Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 18.05.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(33.7) Půjčeno:202x 
BK
3. vyd.
Praha : Grada, 1997
450 s.

objednat
ISBN 80-7169-512-2 (brož.)
Obsahuje rejstřík
Bibliografie na s. 435-445
Psychologie klinická dětská - příručky
000021425
Předmluva k 2. vydání 15 // Předmluva k 3. vydání 15 // Úvod 17 // DÍL I. // Obecné otázky dětské klinické psychologie // 1 Klinická psychologie jako aplikace psychologických věd a jako odpověď na potřeby praxe 21 // 2 Historie oboru ve světě a u nás 25 // 3 Profese klinického psychologa 31 // 3.1 Profesiogram 31 // 3.2 Nároky na odbornost a osobnost klinického psychologa 32 // 3.3 Profesionální etika 33 // DÍL K. // Poruchy psychického vývoje v dětském a dorostovém věku // 4 Obecné principy psychického vývoje jako základ pro poznání psychických poruch u dětí 39 // 4.1 Stadia vývoje osobnosti podle Eriksona 43 // 5 Dědičnost psychických vlastností, jejich odchylek a poruch 47 // 5.1 Dědičnost inteligence 48 // 5.2 Dědičnost poruch inteligence 51 // 5.3 Dědičnost dalších psychických odchylek a poruch 53 // 6 Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí 57 // 6.1 Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy u dítěte 57 // 6.2 Psychologické aspekty letálních nemocí v dětském věku 61 // 6.3 Chronicky nemocné dítě, zvládání nemoci a bolesti u dětí 66 // 6.4 Psychologie geneticky postižených dětí 72 // 6.4.1 Rodinný kontext nemoci 72 // 6.4.2 Percepce hrozby opakování výskytu genetické vady v rodině 74 // 6.4.3 Problematika viny a odpovědnosti u přenašečů vad 74 // 6.5 Psychologická problematika některých neurologických onemocnění // v dětství 75 // 6.5.1 Dětská mozková obrna (DMO) 75 // 6.5.2 Epilepsie 77 // 6.5.3 Infekce CNS (meningitidy, encefalitidy) 78 // 6.5.4 Úrazy hlavy u dětí 78 // 6.5.5 Diagnostika organicity u dětí 79 // 6.6 Sluchově postižené dítě 88 // 6.6.1 Neslyšící dítě v klinické praxi 88 // 6.6.1.1 Typy sluchových poruch 88 // 6.6.1.2 Vývoj neslyšícího dítěte 89 // 6.6.1.3 Neurotické projevy a poruchy chování 92 //
6.6.2 Terapeutické postupy 93 // 6.6.2.1 Programy zaměřené na dítě 93 // 6.6.2.2 Psychoterapie rodičů 94 // 6.6.2.3 Rodičovské skupiny 95 // 6.6.2.4 Kochleární implantace - nová metoda rehabilitace // neslyšících dětí 96 // 6.6.3 Sluchově postižené dítě ve výchovně-vzdělávacím procesu 97 // 6.6.3.1 Diagnostika sluchově postižených 97 // 6.6.3.2 Vzdělání a výchova sluchově postižených 100 // 6.6.4 Filozofický přístup k výchově a vzdělávání sluchově // postižených 102 // 6.6.4.1 Klinický přístup 102 // 6.6.4.2 Etnický přístup 102 // 6.7 Děti se zrakovým postižením 102 // 6.7.1 Děti nevidomé od narození, odlišnosti ve vývoji 103 // 6.7.2 Děti s kortikálním postižením zraku 107 // 6.7.3 Děti a dospívající se získanou poruchou zraku 107 // 6.7.4 Zásady pro psychologické vyšetření dětí se zrakovým postižením 107 // 6.7.5 Diagnostické postupy a metody 109 // 6.7.6 Psychoterapeutické přístupy 110 // 6.7.7 Podpora rodiny 110 // 6.7.8 Poradenství při vstupu dítěte do školy nebo sociální instituce 111 // 6.7.9 Psychologická pomoc v období dospívání 111 // 7 Psychologické aspekty psychosomatických poruch v dětství a dospívání 113 // 7.1 Povaha psychosomatických poruch 113 // 7.2 Zdroje psychosomatických poruch 114 // 7.3 Nejdůležitčjší úrovně rozboru a léčení psychosomatických poruch 116 // 7.4 Psychologická stránka psychosomatických poruch 117 // 7.5 Rodinná stránka psychosomatických poruch 119 // 7.6 Diagnóza psychosomatické poruchy u dítěte 120 // 7.7 Psychoterapie u psychosomatických onemocnení 121 // 8 Specifické poruchy učení a chování 127 // 8.1 Zdroje konceptu specifických poruch chování v historickém pohledu 127 // 8.2 Koncept lehkých dětských encefalopatií 128 // 8.3 Lehké mozkové dysfunkce jako typ specifických vývojových poruch 129 //
8.4 Poruchy čtení, psaní a pravopisu v historickém přehledu 130 // 8.4.1 Vymezení dyslexic 131 // 8.4.2 Společné rysy dyslexie a lehkých mozkových dysfunkcí 132 // 8.5 Specifické poruchy učení 134 // 8.6 Specifické vývojové poruchy: specifické poruchy učení a specifické poruchy chování 135 // 8.7 Co po jménu 136 // 8.8 Organizace nápravné péče o děti se specifickými vývojovými poruchami 137 // 8.8.1 Integrace dětí se specifickými poruchami 139 // 8.9 Klinické obrazy specifických poruch učení 140 // 8.9.1 Dyslexie a její typy 140 // 8.9.1.1 Dyslexie na podkladě percepčních deficitů 140 // 8.9.1.2 Dyslexie s převahou obtíží v oblasti motorické 141 // 8.9.1.3 Dyslexie na podkladě integračních obtíží 141 // 8.9.1.4 Dyslexie s poruchou dynamiky základních psychických procesů 141 // 8.9.1.5 Dyslexie z hlediska vzájemného vztahu verbální // a názorové složky intelektu 142 // 8.9.1.6 Dyslexie z hlediska lateralizace mozkových hemisfér 142 // 8.9.2 Psychologické vyšetření dyslektika 143 // 8.9.2.1 Vyšetření čtení, psaní a pravopisu 143 // 8.9.2.2 Vyšetření intelektu 144 // 8.9.2.3 Vyšetření řeči 144 // 8.9.2.4 Vyšetření speciálních funkcí 144 // 8.9.3 Dyskalkulie 146 // 8.9.4 Dysmúzie 147 // 8.9.5 Dyspinxie 147 // 8.9.6 Dyspraxie 147 // 8.10 Specifické vývojové poruchy a mezinárodní klasifikace nemocí 148 // 9 Mentální retardace a pervazivní vývojové poruchy 151 // 9.1 Mentální retardace 151 // 9.1.1 Lehká mentální retardace 153 // 9.1.2 Středně těžká mentální retardace 154 // 9.1.3 Těžká mentální retardace 154 // 9.1.4 Hluboká mentální retardace 155 // 9.1.5 Problematika integrace dětí s mentální retardací do běžných škol 155 // 9.1.6 Diagnostika dětí s mentální retardací 157 // 9.2 Demence u dětí 159 //
9.3 Pervazivní vývojové poruchy (F84) 160 // 9.3.1 Časný infantilní autismus (Kannerův syndrom, Kannerův // infantilní autismus, F84.0) 160 // 9.3.2 Atypický autismus a jiné dezintegrační poruchy v dětství 161 // 9.3.3 Diagnostika dětí s autismem 161 // 9.3.4 Výchova, vzdělávání a terapie u dětí s autismem 162 // 9.3.5 Aspergerův syndrom a schizoidní porucha v dětství (F84.5) 164 // 10 Emoční poruchy a poruchy chování v dětství a v dospívání 167 // 10.1 Úzkostné poruchy 167 // 10.1.1 Patologická úzkost 167 // 1Q. 1.2 Generalizovaná úzkostná porucha (F41.1) 168 // 10.J.3 Vyhýbavá porucha (sociální úzkostná porucha, F93.2) 168 // 10.1.4 Školní fóbie a separační úzkost (F93.0) 169 // 10.2 Konverzní porucha (F44) 172 // 10.3 Obsedantně kompulzivní porucha 172 // 10.4 Deprese u dětí (F32) 175 // 10.5 Poruchy chování u dětí (F91) 178 // 10.5.1 Psychologicky podmíněné poruchy chování 178 // 10.5.2 Rodinně podmíněné poruchy chování 179 // 10.5.3 Diagnostika dětí s poruchami chování 180 // 10.6 Suicidální chování v dětském a adolescentním věku 181 // 11 Poruchy příjmu potravy a spánku u dětí 183 // 11.1 Poruchy příjmu potravy 183 // 11.2 Neprospívání bez organické příčiny (kojenecký a batolecí věk) 187 // 11.3 Nechutenství u dětí 189 // 11.4 Poruchy spánku 189 // 12 Problémy působené alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou v dětství a dospívání 193 // 12.1 Některé zvláštnosti těchto problémů u dětí a dospívajících 193 // 12.2 Diagnostika problémů způsobených alkoholem a jinými návykovými látkami 194 // 12.2.1 F10.- Poruchy vyvolané požíváním alkoholu 194 // 12.2.2 F11.-Poruchy vyvolané požíváním opioidů 195 // 12.2.3 F12.- Poruchy vyvolané požíváním kanabinoidů 196 //
12.2.4 F13.- Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik 196 // 12.2.5 F14.- Poruchy vyvolané požíváním kokainu 197 // 12.2.6 F15.- Poruchy vyvolané požíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu) 197 // 12.2.7 F16,-Poruchy vyvolané požíváním halucinogenů 198 // 12.2.8 F17.- Poruchy vyvolané užíváním tabáku 198 // 12.2.9 F18.- Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel 199 // 12.2.10 F19.- Poruchy vyvolané požíváním několika látek a požíváním jiných psychoaktivních látek 199 // 12.2.11 Poruchy vyvolané požíváním anabolik (steroidů) 199 // 12.2.12 Flx.O Akutní intoxikace 200 // 12.2.13 Fix,1 Škodlivé užívání 200 // 12.2.14 Fix.2 Syndrom závislosti 200 // 12.2.15 FIx.3 Odvykací stav 201 // 12.2.16 FIx.4 Odvykací stav s deliriem 201 // 12.2.17 Fix.5 Psychotická porucha, FIx.6 Amnestický syndrom a Fix.7 Reziduálni stav a psychotická porucha s pozdním začátkem 201 // 12.2.18 F63.0 Patologické hráčství 201 // 12.3 Časná intervence u problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou 202 // 12.4 Psychologická léčba problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou 203 // 12.5 Prevence škodlivého užívání návykových látek a problémů působených hazardní hrou 206 // 13 Psychosexuální vývoj a jeho poruchy 207 // 13.1 Biologická determinace pohlavního vývoje 207 // 13.2 Determinanty psychosexuálního vývoje 208 // 13.3 Závěr 210 // 14 Děti ohrožené prostředím 211 // 14.1 Psychická deprivace, týrání a zanedbávání dítěte 211 // 14.2 Vývoj dětí s psychickou deprivací 212 // 14.3 "Syndrom týraného dítěte" 213 // 14.4 Sexuální zneužívání dětí 214 // 14.5 Rizikové faktory vztahové patologie 218 // 14.6 Prevence týrání a špatného zacházení s dítětem, terapeutické možnosti 221 //
15 Školní zralost a její poruchy 225 // 15.1 Pojetí školní zralosti 225 // 15.2 Znaky školní zralosti 226 // 15.2.1 Tělesný vývoj a zdravotní stav 226 // 15.2.2 Věk 226 // 15.2.3 Rozdíly mezi chlapci a dívkami 227 // 15.2.4 Podnětnost výchovného prostředí 227 // 15.3 Požadavky školy 228 // 15.4 Psychická zralost 228 // 15.4.1 Zralost poznávacích a rozumových funkcí a schopností 228 // 15.4.2 Pracovní vyspělost 229 // 15.4.3 Citová a sociální zralost 229 // 15.5 Školní nezralost 230 // 15.6 Opatření pro školsky nezralé děti 2311 // 15.6.1 Zaměřené rozvíjení a náprava 231 // 15.6.2 Humanizace školy : 231 // 15.6.3 Vyrovnávací třída 232 // 15.6.4 Odklad školní docházky 232 // díl m. // Dětská klinická psychodiagnostika // 16 Krize klinické psychodiagnostiky 235 // 17 Strategie klinickopsychologického vyšetření 237 // 17.1 Princip cíleného vyšetření 237 // 17.2 Ekologický princip 238 // 17.3 Princip kontinuálního psychologického poznávání dítěte 238 // 17.4 Zdroje informací o dítěti 239 // 17.5 Princip frakcionovaného vyšetření 240 // 18 Vedení psychologického vyšetření 241 // 19 Techniky psychologické diagnostiky v dětském věku 245 // 19.1 Umění rozhovoru 245 // 19.2 Rozhovor s rodinou 248 // 19.2.1 Obsah rodinného rozhovoru 248 // 19.2.2 Technický aspekt rodinného rozhovoru 251 // 19.3 Analýza rodinné interakce 252 // 19.4 Metody hodnocení psychického vývoje dítěte raného věku 255 // 19.4.1 Škály chování novorozence 255 // 19.4.1.1 Zvláštnosti vyšetřování novorozence 255 // 19.4.1.2 K vývoji škál chování novorozence 256 // 19.4.1.3 Brazeltonova škála chování novorozence 256 // 19.4.1.4 Neurobehaviorální hodnocení nedonošeného // dítěte podle Kornerové 257 // 19.4.2 Škály a vývojové testy do věku 3 let 258 //
19.4.2.1 Zvláštnosti vyšetřování malého dítěte 258 // 19.4.2.2 Postup vyšetření 259 // 19.4.2.3 Nej významnější klasické vývojové škály 259 // 19.4.2.4 Gesellův test 259 // 19.4.2.5 Škály Bayleyové 260 // 19.4.2.6 Mnichovská funkcionální diagnostika 262 // 19.4.2.7 Vývojový screening 262 // 19.4.2.8 Reliabilita a validita klasických vývojových škál 262 // 19.4.2.9 Klinické využití vývojových škál 263 // 19.4.3 Nové tendence v rozvíjení škál a testů raného psychického // vývoje 263 // 19.5 Inteligenční testy a soubory 264 // 19.5.1 Diagnostika inteligence u dětí předškolního věku 264 // 19.5.2 Stanford-Binetova zkouška 265 // 19.5.3 Škála McCarthyové 269 // 19.5.4 Wechslerovy zkoušky inteligence 269 // 19.5.4.1 Wechslerovy inteligenční testy pro děti školního věku 270 // 19.5.4.2 Wechslerův inteligenční test pro předškolní děti 274 // 19.5.4.3 WAIS-R 274 // 19.5.5 Skupinově použitelné inteligenční testy 275 // 19.5.5.1 TSI - test struktury inteligence (R. Amthauer) 275 // 19.5.5.2 Stavělova orientační zkouška 275 // 19.5.5.3 Ravenovy testy 275 // 19.5.5.4 TIP - test intelektového potenciálu (Říčan) 277 // 19.5.6 Klinická diagnostika inteligence 277 // 19.5.6.1 Základní pravidla klinické diagnostiky inteligence 277 // 19.5.6.2 Interpretace výsledků vyšetření inteligence 288 // 19.5.6.3 Možnost nestandardního použití testů inteligence 289 // 19.6 Testy speciálních schopností 289 // 19.6.1 Percepce 290 // 19.6.1.1 Zraková percepce 290 // 19.6.1.2 Sluchová percepce 291 // 19.6.2 Motorika a lateralita 291 // 19.6.3 Pozornost 292 // 19.6.4 Paměť 293 // 19.6.5 Řeč 294 // 19.7 Klinicky významné testy znalostí a dovedností 295 // 19.8 Neprojektivní kresebné techniky 298 // 19.8.1 Možnosti použití dětské kresby 298 // 19.8.2 Vývoj kresby lidské postavy 299 //
19.8.3 Testy kresby lidské postavy 300 // 19.8.4 Zkoušky obkreslování předloh 300 // 19.9 Projektivní techniky 308 // 19.9.1 Rorschachova metoda u dětí 308 // 19.9.1.1 Charakteristické rozdíly dětských a dospělých // protokolů 311 // 19.9.1.2 Diagnostické použití Rorschachovy metody 312 // 19.9.2 TAT u dětí 314 // 19.9.3 Ostatní projektivní techniky 322 // 19.9.3.1 CAT (Children’s Apperception Test) podle Bellaka 322 // 19.9.3.2 Symmondsův Picture-Story Test pro adolescenty 322 // 19.9.3.3 Česká technika CATO 322 // 19.9.3.4 Langeveldův COLUMBUS 323 // 19.9.3.5 Shneidmanova technika tvorby a interpretace scény (MAPS) 323 // 19.9.3.6 Test ruky (Hand-Test) 323 // 19.9.3.7 Asociační experiment 323 // 19.9.3.8 Doplňování vět 324 // 19.9.3.9 Doplňování příběhů 324 // 19.9.3.10 Scénické techniky 324 // 19.9.3.11 Výtvarné techniky 326 // 19.9.3.12 Technika zvířat 331 // 19.9.3.13 Tři přání 331 // 19.9.3.14 Michalův Projektivní interview 331 // 19.10 Neuropsychologické metody u dětí a adolescentů 332 // 19.11 Dotazníkové a posuzovací techniky 334 // 19.11.1 Škála zjevné úzkosti pro děti (CMAS) 335 // 19.11.2 Škály k měření úzkosti a úzkostnosti u dětí (ŠAD) 335 // 19.11.3 Cattellův osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ) 335 // 19.11.4 Eysenckovské osobnostní dotazníky pro děti (JEPI a B-JEPI) 336 // 19.11.5 Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti (SPAS) 336 // 19.11.6 Rohnerova diagnostika rodinných vztahů 337 // 19.11.7 Dotazník rodinných vztahů Beneové-Anthonyho 338 // 19.11.8 Dotazník rodičovského jednání a postojů pro adolescenty (ADOR) 339 // 19.11.9 Posuzovací techniky 340 // 20 Forenzní diagnostika 341 // 20.1 Posuzování věrohodnodnosti 341 // 20.1.1 Věrohodnost obecná 341 // 20.1.2 Věrohodnost specifická 342 //
20.2 Zjišťováni psychických následků trestných činů spáchaných na nezletilých 345 // 20.3 Rozbor motivace závažných trestných činů 346 // 21 Formulace klinického nálezu 349 // 21.1 Trojí funkce psychologického nálezu 349 // 21.2 Obsah nálezu 351 // 21.3 Resumé 353 // DÍL IV. // Náprava poruch psychického vývoje // 22 Psychoterapie u dětí a dospívajících 357 // 22.1 Povaha psychoterapeutického působení 357 // 22.1.1 Klinické psychologické poradenství 357 // 22.1.2 Psychologické vedení 358 // 22.1.3 Vlastní psychoterapie 359 // 22.1.4 Zvláštnosti poruch u dětí 361 // 22.1.5 Zvláštnosti psychoterapie s dětmi 363 // 22.2 Druhy psychoterapeutické činnosti 365 // 22.2.1 Řízená stimulace jednotlivých funkcí 365 // 22.2.2 Hra 368 // 22.2.3 Cílená činnost 370 // 22.2.4 Tvůrčí činnosti 371 // 22.2.5 Rozhovor 374 // 22.2.6 Zásahy do prostředí dítěte 379 // 22.3 Typy psychoterapeutických přístupů 380 // 22.3.1 Motivace 381 // 22.3.2 Orientace 383 // 22.3.3 Chování 384 // 22.3.4 Fyziologie 387 // 22.3.5 Interpersonální vztahy 389 // 22.4 Formy psychoterapie s dětmi 392 // 22.4.1 Individuální a hromadná psychoterapie s dětmi 393 // 22.4.1.1 Individuální psychoterapie 393 // 22.4.1.2 Hromadná psychoterapie 394 // 22.4.2 Skupinová psychoterapie s dětmi 394 // 22.4.3 Rodinná psychoterapie s dětmi 396 // 22.4.4 Volba psychoterapeutického postupu 398 // 22.5 Logoterapeutická péče u dětí a dospívajících 400 // 22.5.1 Na cestě k životnímu smyslu 400 // 22.5.2 Noogenně podmíněné problémy a poruchy u dětí a mládeže 402 // 22.5.3 Logoterapeutická pomoc u noogenně podmíněných problémů a poruch 404 // 22.5.3.1 Školní selhávání na základě poruch pozornosti 404 // 22.5.3.2 Potíže v kontaktu v podobě agresivity 405 // 22.5.3.3 Poruchy motivace a sebehodnocení 408 //
22.5.3.4 Závěr 412 // 23 Psychologie v rámci služeb pro rodiny s mentálně nebo tělesně postiženým dítětem 415 // 23.1 Psychologické služby pro rodiny s mentálně nebo tělesně postiženým dítětem 418 // 23.2 Práce se sourozenci postiženého dítěte 420 // 23.3 Psychoterapeutická práce s pohybově nebo mentálně postiženým dítětem 421 // 24 Dětská klinická psychologie a náboženství 423 // 24.1 Úvodem 423 // 24.2 Teoretický soulad mezi náboženstvím a klinicko-psychologickou praxí 424 // 24.2.1 Nosná náboženská antropologie 425 // 24.2.2 Orientace na osobně významné aktivity, zkušenosti a postoje pacienta vedoucí psychologa k zájmu o náboženství 425 // 24.2.3 Profylaktický, terapeutický a rehabilitační potenciál náboženských komunit 426 // 24.3 Faktické disonance 427 // 24.3.1 Selhání církevních institucí 427 // 24.3.2 Slabiny křesťanské spirituality 428 // 24.3.3 Minoritní status křesťanství 429 // 24.3.4 Negativní role náboženství v rodinných vztazích 429 // 24.3.5 Doktrinární pojetí misie 429 // 24.3.6 Společenská "zakázka" 430 // 24.3.7 Problematické pokusy o christianizaci psychiatrie a psychologie 430 // 24.4 Praktická doporučení 431 // 24.4.1 Plošný zřetel k duchovní dimenzi 431 // 24.4.2 Transparentnost poradce a terapeuta 432 // 24.4.3 Jak využít náboženství k popoře duševního zdraví 432 // 24.4.4 Klinická práce s náboženskými aspekty patologie 434 // Literatura 435 // Rejstřík 447

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC