.

0 (hodnocen0 x )

(32.2) Půjčeno:547x 

BK

EB

Příručka

4., přeprac. a dopl. vyd.

Praha : Grada, 2006

603 s. : il. ; 24 cm

ISBN 80-247-1049-8 (brož.)

ISBN 978-80-247-1049-5 (dotisk ; brož.)

ISBN 978-80-247-9094-7 (online ; pdf)

Psyché

Dotisk 2007, 2008, 2009, 2011, 2012, 2015

Obsahuje bibliografii na s. 573-590 a rejstřík

000021426

PŘEDMLUVA KE ČTVRTÉMU VYDÁNÍ 19 // ÚVOD 21 (P. Říčan) // DÍL I. OBECNÉ OTÁZKY DĚTSKÉ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE // 1. KLINICKÁ PSYCHOLOGIE JAKO APLIKACE PSYCHOLOGICKÝCH // VĚD A JAKO ODPOVĚĎ NA POTŘEBY PRAXE 25 (P. Říčan) // 2. HISTORIE OBORU VE SVĚTĚ A U NÁS 29 (J. Šturma) // 3. PROFESE KLINICKÉHO PSYCHOLOGA 35 (P. Říčan) // 3.1 Profesiogram 35 // 3.2 Nároky na odbornost a osobnost klinického psychologa 36 (P. Říčan, D. Krejčířová) // 3.3 Profesionální etika 38 (P. Říčan) // 3.3.1 Kritičnost k oboru K k vlastní osobě 38 // 3.3.2 Problém obětavosti 39 // 3.3.3 Odborný zájem psychologa a osobní zájem pacienta 39 // 3.3.4 Saturace citových potřeb psychologa 40 // 3.3.5 Kolegiálni vztahy 40 // 3.3.6 Profesionální tajemství 40 // DÍL II. // PORUCHY PSYCHICKÉHO VÝVOJE V DĚTSKÉM A DOROSTOVÉM VĚKU // 4. OBECNÉ PRINCIPY PSYCHICKÉHO VÝVOJE JAKO ZÁKLAD // PRO POZNÁNÍ PSYCHICKÝCH PORUCH U DĚTÍ 45 // <P. Říčan) // 4.1 Stadia vývoje osobnosti podle Eriksona 49 // DĚDIČNOST PSYCHICKÝCH VLASTNOSTÍ, JEJICH ODCHYLEK A PORUCH 53 (M. Vágnerová) // 5.1 Dědičnost psychických odchylek a poruch 57 // 5.1.1 Dědičnost mentálního postižení a pervazivních vývojových poruch . 60 // 5.1.2 Dědičnost specifických poruch učení a chování 63 // 5.1.3 Dědičnost psychotických a afektivních poruch 65 // 5.1.4 Dědičnost úzkostných a neurotických poruch 66 // 5.1.5 Dědičnost psychických poruch spojených se somatickými problémy 67 // 5.1.6 Dědičnost a tendence k užívání psychoaktivních látek 68 // 5.2 Shrnutí 68 // PSYCHOLOGIE NEMOCNÝCH A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ . 69 // 6.1 Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy u dítěte 69 (D. Krejčířová) // 6.2 Psychologické aspekty letálních nemocí v dětském věku 74 (M. Vyhnálek) // 6.2.1 Proces vyrovnávání s letálním onemocněním 75 //

6.2.2 Vývoj pojmu smrti u zdravého dítěte 77 // 6.2.3 Vývoj pojmu smrti u letálně nemocného dítěte 77 // 6.2.4 Reakce rodiny na letální onemocnění dítěte 78 // 6.3 Chronicky nemocné dítě, zvládání nemoci a bolesti u dětí 79 (D. Krejčířová) // 6.3.1 Vývojové aspekty 80 // 6.3.2 Problematika bolesti u dětí 83 // 6.3.3 Programy zaměřené na zvládání nemoci a bolesti v dětství 84 // 6.4 Psychologie geneticky postižených dětí 86 (M. Vyhnálek) // 6.4.1 Rodinný kontext nemoci 86 // 6.4.2 Percepce hrozby opakování výskytu genetické vady v rodině 87 // 6.4.3 Problematika viny a odpovědnosti u přenašečů vad 88 // 6.5 Psychologická problematika některých neurologických onemocnění v dětství 89 (D. Krejčířová) // 6.5.1 Dětská mozková obrna (DMO) 89 // 6.5.2 Epilepsie 92 // 6.5.3 Infekce CNS 94 // 6.5.4 Úrazy hlavy u dětí 94 // 6.5.5 Diagnostika organicity u dětí 96 // 6.6 Sluchově postižené dítě 107 // 6.6.1 Neslyšící dítě v klinické praxi 107 (E. Vymlátilová) // 6.6.1.1 Vady sluchu u dětí 107 // 6.6.1.2 Vývoj neslyšícího dítěte 108 // 6.6.1.3 Faktory ovlivňující psychický vývoj dítěte 109 // 6.6.1.4 Osobnost neslyšícího 111 // 6.6.1.5 Neurotické projevy a poruchy chování 111 // 6.6.1.6 Psychodiagnostika 112 // 6.6.1.7 Terapeutické postupy - programy zaměřené na dítě 113 // 6.6.1.8 Psychoterapie rodičů 113 // 6.6.2 Kochleámí implantáty u dětí 116 // 6.6.2.1 Psychologická kritéria výběru kandidátů 116 // 6.6.2.2 Diagnostika předpokladů pro rozvoj mluvené řeči 117 // 6.6.2.3 Očekávání rodičů 118 // 6.6.2.4 Poradenství a psychoterapie rodičů 119 // 6.6.2.5 Výsledky dětí s kochleámím implantátem 119 // 6.6.2.6 Etický přístup k problematice kochleámích implantací 121 //

6.6.3 Sluchově postižené dítě ve výchovně-vzdělávacím procesu 122 (Z. Šedivá) // 6.6.3.1 Diagnostika sluchově postižených 122 // 6.6.3.2 Vzdělávání a výchova sluchově postižených 125 // 6.6.4 Filozofický přístup k výchově a vzdělávání sluchově postižených 128 // 6.6.4.1 Klinický přístup 128 // 6.6.4.2 Etnický přístup 128 // 6.7 Děti se zrakovým postižením 129 (L. Pihrtová) // 6.7.1 Děti nevidomé od narození, odlišnosti ve vývoji 129 // 6.7.2 Děti s kortikálním postižením zraku 133 // 6.7.3 Děti a dospívající se získanou poruchou zraku 134 // 6.7.4 Zásady pro psychologické vyšetření dětí se zrakovým postižením 135 // 6.7.5 Diagnostické postupy a metody 136 // 6.7.6 Psychoterapeutické přístupy 137 // 6.7.7 Podpora rodiny 137 // 6.7.8 Poradenství při vstupu dítěte do školy nebo sociální instituce 138 // 6.7.9 Psychologická pomoc v období dospívání 139 // 7. PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PSYCHOSOMATICKÝCH PORUCH // V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ 141 (K. Balcar) // 7.1 Povaha psychosomatických poruch 141 // 7.2 Zdroje psychosomatických poruch 142 // 7.3 Nejdůležitější úrovně rozboru a léčení psychosomatických poruch 145 // 7.4 Psychologická stránka psychosomatických poruch 147 // 7.5 Rodinná stránka psychosomatických poruch 148 // 7.6 Diagnóza psychosomatické poruchy u dítěte 149 // 7.7 Psychoterapie u psychosomatických onemocnění 150 // 8. SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ A CHOVÁNÍ 155 (J. Šturma) // 8.1 Zdroje konceptu specifických poruch chování v historickém pohledu 155 // 8.2 Koncept lehkých dětských encefalopatií 156 // 8.3 Lehké mozkové dysfunkce jako typ specifických vývojových poruch 157 // 8.4 Poruchy čtení, psaní a pravopisu v historickém přehledu 158 // 8.4.1 Vymezení dyslexie 159 // 8.4.2 Společné rysy dyslexie a lehkých mozkových dysfunkcí 160 //

8.5 Specifické poruchy učení 162 // 8.6 Specifické vývojové poruchy: specifické poruchy učení a specifické poruchy chování 163 // 8.7 Co po jménu 164 // 8.8 Organizace nápravné péče o děti se specifickými vývojovými poruchami 164 // 8.8.1 Pětistupňový model péče o děti se specifickými vývojovými poruchami 165 // 8.9 Školská opatření a organizace péče o děti se specifickými vývojovými poruchami 167 // 8.9.1 Integrace dětí se specifickými poruchami 168 // 8.10 Klinické obrazy specifických poruch učení 170 // 8.10.1 Dyslexie a její typy 170 // 8.10.1.1 Dyslexie na podkladě percepčních deficitů 170 // 8.10.1.2 Dyslexie s převahou obtíží v oblasti motorické 171 // 8.10.1.3 Dyslexie na podkladě integračních obtíží 171 // 8.10.1.4 Dyslexie s poruchou dynamiky základních psychických procesů 172 // 8.10.1.5 Dyslexie z hlediska vzájemného vztahu verbální a názorové složky intelektu 172 // 8.10.1.6 Dyslexie z hlediska lateralizace mozkových hemisfér 173 // 8.10.2 Psychologické vyšetření dyslektika 173 // 8.10.2.1 Vyšetření čtení, psaní a pravopisu 174 // 8.10.2.2 Vyšetření intelektu 174 // 8.10.2.3 Vyšetření řeči 174 // 8.10.2.4 Vyšetření speciálních funkcí 174 // 8.10.2.5 Soubory zkoušek k diagnostice specifických poruch učení 176 // 8.10.2.6 Sepětí diagnostiky a nápravy (terapie) 176 // 8.10.3 Dyskalkulie 177 // 8.10.3.1 Třídění dyskalkulie 177 // 8.10.3.2 Diagnostika a náprava 178 // 8.10.4 Dysmúzie 178 // 8.10.5 Dyspinxie 178 // 8.10.6 Dyspraxie 178 // 8.11 Specifické vývojové poruchy a mezinárodní klasifikace nemocí 179 // 9. PORUCHY ŘEČI U DĚTÍ 181 (D. Krejčířová) // 9.1 Vývojové poruchy řeči 181 // 9.1.1 Vývojová dysfázie 181 // 9.1.2 Diagnostika dětí s vývojovou dysfázií 184 // 9.1.3 Poruchy artikulace 186 // 9.1.4 Specifické poruchy řeči 186 //

9.2 Získané poruchy řeči u dětí (afázie) 187 // 9.3 Rehabilitační a terapeutické přístupy u dětí s poruchami řeči 188 // 9.4 Poruchy plynulosti řeči 189 // 9.4.1 Koktavost (balbuties) 189 (E. Vymlátilová) // 9.4.1.1 Příznaky 189 // 9.4.1.2 Příčina 190 // 9.4.1.3 Psychoterapie a logopedická terapie 191 // 9.4.2 Breptavost 193 (D. Krejčířová) // 9.4.3 Elektivní mutismus (F94.4) 193 // 10. MENTÁLNÍ RETARDACE A PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY 195 (D. Krejčířová) // 10.1 Mentální retardace 195 // 10.1.1 Lehká mentální retardace (IQ 50-69) 198 // 10.1.2 Středně těžká mentální retardace (IQ 35-49) 198 // 10.1.3 Těžká mentální retardace (IQ 20-34) 199 // 10.1.4 Hluboká mentální retardace (IQ < 20) 199 // 10.1.5 Problematika integrace dětí s mentální retardací do běžných škol 200 // 10.1.6 Diagnostika dětí s mentální retardací 202 // 10.1.7 Diferenciální diagnostika MR 204 // 10.2 Demenceudětí 205 // 10.3 Pervazivní vývojové poruchy (F84) 205 // 10.3.1 Časný infantilní autismus (F84.0) 206 // 10.3.2 Psychologická podstata autismu 208 // 10.3.3 Diagnostika dětí s autismem 212 // 10.3.4 Psychologické vyšetření dětí s autismem 213 // 10.3.5 Diferenciální diagnostika oproti poruchám mimo autistické // spektrum 214 // 10.3.6 Diferenciální diagnostika poruch v rámci autistického spektra 217 // 10.3.6.1 Atypický autismus 217 // 10.3.6.2 Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3) 217 // 10.3.6.3 Aspergerův syndrom 218 // 10.3.6.4 Přechodné autistické syndromy 220 // 10.3.7 Výchova, vzdělávání a terapie u dětí s autismem 221 // 11. EMOČNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ V DĚTSTVÍ A V DOSPÍVÁNÍ 225 // 11.1 Úzkostné poruchy 225 (D. Krejčířová) // 11.1.1 Patologická úzkost 226 // 11.1.2 Generalizovaná úzkostná porucha (F41.1) 226 // 11.1.3 Vyhýbavá porucha (F93.2) 226 // 11.1.4 Školní fóbie a separační úzkost (F93.0) 227 //

11.2 Disociativní a konverzní porucha (F44) 229 (D. Krejčířová) // 11.3 Somatizační porucha 230 (D. Krejčířová) // 11.4 Obsedantně-kompulzivní porucha 230 (J. Kocourková) // 11.5 Deprese u dětí (F32) 233 (D. Krejčířová) // 11.5.1 Kojenecký věk 234 // 11.5.2 Batolecí věk 234 // 11.5.3 Předškolní věk 234 // 11.5.4 Školní věk 235 // 11.5.5 Puberta a adolescence 235 // 11.6 Suicidální chování v dětském a adolescentním věku 238 (J. Kocourková) // 11.7 Poruchy chování u dětí (F91) 240 (D. Krejčířová) // 11.7.1 Psychologicky podmíněné poruchy chování 241 // 11.7.2 Rodinně podmíněné poruchy chování 242 // 11.7.3 Diagnostika dětí s poruchami chování 242 // 11.8 Poruchy přizpůsobení 244 (D. Krejčířová) // 11.9 Agresivita u dětí 245 , (Z. Touiimská) // 11.9.1 Vymezení pojmů 245 // 11.9.2 Agresivita jako symptom psychické poruchy 245 // 11.9.3 Faktory podporující agresivitu u dětí 246 // 11.9.4 Terapie a prevence agresivního chování u dětí 248 // 12. PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY A SPÁNKU U DĚTÍ 251 // 12.1 Poruchy příjmu potravy 251 (J. Kocourková) // 12.1.1 Mentální anorexie 251 // 12.1.2 Mentální bulimie 252 // 12.1.3 Diagnostika poruch příjmu potravy 252 // 12.1.4 Etiopatogeneze 253 // 12.1.5 Terapie poruch příjmu potravy 255 // 12.2 Neprospívání bez organické příčiny (kojenecký a batolecí věk) 255 (D. Krejčířová) // 12.3 Nechutenství u dětí 257 (D. Krejčířová) // 12.4 Poruchy spánku 258 (D. Krejčířová) // 13. PROBLÉMY PŮSOBENÉ ALKOHOLEM, NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A HAZARDNÍ HROU V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ 261 (K. Nešpor) // 13.1 Některé zvláštnosti těchto problémů u dětí a dospívajících 261 // 13.2 Epidemiologie 262 //

13.3 Diagnostika problémů působených alkoholem a jinými návykovými látkami podle 10. revize mezinárodní klasifikace nemocí 263 // 13.3.1 Přehled 263 // 13.3.2 Skupiny psychoaktivních látek 264 // 13.3.3 Diagnostické kategorie 271 // 13.3.4 Patologické hráčství (F63.0) 274 // 13.3.5 Jiné formy návykového jednání 274 // 13.4 Krátká intervence u problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou 274 // 13.4.1 Specifika krátké intervence u dětí a dospívajících 276 // 13.5 Léčba problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou 277 // 13.6 Prevence škodlivého užívání návykových látek a problémů působených hazardní hrou 280 // 14. PSYCHOSEXUÁLNÍ VÝVOJ A JEHO PORUCHY 283 (P. Weiss) // 14.1 Biologická determinace pohlavního vývoje 283 // 14.2 Determinanty psychosexuálního vývoje 284 // 14.2.1 Sexuální identifikace 284 // 14.2.2 Sexuální role 284 // 14.2.3 Sexuální preference 285 // 14.2.4 Sexuální chování 285 // 14.3 Závěr 286 // 15. DĚTI OHROŽENÉ PROSTŘEDÍM 287 // 15.1 Psychická deprivace, týrání a zanedbávání dítěte 287 (D. Krejčířová) // 15.2 Vývoj dětí s psychickou deprivací 288 (D. Krejčířová) // 15.3 „Syndrom týraného dítěte“ 289 (D. Krejčířová) // 15.4 Sexuální zneužívání dětí 291 (J. Kocourková) // 15.5 Rizikové faktory vztahové patologie 295 (D. Krejčířová) // 15.6 Prevence týrání a špatného zacházení s dítětem, terapeutické možnosti 298 (D. Krejčířová) // 16. ŠKOLNÍ ZRALOST A JEJÍ PORUCHY 301 (J. Šturma) // 16.1 Pojetí školní zralosti 302 // 16.2 Znaky školní zralosti 302 // 16.2.1 Tělesný vývoj a zdravotní stav 302 // 16.2.2 Věk 303 // 16.2.3 Rozdíly mezi chlapci a dívkami 303 // 16.2.4 Podnětnost výchovného prostředí 304 // 16.3 Požadavky školy 304 //

16.4 Psychická zralost 305 // 16.4.1 Zralost poznávacích a rozumových funkcí a schopností 305 // 16.4.2 Pracovní vyspělost 305 // 15.4.3 Citová a sociální zralost 306 // 16.5 Školní nezralost 306 // 16.6 Opatření pro školsky nezralé děti 307 // 16.6.1 Zaměřené rozvíjení a náprava 307 // 16.6.2 Humanizace školy 308 // 16.6.3 Vyrovnávací třída 308 // 16.6.4 Odklad školní docházky 309 // 16.6.5 Přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním 310 // 16.7 Diagnostika školní (ne)zralosti 310 // 16.7.1 Zásady vyšetření 310 // 16.7.2 Některé metody vyšetření školní zralosti 310 // DÍL II. KLINICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA // 17. STRATEGIE KLINICKOPSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ 315 (P. Říčan) // 17.1 Princip cíleného vyšetření 315 // 17.2 Ekologický princip 316 // 17.3 Princip kontinuálního psychologického poznávání dítěte 316 // 17.4 Zdroje informací o dítěti 317 // 17.5 Princip frakcionovaného vyšetření 318 // 18. VEDENÍ PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ 319 (P. Říčan) // 18.1 Předběžné studium dokumentace 319 // 18.2 Navázání a udržení kontaktu 319 // 18.3 Řazení diagnostických technik 321 // 18.4 Ukončení vyšetření 321 // 19. TECHNIKY PSYCHOLOGICKÉ DIAGNOSTIKY V DĚTSKÉM VĚKU 323 // 19.1 Umění rozhovoru 323 (P. Říčan) // 19.2 Rozhovor s rodinou 326 (P. Říčan) // 19.2.1 Obsah rodinného rozhovoru 326 // 19.2.2 Technický aspekt rodinného rozhovoru 329 // 19.3 Analýza rodinné interakce 330 (P. Říčan) // 19.4 Metody hodnocení psychického vývoje dítěte raného věku 333 (J. Dittrichová, D. krejčířová) // 19.4.1 Škály chování novorozence 333 // 19.4.1.1 Zvláštnosti vyšetřování novorozence 333 // 19.4.1.2 K vývoji škál chování novorozence 334 // 19.4.1.3 Brazeltonova škála chování novorozence 334 // 19.4.1.4 Neurobehaviorální metody 335 //

19.4.2 Škály a vývojové testy do věku 3 let 336 // 19.4.2.1 Zvláštnosti vyšetřování malého dítěte 336 // 19.4.2.2 Postup vyšetření 337 // 19.4.2.3 Nejvýznamnější klasické vývojové škály 337 // 19.4.2.4 Gesellův test 338 // 19.4.2.5 Škály N. Bayleyové - Bayley Scales of Infant Development (BSID) 340 // 19.4.2.6 Mnichovská vývojová diagnostika 343 // 19.4.2.7 Vývojový screening 343 // 19.4.2.8 Reliabilita a validita klasických vývojových škál 343 // 19.4.2.9 Klinické využití vývojových škál 344 // 19.4.3 Nové tendence v rozvíjení škál a testů raného psychického vývoje 345 // 19.5 Inteligenční testy a soubory 346 (M. Vágnerová, D. Krejčířová) // 19.5.1 Diagnostika inteligence u dětí předškolního věku 346 // 19.5.1.1 Stanford-Binetova zkouška 347 // 19.5.1.2 Škála McCarthyové 353 // 19.5.1.3 Kaufmanův ABC 354 // 19.5.2 Wechslerovy zkoušky inteligence 355 // 19.5.2.1 Wechslerovy inteligenční testy pro děti školního věku 355 // 19.5.2.2 Wechslerův inteligenční test pro předškolní děti 356 // 19.5.2.3 Wechslerovy inteligenční soubory pro dospělé 357 // 19.5.2.4 Interpretační možnosti Wechslerových souborů 358 // 19.5.3 Neverbální individuálně administrované zkoušky 364 // 19.5.3.1 Snijders-Oomenův neverbální inteligenční test (SON) 364 // 19.5.3.2 Kohsovy kostky 364 // 19.5.4 Skupinově použitelné inteligenční testy 365 // 19.5.4.1 TSI - Test struktury inteligence (R. Amthauer) 365 // 19.5.4.2 Stavělova orientační zkouška 366 // 19.5.4.3 Ravenovy testy 366 // 19.5.4.4 TIP-Test intelektového potenciálu (Říčan. 1971) 369 // 19.5.5 Klinická diagnostika inteligence 369 (M. Vágnerová) // 19.5.5.1 Základní pravidla klinické diagnostiky inteligence 369 // 19.5.5.2 Interpretace výsledků vyšetření 374 //

19.6 Diagnostika dílčích schopností, znalostí a dovedností 376 (M. Vágnerová) // 19.6.1 Metody určené k hodnocení zrakové a sluchové percepce 377 // 19.6.1.1 Testy zrakové percepce 377 // 19.6.1.2 Testy sluchové percepce 382 // 19.6.2 Metody určené k hodnocení motorických schopností a laterality 384 // 19.6.3 Metody určené k hodnocení pozornosti 387 // 19.6.4 Metody určené k hodnocení paměti 390 // 19.6.4.1 Testy neverbální paměti 391 // 19.6.4.2 Testy verbální paměti 393 // 19.6.4.3 Komplexní paměťové testy 393 // 19.6.4.4 Hodnocení metapaměti 394 // 19.6.4.5 Jiné možnosti posouzení paměti u dětí a dospívajících 395 // 19.6.5 Metody určené k hodnocení řeči, jazykových schopností a dovedností 396 // 19.6.5.1 Slovníkové zkoušky 397 // 19.6.5.2 Testy jazykového, resp. řečového vývoje 398 // 19.6.6 Metody hodnocení znalostí a obecné informovanosti 399 // 19.6.7 Metody hodnocení školských znalostí a dovedností 401 // 19.6.7.1 Zkoušky čtení 401 // 19.6.7.2 Zkoušky psaní a pravopisu 403 // 19.6.7.3 Zkoušky matematických schopností a dovedností 405 // 19.6.7.4 Jiné možnosti posouzení úrovně školských znalostí // a dovedností 408 // 19.7 Neprojektivní kresebné techniky 409 (M. Vágnerová) // 19.7.1 Kresebné techniky zaměřené na orientační posouzení celkové vývojové úrovně 409 // 19.7.2 Kresebné techniky zaměřené na hodnocení senzomotorických dovedností 416 // 19.8 Projektivní techniky 419 // 19.8.1 Interpretační projektivní techniky 419 // 19.8.1.1 Rorschachova metoda u dětí 419 (M. Šebek) // 19.8.1.2 TAT u dětí 425 (M. Šebek) // 19.8.1.3 Další metody odvozené od TAT 432 (P. Říčan, D. Krejčířová) // 19.8.1.4 Ostatní interpretační techniky 435 // 19.8.2 Verbální projektivní metody 436 // 19.8.2.1 Techniky verbálně asociační 436 // 19.8.2.2 Ostatní verbální projektivní techniky 437 //

19.8.3 Techniky volby (preferenční) 438 // 19.8.4 Scénické techniky 438 // 19.8.4.1 Scénotest 438 // 19.8.4.2 Testy světa 439 // 19.8.5 Výtvarné techniky 441 // 19.8.5.1 Kresba lidské postavy 441 // 19.8.5.2 Test stromu 443 // 19.8.5.3 Kresba rodiny 444 // 19.8.5.4 Kresba začarované rodiny 446 // 19.9 Neuropsychologické metody u dětí a adolescentů 446 (M. Šebek, D. Krejčířová) // 19.9.1 Dětská neuropsychologie 447 // 19.9.2 Neuropsychologický rozbor testových výsledků 450 // 19.9.3 Neuropsychologické baterie 451 // 19.10 Dotazníky a posuzovací škály 453 (M. Vágnerová) // 19.10.1 Obecná charakteristika 453 // 19.10.2 Přehled dotazníků a posuzovacích škál používaných v dětské klinické psychologii či poradenské praxi 455 // 19.10.2.1 Dotazníky a škály sebehodnocení 455 // 19.10.2.2 Dotazníky a škály hodnocení jiných lidí či sociálních skupin 464 // 20. FORENZNÍ DIAGNOSTIKA 477 (M. Šebek) // 20.1 Posuzování věrohodnosti 477 // 20.1.1 Věrohodnost obecná 477 // 20.1.1.1 Věk zkoumaného 477 // 20.1.1.2 Rozumová úroveň zkoumaného 477 // 20.1.1.3 Úroveň mravního vývoje 478 // 20.1.1.4 Emotivita 478 // 20.1.1.5 Specifické motivační rysy 478 // 20.1.1.6 Integrita osobnosti a její psychopatologie 478 // 20.1.2 Věrohodnost specifická 478 // 20.2 Zjišťování psychických následků trestných činů spáchaných // na nezletilých 481 // 20.3 Rozbor motivace závažných trestných činů 483 // 21. FORMULACE KLINICKÉHO NÁLEZU 485 (P. Říčan) // 21.1 Trojí funkce psychologického nálezu 485 // 21.1.1 Sdělení výsledku lékaři 485 // 21.1.2 Informace pro psychologické vyšetření v budoucnosti 486 // 21.1.3 Katamnestická zpětná vazba 486 // 21.2 Obsah nálezu 487 // 21.3 Resumé 489 //

DÍL IV. NÁPRAVA PORUCH PSYCHICKÉHO VÝVOJE // 22. PSYCHOTERAPIE U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 493 (K. Balcar) // 22.1 Povaha psychoterapeutického působení 493 // 22.1.1 Klinické psychologické poradenství 493 // 22.1.2 Psychologické vedení 494 // 22.1.3 Vlastní psychoterapie 495 // 22.1.4 Zvláštnosti poruch u dětí 497 // 22.1.5 Zvláštnosti psychoterapie s dětmi 499 // 22.2 Druhy psychoterapeutické činnosti 501 // 22.2.1 Řízená stimulace jednotlivých funkcí 501 // 22.2.2 Hra 504 // 22.2.3 Cílená činnost 506 // 22.2.4 Tvůrčí činnosti 507 // 22.2.5 Rozhovor 510 // 22.2.6 Zásahy do prostředí dítěte 515 // 22.3 Typy psychoterapeutických přístupů 516 // 22.3.1 Motivace 517 // 22.3.2 Orientace 519 // 22.3.3 Chování 520 // 22.3.3.1 Kladné zpevňování 521 // 22.3.3.2 Nápodoba vzoru 521 // 22.3.3.3 Protipodmiňování strachu 521 // 22.3.3.4 Přesycení 522 // 22.3.3.5 Negativní nácvik 522 // 22.3.3.6 Averzivní podmiňování 522 // 22.3.4 Fyziologie 523 // 22.3.4.1 Hypnotická sugesce 524 // 22.3.4.2 Autogenní trénink 524 // 22.3.4.3 Biologická zpětná vazba 525 // 22.3.5 Interpersonální vztahy 525 // 22.3.5.1 Interakční přístupy 526 // 22.3.5.2 Strukturní přístupy 527 // 22.4 Formy psychoterapie s dětmi 528 // 22.4.1 Individuální a hromadná psychoterapie s dětmi 529 // 22.4.1.1 Individuální psychoterapie 529 // 22.4.1.2 Hromadná psychoterapie 530 // 22.4.2 Skupinová psychoterapie s dětmi 530 // 22.4.3 Rodinná psychoterapie s dětmi 532 // 22.4.4 Volba psychoterapeutického postupu 534 // 22.5 Logoterapeutická péče u dětí a dospívajících 536 // 22.5.1 Na cestě k životnímu smyslu 536 // 22.5.2 Noogenně podmíněné problémy a poruchy u dětí a mládeže 539 //

22.5.3 Logoterapeutická pomoc u noogenně podmíněných problémů a poruch 541 // 22.5.3.1 Školní selhávání na základě poruch pozornosti 541 // 22.5.3.2 Potíže v kontaktu v podobě agresivity 542 // 22.5.3.3 Poruchy motivace a sebehodnocení 545 // 22.5.3.4 Závěr 549 // 23. PSYCHOLOGIE V RÁMCI SLUŽEB PRO RODINY S MENTÁLNĚ NEBO TĚLESNĚ POSTIŽENÝM DÍTĚTEM 551 (D. Krejčířová) // 23.1 Psychologické služby pro rodiny s mentálně nebo tělesně postiženým // dítětem 554 // 23.2 Práce se sourozenci postiženého dítěte 557 // 23.3 Psychoterapeutická práce s pohybově nebo mentálně postiženým dítětem 558 // 24. DĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE A NÁBOŽENSTVÍ 561 (P. Říčan) // 24.1 Úvodem 561 // 24.2 Teoretický soulad mezi náboženstvím a klinickopsychologickou praxí 562 // 24.2.1 Nosná náboženská antropologie 562 // 24.2.2 Orientace na osobně významné aktivity, zkušenosti a postoje pacienta vedoucí psychologa k zájmu o náboženství 563 // 24.2.3 Profylaktický, terapeutický a rehabilitační potenciál náboženských komunit 564 // 24.3 Faktické disonance 565 // 24.3.1 Selhání církevních institucí 565 // 24.3.2 Slabiny současné křesťanské spirituality 566 // 24.3.3 Minoritní status křesťanství 566 // 24.3.4 Negativní role náboženství v rodinných vztazích 567 // 24.3.5 Doktrinámí pojetí misie 567 // 24.3.6 Společenská „zakázka“ 567 // 24.3.7 Problematické pokusy o christianizaci psychiatrie a psychologie 568 // 24.4 Praktická doporučení 568 // 24.4.1 Plošný zřetel k duchovní dimenzi 568 // 24.4.2 Transparentnost poradce a terapeuta 569 // 24.4.3 Jak využít náboženství k podpoře duševního zdraví 570 // 24.4.4 Klinická práce s náboženskými aspekty patologie 571 // LITERATURA 573 // REJSTŘÍK 591

(OCoLC)85527233

cnb001646096