.

0 (hodnocen0 x )

(7) Půjčeno:7x 

BK

1. vyd.

Praha : Grada, 2008

478 s. : barev. il., portréty ; 25 cm

ISBN 978-80-247-1807-1 (brož.)

angličtina

Přeloženo z angličtiny

Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík

000011259

Předmluva k českému vydání 17 // Předmluva 18 // Předmluva k druhému vydání 21 // Průvodce knihou 22 // Zdroje pro výuku a samostudium 24 // 0 autorech 26 // část I HISTORIE, FAKTA A INSTITUCE 21 // 1 Historie evropské integrace 29 // 1.1 Rané poválečné období 31 // 1.1.1 Ovzduší pro radikální změnu 31 // 1.1.2 Nejdůležitější úkol a vlivné názory na jeho řešení 32 // 1.1.3 Vznik rozdělené Evropy: studená válka 33 // 1.1 4 První kroky: OF.LC a EPU 34 // 1.1.5 Potřeba hlubší integrace 36 // 1.2 Dva způsoby evropské integrace: federalizmus a mezivládní spolupráce 36 // 1.2.1 Dva rané extrémy: Rada Evropy a ESUO 37 // 1.2.2 Federalistická cesta: Římské smlouvy 38 // 1.2.3 Cesta mezivládní spolupráce: od OEEC k ESVO 40 // 1.2.4 Dva nepřekrývající se kruhy: společný trh a ESVO 40 // 1.3 Vývoj směrem k dvěma soustředným kruhům: dominový efekt - část I 40 // 1.3.1 První rozšíření a Evropské sdružení volného obchodu (EHS-ESVO) 41 // 1.4 Europesimizmus 43 // 1.4.1 Politické otřesy 43 // 1.4.2 Neúspěch snah o měnovou integraci 44 // 1.4.3 Neúspěch snah o hlubší integraci obchodu 45 // 1.4.4 Světélka naděje 45 // 1.5 Hlubší cykly a dominový efekt II: program jednotného trhu a EHP 46 // 1.5.1 Program jednotného trhu: ES92 46 // 1.5.2 Evropský hospodářský prostor a čtvrté rozšíření 47 // 1.6 Postupné selhávání a dramatický kolaps komunistických režimů 48 // 1.6.1 Sjednocení Německa, Maastricht a euro 49 // 1.7 Sjednocování východní a západní Evropy 49 // 1.7.1 První kroky: Evropské dohody se zeměmi střední a východní Evropy 50 // 1.7.2 Od Kodaně ke Kodani: od vstupních kritérií v roce 1993 po členství v EU 50 // 1.8 Příprava na rozšíření: Amsterodamská smlouva a Smlouva z Nice 51 // 1.8.1 Amsterodamská smlouva: asanace Maastrichtu 51 //

1.8.2 Smlouva z Nice: nezdařený pokus o reformu evropských institucí 51 // 1.8.3 Rozšíření v roce 2004 a Smlouva o ústavě 52 // 1.9 Shrnutí 55 // Kontrolní otázky 56 // Otázky k zamyšlení 57 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 58 // Dodatek Chronologie od roku 1948 do roku 2005 59 // 61 // 2 Fakta, právo, instituce a rozpočet // 2.1 Hospodářská integrace EU 63 // 2.1.1 Římská smlouva - pramen hospodářské integrace EU 63 // 2.1.2 Jak vytvořit jednotný hospodářský prostor 64 // 2.1.3 Případ opomenuté integrace: oblast sociální politiky 67 // 2.1.4 Jak se měří stupeň hospodářské integrace? 68 // 2.2 Organizační struktura EU: tři pilíře 69 // 2.2.1 Stále těsnější integrace? Plíživý přesun pravomocí 69 // 2.2.2 Maastricht a tři pilíře EU - pojistka proti přesouvání kompetencí 70 // 2.2.3 Dvě klíčové smlouvy: Smlouva o ES (TEC) a Smlouva o EU (TEU) 71 // 2.3 Právo EU 71 // 2.3.1 Prameny evropského práva 72 // 2.3.2 Právní systém: hlavní principy 72 // 2.4 Velká pětka 75 // 2.4.1 Rada Evropské unie 75 // 2.4.2 Evropská rada 76 // 2.4.3 Evropská komise 77 // 2.4.4 Evropský parlament 78 // 2.4.5 Evropský soudní dvůr 80 // 2.5 Legislativní proces 80 // 2.5.1 Rozšířená spolupráce 81 // 2.6 Užitečné základní údaje o státech EU 82 // 2.6.1 Obyvatelstvo a příjmy 82 // 2.6.2 Hospodářská síla evropských ekonomik 83 // 2.7 Rozpočet 83 // 2.7.1 Výdaje 84 // 2.7.2 Výdaje podle členských států 85 // 2.7.3 Příjmy 86 // 2.7.4 Čisté příspěvky podle členských států 88 // 2.7.5 Rozpočtový proces 89 // 2.8 Ustavní smlouva 90 // 2.8.1 Základní rysy 90 // 2.8.2 Struktura Ústavy 91 // 2.8.3 Institucionální změny 91 // 2.8.4 Legislativní proces 93 // 2.8.5 Evropské právo 93 // 2.8.6 Motivace a nejistota 93 // 2.9 Shrnutí 95 //

Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura // 3. Rozhodovací procedury v EU // 3.1 Rozdělení pravomocí a subsidiarita: praxe EU a základní principy // 3.1.1 Praxe EU // 3.1.2 Subsidiarita // 3.1.3 Tři pilíře // 3.1.4 Reforma // 3.2 Fiskální federalizmus a dělba pravomocí mezi různé vládní úrovně // 3.2.1 Výhody a nevýhody rozhodování na určité úrovni // 3.2.2 Z teorie do praxe // 3.3 Rozhodování v rámci EU // 3.3.1 Hlasování kvalifikovanou většinou // 3.3.2 Akceschopnost EU: efektivita rozhodovacího procesu // 3.4 Rozdělení moci mezi členskými státy EU // 3.4.1 Podíl na počtu hlasů jako měřítko moci // 3.4.2 Nedostatky měřítka založeného na počtu hlasů // 3.4.3 Síla zlomit vítězící koalici: normalizovaný Banzhafův index // 3.4.4 Přesuny moci: od hlasovacích pravidel z Nice k Ústavní smlouvě // 3.5 Legitimita rozhodování v EU // 3.5.1 Úvahy o legitimitě v demokratickém režimu // 3.6 Shrnuti // Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura // Část II MIKROEKONOMIE EKONOMICKÉ INTEGRACE // 4 Základní mikroekonomické nástroje // 4.1 Výchozí poznatky I: grafy nabídky a poptávky // 4.1.1 Křivka poptávky a mezní užitek // 4.1.2 Křivka nabídky a mezní náklady // 4.1.3 Analýza blahobytu: spotřebitelský přebytek a přebytek výrobce // 4.2 Výchozí poznatky II: úvod do analýzy nabídky a poptávky v otevřené ekonomice // 4.2.1 Křivka poptávky po dovozu // 4.2.2 Křivka nabídky dovozu // 4.2.3 Základní pracovní graf: MD-MS // 4.3 Analýza doložky nejvyšších výhod (MFN) // 4.3.1 Cenové a množstevní dopady cel // 4.3.2 Dopady cla na blahobyt // 4.3.3 Clo jako způsob zdanění cizinců // 4.3.4 Dopady na globální blahobyt a jejich odezva //

4.4 Typy protekcionizmu: ekonomická klasifikace // 4.4.1 DCR bariéry // 4.4.2 FCR bariéry // 4.4.3 Frikční bariéry // 4.5 Shrnutí // Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura // 5 Základy ekonomie preferenční liberalizace // 5.1 Analýza jednostranné diskriminační liberalizace // 5.1.1 Graf PTA // 5.1.2 Dopady diskriminační liberalizace na ceny a množství // 5.1.3 Dopady na bahobyt // 5.1.4 Intuitivní přístup k Vinerově ambivalentnosti: vytváření obchodu a podvracení obchodu // 5.2 Analýza celní unie // Dopady na ceny a množství // Dopady na blahobyt // Frikční bariéry: Program vybudování jednotného trhu 1992 // 5.3 Celní unie versus dohody o volném obchodu 154 // 5.3.1 Zastavení celních podvodů: „arbitráže" a „pravidla země původu" 154 // 5.3.2 Politická integrace a celní unie 155 // 5.4 Pravidla WTO 155 // 5.5 Empirické studie 156 // 5.6 Shrnutí 157 // Kontrolní otázky 159 // Otázky k zamyšlení 160 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 161 // Dodatek Diskriminační liberalizace: Případ malé země 162 // 6 Velikost trhu a úspory z rozsahu 165 // 6.1 Liberalizace, sjednocování trhů a restrukturalizace průmyslových odvětví: logika a fakta 167 // 6.1.1 Základní fakta 168 // 6.2 Úvod do teorie: monopolní, duopolní a oligopolní tržní struktura 169 // 6.2.1 Duopolní tržní struktura a reziduálni poptávková křivka 171 // 6.2.2 Oligopoi: Cournotova-Nashova rovnováha s více firmami 172 // 6.3 Model BE-COMP v uzavřené ekonomice 173 // 6.3.1 Křivka COMP 173 // 6.3.2 Křivka BE 173 // 6.3.3 Rovnovážná cena, rozsah výroby a velikost firem 176 // 6.4 Důsledky liberalizace EU 1 /6 // 6.4.1 Příklad úplné liberalizace 176 // 6.4.2 Tempo liberalizace 178 //

6.4.3 Závěry empirických studií 179 // 6.5 Shrnutí 179 // Kontrolní otázky 180 // Otázky k zamyšlení 181 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 182 // 7 Růstové efekty a integrace trhu výrobních faktorů ’83 // 7.1 Metoda růstu a fakta 184 // 7.1.1 Metoda růstu: střednědobé a dlouhodobé efekty 184 // 7.1.2 Poválečný hospodářský růst v Evropě: poznatky 185 // 7.1.3 Souvisí spolu hospodářský růst a evropská integrace? 186 // 7.2 Střednědobé růstové efekty: vyvolaná tvorba kapitálu se Solowovou analýzou 188 // 7.2.1 Solowovo schéma 189 // 7.2.2 Liberalizace, alokační efekty a střednědobá růstová prémie 191 // 7.2.3 Další střednědobé růstové efekty: změny míry investic 192 // 7.2.4 Poznatky „chudé čtyřky" 192 // 7.3 Dlouhodobé růstové efekty: rychlejší tvorba a absorpce znalostního kapitálu 194 // 7.3.1 Upravené Solowovo schéma s dlouhodobým hospodářským růstem 195 // 7.4 Shrnuti 196 // Kontrolní otázky 197 // Otázky k zamyšlení 197 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 1988 Ekonomická integrace, trhy práce a migrace // 8.1 Evropské trhy práce: stručný přehled // 8.2 Mikroekonomie rigidit trhu práce // 8.2.1 Nejjednodušší rámec // 8.2.2 Ekonomická selhání trhu // 8.2.3 Sociální imperativy // 8.2.4 Instituce trhu práce: dopady kolektivního vyjednávání // 8.3 Dopady integrace // 8.3.1 Výzva v podobě ekonomické integrace // 8.3.2 Ekonomie „sociálního dumpingu" // 8.3.3 Vliv jednotného vnitřního trhu // 8.3.4 Vliv měnové unie: čtyři kanály // 8.4 Migrace // 8.4.1 Fakta // 8.4.2 Mikroekonomie integrace trhu práce // 8.4.3 Nezaměstnanost // 8.5 Shrnutí // Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura //

Část III HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY EU // 9 Společná zemědělská politika // 9.1 Minulost: podpora domácích cen // 9.1.1 Základní schéma cenového minima pro čistého dovozce // 9.1.2 Velikost farmy, efektivita a rozdělení přínosů mezi zemědělci // 9.1.3 Dopady příjmové nerovnosti na spotřebitele a „regresivní zdanění" // 9.2 Problémy SZP // 9.2.1 Otázka nabídky // 9.2.2 Hory obilí, cukru a hovězího: problém se skladováním // 9.2.3 Dumping a mezinárodní protesty // 9.2.4 Rozpočtové potíže // 9.2.5 Problém zemědělských příjmů // 9.2.6 Industrializace zemědělské činnosti: znečištění, podmínky chovu zvířat a nostalgie // 9.3 Reformy // 9.3.1 Ad hoc snahy o kontrolu nabídky bez snížení cenového minima // 9.3.2 MacSharryho reformy // 9.3.3 Další reformy // 9.4 Hodnocení současné SZP // 9.4.1 Zemědělské příjmy a nespravedlnost podpory SZP // 9.4.2 Vliv životního prostředí, blahobyt zvířat a rodinné farmy // 9.4.3 Potíže s nadbytkem zmírněny // 9.5 Budoucí výzvy // 9.5.1 Rozšíření // 9.5.2 Ministerské jednání v Dauhá // 9.6 Shrnuti // Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 10 Efekt lokalizace, ekonomická geografie a regionálni politika // 10.1 Ekonomická geografie Evropy: fakta // 10.1.1 Geografické rozložení nerovností v příjmech // 10.1.2 Integrace a specializace ve výrobě // 10.1.3 Shrnutí faktů // 10.2 Teoretická část 1: Komparativní výhoda // 10.2.1 Komparativní výhoda a specializace // 10.3 Teoretická část 2: Aglomerace a nová ekonomická geografie // 10.3.1 Obecně o aglomeračních a disperzních silách // 10.3.2 Efekty lokalizace v rámci evropské integrace // 10.4 Teoretická část 3: Složení mozaiky // 10.4.1 Regionální nezaměstnanost //

10.4.2 Perifernost a reálná geografie // 10.5 Regionální politika EU // 10.5.1 Politika a rozdělování výdajů na regionální politiku EU // 10.5.2 Nástroje, cíle a řídící principy // 10.5.3 Politické rozmístění // 10.5.4 Vliv východního rozšíření // 10.6 Empirické poznatky // 10.7 Shrnutí // Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura // Dodatek Formálnější vysvětlení ekonomie aglomerace // 11 Politika na ochranu hospodářské soutěže EU a politika státní pomoci // 11.1 Ekonomie protikonkurenčního chování a státní pomoci // 11.1.1 Povolení tajné dohody v modelu BE-COMP // 11.1.2 Horizontální omezení konkurence: kartely a rozdělení trhů // 11.1.3 Kontrola fúzí // 11.1.4 Veřejná podpora // 11.2 Politika na ochranu hospodářské soutěže v EU // 11.2.1 Instituce: pravomoc Evropské komise // 11.2.2 Právo EU v oblasti protikonkurenčního chování // 11.2.3 Regulace fúzí // 11.2.4 Politiky veřejné podpory v EU // 11.3 Shrnutí // Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura // 12 Obchodní politika EU // 12.1 Struktura obchodu: podstata // 12.1.1 Rozdíly mezi členskými zeměmi // 12.1.2 Složení zahraničního obchodu EU // 12.2 Instituce EU v oblasti obchodní politiky // 12.2.1 Obchod se zbožím // 12.2.2 Nad rámec celních tarifů // 12.2.3 Opatření proti dumpingu a subvencím // 12.3 Zahraničněobchodní politika EU // 12.3.1 Evropská středomořská obchodní zóna // 12.3.2 Preferenční ujednání s bývalými koloniemi // 12.3.3 Zvýhodnění chudých zemí: všeobecný systém preferencí // 12.3.4 Neregionální dohody o volném obchodu // 12.3.5 Společný celní tarif EU // 12.4 Shrnutí // Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura //

Část IV MĚNOVÁ INTEGRACE: HISTORIE A ZÁKLADNÍ MYŠLENKY // 13 Měnové dějiny Evropy // 13.1 Kovové peníze // 13.1.1 Svět jako měnová unie // 13.1.2 První dvě evropské měnové unie // 13.2 Zlatý standard // 13.2.1 Vztah mezi penězi a platební bilancí: obchodní toky // 13.2.2 Vztah mezi penězi a platební bilancí: finanční toky // 13.2.3 Automatické vyrovnávání platební bilance: teorie a praxe // 13.2.4 Ponaučení ze zlatého standardu // 13.3 Nešťastné meziválečné období // 13.3.1 Dědictví 1. světové války: od veřejných dluhů k inflaci // 13.3.2 Návrat ke zlatu: tři případové studie // 13.3.3 Zkušenosti z uspořádání měnových kurzů // 13.4 Poválečná léta: strach z minulosti // 13.4.1 Rozjezd Evropy po válce // 13.4.2 Brettonwoodský systém jako lék na meziválečný debakl // 13.5 Situace po Brettonwoodském systému: Evropa je sama // 13.5.1 Kolaps Brettonwoodského systému, strach z velké inflace a Had // 13.5.2 Evropský měnový systém // 13.5.3 Cesta do a z Maastrichtu // 13.6 Historické zkušenosti // 13.7 Shrnutí // Kontrolní otázky // Otázky k zamyšlení // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky. Literatura // 14 Volba režimu měnového kurzu // 14.1 Měnový kurz a měnová politika // 14.1.1 Dlouhé obaooi 1 : neutralita peněz // 14.1.2 Dlouhé období 2: parita kupní síly // 14.1.3 Krátké období // 14.1.4 Vliv režimu měnového kurzu na účinnost fiskální politiky // 14.1.5 Přehled a důsledky pro měnovou integraci // 14.2 Škála režimu měnových kurzů // 14.2.1 Kdy je režim měnového kurzu důležitý? // 14.2.2 Jaké jsou možnosti? // 14.3 Volby 342 // 14.3.1 Čím se řídí volba režimu měnového kurzu? 342 // 14.3.2 Zafixovat, nebo ponechat plavat? 343 // 14.3.3 Dvě krajní řešení 345 // 14.3.4 Regionální dohoda 345 //

14.4 Shrnutí 345 // Kontrolní otázky 347 // Otázky k zamyšlení 348 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 349 // 15 Evropský měnový systém 351 // 15.1 Uspořádání EMS 352 // 15.1.1 Paritní mřížka ERM 352 // 15.1.2 Vzájemná podpora 352 // 15.1.3 Společné řízení nového nastavení měnových kurzů 353 // 15.1.4 ECU 353 // 15.1.5 Hodnocení: pružné a soudržné uspořádání 354 // 15.2 EMS 1: od rozdílnosti ke sbližování a výbuch 354 // 15.2.1 První verze EMS: nesmiřitelnost názorů (1979-85) 355 // 15.2.2 Druhá verze EMS: směrem k velké zóně německé marky (1986-92) 355 // 15.2.3 Krize v letech 1992-93 356 // 15.2.4 Zkušenosti 358 // 15.3 Znovusestavení EMS 358 // 15.3.1 Mírnější ERM 358 // 15.3.2 EMS 2 358 // 15.3.3 Další vlna 359 // 15.4 Shrnutí 361 // Kontrolní otázky 362 // Otázky k zamyšlení 362 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 363 // část V MĚNOVÁ A FISKÁLNÍ POLITIKA V EU // 16 Optimální měnové oblasti 367 // 16.1 Otázka, problém a odpověď 369 // 16.1.1 Proč je žádoucí velká měnová oblast? 369 // 16.1.2 Náhled: nepříznivé hospodářské šoky 371 // 16.1.3 Asymetrické hospodářské šoky 372 // 16.1.4 Symetrické hospodářské šoky s asymetrickými dopady 373 // 16.2 Kritéria optimální měnové oblasti 373 // 16.2.1 Mobilita pracovní síly (Mundell) 374 // 16.2.2 Diverzifikace výroby (Kenen) 375 // 16.2.3 Otevřenost ekonomiky (McKinnon) 376 // 16.2.4 Fiskální transfery 376 // 16.2.5 Jednotné priority 377 // 16.2.6 Solidarita versus nacionalizmus 377 // 16.3 Je Evropa optimální měnovou oblastí? 377 // 16.3.1 Asymetrické hospodářské šoky 378 // 16.3.2 Otevřenost 380 // 16.3.3 Diverzifikace a rozdílnost obchodu 381 // 16.3.4 Mobilita pracovní síly 382 // 16.3.5 Fiskální transfery 384 //

16.3.6 Jednotné priority 384 // 16.3.7 Solidarita versus nacionalizmus 384 // 16.3.8 Je Evropa optimální měnovou oblastí? 385 // 16.4 Stane se Evropa optimální měnovou oblastí? 385 // 16.4.1 Vliv měnové unie na obchod 386 // 16.4.2 Vliv obchodu na specializaci 386 // 16.4.3 Vliv měnové unie na trhy práce 387 // 16.4.4 Fiskální transfery 388 // 16.4.5 Nad rámec kritérií OCA: politika 388 // 16.5 Shrnutí 389 // Kontrolní otázky 391 // Otázky k zamyšlení 392 // Rozšiřující četba, Další literatura, Užitečné webové stránky, Literatura 393 // 17 Evropská měnová unie 395 // 17.1 Maastrichtská smlouva 397 // 17.1.1 Hlavní prvky 397 // 17.1.2 Konvergenční kritéria 397 // 17.1.3 Dvourychlostní Evropa 400 // 17.2 Eurosystém 401 // 17.2.1 N zemí, N+1 centrálních bank 401 // 17.2.2 Systém 401 // 17.3 Cíle, nástroje a strategie 403 // 17.3.1 Cíle 403 // 17.3.2 Nástroje 404 // 17.3.3 Strategie 406 // 17.4 Nezávislost a odpovědnost 406 // 17.4.1 Nezávislost 407 // 17.4.2 Odpovědnost 407 // 17.5 První roky fungování 408 // 17.5.1 Inflace a hospodářský růst 408 // 17.5.2 Měnový kurz 409 // 17.5.3 Jedna měna, jedna měnová politika 410 // 17.5.4 Rozšíření 413 // 17.6 Shrnuti 414 // Kontrolní otázky 416 // Otázky k zamyšlení 417 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 418 // 18 Fiskální politika a Pakt stability 419 // 18.1 Fiskální politika v měnové unii 421 // 18.1.1 Čím dál tím důležitější nástroj? 421 // 18.1.2 Půjčování místo transferů 422 // 18.1.3 Vestavěné stabilizátory a opatření diskreční politiky 422 // 18.2 Externality fiskální politiky 423 // 18.2.1 Přelévací efekty a koordinace 423 // 18.2.2 Efekt přelévání cyklických příjmů 424 // 18.2.3 Efekt přelévání nákladů vyvolaných zadlužením 424 //

18.2.4 Nadměrné deficity a doložka neposkytování pomoci (no-bailout) 424 // 18.2.5 Kolektivní disciplína 42518.3 Principy 426 // 18.3.1 Teorie fiskálního federalizmu 426 // 18.3.2 Princip subsidiarity 427 // 18.3.3 Implikace pro fiskální politiku 427 // 18.3.4 Koordinace fiskálních politik 428 // 18.3.5 Co to vše znamená pro fiskální politiku? 428 // 18.4 Pakt stability a růstu 429 // 18.4.1 Od konvergence k dosažení trvalé kázně 429 // 18.4.2 Pakt 429 // 18.4.3 Pakt a proticyklická fiskální politika: Jak velký je manévrovací prostor? 433 // 18.4.4 Limity Paktu 435 // 18.5 Shrnutí 436 // Kontrolní otázky 438 // Otázky k zamyšlení 439 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 440 // 19 Euro a finanční trhy 441 // 19.1 Kapitálové trhy 443 // 19.1.1 Co to jsou finanční trhy a instituce 443 // 19.1.2 Jakou roli hrají finanční trhy 444 // 19.1.3 Charakteristika finančních trhů 446 // 19.2 Mikroekonomie integrace kapitálových trhů 446 // 19.2.1 Politika EU v oblasti integrace kapitálových trhů 446 // 19.2.2 Ekonomie mobility kapitálu: alokační efektivnost 447 // 19.2.3 Ekonomie mobility kapitálu: efekt diverzifikace 450 // 19.2.4 Vliv jednotné měny na finanční trhy 450 // 19.3 Finanční instituce a finanční trhy 451 // 19.3.1 Bankovní sektor 451 // 19.3.2 Trhy dluhopisů 453 // 19.3.3 Akciové trhy 455 // 19.3.4 Regulace a dohled 456 // 19.3.5 Transmisní kanály měnové politiky 458 // 19.4 Mezinárodní role eura 460 // 19.4.1 Prostředek směny: zúčtování obchodních transakcí 460 // 19.4.2 Zúčtovací jednotka: role zprostředkující měny na trzích cizích měn 461 // 19.4.3 Uchovatel hodnoty: trhy dluhopisů 461 // 19.4.4 Uchovatel hodnoty: mezinárodní měnové rezervy 463 // 19.4.5 Euro jako kotva 463 // 19.4.6 Paralelní měny 463 // 19.4.7 Má to smysl? //

19.5 Shrnutí 465 // Kontrolní otázky 466 // Otázky k zamyšlení 467 // Rozšiřující četba, Užitečné webové stránky, Literatura 468 // Použité zkratky 471 // Rejstřík 475