Hrdinové Čechovových děl hledají vášnivě a úporně smysl života. Odříkávají se takového štěstí, které je ohraničeno vlastním, malinkým, osobním životem. Utíkají od osobního štěstí a sní o vznešené službě lidu a vlasti. Jermilovova studie ve 4 kapitolách rozebírá 4 hlavní Č. hry z let 1896-1903: Racek, Strýček Váňa, Tři sestry a Višňový sad. Citlivý kritik ruské společnosti z konce 19. stol. říká postavami svých her diváku, že pouze v budoucím životě, osvobozeném od vlády zvířecích zákonů, je možné ryzí lidské štěstí. Všechny hry, naplněné typicky čechovským steskem nad darmo hynoucí krásou a vyjadřující úzkost ze života neoduševněného jasným cílem, zrcadlí dobu, jejíž ovzduší se již začalo zabarvovat předtuchou velké přeměny života, ocekáváním bezprostředně se blížící revoluce. Autor vystihuje Čechova i jako tvůrce noveho typu hry - lyrické komedie.