Práce se zamýšlí nad několika problémy dialektického pohybu výchovy. Neusiluje o analyticko-syntetickou zevrubnost, vyžadující mnohostrannou vědeckou přípravu. Dospívá k závěru, že výchova by ztratila svůj směr a smysl, kdyby přezírala základní cíl našeho společenského pohybu, jímž je překonání roztržek člověka. Dále musí prohlubovat progresívní tendence a nepropadnout stagnaci. Posléze může dát mládeži analytickou a pravdivou odpověď na rozpory mezi slovem a skutečnosti.
Předmluva 7 // Výchova a bytí člověka 13 // Problém bytí, vědomí a praxe 37 // Některé důsledky pro výchovu 47 // Problém pravdy ve výchově 56 // Pravda a výuka 69 // Výchova a talent 84 // Závěr 100