.

0 (hodnocen0 x )

(22.5) Půjčeno:246x 

BK

EB

Vyd. 2.

Praha : Sociologické nakladatelství, 2005

529 s. ; 23 cm

ISBN 80-86429-52-0 (váz.)

ISBN 978-80-86429-52-6 (dotisk ; váz.)

ISBN 9788074190810 (e-kniha)

Studijní texty ; sv. 32

Dotisk 2007, 2010

Obsahuje bibliografii na s. 503-520, bibliografické odkazy a rejstříky

000020463

ÚVODEM // Kapitola 1 SOCIOLOGIE A KRIZE SPOLEČNOSTI 13 // 1.1 Tehdejší a dnešní krize společnosti 14 // 1.2 Povaha moderní společnosti 15 // 1.2.1 Průmyslová a demokratická revoluce 16 // 1.2.2 Individualizace a generalizace 18 // 1.2.3 Symbióza aktéra a systému (Anthony Giddens) 20 // 1.2.4 Rozchod aktéra se systémem (Alain Touraine) 23 // 1.3 Periodizace vývoje modernity 26 // 1.3.1 Omezeně liberální modernita 28 // 1.3.2 První krize modernity 29 // 1.3.3 Organizovaná modernita 30 // 1.3.4 Druhá krize modernity 32 // 1.3.5 Nástup společnosti sítí 34 // 1.4 Rozporné myšlenkové dědictví - osvícenství a konzervatismus 36 // 1.4.1 Základní kategorie osvícenství a konzervatismu 36 // 1.4.2 Sociologicky nej významnější osvícenci 39 // 1.4.3 Sociologicky nej významnější konzervativci 45 // Kapitola 2 AUGUSTE COMTE (1798-1857) 51 // 2.1 Francie v době Augusta Comta 51 // 2.2 Život a dílo 52 // 2.3 Myšlenkové vlivy 55 // 2.3.1 Vlivy osvícenství 55 // 2.3.2 Vliv konzervativního myšlení 57 // 2.3.3 Vliv liberalismu 58 // 2.3.4 Vliv Saint-Simona 59 // 2.4 Hlavní práce, nové pojmy a koncepce 60 // 2.4.1 Nej významnější Comtovy práce 61 // 2.4.2 Základní Comtovy pojmy a koncepce 62 // 2.5 Comtovo pojetí společnosti 71 // 5 // 2.6 Comtova antropologie 75 // 2.7 Comtova koncepce sociologie 78 // 2.8 Vliv Augusta Comta 83 // Kapitola 3 KAREL MARX (1818-1883) 85 // 3.1 Německo v době Marxově 86 // 3.2 Život a dílo 87 // 3.3 Myšlenkové vlivy 89 // 3.3.1 Osvícenství 90 // 3.3.2 Německá klasická filozofie a Ludvík Feuerbach 90 // 3.3.3 Socialistické systémy 92 // 3.3.4 Klasická ekonomie 92 // 3.4 Hlavní Marxovy práce 93 // 3.4.1 Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844 94 // 3.4.2 Svatá rodina 95 // 3.4.3 Teze o Feuerbachovi 96 // 3.4.4 Německá ideologie 96 // 3.4.5 Bída filozofie 97 // 3.4.6 Manifest komunistické strany 98 //

3.4.7 Třídní boje ve Francii 98 // 3.4.8 Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta 99 // 3.4.9 Rukopisy Grundrisse 100 // 3.4.10 Předmluva ke spisu Ke kritice politické ekonomie 100 // 3.4.11 Kapitál 101 // 3.5 Základní Marxovy pojmy a koncepce 102 // 3.5.1 Bytí a vědomí, základna a nadstavba 102 // 3.5.2 Společensko-ekonomická formace 104 // 3.5.3 Výrobní síly a výrobní vztahy 106 // 3.5.4 Třídy a třídní boj 107 // 3.5.5 Zbožní fetišismus 109 // 3.5.6 Marxova kritika byrokracie 109 // 3.6 Marxovo pojetí společnosti 111 // 3.7 Marxova antropologie 115 // 3.8 Marxova sociologie 117 // 3.9 Vliv Karla Marxe 120 // Kapitola 4 SOCIOLOGIE OMEZENÉ LIBERÁLNÍ MODERNITY 123 // 4.1 Alexis de Tocqueville (1805-1859) 125 // 4.2 Pierre Joseph Proudhon (1809-1865) 131 // 4.3 Herbert Spencer (1820-1903) 140 // 6 // 4.3.1 Anglie v době Herberta Spencera 140 // 4.3.2 Život a dílo 141 // 4.3.3 Myšlenkové vlivy 143 // 4.3.4 Hlavní práce, nové pojmy a koncepce 146 // 4.3.5 Spencerovo pojetí společnosti 150 // 4.3.6 Spencerova antropologie 153 // 4.3.7 Spencerova koncepce sociologie 156 // 4.3.8 Vliv Herberta Spencera 157 // Kapitola 5 SOCIOLOGIE ORGANIZOVANÉ MODERNITY 159 // 5.1 Povaha organizované modernity 159 // 5.2 Ferdinand Tönnies - hledání komunity 162 // 5.3 Bioorganická škola - zdůvodnění // systémové organizace 167 // 5.4 Psychologismus v sociologii - kolektivní základ mysli 175 // 5.5 Lester Frank Ward - organizace jako vrchol vývoje 183 // 5.6 Robert Michels - kritika organizací 189 // Kapitola 6 EMILE DURKHEIM (1858-1917) 195 // 6.1 Francie v době Emila Durkheima 195 // 6.2 Život a dílo 196 // 6.3 Myšlenkové vUvy 198 // 6.3.1 Návaznost na francouzskou myšlenkovou tradici 199 // 6.3.2 Polemika s teoriemi rasismu 200 // 6.3.3 Kritický postoj k Herbertu Spencerovi 201 // 6.3.4 Střety o charakter sociologie 202 // 6.3.5 Německé vlivy 204 // 6.3.6 Vlivy v oblasti výzkumu náboženství 206 //

6.3.7 Durkheimův postoj k socialismu 206 // 6.4 Hlavní práce, nové pojmy a koncepce 207 // 6.4.1 O dělbě společenské práce 207 // 6.4.2 Pravidla sociologické metody 213 // 6.4.3 Sebevražda 217 // 6.4.4 Elementární formy náboženského života 220 // 6.5 Durkheimovo pojetí společnosti 224 // 6.6 Durkheimova antropologie 228 // 6.7 Durkheimova koncepce sociologie 232 // 6.8 Vliv Emila Durkheima 234 // Kapitola 7 MAX WEBER (1864-1920) 237 // 7.1 Německo v době Maxe Webera 237 // 7.2 Život a dílo 238 // 7.3 Myšlenkové vlivy 242 // 7.3.1 Vlivy v oblasti metodologie 242 // 7.3.2 Vlivy v oblasti hospodářských a sociálních dějin 243 // 7.3.3 Vliv Karla Marxe 244 // 7.3.4 Vliv Friedricha Nietzscheho 245 // 7.3.5 Vliv Ferdinanda Tönniese 246 // 7.3.6 Další vlivy z oblasti sociologie 246 // 7.4 Hlavní práce Maxe Webera 247 // 7.4.1 ? dějinám obchodních společností ve středověku 247 // 7.4.2 Právní aspekty římských agrárních dějin 248 // 7.4.3 Agrární otázka ve východním Prusku 248 // 7.4.4 Sociální příčiny zániku antické kultury 250 // 7.4.5 Agrární poměry ve starověku 250 // 7.4.6 Protestantská etika a duch kapitalismu 252 // 7.4.7 Hospodářská etika světových náboženství 255 // 7.4.8 Weberovy metodologické stati 260 // 7.4.9 Weberovo sociologické pojmosloví 263 // 7.4.10 Hospodářství a společnost 264 // 7.5 Weberovy dílčí sociologické teorie 265 // 7.5.1 Sociologie práva 265 // 7.5.2 Sociologie náboženství 268 // 7.5.3 Sociologie města 271 // 7.5.4 Sociologie panství 273 // 7.5.5 Sociální struktura 281 // 7.6 Weberovo pojetí společnosti 282 // 7.7 Weberova antropologie 285 // 7.8 Weberova koncepce sociologie 287 // 7.9 Vliv Maxe Webera 289 // Kapitola 8 VILFREDO PARETO (1848-1923) 291 // 8.1 Itálie v době Vilfreda Pareta 291 // 8.2 Život a dílo 292 // 8.3 Myšlenkové vlivy 294 // 8.3.1 Dědictví machiavelismu 295 //

8.3.2 Vliv evolucionismu a pozitivismu 296 // 8.3.3 Vztah k rasismu a sociálnímu darwinismu 297 // 8.3.4 Další vlivy 297 // 8.4 Nej významnější Paretovy práce 298 // 8.5 Základní Paretovy pojmy a koncepce 300 // 8 // 8.5.1 Logické a mimologické jednání 301 // 8.5.2 Rezidua 304 // 8.5.3 Derivace 307 // 8.5.4 Koloběh elit 309 // 8.5.5 Rovnovážný stav společnosti 311 // 8.5.6 Paretova analýza socialismu 312 // 8.6 Paretovo pojetí společnosti 317 // 8.7 Paretova antropologie 321 // 8.8 Paretova koncepce sociologie 323 // 8.9 Vliv Vilfreda Pareta 326 // Kapitola 9 GEORG SIMMEL (1858-1918) 327 // 9.1 Společnost jeho doby 327 // 9.2 Život a dílo 328 // 9.3 Myšlenkové vlivy 330 // 9.3.1 Vliv evolucionismu 330 // 9.3.2 Vliv Kanta a novokantovců 331 // 9.3.3 Vliv Bergsona a Nietzscheho 332 // 9.3.4 Některé další vlivy 332 // 9.4 Hlavní práce, nové pojmy a koncepce 334 // 9.4.1 Nej významnější Simmelovy práce 334 // 9.4.2 Základní Simmelovy pojmy a koncepce 336 // 9.5 Simmelovo pojetí společnosti 349 // 9.6 Simmelova antropologie 353 // 9.7 Simmelova koncepce sociologie 356 // 9.8 Vliv Georga Simmela 359 // Kapitola 10 REFLEXIVNÍ MODERNIZACE A KLASICKÁ SOCIOLOGIE 361 // 10.1 Teorie reflexivní modernizace Ulricha ??? 362 // 10.2 Auguste Comte - hrozba ideového chaosu 365 // 10.3 Karel Marx - kapitaUsmus jako sebedestruktivní systém 369 // 10.4 Alexis de Tocqueville - vedlejší efekty rovnosti 372 // 10.5 Herbert Spencer - individuum obětí vývoje 373 // 10.6 Emile Durkheim - rozklad sociální integrity 375 // 10.7 Vilfredo Pareto-hrozba rozumu 379 // 10.8 Max Weber - železná klec nutnosti 383 // 10.9 Georg Simmel - tragédie kultury 386 //

Kapitola 11 SOCIOLOGICKÁ TRADICE 391 // 11.1 Komunita - společnost - sítě 394 // 11.1.1 Komunita 395 // 11.1.2 Nahrazení komunity společností 397 // 11.1.3 Nástup světa sítí 397 // 11.2 Autorita - moc - sebekontrola 401 // 11.2.1 Autorita 402 // 11.2.2 Nahrazení autority mocí 404 // 11.2.3 Sebekontrola 405 // 11.3 Stav - třída - neukotvenost 408 // 11.3.1 Stavovská příslušnost 408 // 11.3.2 Nahrazení stavů třídní příslušností 411 // 11.3.3 Sociální neukotvenost 412 // 11.4 Posvátné - světské - deregulace 415 // 11.4.1 Posvátné 416 // 11.4.2 Nahrazení posvátného profánním 418 // 11.4.3 Deregulace 419 // 11.5 Odcizení 421 // 11.5.1 Ambivalentnost organizované modernity 424 // 11.5.2 Ambivalentnost světa sítí 425 // 11.6 První a druhá modernita 426 // 11.6.1 Sítě ve vztahu k sociálnu 428 // 11.6.2 Sítě ve vztahu k moci 430 // 11.6.3 Vykořisťování a externalizace nákladů 433 // Kapitola 12 ZÁVĚREM: KRUH OPSANÝ MODERNITOU 435 // 12.1 Individualizace a funkční diferenciace - základní napětí modernity 435 // 12.2 Vztah mikro a makro: iluzorní řešení rozporu 439 // 12.3 Svět sítí: narůstání rozporu 443 // ABECEDNÍ PŘEHLED DALŠÍCH SOCIOLOGŮ A SOCIOLOGICKY RELEVANTNÍCH OSOBNOSTÍ 447 // LITERATURA 503 // REJSTŘÍK JMENNÝ 521 // REJSTŘÍK VĚCNÝ 525

cnb001578324