.

0 (hodnocen0 x )

(8) Půjčeno:16x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Academia, 2007

544 s., [16] s. obr. příl : il. ; 24 cm

ISBN 978-80-200-1470-2 (váz.)

Česko-anglický, anglicko-český slovník

Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstříky

Anglická resumé

000017444

Předmluva // 1 Po nás podoba 29 - I. M. Havel // 1.1 Mrknuli okem 29 // 1.2 Hraní a zahrávání 30 // 1.3 Chceme vyrobit umělého člověka 30 // 1.4 Skeptici, optimisti, pesimisti 32 // 1.5 Vzhled a podoba 33 // 1.6 Umění umělého 35 // 1.7 Obhlížený, ohmatávaný - ale i prožívaný svět 36 // 1.8 Společenství robotů 38 // 1.9 Co nás, lidi na tom všem vlastně láká? 39 // 1.10 Co když je všechno jinak? 41 // Literatura 42 // 2 Robot - stroj a metafora 20. století 43 - J. Horáková, J. Kelemen // 2.1 Úvod 43 // 2.2 Zlaté otrokyně, parní stroje a revoluční proletariát 44 // 2.3 Nástup robotů 46 // 2.4 Jak se robot měnil v stroj 48 // 2.5 Vstup robotů do science fiction 49 // 2.6 Robot - simplifikovaný dělník vs. komplikovaný stroj 50 // 2.7 Turingovy hypotézy o stroji a o člověku 53 // 2.8 Od Alquista ? von Neumannovi 57 // 2.9 Kyborg 60 // 2.10 Kouzlo interakce 63 // 2.11 Decentralizovanost 65 // 2.12 Síla interakce 68 // 2.13 Závěr 71 // Literatura 72 // 3 Výpočetní meze kognitivních a inteligentních systémů 75 - J. Wiedermann // 3.1 Úvod 75 // 3.2 Jsou živé organismy spíše konečnými automaty anebo Turingovými stroji? 78 // 3.3 Relativistické kognitivní systémy 81 // 3.4 Interaktivní evoluční kognitivní systémy 85 // 3.5 Závěr 88 // Literatura 89 // 4 Umělé myšlení a kauzální paradox emergentních systémů 91 - J. Romponi // 4.1 Úvod 91 // 4.2 Emergence a myšlení 91 // 4.3 Kauzální domény 94 // 4.4 Dynamická teorie množství 96 // 4.4.1 Pohled, obzor a přirozené nekonečno 96 // 4.4.2 Množinový popis přirozeného nekonečna 98 // 4.5 Mezidoménová interakce a emergentní efekt 101 // 4.5.1 Model kauzální domény 101 // 4.5.2 Model mezidoménové interakce 103 // 4.5.3 Interpretace kauzálního paradoxu 105 // 4.5.4 Vztah kauzálního paradoxu a emergujícího myšlení 108 // Literatura 112 //

5 Virtuální lidé 113 - C. Brom, V. Šisler, M. Hoffmann // 5.1 Virtuální člověk 113 // 5.1.1 Trip a Grace: virtuální lidé v akci 114 // 5.2 Řízení virtuálních lidí 114 // 5.2.1 Architektura virtuálního člověka 114 // 5.2.2 Rozhodovací pravidla 117 // 5.2.3 Reaktivní plánování 118 // 5.2.4 Rozhodovací stromy 119 // 5.2.5 Konečné automaty 120 // 5.2.6 Fuzzy a pravděpodobností přístup 122 // 5.2.7 Navigace a hledání cesty 122 // 5.2.8 Alternativní přístupy: plánování a neuronové sítě 124 // 5.2.9 Nástroje a vývojová prostředí 125 // 5.3 Aplikace využívající virtuálních lidí 125 // 5.3.1 Tactical Iraqi 125 // 5.3.2 Další aplikace 127 // 5.4 Projekty Enti, IVE a Pogamut 129 // 5.4.1 Projekt Enti 129 // 5.4.2 Projekt IVE 131 // 5.4.3 Pogamut 134 // 5.5 Virtuální lidé z různých pohledu 134 // 5.5.1 Virtuální člověk z pohledu softwarového inženýrství 134 // 5.5.2 Virtuální lidé, agenti a animati 135 // 5.5.3 Virtuální lidé z pohledu koncového uživatele 137 // 5.5.4 Virtuální lidé z pohledu etiky a práva 138 // 5.6 Výzvy pro umělou inteligenci 140 // Literatura 141 // 6 Omezující podmínky: od sudoku po vesmírné aplikace 146 - R. Barták // 6.1 Úvod 146 // 6.2 Problém splňování podmínek 147 // 6.3 Filtrační algoritmy 149 // 6.4 Prohledávací algoritmy 155 // 6.5 Vývojová prostředí 161 // 6.6 Modelování problémů 162 // 6.7 Aplikační oblasti 168 // 6.8 Další zdroje 169 // 6.9 Závěr 170 // Literatura ; 171 // 7 Lze popsat krásu matematickým výrazem? 173 - J. S. Martinez // 7.1 Úvod 173 // 7.2 Proporce a zlatý řez: jak „krásně“ rozdělit celek na části 174 // 7.3 Vzory v ploše a prostoru: jednotvárnost a rytmus 175 // 7.4 Symetrie v ploše a prostoru: od zrcadel ke krystalům 177 // 7.5 Perspektiva a projekce: zachycení třetího rozměru 179 //

7.6 Geometrické a fraktální umění 182 // 7.7 Závěrečné poznámky 184 // Literatura 184 // 8 Počítač jako laboratoř 185 - P. M. Jacovkis // 8.1 Úvod 185 // 8.2 První počítačové experimenty 187 // 8.3 Laboratoř meteorologa 188 // 8.4 Další vědy 189 // 8.5 Modelování v sociálních vědách 192 // 8.6 Počítač a klasičtí matematikové 193 // 8.7 Závěr 194 // Literatura 195 // 9 Úloha znalostí v inženýrském designu 197 - Z. Zdráhal // 9.1 Úvod 197 // 9.2 Dobře a špatně strukturované problémy 198 // 9.3 Design jako proces 202 // 9.3.1 Analýza problému 203 // 9.3.2 Konceptuálni design 203 // 9.3.3 Rozpracování konceptů 204 // 9.3.4 Detailní návrh 204 // 9.4 Podpora rozhodování ve špatně strukturovaných úlohách 205 // 9.5 Explicitní a imlicitní znalosti 207 // 9.6 Příklady vytváření znalostí 208 // 9.7 Stručné shrnutí a požadavky na podporu inženýrského designu 213 // 9.8 Podpora inženýrského designu: projekt Clockwork 214 // 9.9 Závěrečné poznámky 218 // Literatura 219 // 10 Mechatronika - navrhování inteligentních strojů 220 - M. Valášek // 10.1 Úvod 220 // 10.2 Co je mechatronika 220 // 10.3 Vznik a historie mechatroniky 221 // 10.4 Současná mechatronika 222 // 10.5 Inteligence v mechatronice 225 // 10.5.1 Komunikační inteligence 226 // 10.5.2 Funkční inteligence 226 // 10.5.3 Umělá inteligence 230 // 10.5.4 Inteligence při navrhování 231 // 10.6 Závěr 232 // Literatura 232 // 11 Přírodou inspirované metody optimalizující modely pro vytěžování znalostí 233 - M. Šnorek, P. Kordík // 11.1 Úvod 233 // 11.2 Deduktivní a induktivní modelování 234 // 11.3 Model konstruovaný algoritmem COMBI GMDH (a jeho slabiny) 235 // 11.4 Model konstruovaný algoritmem MIA GMDH (a jeho slabiny) 236 // 11.5 Další zlepšování algoritmů pro tvorbu modelu, algoritmus GAME 237 //

11.6 Automatizace generování modelů v GAME, využití evolučních výpočetních technik 238 // 11.7 Zachování různorodosti jednotek v GAME 239 // 11.8 Optimalizace koeficientů přenosových funkcí jednotek v GAME 240 // 11.9 Gradientní metody optimalizace koeficientů jednotek sítě 242 // 11.9.1 Kvazinewtonova metoda (Quasi-Newton method QN) 242 // 11.9.2 Metoda sdružených smčrů (Conjugate Gradients) 242 // 11.10 Přírodou inspirované metody optimalizace koeficientů - evoluce 242 // 11.10.1 Diferenciální evoluce (DE) 242 // 11.10.2 Zjednodušená atavistická diferenciální evoluce (Simplified Atavistic Differential Evolution - SADE) 242 // 11.11 Přírodou inspirované metody optimalizace koeficientů - hejna 243 // 11.11.1 Optimalizace pomocí hejna částic (Particle Swarm Optimization) 243 // 11.11.2 Mravenčí kolonie (Ant Colony Optimization) 243 // 11.11.3 Spojitá optimalizace pomocí mravenčí kolonie (Continuous Ant Colony Optimization) 243 // 11.12 Hybridní a ostatní metody optimalizace koeficientů 244 // 11.12.1 Hybrid GA a PSO (HGAPSO) 244 // 11.12.2 Ortogonální prohledávání (Orthogonal Search OS) a stochastické ortogonální prohledávání (Stochastic Orthogonal Search SOS)..244 // 11.13 Porovnání výsledků optimalizačních metod 244 // 11.13.1 Rychlost jednotlivých optimalizačních metod 246 // 11.14 Závěr 246 // Literatura 248 // 12 O empirickém výzkumu algoritmického objevování 250 - F. Železný // 12.1 Fázové přechody 251 // 12.2 Podivná rozložení 255 // 12.3 Ockhamova břitva 257 // 12.4 Metaučení 260 // 12.5 Závěr 261 // Literatura 261 // 13 Vliv prostředí v posilovaném učení 263 - D. Bendersky, J. M Santos // 13.1 Úvod 263 // 13.2 Hypotézy a předběžný důkaz 265 // 13.2.1 Vliv prostředí 265 // 13.2.2 Automatická konstrukce posilovači funkce 267 //

13.3 Motivace a diskuse 269 // 13.4 Závěr 270 // Literatura 271 // 14 Jazyk a umčlá inteligence: kudy a kam? 272 - E. Hajičová, J. Cuřín, J. Hajič, O. Kučera a B. Vidová-Hladká // 14.1 Úvod 272 // 14.2 Vytváření rozsáhlých jazykových zdrojů 273 // 14.3 Využití počítačových jazykových zdrojů v aplikacích 276 // 14.3.1 Statistický strojový překlad 276 // 14.3.2 Styx: elektronická cvičebnice češtiny 278 // 14.4 Příklad integrovaného projektu: M ALACH 280 // 14.5 Závěr 282 // Literatura 283 // 15 Hlasový dialog s počítačem 284 // J. Psuíka // 15.1 Obecná architektura hlasového dialogového systému 284 // 15.2 Modul rozpoznávání řeči 285 // 15.2.1 Analýza akustického signálu 287 // 15.2.2 Akustické modelování 290 // 15.2.3 Jazykové modelování 295 // 15.2.4 Dekódování 296 // 15.3 Porozumění mluvenému jazyku 297 // 15.4 Modul syntézy řeči 299 // 15.4.1 Zpracování přirozeného jazyka 301 // 15.4.2 Syntéza řeči 305 // 15.5 Dialogový manažer 310 // 15.5.1 Vedení dialogu 311 // 15.5.1.1 Modelování zdrojů znalostí pro vedení dialogu 312 // 15.5.1.2 Ověřování správnosti interpretace promluvy uživatele 314 // 15.5.2 Strategie řízení dialogu 315 // 15.5.2.1 Dialogs iniciativou systému 316 // 15.5.2.2 Dialog se smíšenou iniciativou 316 // 15.5.2.3 Dialogs iniciativou uživatele 317 // 15.5.3 Typy dialogových systémů 317 // 15.5.3.1 Dialogový systém s konečným počtem stavů 318 // 15.3.3.2 Dialogový systém využívající strukturu rámců 320 // 15.3.3.3 Dialogový systém založený na agentech 323 // 15.6 Závěrečné poznámky 324 // Literatura 325 // 16 Geometrie v počítačovém vidění - principy a aplikace rekonstrukce prostorové scény z obrazů 328 - T. Pajdla // 16.1 Geometrie v počítačovém vidění 328 //

16.2 Konstrukce panoramatického obrazu - klasický problém // počítačového vidění 330 // 16.3 Z obrazu do prostoru 332 // 16.3.1 Perspektiva a model promítání dírkovou kamerou 332 // 16.3.2 Konstrukce smysluplných trojdimenzionálních souřadnic // z korespondencí v obrazech 335 // 16.3.3 ImageModeler- interaktivní prostorový modelář 336 // 16.3.4 Automatická rekonstrukce pohybu kamery // v prostoru ze sekvence obrazů 338 // 16.3.5 Automatické nalezení korespondencí v obrazech 340 // 16.3.6 Boujou - nástroj pro rekonstrukci pohybu kamery z videa 345 // 16.4 Závěr 345 // Literatura 345 // 17 Taktilní informace v systémech s umělou inteligencí 348 - J. Volf // 17.1 Úvod 348 // 17.2 Obecné pojmy 348 // 17.3 Trocha anatomie 349 // 17.4 Zpracování taktilní informace 351 // 17.4.1 Průběh zpracování taktilní informace 351 // 17.4.2 Metody tvorby taktilních obrazů 352 // 17.4.2.1 Metoda A. A. Charkeviče 352 // 17.4.2.2 Iterativní metoda určení vrcholů 353 // 17.4.2.3 Metoda tolerančního pásma 354 // 17.4.2.4 Metody řetězových kódů 354 // 17.4.3 Metody klasifikace taktilních otisků 355 // 17.4.3.1 Metoda Varishold 355 // 17.4.3.2 Metody využívající řešení Helmholtzovy rovnice 357 // 17.4.3.3 Metody využívající diskriminační analýzy 358 // 17.4.3.4 Použití lingvistické metody s využitím Freemanova kódu..359 // 17.4.3.5 Lingvistická metoda použitá při klasifikaci // uchopeného předmětu antropomorfní hlavicí 361 // 17.4.3.6 Metoda VORO 361 // 17.4.3.7 Aktivní ohmatávání 363 // 17.5 Využití taktilní informace 363 // 17.5.1 Využití v robotice 363 // 17.5.2 Využití v biomechanice a biomedicíně 366 // 17.5.3 Taktilní informace jako dodatečný informační zdroj 368 // 17.6 Závěr 368 // Literatura 368 //

18 Od jednoduchých robotů k anticipujícím stvořením 374 - P. Nahodil // Úvod 374 // 18.1 Vývoj robotů 374 // 18.1.1 Vyvíjení robotů - začátky robotizace 374 // 18.1.2 Mezigenerační posun v možnostech a myšlení 375 // 18.1.3 Chování inteligentních strojů a jejich vývoj 376 // 18.2 Umčlé formy života 381 // 18.2.1 Technické předpoklady realizace 381 // 18.2.2 Historické pozadí vývoje umělého života 383 // 18.2.3 Základní principy a cíle umělého života 384 // 18.2.4 Agentové technologie a umělý život 386 // 18.3 Anticipace a anticipační systémy 387 // 18.3.1 Srovnání anticipačního chování s reaktivním 387 // 18.3.2 Anticipace - základní pojmy a definice 388 // 18.3.3 Rozdělení anticipačního chování 390 // 18.3.3.1 Implicitní anticipace 391 // 18.3.3.2 Anticipace odměny 391 // 18.3.3.3 Anticipace senzorické informace 392 // 18.3.3.4 Anticipace stavů 392 // 18.3.4 Možné aplikace anticipačních přístupů v praxi 392 // 18.3.5 Učící se klasifikační systémy LCS 393 // 18.3.6 Anticipační třídicí systémy ACS 394 // 18.3.6.1 Model prostředí vytvářený ACS 395 // 18.3.7 Příklady anticipačního učení ALP 397 // 18.4 Budoucnost koexistence člověk-stroj, bezpečnostní rizika 398 // Literatura // 19 Servisní robotika 405 - F. Šolc, K. Žalud, T. Neužil, J. Hrabec, L Veverková, F. Pikeš, l Čapov, P. Vlček, J. Doležel // 19.1 Úvod // 19.2 Mikromechanický lékařský operační počítačový systém da Vinci 407 // 19.2.1 Robotická chirurgie 407 // 19.2.2 Popis systému 407 // 19.2.3 Princip robotické operace 4? // 19.3 Mobilní robotický systém Orpheus 411 // 19.3.1 Popis robotu // 19.3.2 Operátorské stanoviště 413 // 19.3.3 ARGOS - systém pro teleprezenční ovládání 415 // 19.3.4 Robocup 2003 417 // 19.4 Roboty pro armádu 417 //

19.4.1 Pozemní bezosádkové prostředky 418 // 19.4.1.1 TALON™ 419 // 19.4.1.2 EXPERT-PI AP 420 // 19.4.1.3 MoonBuggy 420 // 19.4.1.4 MDARS - Mobile Detection Assesment // and Response System 421 // 19.4.1.5 EGA-COBRA M.R 422 // 19.4.1.6 ECA-PRM 423 // 19.4.1.7 RobuROCó 423 // 19.4.1.8 BigDog 424 // 19.5 Robotický fotbal 425 // 19.5.1 Kategorie robotického fotbalu 425 // 19.5.2 Systém robotického fotbalu PIRA MIROSOT 426 // 19.5.3 Počítačové vidění 427 // 19.5.4 Strategické rozhodování 428 // 19.5.5 Řízení robotů 428 // 19.5.6 Robotický fotbalista 428 // 19.6 Závěr 429 // Literatura 430 // 20 Od osamocených robotů ke kolaborativní robotice 431 - V. Marík, L Přeučil, M. Pěchouček, M. Kulich, M. Rollo, R. Mázl, P. Vrba, T. Krajník, D. Šišlák // 20.1 Úvod 431 // 20.2 Robot - základní stavební prvek kooperujících skupin 433 // 20.2.1 Co je to inteligentní entita, robot? 433 // 20.2.2 Motivace pro sdružování entit 436 // 20.2.3 Výhody, nevýhody a rizika sdružování 436 // 20.2.4 Nové úlohy spojené se sdružováním 437 // 20.3 Sdružování shodných a odlišných druhů entit 438 // 20.3.1 Entity shodného druhu (roboty s roboty) 438 // 20.3.2 Sdružování rozdílných systémů (roboty a lidé) 439 // 20.4 Agentový přístup k multirobotickým systémům 441 // 20.4.1 Vztah mezi multiagentovými a multirobotickými systémy 442 // 20.4.2 Základní vlastnosti multirobotických systémů 444 // 20.4.3 Výměna informací mezi roboty 446 // 20.4.3.1 Implicitní komunikace 446 // 20.4.3.2 Komunikace prostřednictvím detekce stavu // (stavová komunikace) 447 // 20.4.3.3 Explicitní komunikace 448 // 20.4.4 Zvláštnosti návrhu multirobotických systémů 448 // 20.4.4.1 Řešení problematiky komunikační nedostupnosti 449 // 20.4.4.2 Organizační struktury multirobotických systémů 451 //

20.4.5 Správa znalostí v multirobotickém sytému 453 // 20.5 Schopnosti robotu pro řešení společných úloh 454 // 20.5.1 Lokalizace robotu v prostredí 454 // 20.5.2 Mapování prostředí 456 // 20.5.3 Plánování pohybu 461 // 20.5.4 Plánování a koordinování akcí 463 // 20.6 Simulační nástroje pro vývoj 465 // 20.6.1 Player, Stage, Gazebo 466 // 20.6.2 Multiagentní platforma A-globe 468 // 20.6.3 Simulační nástroj MAST 469 // 20.7 Příklady multirobotických experimentů 470 // 20.7.1 Prohledávání neznámého prostředí skupinou robotů 470 // 20.7.2 Hybridní telematický systém PeLoTe 474 // 20.7.2.1 Definice úlohy záchranné mise v hybridním systému 474 // 20.7.2.2 Řešené podúlohy a jejich vzájemné vazby 475 // 20.7.2.3 Sdílení informací ve smíšeném týmu 476 // 20.7.2.4 Experimentální výsledky 478 // 20.7.3 Aplikace systému MAST pro řízení multirobotické linky 479 // 20.7.4 Distribuovaný průzkum podmořského dna 482 // 20.7.5 Řízení autonomních bezpilotních letadel 486 // 20.7.5.1 Systém Air Traffic Control (???) 486 // 20.7.5.2 Algoritmy řešení kolizí 488 // 20.7.6 Další zajímavé multirobotické projekty ve svčté 489 // 20.8 Závčr - vize dalšího vývoje 491 // Literatura 492 // 21 Asistivní technologie 497 - O. Štěpánková, M. Fejtová, P. Novák // 21.1 Co jsou asistivní technologie? 498 // 21.1.1 Technologie a kognitivní poruchy 499 // 21.1.2 Kompenzační pomůcky 499 // 21.1.3 Může pomoci umělá inteligence? 500 // 21.2 Technologie v roli osobního asistenta nebo společníka 501 // 21.3 Podpora pro komunikaci Člověka s počítačem 502 // 21.3.1 Počítač řízený myšlenkou 503 // 21.3.2 Počítač řízený pohybem oka 503 // 21.3.2.1 Princip systému I4Control® 504 // 21.3.2.2 Užitečné SW nástavby pro systém I4Control® 507 //

21.3.2.3 I4ControI® a ovládání prostředí a jeho předmětů 509 // 21.3.2.4 Problémy s ovládáním invalidního vozíku pohledem 510 // 21.4 Závěr 510 // Literatura 511 // 22 Evoluce: Poslední hra pro lidstvo 513 - K. Warwick // 22.1 Úvod 513 // 22.2 Vytváření rozhraní k nervovému systému 515 // 22.3 Pokus s implantátem v roce 1998 515 // 22.4 Pokus s implantátem v roce 2002 516 // 22.5 Pokusná fáze 518 // 22.6 Některé praktické postřehy 519 // 22.7 Vylepšení ve stylu Kyborga 520 // 22.8 Závěr 521 // Literatura 521 // Summary 523 // Česko-anglický slovník 525 // Anglicko-český slovník 533 // Rejstřík 541

cnb001004821