.

0 (hodnocen0 x )

(7) Půjčeno:7x 

BK

3., rozš. vyd.

České Budějovice : Kopp, 2007

381 s. ; 20 cm

ISBN 978-80-7232-323-4 (brož.)

Obálkový podnázev: rozšířené vydání zahrnuje změny od Java 5

Obsahuje bibliografii na s. 375 a rejstřík

Java (jazyk) - učebnice

000003040

Předmluva k aktuálnímu vydání 15 // 1 Úvod k prvnímu vydání z roku 2000 16 // Topografické a syntaktické konvence 20 // 2 Základní pojmy 21 // 2.1 Trocha historie nikoho nezabije 21 // 2.2 Způsob zpracování programu v Jávě 21 // 2.3 Různé typy programů 22 // 2.4 Vývojové nástroje a jejich verze 22 // 2.4.1 Vývoj a verze JDK 23 // 2.5 Používané pojmy 25 // 2.5.1 Java Core API 25 // 2.5.2 Java Platforma 26 // 2.5.3 Technologie hot-spot a JIT kompilátor 26 // 2.6 Co byste měli vědět, než skutečně začnete programovat . . 28 // 2.6.1 Jak přeložit a spustit program 28 // 2.6.2 Běžné problémy 29 // 3 Základní dovednosti v Jávě 33 // 3.1 Komentáře 33 // 3.2 Způsob zápisu identifikátorů 35 // 3.3 Anotace 36 // 3.4 Hlavní program 40 // 3.5 Základní datové typy 41 // 3.5.1 Celočíselné typy a jejich konstanty 42 // 3.5.2 Znakový typ a jeho konstanty 43 // 3.5.3 Řetězcové konstanty (literály) 45 // 3.5.4 Logický typ a jeho konstanty 46 // 3.5.5 Reálné datové typy a jejich konstanty 46 // 3.6 Deklarace proměnných 48 // 3.6.1 Deklarace proměnných s konstantní hodnotou 49 // 3.6.2 Deklarace výčtového typu 51 // 3.7 Operátor přiřazení 54 // 3.8 Operátor přetypování 55 // 3.8.1 Rozšiřující konverze 56 // 3.8.2 Zužující konverze 58 // 3.8.3 Rozšiřující konverze se ztrátou přesnosti 58 // 3.9 Aritmetické výrazy 59 // 3.9.1 Unární operátory 60 // 3.9.2 Binární operátory 61 // 3.9.3 Přiřazovací operátory 62 // 3.10 Relační operátory 64 // 3.10.1 Zkrácené vyhodnocování logických součtů a součinů 64 // 3.10.2 Úplné vyhodnocování logických součtů a součinů 66 // 3.11 Bitové operace 67 // 3.11.1 Bitový součin 68 // 3.11.2 Bitový součet 69 // 3.11.3 Negace bit po bitu 70 // 3.11.4 Bitový exkluzivní součet 71 // 3.11.5 Operace bitového posunu doleva 71 //

3.11.6 Operace bitového posunu doprava znaménkově 71 // 3.11.7 Operace bitového posunu doprava neznaménkově 72 // 3.12 Priority vyhodnocování operátorů 73 // 4 Terminálový vstup a výstup 76 // 4.1 Formátovaný výstup pomocí System, out .print ( ) 76 // 4.2 Komplexní řešení výstupu 79 // 4.2.1 Výpis celého čísla v desítkové soustavě 81 // 4.2.2 Výpis celého čísla v jiných soustavách 83 // 4.2.3 Výpis znaku 83 // 4.2.4 Výpis reálného čísla 83 // 4.2.5 Výpis řetězce 84 // 4.3 Formátovaný vstup 85 // 4.3.1 Základní způsoby čtení 85 // 4.4 Problém vyprázdnění vstupu 87 // 5 Řídicí struktury 92 // 5.1 Príkaz if a příkaz if-else 92 // 5.1.1 Neúplná podmínka 92 // 5.1.2 Úplná podmínka 93 // 5.2 Podmíněný výraz - ternární operátor 94 // 5.3 Návěští 96 // 5.4 Příkazy break a continue 97 // 5.5 Iterační příkazy - cykly 97 // 5.5.1 Příkaz while 97 // 5.5.2 Příkaz do-while 99 // 5.5.3 Příkaz for 100 // 5.6 Příkaz switch ?6 // 5.7 Příkaz return // 6 Metody 114 // 6.1 Deklarace metody // 6.2 Metoda bez parametrů 116 // 6.3 Metoda bez návratového typu - procedura 117 // 6.3.1 Procedura bez parametrů 117 // 6.4 Metoda s více parametry různých typů 118 // 6.5 Rekurzivní metody lig // 6.6 Konverze skutečných parametrů a návratové hodnoty metody 120 // 6.7 Způsoby předávání skutečných parametrů metod 121 // 6.8 Přetížené metody 121 // 6.9 Místa deklarací metod 123 // 6.10 Proměnné z pohledu místa deklarace 124 // 6.10.1 Nelokální proměnné-“globální” proměnné 124 // 6.10.2 Proměnné metod - lokální proměnné 126 // 6.10.3 Zastínění nelokálních proměnných lokálními 127 // 7 Pole 129 // 7.1 Pojem referenční datový typ 129 // 7.2 Deklarace pole 130 // 7.3 Délka pole 131 // 7.4 Inicializované pole 132 //

7.5 Speciality při práci s poli 133 // 7.5.1 Průchod všemi prvky pole 133 // 7.5.2 Výpis celého pole najednou 134 // 7.5.3 Seřazení pole 134 // 7.6 Dvourozměrná pole 135 // 7.6.1 Inicializace dvourozměrného pole 136 // 7.7 Trojrozměrná pole 136 // 7.8 Více rozměrů v jednorozměrném poli 137 // 8 Třídy a objekty - základní dovednosti 139 // 8.1 Deklarace třídy 140 // 8.2 Vytvoření objektu 141 // 8.3 Přímý přístup k datům objektu 142 // 8.4 Práce s metodami 142 // 8.5 Konstruktory 144 // 8.5.1 Implicitní konstruktér 147 // 8.6 Využití this pro přístup k proměnným 147 // 8.7 Přetížení metod a konstruktorů 148 // 8.8 Využití this pro přístup ke konstruktéru 150 // 8.9 Volání metod jinými metodami téže třídy nebo konstruktoremlöl // 8.10 Použití proměnné třídy v objektech 151 // 8.11 Použití statických metod v objektech 154 // 8.11.1 Použití statické metody ze třídy z Java Core API 154 // 8.11.2 Použití statické metody z téže třídy 156 // 8.12 Inicializace proměnných třídy 158 // 8.13 Rušení objektů 160 // 8.14 Ukončení práce s objekty 161 // 9 Řetězce a znaky 165 // 9.1 Vytvoření řetězce 166 // 9.1.1 Inicializované pole řetězců 167 // 9.2 Práce s celými řetězci 167 // 9.2.1 Porovnávání 167 // 9.2.2 Převody na malá či velká písmena 168 // 9.2.3 Spojení řetězců 169 // 9.2.4 Náhrada všech znaků v řetězci 169 // 9.3 Práce s částí řetězce 169 // 9.3.1 Získání části řetězce 169 // 9.3.2 Práce se začátkem a koncem řetězce 170 // 9.3.3 Oříznutí bílých znaků na okrajích 170 // 9.4 Práce s jednotlivými znaky řetězce 171 // 9.4.1 Získání znaku 171 // 9.4.2 Hledání znaku 171 // 9.5 Konverze základních datových typů na řetězec 172 // 9.5.1 Tisk do řetězce 173 // 9.6 Konverze řetězce na základní datové typy 174 //

9.7 Vyvolání více metod jedním příkazem 175 // 9.8 Dělení řetězce na části pomocí split o 175 // 9.8.1 Základní použití 176 // 9.8.2 Použití regulárních výrazů 178 // 9.9 Metoda tostring ( ) 180 // 9.10 Třída StringBuffer 182 // 9.10.1 Vytvoření instance 182 // 9.10.2 Délka řetězce 182 // 9.10.3 Změny celého řetězce 183 // 9.10.4 Změny části řetězce 183 // 10 // Obsah // 9.10.5 Konverze na string 185 // 9.11 Třída Character - práce s jednotlivými znaky 185 // 9.11.1 Rozpoznávání druhu znaků 185 // 9.11.2 Změna velikosti písmene 186 // 9.11.3 Převod jednotlivých znaků na čísla 187 // 10 Třídy a objekty - pokračování 188 // 10.1 Modifikátory deklarace třídy 188 // 10.1.1 Třídy s modifikátorem public 189 // 10.2 Kompozice objektů 190 // 10.3 Autorizovaný přístup k datům 192 // 10.4 Pole objektů 195 // 10.4.1 Pole objektů obalovacích tříd a automatické převody 197 // 10.5 Předávání skutečných parametrů metodám 198 // 10.5.1 Předávání primitivních datových typů 198 // 10.5.2 Předávání objektů 200 // 10.5.3 Předávání polí jako skutečných parametrů metodám 202 // 10.5.4 Předávání vícerozměrných polí metodám 204 // 11 Dědičnost 206 // 11.1 Úvodní poznámky 206 // 11.2 Realizace dědičnosti 207 // 11.3 Problémy s neimplicitními konstruktory rodičovské třídy 210 // 11.4 Nechceme, aby bylo možné metodu překrýt - finální metody 211 // 11.5 Chceme, aby bylo nutné metodu překrýt - abstraktní metody a třídy 212 // 11.6 Nechceme, aby bylo možné třídu zdědit - finální třídy 214 // 11.7 Překrytí proměnné 215 // 11.8 Základem je ob ject 216 // 11.8.1 Metoda clone ( ) 217 // 11.8.2 Metoda equals ( ) 223 // 11.8.3 Metoda hashCode ( ) 224 // 11.8.4 Metoda getciass ( ) 225 // 12 Balíky 228 // 12.1 Import balíků 229 //

12.1.1 Statický import balíků 230 // 12.2 Vytváření balíků 232 // 12.2.1 Celosvětově platná konvence pro pojmenování 234 // 12.3 Přístupová práva 234 // 12.3.1 Speciíikátor private 235 // 12.3.2 Speciíikátor protected 237 // 12.3.3 Specifikátor public 239 // 12.3.4 Specifikátor neuveden (je “přátelský”) 239 // 12.4 Při dědění nelze zeslabit přístupová práva 240 // 13 Rozhraní (interface) 241 // 13.1 Konstrukce rozhraní 242 // 13.2 Použití jednoho rozhraní 243 // 13.3 Použití rozhraní jako typu referenční proměnné 244 // 13.4 Implementace více rozhraní jednou třídou 245 // 13.5 Instance rozhraní může využívat jen metody rozhraní 246 // 13.6 Implementované rozhraní se dědí beze změny 247 // 13.7 Dědění třídy a současná implementace rozhraní 248 // 13.8 Dědění rozhraní a konstanty rozhraní 250 // 13.9 Využití operátoru instanceof 251 // 14 Polymorfizmus 253 // 14.1 Využití abstraktní třídy 254 // 14.2 Použití neabstraktních tříd 257 // 14.3 Použití rozhraní 259 // 15 Vnořené třídy 261 // 15.1 Vnitřní třídy 262 // 15.1.1 Implementace rozhraní pomocí metody využívající // vnitřní třídu 263 // 15.1.2 Implementace rozhraní pomocí metody využívající // anonymní vnitřní třídu 264 // 15.1.3 Proměnná typu rozhraní využívající anonymní vnitřní // třídu 266 // 15.1.4 Vnitřní třída je vytvořená děděním 267 // 16 Výjimky 269 // 16.1 Možné druhy výjimek 270 // 16.1.1 Třída Error 271 // 16.1.2 Třída RuntimeException 272 // 16.1.3 Třída Exception 273 // 16.2 Způsoby ošetření výjimky 274 // 16.2.1 Předání výjimky výše - deklarace výjimky 274 // 16.2.2 Kompletní ošetření výjimky 276 // 16.2.3 Ošetření výjimky a následné předání výše 278 // 16.2.4 Naprosto nejhorší reakce na výjimku 279 //

16.2.5 Rozumná reakce na výjimku 280 // 16.3 Seskupování výjimek 281 // 16.3.1 Postupná selekce výjimek 283 // 16.4 Vyvolání výjimky 284 // 16.5 Vytvoření a použití vlastní výjimky 285 // 16.6 Konstrukce try—catch—finally 287 // 16.6.1 Konstrukce try-finally 289 // 17 Adresáře a soubory 291 // 17.1 Nezávislost na operačním systému 291 // 17.2 Vytvoření instance třídy File 292 // 17.3 Vytvoření souboru nebo adresáře 293 // 17.4 Práce se souborem nebo adresářem 294 // 17.5 Výpis adresáře 295 // 17.5.1 Selektivní výpis adresáře 296 // 18 Čtení ze vstupů a zápis na výstupy 299 // 18.1 Proudy znaků a proudy bajtů 300 // 18.2 Dva různé typy tříd zděděných od základních tříd 301 // 18.2.1 Třídy pro práci se zařízeními 302 // Obsah // 13 // 18.2.2 Třídy vlastností (filtrů) 302 // 18.3 Ctení ze souboru a zápis do souboru 303 // 18.3.1 Vstupy a výstupy znaků 303 // 18.3.2 Vstupy a výstupy bajtů 305 // 18.3.3 Další dovednosti se soubory 306 // 18.4 Třídy vlastností 307 // 18.4.1 Vlastnost: bufferování 308 // 18.4.2 Vlastnost: čtení po řádcích 308 // 18.4.3 Vlastnost: výběrové čtení po řádcích 309 // 18.4.4 Vlastnost: vrácení přečteného znaku 309 // 18.4.5 Vlastnost: formátování výstupu 310 // 18.4.6 Vlastnost: formátování výstupu s řádkovým buffe- // rováním 311 // 18.4.7 Formátovaný vstup pomocí scanner 311 // 18.4.8 Formátovaný vstup pomocí fíleReader 313 // 18.4.9 Vlastnost: neformátovaný vstup a výstup základních datových typů 314 // 18.4.10Vlastnost: serializace objektů 316 // 18.4.11Seskupování vlastností 318 // 18.5 Vstup a výstup do paměti 319 // 18.6 Vstup a výstup do roury 320 // 18.7 Soubory s přímým přístupem 322 // 19 Systémové akce 328 // 19.1 Parametry příkazové řádky 328 // 19.2 Systémové atributy a zdroje 330 //

19.2.1 Standardní vstupní a výstupní proudy 331 // 19.2.2 Systémové vlastnosti 333 // 19.3 Užitečné metody ze třídy System 336 // 19.3.1 Informace o čase 336 // 19.3.2 Spuštění garbage collectoru 337 // 19.3.3 Zjištění velikosti dostupné paměti 338 // 19.3.4 Spuštění finalizeru 339 // 19.3.5 Násilné ukončení programu 340 // 20 Vlákna 342 // 20.1 Třída Thread 343 // 20.2 Spolupráce dvou vláken 345 // 20.2.1 Vlákna se pravidelně střídají 348 // 20.2.2 Vlákna se střídají nepravidelně 349 // 20.3 Stavy vlákna a plánovací algoritmus 350 // 20.3.1 Stavy vlákna 350 // 20.3.2 Priorita vlákna 351 // 20.3.3 Sdílení času 352 // 20.3.4 Praktické ověření plánování a priorit 352 // 20.4 Rozhraní Runnable 353 // 20.5 Čekání na vstup či výstup 355 // 20.6 Synchronizace vláken 357 // 20.6.1 Vlákno čeká trpělivě na konec jiného vlákna 357 // 20.6.2 Vlákno čeká netrpělivě na konec jiného vlákna 358 // 20.6.3 Vlákno ukončí předčasně jiné vlákno 359 // 20.6.4 Vlákno je násilně probuzeno 361 // 20.6.5 Kritické sekce - synchronizované metody 362 // 20.6.6 Kritické sekce - synchronizované bloky 364 // 20.6.7 Synchronizace časové posloupnosti vláken 365 // 20.7 Další informace o vláknech 371 // 20.7.1 Problematika hladovění a uváznutí 371 // 20.7.2 Skupiny vláken 372 // 20.7.3 Vlákna typu démon 372 // Literatura 375 // Rejstřík 376