 // K dalšímu promýšlení 306 // 8.2 Sociální regulace a individualismus 307 // 8.2.1 Individualismus a holismus 308 // 8.2.2 Krize institucí regulace 310 // 8.2.3 Mnohost kódů regulace 313 // 8.2.4 Ambivalentnost individualismu 317 // 8.2.5 Patologie individualismu 319 // 8.2.6 Individualismus jako produkt společnosti 325 // 8.2.7 Homo sociologicus Pierra Bourdieua 333 // K dalšímu promýšlení 337 // Summary // 339 // Résumé // Literatura // Jmenný rejstřík // 341 // 343 // 361 // Věcný rejstřík // 366

cnb003486211