.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vyd. 2., přepracované a rozšířené, V Academii 1.

Praha : Academia, 2000

337 s. : il.

ISBN 80-200-0791-1 (váz.)

Dotisk 2002

Obsahuje ilustrace, tabulky, poznámky, rejstřík

Bibliografie na s. 325-326

Chemie biofyzikální - učebnice vysokošk.

000009527

1 ÚVODNÍ POZNÁMKY 9 // 1.1 Co je to biofysikální chemie? 9 // 1.2 Jak vznikala tato kniha 10 // 1.3 Poděkováni a omluvy 13 // 2 BIOENERGETIKA 15 // 2.1 Co nám říká veličina „enthalpie“? 16 // 2.2 Entropie a pravděpodobnost 17 // 2.3 Clausiova cesta k entropii . 21 // 2.4 Přeměny energie v organismech 27 // 2.5 Osudy ATP v organismu 29 // 2.6 Užití klasické (rovnovážné) termodynamiky při studiu biologických systému 37 // ‘2.7 Příspěvek nerovnovážné termodynamiky k poznání živých soustav 52 // 3 VÝZNAM NEKOVALENTNÍCH INTERAKCÍ PRO BIOLOGICKÉ SYSTÉMY 56 // 3.1 Biologické jevy závislé na nekovalentních interakcích 56 // 3.2 Rozdělení a charakterisace nekovalentních interakcí 58 // 3.2.1 Elektrostatické interakce 59 // 3.2.2 Vodíkové vazby 60 // 3.2.3 Van der Waalsovy interakce 62 // 3.2.4 Hydrofobní interakce 64 // 3.3 Obecné znaky prostorového uspořádání biopolymerů 74 // 3.4 Stabilita, svinování a denaturace biopolymerů 77 // 3.5 Kalorimetrie bílkovin 83 // 3.6 Interakce bílkovin s ligandy 86 // 4 KINETIKA BIOLOGICKÝCH PROCESŮ 95 // 4.1 Řízení biologických procesů: termodynamika nebo kinetika? 95 // 4.2 Kinetika denaturace a renaturace bílkovin 100 // 4.3 Kinetika enzymových reakcí 104 // 4.3.1 Počáteční reakční rychlost 104 // 4.3.2 Odvození rovnice Michaelise a Mentenové pomocí teorie stacionárního stavu 105 // 4.3.3 Experimentální určování hodnot KM a VUm 111 // 4.3.4 Inhibice enzymů 119 // 4.3.5 Vícesubstrátová kinetika 124 // 4.3.6 Enzymy s více aktivními centry 127 // 4.4 Farmakokinetika 134 // 5 // 5 VYBRANÉ PROBLÉMY ELEKTROCHEMIE . // 142 // 5.1 Elektroneutralita a iontová síla 143 // 5.2 Aktivita elektrolytů I44 // 5.3 Solvatace v roztocích elektrolytů 148 // 5.3.1 Roztoky silných elektrolytů 149 // 5.3.2 Hydratace bílkovin 149 //

5.3.3 Vsolování a vysolování bílkovin 152 // 5.4 Kyselost roztoků 154 // 5.4.1 Definice stupnice pH 154 // 5.4.2 Skleněná elektroda a praktické problémy měření pH 158 // 5.4.3 Závislost pH na teplotě 159 // 5.4.4 Měření pH ve směsných rozpouštědlech 163 // 5.5 Obecná teorie kyselin a zásad 166 // 5.6 Disociace slabých kyselin a zásad 167 // 5.7 Pufry 168 // 5.8 Amfolyty 171 // 5.9 Aminokyseliny jako pufry I73 // 5.10 pH tělních tekutin I73 // 5.11 Disociace polyelektrolytů 183 // 5.11.1 Disociace dvojsytného elektrolytu 183 // 5.11.2 Praktický příklad: disociace glycinu 185 // 5.11.3 Disociace polyelektrolytů: teoretický přehled 187 // 5.11.4 Acidobasické titrační křivky bílkovin 189 // 5.11.5 Informace vyplývající z titračních křivek bílkovin 194 // 6 POLOPROPUSTNÉ MEMBRÁNY V ŽIVÝCH SOUSTAVÁCH 198 // 6.1 Obecné jevy spojené s polopropustností membrán 198 // 6.2 Struktura biologických membrán 203 // 6.2.1 Lipidová dvojvrstva 203 // 6.2.2 Membránové bílkoviny 206 // 6.3 Přenos hmoty přes biologickou membránu 208 // 6.3.1 Volná difuse přes membránu (nespecifická permeace) 208 // 6.3.2 Transport nespecifickými póry 209 // 6.3.3 Transport makromolekul mechanismem exo- a endocytosy 210 // 6.3.4 Usnadněná difuse pomocí specifických přenašečů 211 // 6.3.5 Aktivní transport 216 // 6.3.6 Skupinová translokace 218 // 6.4 Přenos informace přes biologickou membránu 219 // 6.5 Příklady fysiologických dějů, v nichž hrají membrány rozhodující roli 223 // 6.5.1 Biochemie vidění jako příklad integrace energetických a informačních drah 223 // 6.5.2 Proton-motivní síla jako dominantní prvek bioenergetiky 228 // 6.5.3 Světlá fáze fotosynthesy - vrcholný příklad buněčné transformace energie 232 //

7 POUŽITÍ ABSORPČNÍ SPEKTROFOTOMETRIE VE VIDITELNÉ A ULTRAFIALOVÉ OBLASTI PŘI STUDIU BIOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ 241 // 7.1 Úvod 241 // 7.2 Odvození Lambertova-Beerova zákona 245 // 7.3 Určování koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie 247 // 7.4 Diferenční spektrofotometrie 256 // 7.5 Derivační spektrofotometrie 260 // 8 METODY STUDIA PROSTOROVÉHO USTOŘÁDÁNÍ BIOPOLYMERŮ 265 // 8.1 Úvod: roztřídění metod 265 // 8.2 Rentgenová krystalografie biopolymerů 267 // 8.2.1 Příprava krystalů bílkovin 268 // 8.2.2 Měření rentgenové difrakce 270 // 8.2.3 Výpočet mapy elektronových hustot 271 // 8.2.4 Zpřesnění struktury a interpretace výsledků 274 // 8.3 Nukleární magnetická resonance 277 // 8.3.1 Princip metody 277 // 8.3.2 Použití NMR spektroskopie při studiu biopolymerů 281 // 8.4 Metoda cirkulárního dichroismu 283 // 8.4.1 Optická aktivita, chiralita, optická rotace a cirkulámí dichroismus 283 // 8.4.2 Experimentální technika 286 // 8.4.3 CD spektra bílkovin 287 // 8.4.4 CD spektra nukleových kyselin 291 // 8.4.5 CD spektra nízkomolekulámích látek 294 // 8.5 Fluorimetrie a příbuzné metody 295 // 8.5.1 Vznik elektromagnetického záření 295 // 8.5.2 Fluorescence: základní pojmy 296 // 8.5.3 Použití fluorimetrie pro určování koncentrace látek 298 // 8.5.4 Polarisace fluorescence 300 // 8.5.5 Fluorescence roztoků bílkovin 301 // 8.6 Výpočetní metody 304 // 8.6.1 Metody fysikální 305 // 8.6.2 Metody heuristické (chemické) 306 // 8.6.3 Metody statistické 308 // 8.7 Kdy použít kterou metodu aneb optimalisace výzkumu struktury biopolymerů 310 // 9 UŽITÍ RADIOMETRICKÝCH METOD V BIOLOGICKÝCH A BIOCHEMICKÝCH LABORATOŘÍCH 312 // 9.1 Stabilita atomového jádra 312 // 9.2 Základní jednotky související s radioaktivním zářením 314 // 9.3 Radiometrické metody 314 //

9.4 Značené sloučeniny a jejich stabilita 316 // 9.5 Bezpečnostní zásady pro práci s radionuklidy 317 // 9.6 Základní metody využití radionuklidů 318 // 10 SEZNAM DOPORUČENÉ LITERATURY 325 // 11 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK 327 // 12 REJSTŘÍK 330