.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

2., přepracované a doplněné vydání

Praha : Grada Publishing, 2026

383 stran : ilustrace ; 24 cm

ISBN 978-80-271-5313-8 (brožováno)

Sestra

Pod názvem: Česká asociace sester

Terminologický slovník

Obsahuje bibliografie a rejstřík

002013226

Předmluva 13 // I Obecná část // 1 Organizace psychiatrických služeb v ČR, zapojování peer konzultantů // a role neformálních pečujících 17 // 1.1 Organizace zdravotních služeb z různých perspektiv 17 // 1.2 Principy funkčního systému služeb 19 // 1.3 Struktura psychiatrických služeb v ČR 20 // 1.3.1 Ambulantní péče 20 // 1.3.2 Lůžková péče 21 // 1.3.3 Komunitní péče 22 // 1.4 Změna paradigmatu 24 // 1.5 Zapojování peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví 25 // 1.5.1 Kdo je peer konzultant? 25 // 1.5.2 Co dělá peer konzultant? 25 // 1.5.3 Zkušenost - zkušenostní znalost - zkušenostní expertíza 26 // 1.5.4 Hodnoty peerské práce 26 // 1.5.5 Evidence o účinnosti 27 // 1.5.6 Peer konzultanti - historie a současnost 27 // 1.5.7 Mylné představy o peer konzultantech 28 // 1.5.8 Na co je potřeba dát pozor 29 // 1.5.9 Praktická doporučení pro zapojování peer konzultantů 30 // 1.6 Role neformálních pečujících v systému péče o duševní zdraví 31 // 1.6.1 Neformální pečující a jeho role v systému péče o duševní zdraví 31 // 1.6.2 Organizace neformálních pečujících v České republice a Evropě 31 // 1.6.3 Přínosy a slabá místa role neformálních pečujících 32 // 1.6.4 Vzdělávání, osvěta a podpora 34 // 2 Role psychiatrické sestry v systému péče o duševní zdraví 36 // 2.1 Odbornost psychiatrické sestry 36 // 2.1.1 Hildegard E. Peplau - zakladatelka psychiatrického ošetřovatelství . 36 // 2.2 Odborná příprava psychiatrických sester 37 // 2.3 Kompetence psychiatrických sester 38 // 2.3.1 Legislativní vymezení kompetencí 38 // 2.3.2 Kompetence psychiatrické sestry 39 // 2.4 Role psychiatrické sestry v systému služeb 41 // 2.5 Výkony hrazené systémem veřejného zdravotního pojištění 42 // 2.5.1 Seznam výkonů odbornosti 914 43 //

3 Specifické intervence psychiatrických sester 44 // 3.1 Hodnocení psychického stavu 44 // 3.1.1 Hodnocení v průběhu hospitalizace 44 // 3.1.2 Hodnocení v komunitních službách 44 // 3.1.3 Komplexní hodnocení psychického stavu pacienta 45 // 3.2 Komunikační dovednosti 46 // 3.2.1 Komunikace jako terapeutický nástroj 46 // 3.2.2 Podpůrný rozhovor 47 // 3.2.3 Motivační rozhovor 47 // 3.2.4 Rozhovor s rozhněvaným člověkem 47 // 3.3 Psychoedukační činnosti 47 // 3.4 Psychoterapeutické činnosti 50 // 3.4.1 Psychosociální intervence 51 // 3.4.2 Psychoterapeutické konzultace 52 // 3.5 Poradenská činnost a podpora svépomoci 52 // 3.6 Péče o fyzické zdraví 54 // 3.7 Podávání léčiv 55 // 3.7.1 Podávání léčiv za hospitalizace 56 // 3.7.2 Podávání léčiv v ambulantních/terénních službách 56 // 3.7.3 Depotní léčiva 57 // 3.7.4 Inhalační podávání léčiv 57 // Etické otázky pri poskytovaní psychiatrické pece 59 // 4.1 Etika v ošetřovatelství 60 // 4.2 Základní principy v řešení etických otázek 61 // 4.2.1 Přístup k řešení etických otázek 62 // 4.3 Vybrané etické otázky z oblasti psychiatrické péče 62 // 4.3.1 Formování práv lidí s duševním onemocněním 64 // 4.3.2 Informovaný souhlas v psychiatrii 66 // 4.3.3 Respekt k volbě pacienta 67 // 4.3.4 Důstojný přístup, prevence špatného zacházení 68 // 4.3.5 Právo na péči v co nejméně omezujícím prostředí 69 // 4.3.6 Hospitalizace proti vůli člověka 71 // 4.3.7 Stanovování psychiatrických diagnóz 73 // 4.3.8 Etický přístup k náročným pacientům 73 // 4.3.9 Preskripce léků 74 // 4.3.10 Etika psychoterapie | 74 // 5 Právní problematika ošetřovatelské péče v psychiatrii 76 // 5.1 Základní právní předpisy a pravidla pro psychiatrickou péči 77 // 5.2 Základní práva a svobody v psychiatrii 78 //

5.2.1 Co jsou základní práva a svobody 78 // 5.2.2 Základní lidskoprávní zásady psychiatrické péče 79 // 5.2.3 Špatné zacházení na psychiatrii 81 // 5.2.4 Role managementu při naplňování práv pacienta 82 // 5.2.5 Základní práva a svobody personálu 82 // 5.3 Stížnostní a kontrolní mechanismy 84 // 5.4 Kdo rozhoduje o poskytnutí zdravotních služeb 85 // 5.5 Nedobrovolná hospitalizace 86 // 5.6 Informovaný souhlas 90 // 5.7 Svéprávnost a její omezování 93 // 5.8 Omezující prvky v psychiatrické péči 94 // 5.9 Omezovací prostředky 97 // 5.10 Pedopsychiatriea právo 101 // 5.11 Způsobilost k řízení motorových vozidel a držení zbraně 103 // 5.11.1 Řidičský průkaz 103 // 5.11.2 Zbrojnípas 103 // 5.12 Ochranné léčení 104 // 5.13 Posuzování trestněprávní odpovědnosti v psychiatrii 105 // 6 Základy biologické léčby v psychiatrii 108 // 6.1 Definice a zásady biologické léčby 108 // 6.2 Farmakoterapie v psychiatrii 108 // 6.3 Elektrokonvulzivní terapie (ECT) 109 // 6.3.1 Příprava pacienta kECT 109 // 6.3.2 ProvedeníECT 110 // 6.3.3 Role sestry po zákroku 110 // 6.3.4 Nežádoucí účinky a bezpečnostní opatření při ECT 111 // 6.4 Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) // vpsychiatrické péči 111 // 6.4.1 Historické souvislosti a vývoj rTMS 111 // 6.4.2 Mechanismus účinku 111 // 6.4.3 Průběh léčby 112 // 6.5 Spánková deprivace 113 // 6.6 Fototerapie 113 // 6.7 Stimulace nervusvagus 113 // 6.8 Psychochirurgie 113 // 7Úvod do psychofarmakoterapie 115 // 7.1 Rozdělení psychofarmak 115 // 7.2 Antidepresiva 116 // 7.2.1 Základní rozdělení antidepresiv 117 // 7.2.2 Nejčastější nežádoucí účinky 119 // 7.2.3 Významné lékové interakce 122 // 7.3 Antipsychotika 123 // 7.3.1 Typická antipsychotika 123 // 7.3.2 Atypická antipsychotika 125 //

7.3.3 Depotní antipsychotika 129 // 7.4 Anxiolytika 129 // 7.4.1 Benzodiazepiny 129 // 7.4.2 Nebenzodiazepinová anxiolytika 131 // 7 // 7.5 Hypnotika 131 // 7.5.1 Hlavní zástupci 131 // 7.6 Stabilizátory nálady 132 // 7.6.1 Mechanismus účinku 132 // 7.6.2 Základní indikace 133 // 7.6.3 Nežádoucí účinky 133 // 7.6.4 Významné lékové interakce 133 // 7.6.5 Monitorace a bezpečnost léčby stabilizátory nálady 134 // 7.7 Kognitiva 134 // 7.7.1 Inhibitory cholinesteráz 135 // 7.7.2 Memantin 135 // 7.7.3 Nootropika 135 // 7.8 Léčba poruch pozornosti s hyperaktivitou 136 // 7.9 Základní principy terapie psychofarmaky v těhotenství a při kojení 136 // 7.9.1 Léčba v období těhotenství 136 // 7.9.2 Léčba v období kojení 138 // 7.10 Lékové formy psychofarmak 139 // 7.11 Terapeutické monitorování hladin psychofarmak 139 // 7.12 Nazávěr 140 // 8 Psychoterapeutické dovednosti v práci sestry 143 // 8.1 Úvod do psychoterapie 143 // 8.1.1 Společné faktory v psychoterapii 143 // 8.1.2 Porozumění sobě jako základní předpoklad terapeutické práce 145 // 8.2 Teoretické koncepty 146 // 8.2.1 Koncept vycházející z kognitivně-behaviorální terapie 146 // 8.2.2 Neurobiologické koncepty 148 // 8.2.3 Koncept vycházející ze struktury osobnosti 152 // 8.2.4 Koncept Nenásilné komunikace 154 // 8.2.5 Pesso-Boyden psychoterapeutický přístup 155 // 8.3 Vzájemné propojení psychoterapeutických konceptů 156 // 8.3.1 Koncept zranitelnosti 156 // 8.3.2 Návrat do odolnosti 157 // 8.4 Psychoterapeutické techniky: podpůrný a motivační rozhovor 158 // 8.4.1 Podpůrný rozhovor 159 // 8.4.2 Motivační rozhovor 160 // 8.5 Základní principy krizové intervence 166 // 9 Komunitní péče v psychiatrii 170 // 9.1 Formypodpory 170 // 9.2 Služby poskytované v komunitní péči a jejich cílová skupina 171 //

9.3 Zotavení a praxe orientovaná na zotavení 172 // 9.3.1 Co je zotavení? 172 // 9.3.2 Proces zotavení 174 // 9.4 Základní prvky komunitních služeb ve vztahu // ke zdravotnímu systému 175 // 9.5 Metody práce v komunitních službách 178 // 9.5.1 Psychiatrická rehabilitace 178 // 9.5.2 Čase management 180 // 9.5.3 Asertivní komunitní léčba jako možnost udržení // a resocializace klientů ve vlastním prostředí 180 // 9.6 Plánování v rámci komunitních služeb 182 // 9.6.1 Tvorba rehabilitačního plánu 182 // 9.6.2 Tvorba krizového plánu 183 // 9.7 Postavení psychiatrické sestry jako člena multidisciplinárního týmu 184 // 9.8 Reflexe a vědomá praxe 185 // 9.9 Důležitost sebepéče 186 // 9.10 Supervize 187 // 10 Management rizik při poskytování psychiatrické ošetřovatelské péče prevence, deeskalace, fyzické intervence 193 // 10.1 Prevence rizik a konfliktů 194 // 10.1.1 Příčiny konfliktů 195 // 10.1.2 Opatření předcházející výskytu rizikového chování a konfliktů 196 // 10.1.3 Předcházení rizikům v rámci poskytování komunitních služeb 200 // 10.2 Deeskalace konfliktu 201 // 10.2.1 Reakce na konflikt a frustrace potřeb 201 // 10.2.2 Emoce v konfliktu a hladina afektu 202 // 10.2.3 Deeskalace, její přínos, cíle a omezení 203 // 10.2.4 Základní principy a proces deeskalace 204 // 10.2.5 Fáze zajištění bezpečí 205 // 10.2.6 Fáze uvolňování emocí 206 // 10.2.7 Fáze hledání řešení 209 // 10.2.8 Následný rozbor konfliktního incidentu 210 // 10.2.9 Rozvoj deeskalačních dovedností 210 // 10.3 Fyzické intervence a omezovací prostředky v psychiatrii 211 // 10.3.1 Bezpečné držení 211 // 10.3.2 Omezovací prostředky v psychiatrii 213 // II Speciální část // 11 Přístup k pacientům s organickou duševní poruchou 223 // 11.1 Demence 223 //

11.1.1 Projevy a průběh demence 223 // 11.1.2 Nejčastější typy demence ve vyšším věku 225 // 11.1.3 Stadia demence 227 // 11.1.4 Specifika přístupu k pacientům s demencí 230 // 11.1.5 Klíčová témata v oblasti péče o lidi s demencí 230 // 11.1.6 Hospitalizace pacienta s demencí: // specifika a doporučené přístupy 234 // 11.1.7 Prevence a rizika špatného zacházení s pacienty s demencí 236 // 11.1.8 Péče o pečující 236 // 11.1.9 Nefarmakologické metody péče 237 // 11.2 Delirium 238 // 11.2.1 Příznaky a průběh deliria 238 // 11.2.2 Příčiny deliria 239 // 11.2.3 Delirium vs. syndrom demence 239 // 11.2.4 Léčba deliria a ošetřovatelská péče 240 // 12 Přístup k pacientům se závislostí 242 // 12.1 Definice závislosti 243 // 12.2 Neurobiologický model závislosti 244 // 12.2.1 Co je mozkový libostní systém? 244 // 12.3 Základní klinické jednotky 246 // 12.3.1 Škodlivé užívání 246 // 12.3.2 Závislost (či syndrom závislosti) 247 // 12.3.3 Akutní intoxikace 247 // 12.3.4 Odvykací stav 250 // 12.3.5 Delirium tremens 252 // 12.3.6 Jiné psychotické poruchy a reziduální stavy 253 // 12.4 Nelátkové závislosti 253 // 12.5 Diagnostika a diferenciální diagnostika 254 // 12.6 Komorbidita a duální diagnózy 256 // 12.6.1 Somatická komorbidita 256 // 12.6.2 Psychiatrická komorbidita (duální diagnózy) 257 // 12.7 Léčebné a terapeutické možnosti 258 // 12.8 Podstatné prvky léčby zaměřené na obnovení libostního systému 260 // 12.9 Systém adiktologických služeb v ČR, silné a slabé stránky 261 // 12.9.1 Adiktologické preventivní služby 261 // 12.9.2 Adiktologické služby minimalizace rizik 261 // 12.9.3 Adiktologické služby ambulantní léčby a poradenství 261 // 12.9.4 Adiktologické služby krátkodobé stabilizace 261 // 12.9.5 Adiktologické služby rezidenční léčby 262 //

12.9.6 Adiktologické služby následné péče 262 // 12.9.7 Silné a slabé stránky adiktologických služeb v ČR 262 // 12.10 Role sestry v rámci multidisciplinárního týmu 263 // 12.10.1 Role sestry v edukaci a spolupráce s rodinou 265 // 12.10.2 Některá specifika přístupu k závislým lidem a komunikace 265 // 13 Přístup k pacientům s psychotickou poruchou 268 // 13.1 Psychotický syndrom 268 // 13.2 Schizofrenie 269 // 13.2.1 Příčiny onemocnění 269 // 13.2.2 Průběh onemocnění 271 // 13.2.3 Příznaky onemocnění 272 // 13.2.4 Léčba 274 // 13.2.5 Ošetřovatelský přístup 274 // 10 // 14 Přístup к pacientům s afektivními poruchami 283 // 14.1 Afektivní poruchy 283 // 14.1.1 Depresivní fáze 284 // 14.1.2 Manická fáze 291 // 14.1.3 Bipolární afektivní porucha 293 // 15 Přístup k pacientům s úzkostnými poruchami. Poruchy spánku // 15.1 Fobické úzkostné poruchy // 15.1.1 Agorafobie // 15.1.2 Sociální fobie // 15.1.3 Specifické fobie // 15.2 Jiné úzkostné poruchy // 15.2.1 Panické poruchy // 15.2.2 Generalizovaná úzkostná porucha // 15.2.3 Smíšená úzkostně depresivní porucha // 15.3 Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) . // 15.4 Reakce na stres // Akutní reakce na stres 302 // 15.4.2 Posttraumatická stresová porucha (PTSD) 303 // 15.4.3 Poruchy přizpůsobení 304 // 15.5 Disociativní poruchy 304 // 15.6 Somatoformní poruchy 306 // 15.6.1 Somatizační porucha 306 // 15.6.2 Hypochondrická porucha 306 // 15.7 Sestra jako člen týmu 307 // 15.8 Přenos aprotipřenos 308 // 15.9 Poruchy spánku 309 // 16 // Přístup к pacientům s poruchou osobnosti 314 // 16.1 Jak poruchy osobnosti vznikají? 314 // 16.2 Co je porucha osobnosti? 314 // 16.3 Rozdělení poruch osobnosti a jejich charakteristika 315 // 16.3.1 Paranoidní porucha osobnosti 316 //

16.3.2 Emočně nestabilní porucha osobnosti 317 // 16.3.3 Histrionská porucha osobnosti 318 // 16.3.4 Anankastická porucha osobnosti 318 // 16.3.5 Vyhýbavá (anxiózní) porucha osobnosti 318 // 16.3.6 Závislá porucha osobnosti 319 // 16.3.7 Schizoidní porucha osobnosti , 319 // 16.3.8 Disociální porucha osobnosti 319 // 16.3.9 Pasivně agresivní porucha osobnosti 320 // 16.3.10 Narcistická porucha osobnosti 320 // 16.4 Léčba 322 // 16.5 Specifika ošetřovatelské péče 323 // 17 Prístup k pacientum s poruchou príjmu potravy 328 // 17.1 Dělení poruch příjmu potravy 328 // 17.2 Prognóza 329 // 17.3 Mentální anorexie 329 // 17.4 Mentální bulimie 330 // 17.5 Psychogenní přejídání (záchvatovité přejídání) 331 // 17.6 Principy léčby poruch příjmu potravy 331 // 17.7 Role sester a nutričních terapeutů v léčbě a motivaci na specializovaném oddělení 333 // 17.8 Zásady přístupu k pacientům s poruchami příjmu potravy 333 // 18 Ošetřovatelství v dětské a dorostové psychiatrii 336 // 18.1 Organizace služeb 336 // 18.2 Specifika dětské a dorostové psychiatrie 337 // 18.2.1 Komunikace s dětmi a adolescenty s duševním onemocněním 337 // 18.2.2 Ošetřovatelský proces v dětské a dorostové psychiatrii 338 // 18.3 Přehled diagnostických jednotek a jejich projevy 340 // 18.3.1 Specifika psychiatrických diagnóz v dětském a adolescentním věku 340 // 18.3.2 Diagnózy specifické pro dětský a adolescentní věk 344 // 18.3.3 Sebepoškozování 350 // 18.4 Terapiev dětské psychiatrii 351 // 18.4.1 Edukace 351 // 18.4.2 Nácvik zvládacích mechanismů 351 // 18.4.3 Psychoterapie 352 // 18.4.4 Farmakoterapie 352 // 18.5 Práva duševně nemocných dětských a adolescentních pacientů 352 // 18.6 Zajištění povinné školní docházky u dětského a adolescentního pacienta s duševní poruchou 353 //

19 Sebepoškozování a sebevražedné jednání 355 // 19.1 Sebepoškozování 355 // 19.1.1 Důvodyk sebepoškozování 355 // 19.1.2 Spouštěče sebepoškozování 356 // 19.1.3 Stigma sebepoškozování 356 // 19.1.4 Účinky na personál 356 // 19.2 Sebevražedné jednání 357 // 19.2.1 Příznaky sebevražedného jednání 357 // 19.2.2 Péče o suicidálního klienta 358 // Slovník vybraných pojmů 360 // Představení autoru 364 // Rejstřík 372

cnb003754627