.

0 (hodnocen0 x )

(9) Půjčeno:7x 

BK

1. vyd.

Praha : Galén, 2002

xv,320 s. : il.

ISBN 80-7262-154-8 (váz.)

Extrapyramidová onemocnění ; 2

Obsahuje tabulky, bibliografické citace, předmluvu, úvod, přílohy, rejstřík

Poruchy dyskinetické - pojednání

000025649

SLOVO AUTORŮ XIII // PŘEDMLUVA XV // 1. ÚVOD DO DYSKINETICKÝCH PORUCH A ONEMOCNĚNÍ. KLASIFIKACE, NEUROBIOLOGICKÉ PODKLADY A OBECNÉ PRINCIPY LÉČBY 1 - Evžen Růžička a Jan Roth // 1.1. Klasifikace dyskinetických poruch podle jejich příznaků // (semiologie a syndromologie) 2 // 1.2. Patofyziologická klasifikace dyskinetických poruch 4 // 1.2.1. Role bazálních ganglii v mechanismech hybnosti a chování 4 // 1.2.2. Mechanismy poruch systému bazálních ganglii 5 // 1.3. Etiopatogeneze a etiologická klasifikace dyskinetických poruch 6 // 1.3.1. Geneticky vázané (»primární«, »vývojové«, »idiopatické«) poruchy hybnosti a chování 8 // 1.3.2. Sekundární syndromy z poškození bazálních ganglií 10 // 1.3.2.1. Polékové dyskinetické poruchy 10 // 1.3.2.2. Dyskinetické poruchy při cévním onemocnění mozku 11 // 1.3.2.3. Metabolické a toxické dyskinetické poruchy 11 // 1.3.2.4. Dyskinetické poruchy parainfekční a postinfekční 12 // 1.3.2.5. Posttraumatické dyskinetické poruchy 12 // 1.4. Základní principy terapie dyskinetických poruch 13 // 2. TREMOR 15 - Evžen Růžička // 2.1. Klasifikace třesu 15 // 2.2. Patofyziologie třesu 17 // 2.2.1. Periferní mechanismy: reflexní aktivace třesu a mechanické oscilace 17 // 2.2.2. Fyziologické centrální oscilátory 18 // 2.2.3. Patologické oscilátory: poškození mozečku a zpětnovazebních drah 18 // 2.3. Farmakologie třesu 20 // 2.3.1. Beta-adrenergní mechanismy 20 // 2.3.2. GABA-ergní mechanismy 20 // 2.4. Vyšetření pacienta s třesem 21 // 2.5. Klinické jednotky třesu 23 // 2.5.1. Fyziologický tremor 23 // 2.5.2. Akcentovaný fyziologický tremor 25 // 2.5.3. Esenciální tremor 26 // 2.5.3.1. Epidemiologie, genetika a patogeneze 27 // 2.5.3.2. Klinický obraz 28 // 2.5.3.3. Průvodní příznaky a koincidence esenciálního tremoru s jinými poruchami 31 //

2.5.3.4. Diagnostické postupy a speciální vyšetření 32 // 2.5.3.5. Diferenciální diagnóza esenciálního tremoru 36 // 2.5.3.6. Terapie esenciálního tremoru 38 // 2.5.3.7. Varianty esenciálního tremoru 44 // 2.5.4. Třes u Parkinsonovy nemoci 46 // 2.5.5. Třes u parkinsonských syndromů 46 // 2.5.6. Mozečkový třes 46 // 2.5.7. Třes u Wilsonovy choroby 48 // 2.5.8. Třes u metabolických onemocnění 48 // 2.5.9. Polékový třes 48 // 2.5.10. Alkohol a třes 48 // 2.5.11. Psychogenní tremor 49 // 2.5.12. Hraniční a sporné jednotky třesu 49 // 3. CHOREA 53 - Jan Roth, Eva Havrdová a Jana Židovská // 3.1. Obecná charakteristika 53 // 3.1.1. Klinický obraz 53 // 3.1.2. Neuropatologické a neurofyziologické podklady vzniku choreatických pohybů 54 // 3.1.3. Členění choreatických syndromů 55 // 3.2. Huntingtonova choroba 57 // 3.2.1. Historie 58 // 3.2.2. Epidemiologie 58 3.2.3. Etiopatogeneze 59 // 3.2.4. Patologická anatomie 61 // 3.2.5. Patologická fyziologie 62 // 3.2.6. Klinická symptomatika 64 // 3.2.7. Formy nemoci 70 // 3.2.8. Význam pomocných vyšetřovacích metod 74 // 3.2.9. Genetický test 75 // 3.2.10. Terapie 77 // 3.2.11. Podpora rodiny při Huntingtonově chorobě 80 // 3.3. Hlavní choreatické syndromy non-huntingtonské 80 // 3.3.1. Benigní hereditámí (familiární) chorea 80 // 3.3.2. Akantocytóza s neurologickým postižením 81 // 3.3.3. Wilsonova choroba 82 // 3.3.4. Paroxyzmální dyskineze typu kinezigenní a non-kinezigenní choreoatetózy 82 // 3.3.5. Některé formy hereditámích spinocerebelámích ataxií 82 // 3.3.6. Hallervordenova-Spatzova choroba 85 // 3.3.7. Poléková chorea 85 // 3.3.8. Systémový lupus erythematodes, antifosfolipidový syndrom 85 // 3.3.9. Chorea při polycytaemia vera 86 // 3.3.10. Chorea v těhotenství (chorea gravidarum, in graviditate) 86 //

3.3.11. Chorea při hypertyreóze 86 // 3.3.12. Chorea při poruše metabolismu vápníku (hypoparatyreóza, Fahrova choroba atd.) 87 // 3.3.13. »Senilní« chorea oro-buko-lingvální 87 // 3.3.14. Chorea u vaskulámího postižení mozku 87 // 3.3.15. Chorea minor Sydenhami (revmatická chorea) 88 // - Petr Mečíř // 4.1. Epidemiologie 91 // 4.2. Enologie 91 // 4.3. Patofyziologie 92 // 4.4. Klinický obraz 92 // 4.5. Klinické vyšetření 93 // 4.6. Terapie 93 // 5. DYSTONIE 97 - Petr Kaňovský // 5.1. Klinický obraz 97 // 5.2. Klinická klasifikace dystonií a dystonických syndromů 98 // 5.3. Diagnóza a diferenciální diagnóza 100 // 5.4. Etiopatogeneze 101 // 5.5. Genetika dystonií a dystonických syndromů 102 // 5.6. Neuropatologie a biochemie dystonie 102 // 5.7. Pomocné vyšetřovací metody 104 // 5.8. Neurofyziologická vyšetření u dystonie 105 // 5.9. Terapie dystonií a dystonických syndromů (úvodní přehled) 107 // 5.10. Primární idiopatické dystonie bez dosud prokázané dědičnosti 111 // 5.10.1. Fokální dystonie 111 // 5.10.1.1. Idiopatický blefarospazmus 111 // 5.10.1.2. Cervikální dystonie 116 // 5.10.2. Profesionální křeče 127 // 5.10.2.1. Grafospazmus (písařská křeč) 127 // 5.10.2.2. Ostatní profesionální křeče 129 // 5.10.2.3. Spastická dysfonie (laryngeální dystonie) 130 // 5.10.3. Segmentální dystonie 133 // 5.10.3.1. Meigeův syndrom (kraniocervikální dystonie) 133 // 5.10.4. Primární idiopatické dystonie s prokázanou dědičností 135 // 5.10.4.1. Generalizovaná idiopatická torzní dystonie 135 // 5.10.4.2. Dopa-responzívní dystonie 137 // 5.10.4.3. Dystonie-parkinsonismus komplex s vazbou na Chromosom X (Lubag) 139 // 5.10.5. Sekundární dystonie 139 //

5.10.5.1. Dědičná onemocnění s poznanou biochemickou vadou 139 // 5.10.5.2. Dědičná onemocnění s nejasnou patogenezí 142 // 5.10.5.3. Ostatní příčiny sekundární dystonie 145 // 5.10.5.4. Onemocnění napodobující dystonií 148 // 6. MYOKLONUS 151 // Mark Hallen // 6.1. Semiologie myoklonu 151 // 6.2. Klinické vyšetření u myoklonu 152 // 6.3. Diferenciální diagnóza myoklonu 152 // 6.4. Základní klinické dělení myoklonu 153 // 6.4.1. Epileptický a neepileptický myoklonus 153 // 6.4.1.1. Epileptický myoklonus 153 // 6.4.1.2. Neepileptický myoklonus 154 // 6.4.2. Elektrofyziologické odlišení epileptického a neeptileptického myoklonu 154 // 6.5. Epileptický myoklonus - klinické jednotky 155 // 6.5.1. Neurodegenerativní onemocnění 155 // 6.5.2. Střádavé nemoci a jiná neurometabolická onemocnění 156 // 6.5.3. Demence 157 // 6.5.4. Virové encefalopatie 158 // 6.5.5. Encefalopatie u celkových metabolických onemocnění // a endokrinních poruch 158 // 6.5.6. Toxické encefalopatie a vedlejší účinky léků 159 // 6.5.7. Poruchy bazálních ganglii 159 // 6.5.8. Fyzikální encefalopatie včetně hypoxie 159 // 6.5.9. Ložisková poškození mozku 160 // 6.5.10. Symptomatická léčba epileptického myoklonu 160 // 6.6. Neepileptický myoklonus - klinické jednotky 161 // 6.6.1. Dystonický myoklonus a fragmenty dalších mimovolních pohybových poruch 161 // 6.6.2. Esenciální myoklonus 161 // 6.6.3. Zvýšená úleková reakce (startle) 162 // 6.6.4. Noční myoklonus 162 // 6.6.5. Segmentový myoklonus (spinální a palatální myoklonus) 163 // 6.6.6. Asterixis 164 // 6.6.7. Psychogenní myoklonus 165 // 6.6.8. Periferní myoklonus 165 // 7. TIKY A TOURETTEŮV SYNDROM 167 - Evžen Růžička a Joseph Jankovic //

7.1. Semiologie a klasifikace tiků 167 // 7.1.1. Prosté pohybové (motorické) tiky 167 // 7.1.2. Komplexní pohybové (motorické) tiky 168 // 7.1.3. Prosté zvukové (vokální) tiky 168 // 7.1.4. Komplexní zvukové (vokální) tiky (hlasové tiky, vokalizace) 169 // 7.1.5. Rysy společné všem tikovým projevům 170 // 7.2. Rozlišení tiků a jiných abnormálních pohybů 171 // 7.2.1. Doprovodné příznaky tiků 171 // 7.2.2. Jiné aberantní formy pohybu 172 // 7.2.3. Jiné dyskinetické poruchy 172 // 7.3. Vyšetření pacienta s tikem 173 // 7.4. Touretteův syndrom a další klinické jednotky tiku 174 // 7.4.1. Definice a diagnostická kritéria Touretteova syndromu 174 // 7.4.2. Epidemiologie Touretteova syndromu 176 // 7.4.3. Genetika a další příčinné faktory Touretteova syndromu 176 // 7.4.4. Patogenetické mechanismy Touretteova syndromu 177 // 7.4.4.1. Změny dopaminergního nervového přenosu 177 // 7.4.4.2. Změny dalších neuromediátorových systémů 178 // 7.4.4.3. Role pohlavních hormonů a excitačních aminokyselin 178 // 7.4.4A Autoimunitní mechanismy 178 // 7.4.5. Klinický obraz Touretteova syndromu 179 // 7.4.5.1. Pohybové a zvukové tiky 179 // 7.4.5.2. Poruchy chování 180 // 7.4.5.3. Kreativita a genialita u pacientů s Touretteovým syndromem 184 // 7.4.6. Sociální problematika Touretteova syndromu 184 // 7.4.7. Diferenciální diagnóza Touretteova syndromu 185 // 7.4.7.1. Další primární tikové poruchy 185 // 7.4.7.2. Sekundární tikové poruchy 186 // 7.5. Léčba tiků a Touretteova syndromu 187 // 7.5.1. Obecná pravidla léčby 187 // 7.5.2. Používaná farmaka 189 // 7.5.2.1. Klasická neuroleptika 189 // 1.5.22. Atypická neuroleptika 191 // 7.5.2.3. Benzodiazepiny 191 // 7.5.2.4. Botulotoxin 192 // 7.5.2.5. Léky ovlivňující noradrenergní systém 192 // 7.5.2.6. Psychostimulancia 192 //

7.5.2.7. Antidepresíva 193 // 7.5.2.8. Další zkoušené látky 193 // 7.5.3. Léčebné postupy pro jednotlivé projevy Touretteova syndromu 193 // 7.5.3.1. Pohybové a zvukové tiky 193 // 7.5.3.2. Léčba poruch chování 195 // 7.5.3.3. Podpůrné postupy 195 // 8. VZÁCNÉ DYSKINETICKÉ SYNDROMY 199 // 8.1. Paroxyzmální dyskineze 199 - Petr Kaňovský // 8.1.1. Idiopatické (primární) paroxyzmální dyskineze 199 // 8.1.1.1. Paroxyzmální kinezigenní dyskineze (paroxyzmální kinezigenní choreoatetóza) 201 // 8.1.1.2. Familiární paroxyzmální non-kinezigenní dyskineze (paroxyzmální dystonická choreoatetóza) 203 // 8.1.1.3. Paroxyzmální cvičením indukovaná dyskineze 204 // 8.1.1.4. Paroxyzmální hypnogenní dyskineze 204 // 8.1.2. Sekundární paroxyzmální dyskineze 205 // 8.2. Startle reflex (úleková reakce) a startle syndromy 206 // Jan Roth // 8.2.1. Startle reflex (úleková reakce) 206 // 8.2.2. Startle syndromy (excesívní startle reflex, hyperexplexie, hyperekplexie) 208 // 8.2.2.1. Hereditární startle syndrom 208 // 8.2.2.2. Symptomatické startle syndromy 209 // 8.3. Stiff-person syndrom (syndrom ztuhlosti) 210 // Jan Roth // 8.3.1. Klinická symptomatika 210 // 8.3.2. Klinické varianty stiff syndromu 211 // 8.3.2.1. Stiff-person syndrom 211 // 8.3.2.2. Stiff-limb syndrom 211 // 8.3.2.3. Progresivní encefalomyelitida s rigiditou 211 // 8.3.3. Asociace stiff syndromu s jiným onemocněním 212 // 8.3.4. Mechanismy vzniku stiff syndromu 212 // 8.3.4.1. Imunologie 212 // 8.3.4.2. Neurofyziologie 213 // 8.3.5. Diagnostika 213 // 8.3.6. Terapie 213 // 9. WILSONOVA CHOROBA 215 // Soňa Nevšímalová // 9.1. Epidemiologie, etiopatogeneze a genetika 215 // 9.2. Neuropatologie 216 // 9.3. Klinické projevy 216 // 9.3.1. Neurologická forma 217 // 9.3.2. Jaterní forma 219 // 9.3.2. Další klinické projevy 219 //

9.4. Pomocná vyšetření 220 // 9.4.1. Biochemické nálezy 220 // 9.4.2. Zobrazovací metody 221 // 9.4.3. Neurofyziologická vyšetření 221 // 9.4.4. Genetické vyšetření 222 // 9.5. Diagnostická kritéria 222 // 9.6. Terapie 222 // 9.6.1. Farmakoterapie 222 // 9.6.2. Chirurgická terapie 223 // 9.6.3. Dietní terapie 224 // 9.6.4. Symptomatická léčba 224 // 9.7. Prognóza 224 // 10. DYSKINETICKÉ PORUCHY VE SPÁNKU 227 - Karel Šonka // 10.1. Fyziologické poznámky ke spánku a bdění vzhledem ? pohybové aktivitě 227 // 10.2. Vyšetřování dyskinetických projevů ve spánku 228 // 10.3. Pohyby během spánku u zdravého člověka 228 // 10.4. Přehled dyskinetických projevů ve spánku 229 // 10.5. Dyskinetické projevy primárních pohybových onemocnění ve spánku 229 // 10.5.1. Syndrom neklidných nohou (restless legs syndrome) 229 // 10.5.1.1. Epidemiologie 230 // 10.5.1.2. Klinické projevy a diagnostická kritéria 230 // 10.5.1.3. Diferenciální diagnóza 231 // 10.5.1.4. Sekundární RLS 231 // 10.5.2. Periodické pohyby končetinami ve spánku (periodic leg movements in sleep) 231 // 10.5.2.1. Epidemiologie 231 // 10.5.2.2. Klinické projevy a diagnostická kritéria 231 // 10.5.2.3. Souvislosti s jinými nemocemi 233 // 10.5.2.4. Patofyziologie 233 // 10.5.2.5. Terapie 233 // 10.5.3. Abnormální chování ve spánku (REM sleep behavior disorder) 234 // 10.5.4. Paroxyzmální noční dystonie (paroxysmal night dystonia) 235 // 10.6. Změny fyziologické pohybové aktivity v souvislosti se spánkem 236 // 10.6.1. Spánková opilost (confusional arousal, excessive sleep inertia) 236 // 10.6.2. Somnambulismus 236 // 10.6.3. Porucha s rytmickými pohyby (iactatio capitis nocturna) 237 // 10.6.4. Hypnagogický záškub (sleep starts, hypnic myoclonus) 238 // 10.6.5. Noční křeče v lýtkách 238 //

10.6.6. Bruxismus (skřípání zuby ve spánku) 239 // 10.6.7. Syndrom abnormálního polykání ve spánku 239 // 11. PSYCHOGENNÍ DYSKINETICKÉ PORUCHY 241 - Jiří Fiedler // 11.1. Vymezení pojmu 241 // 11.2. Diagnostická kritéria 241 // 11.3. Diferenciální diagnóza 243 // 11.4. Klinické obrazy nejčastějších psychogenních dyskinetických poruch 243 // 11.4.1. Psychogenní dystonie 243 // 11.4.2. Psychogenní tremor 244 // 11.4.3. Psychogenní myoklonus 244 // 11.4.4. Psychogenní parkinsonský syndrom 245 // 11.4.5. Psychogenní porucha chůze 245 // 11.5. Speciální diagnostické testy při podezření na psychogenní dyskineze 246 // 11.6. Jednotlivé formy psychogenních dyskinetických poruch - psychiatrická klasifikace 250 // 11.7. Terapie 252 // 11.8. Závěr 254 // 12. POLÉKOVÉ DYSKINETICKÉ PROJEVY 255 - Jan Roth a Evžen Růžička // 12.1. Léky působící polékové dyskineze 256 // 12.2. Antipsychotika: neuroleptika a jejich deriváty 257 // 12.3. Dopaminergní systém mozku 258 // 12.4. Postneuroleptické extrapyramidové syndromy 260 // 12.4.1. Akutní polékové dyskinetické syndromy 260 // 12.4.1.1. Akutní dystonie 260 // 12.4.1.2. Akutní akatize 262 // 12.4.1.3. Akutní parkinsonský postneuroleptický syndrom 263 // 12.4.2. Pozdní dyskinetické syndromy - tardivní dyskineze 264 // 12.4.2.1. Klasická tardivní dyskineze, typ oro-buko-lingvální chorea (Stereotypie) 265 // 12.4.2.2. Tardivní dystonie 267 // 12.4.2.3. Tardivní akatize 269 // 12.4.2.4. Tardivní myoklonus 270 // 12.4.2.5. Tardivní tremor 270 // 12.4.2.6. Tardivní tiky 270 // 12.5. Maligní neuroleptický syndrom 271 // 12.6. Další skupiny léků vyvolávající dyskinetické syndromy 272 // 12.6.1. Antidepresíva a thymoprofylaktika 272 // 12.6.2. Antiparkinsonika: L-DOPA a agonisté dopaminu 273 // 12.6.3. Antiastmatika a bronchodilatancia 273 //

12.6.4. Antiepileptika 273 // 12.7. Dyskinetické syndromy vyvolané návykovými látkami 274 // 12.7.1. Alkohol 274 // 12.7.2. Opiáty 274 // 12.7.3. Stimulancia 274 // 12.7.4. Halucinogeny 275 // 12.7.5. Kanabinoidy 275 // 12.7.6. Organická rozpouštědla 275 // 13. PŘÍLOHY 277 // 14. REJSTŘÍK 307