.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:4x 

BK

V Praze : nákladem Slovanského ústavu, 1931-1946

3 svazky ; 25 cm

Práce Slovanského ústavu v Praze = Travaux de l’Institut slave de Praha ; svazek III., XV., XIX.

polština

Přeloženo z polštiny

Chronologický přehled

Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík

Svazek první. 1931. 508 stran -- Svazek druhý / z rukopisu přeložil Václav Kredba. 1935. 679 stran -- Část III. Romantismus = Le romantisme / z rukopisu přeložil Josef Bečka. 1946. iv, 289 stran

Francouzské resumé

002002419

SVAZEK 1. : Úvodem: Opravný ruch v Polsku za Stanislava Augusta a počátky českého obrození 1 // Josef Dobrovský: I. Před poznáním Polska 11 II. Počátky polské korespondence. Problémy historické ... 17 III. Soudy o Polsku 27 IV. Otázky literární 31 V. Přehled polského materiálu v tištěných pracích 42 // Antonín Jaroslav Puchmajer: I. Polská „Zebrania“ a česká „Sebrání“. Předchůdci Puchmajerovi 53 II. Antonín Puchmajer a jeho „škola“. Sbírka z roku 1795 59 III. Sbírka z roku 1797 67 IV. „Nové básně“ z roku 1798 83 V. „Nové básně“ z roku 1802 88 VI. Chrám Gnidský 94 VII. „Nové básně“ z roku 1814 102 VIII. Poslední polské ohlasy v práci Puchmajerově 108 IX. Synthetický obraz polských vlivů v díle Puchmajerově 113 X. V duchu J. A. Puchmajera. (Polské echo překladu „Iliady“ Jana Nejedlého. — „Hlasatel“ — Apothesa „družiny“ od Šebestiána Hněvkovského) 119 XI. „Myszeis“ Ignáce Krasického. (Informace J. S. Kaulfussa. — Nedokončená práce S. Eožnaye) 126 // Josef Jungmann: I. Polsko v Jungmannově korespondenci. 1. Polsko-ruské boje. (Idea sblížení Slovanů. — Boje var šavského knížetství. — Válka r. 1812. — Povstání listopa dové. — Dojem MicMewiczových „Dziadů“) 137 2. Projevy polské kultury v Jungmannově korespondenci. (Slovník Lindeho. — Pravopis. — Prosodie. — Sanskrt. — Rakowieckého „Pravda ruská“. — Lindův projekt slovan ských literatur. — Polská účast v „malé encyklopedii věd“. — Logika A. Marka. — Niemcewiczovy „špiewy histo- ryczne“. — Přísloví. — Polský list. — A. P. Kucharski. — Zmínky o krásné literatuře. — Noviny A. Marka) 148 II. Polské ohlasy v Jungmannových spisech. 1. Polské poznámky v rukopisném zápisníku 177 2. První básně. — „Atala“. — „Ztracený ráj“ 185 3. Básně původní a překlady. — články a rozpravy 206

4. „Slovesnosť’. — „Historie literatury české". — „Slovník" 213 // Václav Hanka: I. Počátky Hankovy činnosti. (Polská autobiografie. — Úloha zprostředkovatele. — První dopisy do Polska. — „Dva náctero písní“. — Dějiny slovanských národů. — Rukopisy a Špiewy historyczne) 233 II. První ohlasy Rukopisů v Polsku 246 III. Varšavští Bojanové 250 IV. Ohlas rukopisů u básníků červené Rusi. (Haliczanin. — Ziewonia. — Dumky) 258 V. Překlad Lucjana Siemieňského 268 VI. Hankovi polští přátelé 279 1. Jerzy Samuel Bandtke 281 2. Slavisté: Michal Bobrowski a Andrzej Kuchárski 290 3. Filomati: Franciszek Malewski a Adam Mickiewicz 294 4. Právníci: Romuald Hube a Józef Hube 313 5. Waclaw Alexander Maciejowski 326 6. Antoni Zykmunt Helcel 365 7. Historikové literatury: Feliks Bentkowski, Michal Wiszniewski a Wojciech Cybulski 372 VII. Hankovo album 395 VIII. Adam Rościszewski: 1. Dopisy Hankovi. — Hlavní věci 405 2. Zprávy literární a dary pro Museum 414 3. Rošciszewski básník 419 4. Propagace polské kultury v Praze 426 5. Práce čechofilská 431 6. Rościszewského „Wiekopomna slawa“ 441 IX. Polonica v Hankových spisech: 1. Překlady básní 447 2. Krakoviaky 453 3. Polská mluvnice 468 Résumé 479 // Přílohy. Bibliografie polských pramenů Puchmajerových 489 Chronologický přehled polských zápisů v Hankově Památníku 490 Poznámky 499

SVAZEK 2 : PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK: // I. Šafařík básník. 1. Německá vrstva. — Probuzení slovanského vědomí na Spiši. — Jungmannův hlas. — Ohlasy sbírek Puchmajerových. — Nepřímé reflexe polské. — Mravověda. — Vliv Schillerův. — Básně romantické 5 2. „Líra Slovanská“. — Vidina Slavomilova. — Tatry. — Janošík a Janosik. — Vlnění lidstva. — Polský Janošík- Sabala. — Námět zbojnický u Kazimierze Tetmajera. — Tetmajerovy balady. — Šafaříkovy ohlasy. — Šafaříkovy „Zpěvy historické“. — Námět malin 12 3. Jazyk Šafaříkových básní. — Jungmannovy polonismy. — Spišská mluva. — Slovníček balady „Žarko a Hanka“. — Polské zprávy jazykové. — Otázka metriky 28 // II. Šafařík národopisec. 1. „Písně světské Lidu slovenského v Uhřích“, svazek I. — Hybná síla lidové písně. — První seskupení slovenských písní. — Pokusné písně v „Prvotinách“. — Pozdější rozvrh sbírky. — Polské ohlasy v zapomenutých písních. — Spišské podání „O Janošíkově smrti“. — V rytmu krakowiaka. — Polonismy. — Povšechný plán sbírky. — Druhé seskupení slovenských písní. — Slovnikářské příklady. — Místopis. — Spišské písničky. — Polské ohlasy 38 2. „Písně světské Lidu slovenského v Uhřích“, svazek II. — Slovníček. — Polská píseň lovecká. — Krakowiaky. — Čtvero podání jednoho zpěvního doprovodu. — Poznámky a „dodatky“ 50 3. Práce bibliografické. — Rozpravy a články. — Rukopisné zápisky. — Zmínky v korespondenci 59 4. Ohlas polský. — Překlad Brodziňského. — Účinek předmluvy k prvnímu svazku „Písní Lidu slovenského“ na list Brodziňského redaktorovi „Dzienniku Warszawského“. — Útok na romantismus a dovolání se Šafaříka. —

Mickiewiczův protest v Moskvě 66 // III. Geschichte der slavischen Sprache und Literatur. 1. Před vydáním „Geschichte“. A. Počátky polského studia. — Linde. — Korespondence s Golębiowským. — J. S. Bandtke 70 B. Náplň polského studia. — Soustava souborné práce sebevzdělavací. — Plán Lindeho. — Mezi polskými knihami: Bentkowského, Rakowieckého, Potockého. — Příčiny obdivu. — Nutnost přepracování Historie Literatury. — Vlastní doplnění. — Po odeslání rukopisu 75 C. Rukopisná polonica. — „Starší výpisky k historii literatur slovanských“. — články v „Serbských Ljeto- pisech“ 88 2. „Geschichte der Literatur“. — Všeslovanský podklad příručky. — Polský materiál v úvodních paragrafech. — Polské ohlasy v kapitole o Rusku. — Kapitola polská: konstrukce — statistika — bibliografie dějin — polský jazyk — časomíra — rozvržení na údobí — vlastní doplňky. — Duch polonofilský 96 3. Po vydání díla „Geschichte“. — Polské uznání. — Úsudek M. Mochnackého. — Posudek Bandtkeho. — Hromadný list z Vídně. — Prostřednictví Marjana Ogończyka Zakrzewského. — Polská poptávka po díle. — Nové údobí polské četby. — Mínění Mickiewiczovo 111 4. Práce o druhém vydání díla „Geschichte der Literatur“. — Kritika Dobrovského. — Nové materiály: jejich část polonistická. — Vlastní poznámky na výtisku díla. — Pokračování rukopisných záznamů (1825—1834). — „Polonica 1834“: seznam současných zjevů v letech 1834—1838. — Úsudek „filologův“. — Práce bibliografova. — Podstata archeologova. — Horror poesiae. — V husté spleti záznamů. — Na cestě Dobrovského 120 // IV. „Über die Abkunft der Slaven nach Lorenz Surowiecki“. 1. „Śledzenie początku narodów słowiańskich“ v dopisech Hamuljákovi a Kollárovi. — Studium „in Bulgaro-Serbo-Slavicis“. —

Program slovanské práce. — Plán kritiky- recense. — „Slované národ praevropský“ 137 2. Stručný obsah díla Surowieckého. — Předmluva. — Úvod. — Polští letopisci. — Polští předchůdci Surowieckého. — Souběžnost buditelské tendence. — Zkratky, opravy, výpustky 141 3. Posudek a vlastní doplňky — Jazykové důkazy. — Ohlasy polských posudků. — Jatvězi na Polesí. — „Země Vendů“. — Vendové jaderští. — Legendy. — Slované a Indové. — Karpaty. — Koncepce Srbů. — Původ Slovanů. — Konečná výzva. — Výtisk s poznámkami 149 // V. „Slovanské Starožitnosti“. 1. Genese díla. — Polonica v dopisech Kollárovi. — Korespondence s Maciejowským. — „Polsko-slovanské Athény“. — Pomoc v práci o díle "Historja prawodastw słowiańskich". — Ohlasy ztracené korespondence (s Golębiow-ským, J. S. Bandtkem, Kuchařským, Karolem Sienkiewiczem, Brodziżským, J. W. Bandtkem, Wóycickým, Rošciszewským). — Dodávání polských knih. — Vědecká doporučení 164 2. Prolegomena — „Zápisky“. — „O Rusalkách“. — „Myšlenky o starobylosti Slovanů“. — „Přehled pramenů staré historie slovanské“. — „O národech kmene skythického“. — „O národech kmene litevského“. — „Přehled národních jmen v jazyku slovanském“ 183 3. Rozbor díla. A. Díl první. — Uspořádání. — Lelewel a Surowiecki jako předchůdci. — Otázka „Sarmatů“. — Jazygové na Polesí. — Tomasze Święckého „Opis starożytnej Polski". — T. Narbuttovy „Dzieje narodu litewskiego“. — J. M. Ossolinského „Wiadomości historyczno-krytyczne“. — J. Lelewelovy „Dzieje Polski“ a problém „starobylosti“ Slovanů. — Rozvádění hlavních thesí spisu „Uber die Abkunft". — Otázka obchodu a J. Lelewelovo „Badanie starożytności we względzie geografji". — Ossolinského „Budíny“. —

Święckého „Ziemia Nurska“. — Vlci-Luticové. — Dílo Z. D. Chodakowského. — Slované u Jadranu. — „Zeměpisný přehled“, polské lokalisování 195 B. Díl druhý. — Terminus ad quem. — Polské lokalisace. — Článek „O Slovanech polabských“. — Lelewelova „Winulska Słowiańszczyzna“. — článek VII: „O Slovanech polských“. — „Nejhrdinštější slovanský národ“. — Soubor polského studia historického. — „Popis větví“: Bělochorváté, Lechové, Poláci. — Hranice starého Polska. — Mazované, Kujavané, Vislané. — Slezané, Pomořané, Kašubové. — Reasumace. — Polský překlad díla. — Dodatečné rozpravy o Bojcích a runách 213 // VI. Po vydání „Starožitností“. 1. Na cestě Maciejowského. — Další výměna myšlenek. — Seznámení s Hubem. — Útok na etymologii. — Pryč s poesií! — Národopis a dějiny literatury. — Posudek o práci Maciejowského. — „O vzdání“. — Termini juridici. — Právní starožitnosti. — Odpověď na prohlášení Maciejowského 230 2. Dědictví po Chodakowském. — Práce o mapách. — „Zeměpisný Slovník“. — K. V. Zapův „Nástin života“ Chodakowského. — Pokračování 241 3. „Slovanský Národopis“. — „Řeč leská". — Oblast jazyková. — Zapomenutí pomocníci: podolský „šlechtic“ a K. W. Wóycicki. — Názvy místopisné. — Pole, znaky, slo- vesnost. — Sbírka Wóycického. — Polské předhůzky. — Překlad. — Další práce o mapách. — Práce příležitostné a doplňkové 249 4. Zakončení. — Organický ráz polské účasti. — Poslední ohlasy. — četba díla Lelewelova. — Poměr k dějepiscům: A. Bielowskému, M. Wiszniewskému, K. Szajnochovi; ke slavistům: W. Cybulskému, A. Mickiewiczovi, AI. Chodž- kovi. — Práce hlaholské. — Polský hlas z Ameriky. — Věci politické. — Polská podobizna Šafaříkova 260 //

JAN KOLLÁR: I. Paměti z mladších let. Maciej Kazimierz Sarbiewski. — Ignacy Krasicki. — Bajky v „Čítance". — Východisko Puchmajerovo. — Výchovný vliv bajek Krasického u Čechů a Slováků. — Vzory formy. — V Jeně. — Polské zápisky v „Deníku“. — F. X. Dmochow- ského „Sztuka rymotwórcza“. — Polská přísloví. — „Pochle- bovací výrazy“ 273 // II. Navázání styků s Polskem. Podnět Šafaříkův. — Tvůrčí doba Kollárovy práce. — „Vý- pisky o Polácích“. — Citáty z díla St. Potockého. — Příručka Lukas ze Goi biowského „Historja polska“. — „Polihymnia", Bandtke, Surowiecki. — Jan Siwecki, zapomenutý pomocník Kollárův a šafaříkův. — Úmysl přestěhovati se do Polska. — Ohlasy listopadové. — Seznámení s Kuchařským. — Stížnost na Uhry a Němce. — Medik Sadowski. — Od panslavismu k polonismu. — „Hymn" Juljusze Slowackého. — čechofilové. — „Lechiti“ a „Poláci“. — Medik Zakrzewski. — „Svatyně Sibylina“ 288 // III. Náčrtek a materiál první redakce básnického díla „Slávy Dcera“. Básně z r. 1821. — Slovanské tóny. — „Vlastenec“. — Moskva: pars pro toto. — Obzor „Předzpěvu“. — Ossian a Niemcewicz. — Erotická osnova. — Slovanské motivy. — První učení panslavismu. — Polské hlasy. — Povídky v „čítance“. — četba spisů Niemcewiczových. — Přísloví a pořekadla. — Náčrtek slavistiky pro děti 308 // IV. Rozpravy o jménech. Šafaříkův příkaz. — Citát z Lindeho. — „Jmenoslov". — Provolání ke „Slavobratřím“. — Polská jména rodová. — Polská mota. — Woroniczovo slovanofilství. — Na cestě Šafaříkově. — Lech a Čech. — Bartol. Paprocki. — „Vzájemnost a libozvučnost“. — První program „vzájemnosti“. — „Přídavek“. — „O jménu Polák...“. — Přehled polonistiky v „Rozpravách“. —

Spolupráce dvou Slováků. — Nástin a ráz Kollárovy účasti v této spolupráci. — Polská kolportáž „Rozprav“. — Varšavské jmenování 317 // V. „Slávy Dcera“ a „Výklad“ z r. 1832. Tři první zpěvy. Typ práce Woroniczovy a Niemcewiczovy. — Polský materiál ve výkladu prvního zpěvu. — Polské ohlasy ve zpěvu druhém. — Poměr k polské otázce. — Znělka o pádu Polska a bajka Krasického. — Slovanská „svornost“. — Mazepa. — Odezva Jungmannova. — „Dunaj“. — Jan III. Sobieski. — Socha Slavie. — Slovanské znamenitosti. — Košciuszko u Maciejowic. — „Vzájemnost“ v dopisu Mínině 334 // VI. Nebe a Peklo. Nebe: Změněný poměr k „Výkladu“. — Světci, apoštolově, válečníci. — Emilja Platerówna. — Básníci. — Kopernik. — Umělci a mecenáši. — Panovníci. — Řeč cara Mikuláše. — Gramatikové a dějepisci. — Antikváři a knihovníci. — Žaltář Florjanský. — Dcera Gliňského. — Skarbek-Habdank. — Ester a Gertruda Komorowska. — Písně, tance, nápěvy. — Peklo: Hanobitelé. — Popiel s chotí. — August II. a Zikmund III. — Křižáci. — Michal Gliński 349 // VII. Rozvrh polského materiálu ve „Slávy Dceři“. Sestava, rozdělení, statistika ve třech prvních zpěvech. — Rozvrh ve dvou posledních. — Podstata a ráz polské vrstvy. — Nedostatek míry. — Šafaříkova pomoc. — Polské výhrady Hankovy. — Posudek Bielowského 364 // VIII. „Národní Zpěvánky“. Pomoc Maciejowského. — Poměr k „Písním“. — Území. — Slovníček. — Etymologie Lindeho. — Waclaw z Oleska. — „Janči“ a „Sokol“. — Materiál ke „Slávy Dceři“. — Polská elegie. — Polské melodie. — Srovnání. — Metrika 378 // IX. „O vzájemnosti“. Česká črta a německá rozprava. — „Hronka“. — Název. — „Malý“ program vzájemnosti. — Polský předchůdce.

Polské narážky. — Nevinná ovečka. —• Polská vzájemnost a nevzájemnost. — Polsko a Rusko. — Jazykový prospěch. — Politický zisk. — Proti hanobitelům. — Vnitřní překážky. — Prostředky vzájemnosti. — Sblížení citové. — Lidumilství 386 // X. Na cestě Šafaříkově. „Sláva Bohyně“. — Kollárova these. — Poměr k Šafaříkovi. — Polský materiál. — „Přídavkové“. — Polské citáty. — Cestopisy. — Polské ohlasy. — „Wegier Polak dwa bra- tanki“. — Pomník Jana III. Sobieského. — „Slovník slav- janských umělcův“. — Sv. Stanisiaw Kostka. — Ještě jeden „Zpěv historický“. — Nové polské znělky. — „Nevzájemník polský“ 410 // XI. Mickiewicz v pekle. A. Revoluční idea. — Odlišnost duševního typu. — „Vzájemnost“ u Mickiewicze. První rok přednášek: Boj s ruským absolutismem. — Vrozený dualismus. — úvahy slavistické. — Pojem národnosti. — Charakteristika Čechů. — Herder, Lelewel, Šafařík. — Obrana křesťanství. — Otázka sjednocení. — Zavržení kmenového panslavismu. — Výklad o práci českých filologů. — Primát řeči a kultury. — České Rukopisy. — Otázka „časomíry“. — Antologie Johna Bowringa jako pramen přednášek. — Následky porážky na Bílé hoře. — Citát z Kollára 423 B. Za heslem služby boží. Druhý rok přednášek: Linde, Šafařík, Kollár. — Polská idea. — Zavržení Maciejowského. — Kult Napoleonův. — Dohoda s Ruskem. — Anhellismus. — Exal- tace jako pohnutka činu. — Poslání Slovanů. — Mesia- nismus. — Tón polský a ruský. — Posudek o českém racionalismu. — „Potírání zla v Rusku“. — Mickiewiczova „pravda živá“. — Citáty archeologické. — Grečova příručka jako informační pramen 436 C. Ve znamení Andrzeje Towiańského. Třetí a čtvrtý rok přednášek: Na vlně mesianismu. —

Politicum slovanské otázky. — Rozbor básnického díla Kollárova. — Mylný komentář o českém rusofilství. — Ä rebours české skutečnosti. — Našeptávání hr. Lva Thuna. — Požadavek samostatnosti Čech a branného boje za ni. — Kollárův „Předzpěv“. — Živý spor o ideje. — Příživník nedorozumění. — Otázky slovanské archeologie. — Socha Slavie. — Výklad o bájesloví. — Předpověď Towiaňského 443 Poslední ohlasy. Údaje o znělce mickiewiczské. — Plné polonofilství na západní frontě. — Ve Vídni. — „Rovni s rovnými, volni s volnými“ 463 // FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ: I. Začátky polské četby. V ovzduší Václava Hanky. — Polské ohlasy Rukopisů. — J. U. Niemcewiczova „Duma o Żótkiewskim“. — Carofilství. — První svazek „Slovanských národních písní“. — Polský „Záboj“. — J. U. Niemcewiczovy „Bajki i powieści“. — Bürgerova „Lenora“. — „Trhlá dívka“. — Walter Scottova „Lady of the lake“. — Pochvala polské řeči. — Andrzeje Brodziň- ského „Dziewica Orleaňska“. — Rok 1824. — První zmínka o Mickiewiczovi. — Polská antologie z básní Schillerových 466 // II. Vliv Kazimierze Brodzińského. Host z Polska. — „V zeleném háječku“. — Práce Brodzinského v „Památníku Varšavském“. — „Legionář“. — „Wiesław“. — Bajka Krasického. — Hankovi a čelakovskému. — Záležitosti v dopisech. — Do Polska! — Druhý svazeček „Slovanských národních písní“. — Selanka Szymonowiczova. — Písně litevské. — Krakowiaky. — Obdivovaný Kochanowski. — „Buď vůle Tvá!“ — „Krakowiak“ čelakovského. — Práce o překladu „Panny Jezerní“. — Ódy Sarbiewského. — Háfiz a Pindar v polštině. — Přátelství s Andrzejem Kuchařským. — Polský hexametr. —

„Panna Jezerní“ 479 // III. Ve stínu Adama Mickiewicze. Spisovatelovo zklamání. — Obrat k Rusku. — Mickiewiczovy sonety. — Dojem, z balad. — Puškinův „Nápis“. — Seznámení s Mickiewiczem. — „šwitezianka“. — „Ballada" a „Toman a lesní panna“, „Lilje" a „świtezianka“. — Aforismy ze sbírky „Zdania i uwagi". — Ocenění Krasického 508 // IV. Listopadové povstání. Pozvání do Petrohradu. — Výbuch povstání. — Návrat k Polsku. — Úryvek z Kochanowského. — Stanovisko osvobozenecké. — Ohlasy porážky. — Osvobozenecké otřesy. — Starosti o Lvov 521 // V. U redakčního stolku. Prospekt. — Polonica v „české Včele“. — Odyňcova balada. — Poznámka o Mickiewiczovi. — „Pochwała Czech" od Gorczynského. — Básnička z Hankova alba. — „Agaj-Chán“. — Zpráva o Krasinském a současné literatuře polské. — Překlady pseudoklasiků. — Polemika o krakowiacích. — Řeč cara Mikuláše I. v „Pražských Novinách“ 529 // VI. Ve Vratislavi. Myšlenka „všeslovanské chrestomatie“. — List Emila Ko- rytka. — Odjezd do Vratislavě. — Básnička ze slabikáře. — Situace na nové universitní stolici. — Trhlina v základě. — „Poláčkové“. — Klonowiczův „Worek Judasza“. — Snahy o „Literaturu“ Bentkowského. — Rozhovor s ministrem Eich- hornem, — Protipolské předsudky. — Policejní prohlídky. — Změna ideové fronty. — Známost s Malewským. — „Ohlas písní ruských“ v polštině. — Návrh Cybulského. — Revoluční nepokoje. — Nevhodné měřítko při posuzování. — Poměr k Rakousku. — Falešný živel. — Nedrážditi Ruska! — Návštěva Bakuninova. — Nepřítomnost na slovanském sjezdu v Praze. — „Polské nemotornosti“. — Nechuť k revoluci. — Epigramy. — Proti Němcům a Polákům. — Výbuch ve Lvově. — Povstání Uhrů 542 //

VII. Na universitní stolici. Přednášky a themata ke cvičením. — Práce polských studentů. — „Příspěvky k polské anthologii". — „Z písemnictví polského“. — Koncepce přísloví M. Wiszniewského. — K. W. Wóycického „Przyslowia narodowe“. — Mickiewiczova účast v antologii. — „Anekdoty“ z Kollára. — Vzory polské epi- stolografie. — Neznámé dopisy. — Bratrský pozdrav Lelewelův. — Charakteristika haličské šlechty. — „Prostonárodní písně“.— Chrestomatie literatury. — „Přídavky“. — O časomíru. — Podstatná mezera antologie. — Tři léta v Praze. — Gymnasijní příručka všeobecná. — Poslední polský list 567 // Résumé 583 // Poznámky 635 // Rejstřík k I. a II. svazku 653 //

SVAZEK 3 : KAREL HYNEK MÁCHA. Úvod 7 // I. Podstata Máchova polonofilství. — Navázání na Puchmajerovu tradici. — Aspekt básníkův. — Akord pathosu. — Poměr k německé poesii. — Hybná síla nacionalismu. — Polský výbuch boje za svobodu. — Zprávy časopisů. — Reakce Mladých Cech: Infekce polské revoluce na české půdě 11 // II. Po porážce. — Vlna vyhnanců. — Porovnáni dvou osudů. — Životní genese masky poutníka. — Živá lekce romantismu. — Zrození české revoluční ideje. — V kole polské písně a tance. — Polský list. — Studium polského jazyka v teorii i v praksi. — Siszd r. 1835. — Integrální polonofilství romantika 21 // III. Počátky polské četby: „Romantyczność“ a „Vidění“. — Ideologický souhrn „Romantiěnosti“. — „Konrád Wallenrod.“ — Vise Mnicha. — Tygodnik Petersburski. — Mickiewiezův Poutník. — „Výjimky“ ze Slowackého. — Rozmluvy s Astrologem. — Blázen filosof. — Ballada Pážete. — Protiklady v „Mindowem“ 35 XV. Polská četba v r. 1834: — „Nowy Parnas.“ — Poesie Juljana Korsaka. — Maska Botwela. — „Rozmaitošci.“ — Drážďanské „Dziady“, pokračování revoluční četby. — Na opačném pólu reakce. — Žalozpěvy vyhnance. — Reduta Ordona „Ziewonia“: — Sentimentální pouť. — Motiv zřícenin. — „Woíoszczyzna.“ — Makabrické prvky. — Stesky romantika. — „Koncepce“ archy úmluvy. — Lidové písně. — Bojiště. — „Sobotka“: Janošík. — Hlava Mnicha. — Příroda matka. — „Haliczanin.“ 51 // V. „Marja“ Ant. Malczewského: — Melancholie stepi. — Vzdechy mohyl. — Chmurný vojevoda. — Země hrob. — Člověk vyhnanec. — Mluva předtuch. — Stětí hlavy. — Mrtvola Marie. — Myšlenka na otcovraždu. — Osud pacholete „Waclawa dzieje“

Stefana Garczyńského: — Hyperromantická výstřednost. — Psychická blízkost typu. — Osudovost. — Epigon prometheismu. — Vidění smrti v cizí zemi. — Satan racionalista. — Skrytá velikost. — Zříceniny. — Rozmluva s hvězdami. — Melancholie rozloučení. — Básně Garczyńského: Śmierc zdrajcy. — Grób na rozstajnej drodze. — Samotna wiecznosé. — W nocy jesiennej. — Synthesa polské četby 69 // VI. Polská motta: — V čapce Nicka — Posa šaška. — „Křivoklad“: Kat a Botwel. — Nedostatek podkladu k činu. — „Cikáni“: Cikán, vyhnanec, tulák. — Marie Malczewského a Lea. — Motiv nostalgie. — Voják Bárta. — Cikánská reduta Ordona. — Vojevoda a Valdemar. — Motiv pomsty. — Funkce bouře. — Bezesná noc. — Moc osudu. — Osamělý poutník. — Pomatená Angelina 89 // VII. Polské ozvuky v Máchově prése: — Viasil pode zdmi kláštera. — „Zlomek povídky.“ — Vyprávění o polských vyhnancich. — Osamělé toulky poutníka. — Ad astra. — Autokonfese. — Hra na drama. — Narcis. — Na vlně snů 102 // VIII. Máchovy básně: — Německé „Versuche“: Zrození romantiky. — Preromantická vrstva. — Německá maska poutníka. — České básně: První poustevník. — Romantika hrůzy. — Prvky „romance“. — První „noční úvahy“. — Počátky letu k hvězdám. — Obrat k minulosti. — Maska Ossiana. — Úloha harfy. — Hrobky králů 108 // IX. „Bailad a“, první revoluční heslo. — „Jinoch“ bez masky. — Slunce „Ody do mlodosci“. — Základní myšlenka. — Maska „Královice“. — Na Golgatě. — Fata morgana. — „Budoucí vlasti.“ — Šílené Páže. — Vlastenecká „Těžkomyslnost“. — „Finale.“ — Lkající harfa. — „Cesta z Cech“ Vyhnanec. — Mickiewiczova škála. — Různé masky „Mnich“: — Góra a Hron. — Přervané nitky. — Pod hradbami Vyšehradu. —

Smrtelný smích. — „Mnich“ a „Zlomek povídky“ 117 // X. „Máj“: — Poutník člověk. — Subjektivita ideové osy „Máje“. — Cesta do „Ultima Thule“. — Polské motivy. — Úšklebek zločince. — Fatalism. — Příroda a člověk. — Realism antinomie. — Poslední „noční úvaha“. — Problém smrti. — Úloha lebky. — Popravní scéna. — Rozloučení se světem. — Země matka 130 // XI. Forma tvorby Máchovy: Polonismy. — Působení kolektivu. — Mickiewicz a Slowacki jako hlavní vzory. — Polský pří klad a vzor Byronismu. — Dědictví Puchmajerovo. — Komposice. — Obrazotvornost. — Síla přirovnání. — Barvy. — Zvuky. — Rytmus 140 // KRUH KARLA HYNKA MÁCHY. // I. Překladatel Adama Mickiewicze: Václav Svatopluk Štulc: — Ovzduší Jungmannovo. — Polský přítel. — Shoda ideologie. — Dva Lubomirští. — Slovanská vzájemnost. — Obrozenecké polonofilství. — Východisko Puchmajerovo. — Estetická vnímavost „Oda do młodości“ : — Vliv přítele. — Zárodek revoluce. — Humanism filomatů. — Heslo ctnosti. — Dvě zpracování. — Parafráse originálu. — Jazykové potíže. — Řetěz obrazů. — Rozumnost šílenství. — Genetický konec. — Polonismy. — Metrika. — „Oda do mlodoáci“ a „Romantycznošč“ Návrat k „Zpěvům historickým“. — „Vysvětlivky“ Sonety Mickiewiczovy. — V duchu Máchově. — „Trzech Bu- drysów.“ — „Resygnacja.“ — „Sen.“ — Překlady z jiných básníků. — „Cierpienie“ (Trápení). — Máchova žaloba. — Romantická elegie „Konrád Wallenrod“: — Problém časomíry. — Anachronism tohoto názoru. — Dvě redakce. — Polonismy. — Předmluva a poznámky. — Kritika Tomíčkova. — Odpověď štulcova 153 „Kniha překladů básní Mickiewicze“: — její historický význam. — Žeň pozdějších prací. — „Dziady.“ — Vlastní komentář. —

Črty o filomatech. — „Filologický“ podklad kultu Mickiewicze. — Celoživotní práce. — Obsah anthologie. — Odkaz na Krásnohorskou 153 // II. Originální poesie: — Typ duševního obzoru Štulcova. — Období „Sturm und Drang“. — Zpěv v noci. — Slunce „Ody do młodości“. — Úsvit svobody. — „Waldeinsamkeit.“ — Slovanský „Nový Rok“. — Od elegie Máchovy k „Odě“ Mickiewiczově. — Mořské verše. — Echa „Romance“. — „Pomněnky ze Slovenska.“ — V paprscích „Ody“. — Metaforická a myšlenková heliorisace. — „Nad Tatrou sa blýská.“ — Na vlnách Váhu. — Nový typ buditele. — Máchův „poutník“ u stop Matky Boží Sebrané spisy: „Na Tatrách a pod Tatrami.“ — České dumy typu lyriky Zygmunta Krasiňského. — Harfa Siónská. — Polská genese cyklu. — Rok 1863. — Štulc, polský světec. — Jediná stopa byronismu. — Parafráse A. E. Odyńce. — Polská hybná síla nacionalisace 171 V ovzduší romantismu. Karel Sabina. — Václav Bolemír Nebeský. // III. Sabina, syn polského hraběte(?). — Vrozený polonofilský instinkt. — Jeho sociální zabarvení. — „Jeszcze Polska nie zginęla !“ — Osud vyhnanců. — Apotheosa polské revoluce. — Konfidentova obrana. — Tři druhy polonofilství (Mácha, Štulc, Sabina) Pozdrav básníkům. — Sabina jako historik polské literatury. — Polské hlasy v „úvodu povahopisném“. — Zprávy o Mickie- wiczovi. — Zmínky o Towiańském. — Názor „filologů“ 192 // IV. Sabinova poesie. — Význam třicátých let. — Žalozpěv nad hrobem Máchovým. — Modernost. — Protiklad náhrobní erotiky. — Üvahy o smrti. — Harfa Ossianova. — V noci. — Ad astra. — Apostrofa na hvězdy i srdce. — Poutník a Cizinec. — Harfa buditelka. — Stesk vyhnancův. — „Roman- tičnost“ Sabinova. — Nářek nad sebou („Hyacinty“). —

Cizinec sebevrah: lokalisace polského žalozpěvu. — „Života pouť.“ — Obrazy z Mickiewicze. — Boj se živlem. — Let k slunci. — „Výjevy ranní.“ — Realisace písně v životě. — „Posudek“ Vinařického 202 // V. V. B. Nebeský: — Spojitost s ovzduším kruhu Máchova. — Integrální polonofilství. — Německé vlivy. — Soud o Mickiewiczovi. — Poměr kongeniality. — Protest romantika. — Romantická náplň. — Milostný žalozpěv. — Loci communes. — Noční rozvažování. — Náladové prostředky. — Příroda matka. — Masky. — Poutník a jeho synonymy. — Nové buditelské sloky. — Tyrteism český a polský. — Na vrcholu Konráda. — Od Bolemíra k Prométheovi. — Anhellism. — česká Eloe. — Umírající poutník. — Ohlas Sabiny. — Evoluce postavy poutníka „Protichůdci.“ — Polský prvek. — Funkce „Morové panny“. — Farys. — Jezdec v polské zbroji. — Podoba vise Zygmunta Krasiňského. — Anhellism zakončení. — Ahasverova cesta. — Bard 215 Baladisté. Karel Jaromír Erben. — Josef Jaroslav Kalina. // VI. Erbenova účast v kruhu Máchově. — Protiruská satira. — Na frontě Ruska. — Pout do Moskvy Poetické prvotiny: ve znamení Hanky a Kollára. — „Historický zpěv.“ — Niemcewicz redivivus. — „Dobrou noc!“ — Pokus o vzlet k hvězdám. — Echa „Ody do mlodosci“. — Chabé ohlasy romantismu. — První balladické náčrtky 228 // VII. Antiromantická deklarace. — Návrat na cestu „filologů“. — Zrození básníka. — Ballada ohlas. — Polské výpisky z „Klech?“ Wójcického. — Motiv píšťalky, malin a lilie. — „Holoubek.“ — „O wieáci gminna!“ — Motiv zakopaného pokladu a „morové panny“. — Přepracování polských legend, — Motiv matky-vražedkyně dítěte Výpisky z polské poesie. —

Výbor a pořadí Mickiewiczových ballad. — Společné nitky v „Zlatém kolovratu“. — „Rybka“ a „Poklad“. — Vodní prvek. — „Rybka“ a „Vodník“. — Vidění ducha. — Maska upíra v Mickiewiczově poesii. — „Ucieczka“ a „Svatební košile“. — Polská lenorovská legenda. — V duchu Woroniczově. — Výpisky z polské romantické poesie. — Polský hlas o Erbenovi 234 // VIII. Kalina v kruhu Máchově. — Znalost polského jazyka. — Styky s Poláky. — Poesie jako „otium“. — Jarmareční ballada. — Překlad básně „Powrót taty“. — Revise vlivu Mickie- wiczova. — Nejasnost definice. — Romantika hrůzy. — Tanec kostlivců. — „Upířice“ Kaliny a „upiór“ Mickiewicze. — Ještě jednou „morová panna“. — Motiv ukolébavky. — Ballada vodní. — „Radouš“ a „Dziady“ Přehlédnuté motivy: „Kšaft“ a zaklínání Guálara. — Zapsání se ďáblu. — Psychomanie Jana Kvarina a boj o duši Konrádovu 251 Polonismy. — „Filosofické drobnůstky.“ // IX. Rekapitulace. — Poznámky 261

(OCoLC)85392848

(OCoLC)85410951

(OCoLC)85420028

cnb003092539