.

0 (hodnocen0 x )

(7.5) Půjčeno:15x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Idea servis, 2008

201 s. : il., portréty ; 30 cm

ISBN 978-80-85970-59-3 (1. díl ; brož.)

ISBN 978-80-85970-60-9 (soubor)

Památková péče

Obálkový podnázev: vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky

Obsahuje bibliografie

Anglické resumé

000013597

OBSAH // vývoj měst v Českých zemích // KAREL KIBIC 11 // VÝVOJ HISTORICKÝCH SÍDEL NA NAŠEM ÚZEMÍ (VESNICE) // KAREL ??? 93 // URBANISMUS - PÉCE O HISTORICKÁ MĚSTA A MÍSTA // VLADIMÍRA RÁKOSNÍKOVÁ 104 // URBANISMUS - PÉCE O HISTORICKÁ VESNICKÁ SÍDLA // KAREL KUCA 139 // ÚVOD DO PÉCE O HISTORICKOU ARCHITEKTURU // MILOŠ SOLAŘ 162 // HISTORICKÉ STAVEBNÍ KONSTRUKCE A MATERIÁLY // JIŘÍ ŠKABRADA 195 // PÉCE O HISTORICKÉ NOSNÉ KONSTRUKCE // JAN VINAŘ 300 // DEVELOPMENT AND PROTECTION // OF HISTORICAL TOWNS AND SITES IN THE CZECH REPUBLIC 401 // 7 // Karel Kibic vývoj měst v Českých zemIch // Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., historik architektury a urbanista, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Thákurova 7, Praha 6 // OBSAH // ÚVOD 13 // 1 PŘEDMĚSTSKÉ SÍDELNÍ FORMY 14 // 2 DOBA PŘEDROMÁNSKÁ 16 // 3 DOBA ROMÁNSKÁ 17 // 4 DOBA GOTICKÁ 19 // 5 DOBA RENESANČNÍ 40 // 6 DOBA BAROKNÍ 48 // 7 MĚSTA V OBDOBÍ LET 1780-1920 63 // ví // 11 // // Karel Kuča // VÝVOJ HISTORICKÝCH SÍDEL NA NAŠEM ÚZEMÍ (VESNICE) // Ing. arch. Karel Kuča, Společnost pro obnovu vesnice a malého města // OBSAH // ÚVOD 94 // 1 RANĚ STŘEDOVĚKÉ OBDOBÍ 94 // 2 VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ PŘESTAVBA OSÍDLENÍ 95 // 2.1 Půdorysné formy vrcholně středověkých vesnic 96 // 3 REDUKCE OSÍDLENÍ V 15. STOLETÍ 98 // 4 NOVÉ OSÍDLENÍ V 16. STOLETÍ 98 // 5 REDUKCE OSÍDLENÍ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, BAROKNÍ 99 A

RAABIZACNÍ VESNICE // 6 VÝVOJ V OBDOBÍ INDUSTRIALIZACE 100 // 7 REDUKCE OSÍDLENÍ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE 101 // 8 NOVODOBÝ VÝVOJ VESNICKÉHO OSÍDLENÍ 102 // 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 103 // 93 // Vladimíra Rákosníková // URBANISMUS - PÉCE O HISTORICKÁ MĚSTA A MÍSTA // Ing. arch. Vladimíra Rákosníková, urbanista, dříve vedoucí oddělení architektury a historického urbanismu, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, Valdštejnské nám. 3, Praha 1 // OBSAH // ÚVOD 105 // 1 URBANISMUS - TERMINOLOGIE, SOUVISLOSTI, OCHRANA 105 // 2 PŘEDMĚT ÚZEMNÍ OCHRANY 106 // 3 ZPŮSOBY OCHRANY ÚZEMÍ 106 // 3.1 Památková legislativa 106 // 3.1.1 Památkové rezervace, památkové zóny, 107 // ochranná pásma 116 // 3.2 Odborná spoluúčast ve veřejných procesech 116 // 3.2.1 Legislativní podmínky v ČR 117 // 3.2.2 Územní plány 118 // 3.2.3 Příklad územě plánovacího podkladu památkové péče 118 // 3.3 Koncepce, metodiky, vzdělávání 119 // 4 ODBORNÁ REVIZE MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ 120 // A MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN // 4.1 Nové hodnotící přístupy při revizích 120 // 4.2 Výběr sídel ke změně hranice 121 // 5 PŘÍLOHY 122 // 6 DOPORUČENÁ LITERATURA 136 // 104 // Karel Kuča // URBANISMUS - PÉCE O HISTORICKÁ VESNICKÁ SÍDLA // Ing. arch. Karel Kúěa, Společnost pro obnovu vesnice a malého města // OBSAH // ÚVOD // 1 HISTORIE OCHRANY LIDOVÉ ARCHITEKTURY A VESNICKÝCH 140 // CELKŮ PŘED

ROKEM 1989 // 2 HISTORIE OCHRANY LIDOVÉ ARCHITEKTURY A VESNICKÝCH 142 // CELKŮ PO ROCE 1989 // 3 PAMÁTKOVÁ LEGISLATIVA A METODIKA 143 // 4 HLAVNÍ PRINCIPY PÉCE O HISTORICKÁ VESNICKÁ SÍDLA 144 // 4.1 Zachování a ochrana hodnot vesnického sídla 144 // 4.1.1 Půdorysná struktura sídla 144 // 4.1.2 Parcelace 145 // 4.1.3 Půdorysná skladba zástavby 145 // 4.1.4 Hmotová skladba zástavby 146 // 4.1.5 Dominanty a historické kompoziční vztahy 148 // 4.1.6 Ochrana architektonických hodnot 148 // 4.1.6.1 A - objekty individuálně památkově hodnotné, 149 // ? ochraně // 4.1.6.2 ? - objekty doplňkového (urbanistického) památkové 150 // ho významu, ? ochraně // 4.1.6.3 C - objekty hmotově dotvářející, případně s rušivou fasádou 152 // ? ? architektonické rehabilitaci // 4.1.6.4D- objekty rušivé, ? celkové hmotové i architektonické 153 // úpravě nebo ? demolici s náhradou // 4.1.6.5E- objekty urbanisticky rušivé, ? demolici bez náhrady 153 // 4.1.6.6 O - objekty ostatní 154 // 4.1.6.7 Z - objekty zaniklé 154 // 4.1.6.8 W - volné (dříve obvykle nezastavěné) parcely či 155 // plochy žádoucí ? zástavbě // 4.1.6.9 Doplňkové charakteristiky objektů 155 // 4.1.6.10 Drobné památkově hodnotné objekty a doplňující 156 // prvky zástavby // 4.2 Architektonická a urbanistická rehabilitace vesnického sídla 156 // 5 POVRCHY KOMUNIKACÍ A PLOCH 158 // 6 VEŘEJNÁ ZELEŇ 158 // 7 VAZBA VESNICE NA OKOLNÍ KRAJINU 159 // 8 VODNÍ

TOKY A PLOCHY 160 // 9 DOPORUČENÁ LITERATURA 161 // 139 // Miloš Solar // ÚVOD DO PÉCE O HISTORICKOU ARCHITEKTURU // Ing. arch. Miloš Solar, architekt památkář, oddělení architektury a historického urbanismu II, Národní památkový ústav - ústřední pracoviště, Valdštejnské nám. 3, Praha 1 // OBSAH // 1 VÝCHODISKA 163 // 1.1 Několik poznámek ? architektuře 166 // 2 CHVÁLA TRADIČNÍCH MATERIÁLŮ A TECHNOLOGIÍ 168 // 2.1 Kámen 169 // 2.2 Povrchové úpravy 171 // 2.3 Patina 171 // 3 VYUŽITÍ 172 // 4 DEFINICE VYBRANÝCH POJMŮ Z PAMÁTKOVÉ PÉCE 173 // 4.1 Obnova 173 // 4.2 Rekonstrukce 173 // 4.3 Restaurování 174 // 4.4 Konzervace 176 // 4.5 Kopie a replika 177 // 5 VZTAH PAMÁTKOVÉ PÉCE A STAVEBNÉ-HISTORICKÉHO 178 // PRŮZKUMU // 6 OBNOVA VYBRANÝCH ČÁSTÍ STAVEB 179 // 6.1 Obnova fasád 179 // 6.2 Vápenné fasádní nátěry 183 // 6.3 Okna, dveře, vykládce 184 // 6.4 Obnova střech historických staveb 187 // 6.5 Půdní vestavby 189 // 7 ARCHITEKTONICKÉ DĚDICTVÍ KRAJINY 191 // 8 POZNÁMKA ZÁVĚREM 192 // 9 DOPORUČENÁ LITERATURA 193 // 162 // // Jiří Škabrada // HISTORICKÉ STAVEBNÍ KONSTRUKCE A MATERIÁLY // Prof. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc., Univerzita Pardubice a Fakulta architektury ČVUT v Praze // OBSAH // 1 ZDIVO 198 // 1.1 Zdivo z tesaného kamene 199 // 1.1.1 Románské stavby 199 // 1.1.2 Gotické stavby 200 // 1.1.3 Renesanční a barokní stavby 201 // 1.1.4 Stavby z 19. století 201 // 1.1.5 Sekání do

skal 201 // 1.2 Zdivo ze sbíraného a lomového kamene 202 // 1.3 Armatury 203 // 1.4 Otvory 203 // 1.5 Římsy 204 // 1.6 Cihlové zdivo 206 // 1.6.1 Středověk 206 // 1.6.2 Renesanční stavby 207 // 1.6.3 Barokní stavby 207 // 1.6.4 Stavby 19. století 208 // 1.7 Stavba zdivá 209 // 1.7.1 Základy 209 // 1.7.2 Zakládání do mokra 210 // 1.7.3 Lešení 210 // 1.7.4 Vertikální doprava 211 // 1.7.5 Postupná výstavba větších objektů 211 // 1.8 Ztužování stavby 212 // 1.8.1 Trámové věnce 212 // 1.8.2 Vnější dřevěné zarážky 212 // 1.8.3 Kotevní konce stropních trámů 213 // 1.8.4 Železná táhla 213 // 1.8.5 Vodorovné a svislé přivazování 214 // 2 DŘEVĚNÉ STĚNY 215 // 2.1 Roubená konstrukce 215 // 2.1.1 Skladba a technologie 216 // 2.1.2 Tradice užití 218 // 2.1.3 Obytná místnost 218 // 2.2 Rámová konstrukce a brázdění 219 // 2.2.1 Tesařské zpracování 219 // 2.2.2 Tradice užití 220 // 2.2.3 Obytná místnost 222 // 2.3 Krčkové stěny 223 // 2.4 Zvonice se zvonovými stolicemi 223 // 2.5 Mlýnské hranice 224 // 3 HLÍNA A LEPENICE 224 // 3.1 Technologie stavby stěn 226 // 3.1.1 Nabíjení 226 // 3.1.2 Nakládání 226 // 3.1.3 Války 226 // 3.1.4 Nepálené cihly 226 // 3.2 Tenké vyplétané příčky a podhledy 227 // 3.3 Povrchové úpravy 227 // 4 STROPY 227 // 195 // 4.1 Povalový strop 228 // 4.2 Roubená klenba 228 // 4.3 Záklopy z trámů a desek 229 // 4.4 Stropy s deskovými záklopy 229 // 4.5 Kazetové stropy 230

// 4.6 Lepence 231 // 4.7 Průvlaky a sloupy 231 // 4.8 Trámy a segmentové klenbičky 231 // 4.9 Stropy s omítanými (omazanými) záklopy 232 // 4.9.1 Iluzivní klenby 233 // 4.9.2 Dvě vrstvy trámů a konstrukce podlahy 233 // 4.10 „Typlový“ strop 234 // 4.11 Nástup ocele a nejmladší varianty stropů s trámy 234 // 5 KLENBY 235 // 5.1 Románské stavby 236 // 5.2 Gotické stavby 237 // 5.3 Pozdně gotické stavby 239 // 5.4 Renesanční stavby 240 // 5.5 Barokní stavby 241 // 5.6 Plackové klenby 242 // 5.7 Klasicistní stavby 243 // 5.8 Stavby 2. poloviny 19. století 245 // 6 PODLAHY A DLAŽBY 247 // 6.1 Mazaninové podlahy 247 // 6.2 Dřevěné podlahy 247 // 6.3 Kamenné dlažby 248 // 6.4 Keramické dlažby 249 // 7 SCHODY 250 // 7.1 Románské stavby 250 // 7.2 Gotické stavby 251 // 7.3 Renesanční stavby 252 // 7.4 Barokní stavby 253 // 7.5 Klasicistní stavby 254 // 7.6 Stavby 2. poloviny 19. století 255 // 8 zábradlí a mříže 256 // 8.1 Zábradlí 256 // 8.2 Mříže 258 // 9 KROVY 260 // 9.1 Románské stavby 261 // 9.2 Gotické stavby 262 // 9.2.1 Vrcholná gotika 262 // 9.2.2 Pozdní gotika 263 // 9.2.3 Tesařské značky a postup stavby 264 // 9.2.4 Hmoty střech 264 // 9.2.5 Krovy stanových střech 265 // 9.2.6 Krovy věží 265 // 9.3 Renesanční stavby 266 // 9.3.1 Ležaté stolice 266 // 9.3.2 Reakce staré soustavy 267 // 9.3.3 Podkroví 267 // 9.3.4 Atikové krovy a vaznicové výjimky 267 // 9.3.5 Krovy věží 268 // 9.4 Barokní

stavby 268 // 9.4.1 Vyspělé ležaté stolice 268 // 9.4.2 Vyvěšování a železné spoje 269 // 9.4.3 Stojaté stolice 269 // 196 // 9.4.4 Mansardový krov 269 // 9.4.5 Skružové krovy 270 // 9.4.6 Vytahovací zařízení 270 // 9.4.7 Krovy věží 270 // 9.5 Klasicistní stavby 271 // 9.5.1 Přetrvávání barokní tradice 271 // 9.5.2 Stojaté stolice 271 // 9.5.3 Skružové krovy 271 // 9.5.4 Krovy věží 271 // 9.5.5 Ránkův krov 272 // 9.6 Stavby 2. poloviny 19. století 272 // 9.6.1 Nástup vaznicových soustav 272 // 9.6.2 Jednoduchá podepření vaznic 273 // 9.6.3 Většinový typ krovu v 2. polovině 19. století 273 // 9.6.4 Půdní nadezdívky a okraje střech 273 // 9.6.5 Vazníky s vlašskými krokvemi 274 // 9.6.6 Krovy pro velké rozpony 274 // 9.6.7 Krovy věží 274 // 9.6.8 Počátky ocelových krovů 274 // 10 VYTÁPĚNÍ 275 // 10.1 Románské stavby 275 // 10.2 Gotické stavby 276 // 10.3 Renesanční stavby 277 // 10.4 Barokní stavby 277 // 10.5 Klasicistní stavby 279 // 10.6 Stavby 2. poloviny 19. století 281 // 11 DVEŘE 283 // 11.1 Členění podle konstrukce 283 // 11.2 Způsoby zavěšení 284 // 11.3 Železné dveře 284 // 11.4 Zámky 286 // 11.5 Kliky 286 // 11.6 Klíčové štítky a další zámečnické prvky 286 // 11.7 Zárubně a portály 286 // 11.8 Závory 286 // 12 OKNA 287 // 12.1 Románské stavby 287 // 12.2 Gotické stavby 287 // 12.3 Pozdně gotické a renesanční stavby 287 // 12.4 Barokní stavby 287 // 12.5 Klasicistní

stavby 288 // 12.6 Stavby 2. poloviny 19. století 288 // 13 POVRCHOVÉ ÚPRAVY 290 // 13.1 Románské stavby 290 // 13.2 Gotické stavby 291 // 13.3 Renesanční stavby 294 // 13.4 Barokní stavby 295 // 13.5 Klasicistní stavby 298 // 13.6 Stavby 2. poloviny 19. století 299 // 197 // ’ // Jan Vinař // PÉČE O HISTORICKÉ NOSNÉ KONSTRUKCE // Ing. Jan Vinař, stavební inženýr, MURUS, s. r. o., U studánky 2/852, 170 00 Praha 7 // OBSAH // 1 NOSNÉ KONSTRUKCE 301 // 2 HISTORICKÉ NOSNÉ KONSTRUKCE 303 // 2.1 Kategorie staveb 308 // 3 TRVANLIVOST KONSTRUKCÍ 310 // 3.1 Vliv vlhkosti 311 // 3.2 Ochrana stavby 312 // 3.3 Stavby a konstrukce vystavené vnějším vlivům 312 // 3.4 Postup chátrání nezastřešeného objektu 316 // 3.5 Životnost konstrukcí 316 // 4 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ 317 // 4.1 Materiál 318 // 4.2 Statický model konstrukce 320 // 5 METODIKA OPRAVY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ 321 // 5.1 Průzkumy 323 // 5.2 Analýza konstrukčního systému 329 // 5.3 Koncepce konstrukčního řešení 332 // 5.4 Návrh opravy 333 // 5.5 Realizace stavby 335 // 6 PORUCHY STAVEB A JEJICH PŘÍZNAKY (PŘÍKLADY) 336 // 7 PORUCHY A OPRAVY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ 339 // 7.1 Poruchy dřevěných konstrukcí 339 // 7.1.1 Krovy 340 // 7.1.1.1 Průzkum krovů 341 // 7.1.1.2 Oprava krovů 345 // 7.1.1.3 Oprava krovů věží 347 // 7.1.2 Konstrukce a opravy zvonových stolic 348 // 7.1.3 Dřevěné stropy 350 // 7.1.3.1 Průzkum dřevěných stropů 351 // 7.1.3.2 Oprava dřevěných

stropů 354 // 7.1.4 Dřevěné klenby 355 // 7.1.5 Sloupkové a brázděné konstrukce 355 // 7.1.5.1 Poruchy a opravy brázděných konstrukcí 357 // 7.1.6 Roubené konstrukce 358 // 7.2 Poruchy zděných konstrukcí 359 // 7.2.1 Opravy zděných konstrukcí 361 // 7.2.2 Tuhost stavby 363 // 7.2.3 Překlady a záklenky 366 // 7.2.4 Kamenné konstrukční prvky 367 // 7.2.5 Klenby 368 // 7.2.5.1 Poruchy kleneb 369 // 1.2.5.2 Opravy kleneb 372 // 7.2.6 Základy 373 // 7.2.7 Opěrné zdi 379 // 7.3 Opravy a konzervace zřícenin 381 // 7.3.1 Jak vzniká zřícenina 381 // 7.3.2 Oprava a údržba zřícenin 384 // 300 // 7.3.2.1 Zajištění stability // 7.3.2.2 Zpevnění zdivá // 7.3.2.3 Ochrana korun zdivá // 7.3.2.4 Ochrana povrchů zdivá // 7.3.2.5 Odvodnění // 7.3.2.6 Vegetace // 7.3.2.7 Konzervace architektonických článků, omítek, dřeva // 7.3.2.8 Údržba // 385 // 387 // 391 // 393 // 395 // 395 // 395 // 396 // 8 ZÁVĚR // 396 // 9 POUŽITÁ LITERATURA // 397 // Abstract // Soubor statí je věnován péči o nosné konstrukce historických staveb. Úvodní kapitoly se zabývají charakteristikou nosných konstrukcí, jejich funkcemi, způsoby jejich navrhování a provádění dnes i v minulosti, působením vnějšího prostředí na nosné konstrukce a jejich poruchami. V dalších kapitolách jsou charakterizovány metody posuzování nosných konstrukcí a předložena metodika jejich oprav. V závěrečném oddílu jsou charakterizovány poruchy a způsoby

opravy jednotlivých typů nosných konstrukcí. // Klíčová slova: // statika, nosné konstrukce, tuhost stavby, dimenzování, trvanlivost, životnost, vnější vlivy, mechanické vlastnosti, poruchy staveb, trhliny, deformace, vlhkost, napadení dřeva, průzkum, metodika oprav, technologie, zdivo, překlady, táhla, věnce, klenby, stropy, krovy, brázděné, roubené stavby, zvonové stolice, základy, opěrné zdi, zříceniny // Nosné konstrukce tvoří většinu materiálu stavby - tedy její hmotnou podstatu, a pokud jsou autentické, jsou jednou z hlavních součástí její památkové hodnoty. Proto je nutné chránit nejenom uměleckořemeslné prvky, architektonické detaily, fasádu, dispozici, ale i nosné konstrukce památkového objektu (i jejich povrchové úpravy). Důvodem není jen romantická snaha o zachování stavby jako přímého svědka minulosti, včetně patiny dokládající její stáří, ale především velmi významná vypovídací schopnost každé součásti stavby. Omítky, spárování, stavební spáry, trhliny a jiné poruchy, vazba zdivá, materiál jsou doklady stavební historie objektu, ze kterých poučený a vnímavý pozorovatel vyčte celou řadu informací. ? exaktním metodám zkoumání známým dnes (např. dendrochronologie, chemická a fyzikální analýza cihel a omítek) přistoupí v budoucnu jistě i metody další. // Každá stavba i její části mají obvykle více funkcí, základní je funkce užitná, například

vytvoření obytného prostoru a jeho vybavení. Architektonickou funkcí (v širším slova smyslu) můžeme nazvat nároky na estetické, ideové, reprezentativní působení staveb a konstrukcí. Účel stavby, nároky na kvalitu jejího provedení a ekonomické možnosti stavebníka byly rozhodující pro volbu materiálů a stavebních technologií. Tím byla určena její trvanlivost (životnost), která je další ze základních funkcí stavby a jejích konstrukcí. // Hlavní funkcí nosných konstrukcí je funkce nosná. Pod tímto pojmem r°zumíme odolnost vůči silovému namáhání, zajištění přenosu sil ve stav- // 1 NOSNE KONSTRUKCE // 301