.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:10x 

BK

Biografie

1. vyd.

V Praze : Melantrich, 1948

350 s.

Vysokoškolské rukověti. III, řada spisů duchovědných ; sv. 6

000021219

Vojtěch Martínek

PŘEHLED NOVODOBÉHO POLSKÉHO DÉJEPISECTVÍ 6—19 // Počátky novodobého polského dějepisectvi. — Význam Adama Naruszewicze. — Jeho pokračovatelé. — Zakladatel polského romantického dějepisectvi J. Lelewel. — Jeho škola. — Přechod k positivismu a kriticismu po r. 1863. — Škola krakovská a její vůdcové: Szujski, Kalinka, Bobrzynski. — Činnost historiků Ivovských, varšavských a poznaňských. — Rozvoj polského dějepisectvi na přelomu 19. a 20. stol. a po světové válce. — Ráz a tendence poválečného polského dějepisectvi. — Příspěvky českých historiků ? poznáni polských dějin. — Cíle přítomné práce. — Její stanovisko k periodisaci polských dějin. — Podstatné rysy polských dějin. // I. // POČÁTKY POLSKÉHO STÁTU A NÁRODA // 1. PRVNÍ ZMÍNKY O POLÁCÍCH A POLSKÉM STÁTU (do poč. 11. stol.) 20—32 // Předkové národa polského. — Místo jejich pobytu a název. — Úloha kmene Polanů. — Spojení polských kmenů v jeden celek. — První zprávy o polském státu. — Osobnost prvního historického knížete Měška I., — Rozsah jeho státu, středisko země, hospodářské poměry. — Poměr k říši německé, styky s okolními státy a s kurií papežskou. — Jeho nástupce Boleslav Chrabrý, jeho osobnost a dílo . // 33—42 // Ztráta politické nezávislosti a obnovení // 2. POLITICKÝ ÚPADEK (11.—13. stol.) // Vnitřní rozklad po smrti Boleslava Chrabrého. — závislosti na říši. — Reakce k pohanství. — Kolísání v poměru k říši německé v 11.—12. stol. — Význam seniorátního ustanovení z r. 1138. — Zánik královské hodnosti a roztříštění polského území na řadu polonezávislých a potom úplně samostatných oblastí. — Nebezpečí germanisace. — Ztráty polských území. —

Vznik křižáckého panství za podpory polského knížete při ústi Visly. // 3. POČÁTKY STAVOVSKÉHO ROZVRSTVENÍ (v 13. stol.) 42—47 // Vliv rozbití polského státu na vnitřní poměry. —.První stopy stavovství. — První výsady jednotlivců i společenských tříd. — Vlivy německé kolonisace i polské církve na vzrůst společenských rozdílů. — Přesouvání mocenské převahy ve státě na skupiny vyšší světské i církevní společnosti v 13. stol. // 4. NEJSTARŠÍ POLSKÉ KULTURNÍ POMĚRY (11.—13. stol.) 46—53 // Opoždění polského kulturního vývoje. — Vlivy české při pokřestěni země v nej starší církevní organisaci. — Povaha nejstarší polské kultury. — Nedostatek domácích zpráv o polských poměrech. — Cena kroniky Gallovy a Kadhibkovy. — Památky v národním polském jazyce. // II. // OBDOBÍ POSTUPNÉ ORGANISACE STAVOVSTVÍ A STAVOVSKÝCH PRÁV (2. poi. 13. — poč. 16. stol.) // 1. POKUSY O NÁRODNÍ A STÁTNÍ SJEDNOCENÍ (v 2. poi. 13. a poč. 14. stol.) 64—73 Probuzení národního uvědomění. — Jeho příčiny. — Vůdce národně uvědomělých vrstev arcibiskup Świnka. — Význam kanonisace sv. Stanislava. — Překážky kladené v cestu národní jednotě. — Pokusy o nové politické sjednocení. — Zásluhy českých Přemyslovců, zejména Václava II., na tom poli. — Personální unie polských zemí s českými na přelomu 13. a 14. století. — Význam vlády Václava II. v Polsku. — Úloha polského knížete Vladislava Lokýtka. — Jeho význam. — Doba Kazimíra Velkého. — Problém styků česko-polských a slezská otázka v jeho době. — Poměr polsko-křižácký, polsko-uherský a polsko-ruský. — Reorganisace polského státu v době Kazimírově. — Výsledky jeho prací. //

2. ÚPRAVA POLITICKÝCH VZTAHŮ SE SOUSEDY PO VYMŘENÍ PIASTOVCŮ (14.—15. stol.) 73—95 // Personální unie s Uhrami. — Vláda uherských Anjouovců v Polsku. — Nechuť polské veřejnosti proti vládě Anjouovce Ludvíka. — PřeruSení personální unie polsko-uherské po jeho smrti. — Volba litovského velkoknížete za krále polského. — Vznik unie polsko-litevské r. 1386. — Její povaha. — PozdějSí změny prvotní smlouvy. — Uzavření nových unií: radomské, horodelské, mielnické a lublínské. — Styky polsko-německé, bitva u Gmnwaldu, druhá a třetí válka s řádem, válka třináctiletá, toruňský mír r. 1466, získání přístupu k moři, úsilí o revisi toruňskóho míru. — Vztahy polsko-české, stanovisko Vladislava Jagelly a Vitolda k Čechám, nechuť jejich ke spolku s nimi, její příčiny, vlivy Zb. Oleónickóho na polskou politiku vůči Čechám, potlačování husitského hnuti na půdě polské, odmítání další české žádosti o unii s Polskem, úsilí polské politiky o získání Slezska, obrat v polské politice v 2. polovině 15. stol. vlivem českého krále Jiřího z Poděbrad. — Styky polsko-uherské, jejich nepříznivý ráz v 15. stol. přes sbližovací pokusy Zbyhněva Oleénického, personální unie polsko-uherská r. 1440—4, rozpory polsko-uherské v 2. poi. 15. stol. za vlády krále Matyáše, soupeřství polsko-uherské na půdě rumunské na sklonku 15. stol. // 3. VNITŘNÍ POMĚRY SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÉ (14.—15. stol.) 95—106 // Vzrůst stavovského rozvrstvení na poč. 14. stol. — Individuální ráz šlechtických privilegií do 2. poi. 14. stol. — Význam košického privilegia z r. 1374, uděleného pro celek šlechtické vrstvy. — Další vzrůst šlechtických svobod. — Privilegia z 1. 1386, 1422, 1433 a 1454. —

Vznik sněmíků a sněmu. — První sněmy r. 1493 a 1496. — Význam mielnického privilegia z r. 1501 a radomského z r. 1505. — Složení polského sněmu. — Nadvláda šlechty v politice vnitřní i zahraniční nad církví, městy i selskými třídami . // 4. POMĚRY KULTURNÍ (14.—15. stol.) 106—116 // Vzrůst polských styků s cizinou. — Vznik krakovské university. — Její význam v polském duchovním životě. — Povaha polského písemnictví v 14.—15. století. — Vývoj polského dějepisectví. — Janko z Czamkowa a Jan Dlugosz. — Nedostatek národní literatury a jeho příčiny. — Zaostalost polského jazyka a pravopisu. — Kulturní vlivy polské v Červené Rusi a na Litvě. // ?. // období Šlechtické demokrácie (poč. ie. — 2. poi. is. stol.) // A) „ZLATÝ VĚK“ POLSKÝCH DĚJIN // 1. CHARAKTERISTIKA NOVÉHO OBDOBÍ 119—131 // .Vítězství šlechtické nadvlády. — Nedostatek protiváhy šlechtického živlu. — Osobnost Zikmunda I., Zikmunda II. Augusta, Jindřicha Valois, Štěpána Bathoryho, Zikmunda III. — Postavení duchovenstva a měšťanstva. — Povaha šlechtických výsad. // 2. STÁTNÍ FORMA. POKUSY O VNITRNÍ REFORMY 132—140 // Upevnění státní jednoty. — Lublinská linie e Litvou a její význam. — Unie západních Prus s Polskem. — Snahy o reformy vojenského a finančního zřízení. — Kvartové vojsko. // — Vojenské a soudní reformy Štěpána Bathoryho // 3. REFORMACE A PROTIREFORMACE V POLSKÝCH ZEMÍCH 140—152 // První stopy reformace v Polsku. — Překážky jí kladené králem Zikmundem I. — Vlivy studií v cizině a sekularisace pruského knížetství na její vývoj v Polsku. — Její vzrůst na sklonku vlády Zikmunda I. a zejména za vlády Zikmunda II. Augusta. — Úsilí o polskou národní církev a jeho nezdar. —

Snahy polských protestantů o získání náboženské svobody. // — Složení polského nekatolického tábora: protestantó, kalvíni, ČeStí bratři a ariáni. — Hlavní síla polských nekatolíků. — Příčiny jejich úpadku. — Počátky katolické restaurace. // — Její vůdce Stan. Hosius. — Úloha jesuitů při rakatolisaci Polska. — Význam P. Skargy a jiných jesuitských vůdců. — Úloha světského duchovenstva. — Obrácení protestantských vůdců. — Oslabení nekatolické strany. // 4. PROBLÉMY ZAHRANIČNÍ POLITIKY 152—167 // Hlavní úkoly polské zahraniční politiky v 16. stol. — Otázka pruská. — Revisionistické pokusy pruských velmistrů. — Vliv reformace na dočasné ukončení polsko-pruských sporů. // — Smír r. 1525 a sukularisace východních Prus. — Rozšíření dědického práva v knížecích Průších r. 1562 až 1563 a spojení Braniborska a východních Prus v jedněch rukou. — Reakce v královských čili polských Průších a soustavné osvobozovací snahy gdaňských oblastí z polské nadvlády. — Otázka středoevropská. — Ustupování polské politiky před Habsburky ve střední Evropě. — Poměr posledních Jagellovců k Habsburkům. — Dohody r. 1515. // — Trpné chováni polské politiky ve střední Evropě r. 1526. — Spolek polsko -habsburský za vlády Zikmunda II. r. 1549. — Úsilí Habsburků o získání polské koruny v 2. poi. 16. stol. // — Rozbroje polsko-habsburské na sklonku 16. stol. — Smír a spolek r. 1613. — Spolupráce proti českému povstání r. 1618—:20. — Poměr Polska k jihovýchodní Evropě. — Snaha udržet! mír s Tureckem za Jagellovců. — Nechuť Polska k protiturecké lize. — Zhoršení styků polsko-tureckých v 2. desítiletí 17. stol. — Zánik polských politických vlivů v rumunském Podunají. —

Poměr k Moskvě. — Příčina sporů polsko-litevsko-ruských. — Počátky polsko-moskevských zápasů v 16. stol. — Jejich průběh za vlády Štěpána Bathoryho. — Vliv protireformace na polsko-ruské vztahy za vlády Zikmunda III. — Útočný ráz polské politiky vůči Moskvě na přelomu 16. a 17. stol. — Přesouvání převahy na stranu Moskvy. // 5. KULTURNÍ VÝVOJ V 16. VĚKU 167—186 // Polský literární ruch v Polsku před rozšířením reformace. — Latinský ráz polského písemnictví do 40. let 16. stol. a jeho příčiny. — Práce historické. — České vlivy v polské literatuře a jazyce. — Polská literatura za reformace a protireformace. — Protestantó tvůrci v polském národním písemnictví. — Význam Královce v polské náboženské literatuře. — První polské náboženské tisky. — Světské písemnictví: M. Rej, Modrzewski, Orzechowski, Gómicki, Martin Bielski. — Pronikání polštiny do veřejného života. — Popolšťováni školy. — Literární činnost katolického tábora. — J. Kochánowski. — P. Skarga. — Dějepisectvi: Kromer, Bielski, Stryjkowski, Paprocki, Orzelski, Heidenstein. — Katolické školství. Vysoké školy v Krakově, Vilně a Zamoóci. — Polské kulturní vlivy ve východní Evropě. — Národnostní povaha polsko-litovského státu. — Pokusy o asimilaci nepolského živlu. — Pronikání polského jazyka na východě. — Úsilí o církevní unii polsko-litovských pravoslavných. — Jeho význam a výsledky. // B) N A CESTĚ K NÁRODNÍMU A STÁTNÍMU ÚPADKU A ROZDĚLENÍ ... 187—209 // 1. VZRŮST POLITICKÉHO, SOCIÁLNÍHO A MATERIÁLNÍHO ÚPADKU V 17.-18. STOL. Pesimistické hlasy zahraničních pozorovatelů o Polsku. — Vzrůst politické anarchie v sněmovním jednání. —

Osobnosti jednotlivých panovníků: Vladislava IV., Jana Kazimíra, // Jana Sobieekého, Augusta II., Augusta III., Stanislava Poniatovského. — Jejich neschopnost zabrániti vnitřnímu úpadku. — Upadání vrstvy měšťanské a selské. — Pokles vzdělanosti, jalovost literatury, vědy i katolické víry. — Vzrůst náboženské nesnášenlivosti. — Prosby polských nekatolíků o pomoc u sousedních států. — První zákrôky pruského krále Fridricha Viléma a ruského cara Petra I. v jejich prospěch. — Rozkolnická otázka na sněmu r. 1767. // 2. NEZDARY V MEZINÁRODNI POLITICE . . 209—224 // Úpadek polského mezinárodního významu. — Otázka baltická. — Počátky sporů se Švédském. — Jejich vývoj za vlády Zikmunda ?. v 1. poi. 17. stol. — Ztráta baltického pobřeží r. 1629. — Protišvédské akce Vladislava IV. — Vpády Švédů, sedmihradského knížete Rákóczyho a kozáků na polské území a jejich výsledky. — Nové období polsko-Švédských válek poč. 18. stol. a jeho výsledky. — Styky polsko-turecké. — Výsledky dřívější polské pasivity na jihovýchodě. — Ztráty vlivů v Podunají, turecká vláda na Podolí a na polské Ukrajině. — Změny za vlády J. Sobieckého. — Získání Podolí a Ukrajiny i jeho cena. — Problém východní. — Ztráty v bojích s Moskvou v 1. poi.’ 17. stol. — Vzrůst sporů polsko-moskevských a kozácká otázka. — Odboj B. Chmelnyc’kého. — Jeho počáteční povaha, změna hnutí sociálního na hnutí světa pravoslavného a ukrajinského. — Sblížení Chmelnyc’kého s Moskvou a společné jejich útoky proti polsko-litovskému státu. — Přerušení bojů po smrti B. Chmelnyc’kého. — Dočasné opětné sblížení s Polskem. — Smlouva hadziacká a její význam. —

Mír andrušovský z r. 1667 a rozříznutí Ukrajiny na část moskevskou a polskou. — Změna úlohy Polska a Moskvy ve východní Evropě. — Nadvláda moskevského cara nad Polskem. // 3. POKUSY O REFORMY A PÁD 226—247 // Hlasy jedinců o nutnosti reforem. — Projevy Konarského. — Sněmovní usnesení z r. 1767 a zmaření reformních plánů.— Barská konference a její povaha. — Prvé dělení polsko-litevského státu a jeho ohlas v mezinárodním světě. — Nový reformní ruch. — Činnost velkého čili čtyřletého sněmu. — Ústava 3. května r. 1791. — Druhé dělení. — Povstání Koéciuszkowo a zánik státu // OBDOBÍ POLITICKÉHO ROZDĚLENÍ (1796—1918) // 1. DOBA NAPOLEONSKÝCH VÁLEK 249—269 // První změny v záborů ruském, pruském a rakouském po rozdělení Polska. — Reakce polské společnosti na ně. — Činnost emigrace. — Vznik legií. — Naděje v Napoleona a Francii. — Jejich zklamání. — Nechuť Poláků ? Napoleonovi a Francii. — Vznik varšavského knížetství r. 1807. — Jeho ústava. — Vznik polského království čili kongresovky r. 1814—6. — Ustanovení vídeňského kongresu ve věcech polských. — Nová ústava kongresovky a činnost varšavské polské vlády. — Současné poměry v záboru pruském a rakouském. — Role a vývoj svobodného města Krakova. — Kulturní vývoj polský na přelomu 18. a 19. stol. — Význam varšavského ,.Toirarzystwa Przyj aciól nauk". — Vznik vilenské a varšavské university. // 2. OBDOBÍ REVOLUCÍ (1830—1, 1848, 1863) , 269—278 // Rusofilská nálada v starších kruzích ruské kongresovky. — Vznik protiruského směru mezi mladší generací. — Vznik tajných vojenských a studentských protiruských spolků. — Opatření ruské vlády proti nim. —

Vzrůst revoluční nálady a propuknutí listopadového povstání r. 1830. — Ráz i nedostatky povstání. — Příčiny nezdaru. — Vývoj v kongresovce po potlačení povstání. — Omezování politických a kulturních práv polských. — Současné poměry v Haliči a Velkopolsku a ve svobodném městě Krakově. — Činnost polských emigrantů. — Rozdělení emigrace na tábor monarchistický a demokratický. — Propaganda demokratického // 4 // tábora ve vlasti. — Pokusy o nové povstání v 1. 1846—8 a jejich výsledky. — Úpadek polské emigrace po r. 1848. — Vývoj ve Velkopolsku» v Haliči a ruském Polsku po r. 1848. — Přípravy k nové revoluci. — Průběh povstání r. 1863, jeho nedostatky a výsledky. // 3. DOBA POSITIVNÍ PRÁCE 278—294 // Pozvolné zhoršování polských životních podmínek v ruském Polsku. — Splývání kongre-sovky s Ruskem a duchovní nivelisace. — Reakce v polské společnosti proti revoluční ideologii. — Nechuť ? negativním akcím a úsilí o positivní činnost. — Vzrůst tábora smířlivých (ugodovců), jeho vůdcové a činnost. — Situace v Haliči. — Hlasy pro spolupráci s Rakouskem, činnost demokratické oposice, získání autonomie. — Vláda habsburskofilských „stančíků“. — Poměry v pruském Polsku, kolísání pruské vládyk Polákům. — Vznik strany „smířlivých“ mezi Velkopolany a její zánik. — Vznik nových politických stran: lidové, všepolské čili národně demokratické a socialistické. — Jejich programy a rozšíření na půdě ruské, haličské a poznaňské. — Třídění v polském prostředí za ruské revoluce r. 1905. —Roztržka mezi stranou národně demokratickou a stranou socialistickou. — Ovoce politiky „smířlivých" v ruském Polsku poč. 20. stol. — Situace v předvečer světové války. //

V. ÚSILÍ O DOSAŽENÍ NÁRODNÍHO SJEDNOCENÍ I STÁTNÍ SAMOSTATNOSTI A VÝVOJ V L. 1914—1939 295—311 // LITERATURA REJSTŘÍK JMENNÝ // DOPLŇKY

(OCoLC)18038501

cnb000672108