.

0 (hodnocen0 x )

(10) Půjčeno:10x 

BK

2., přeprac. a rozš. vyd.

Praha : ASPI, 2006

424 s. ; 21 cm

ISBN 80-7357-179-X (váz.)

Obsahuje bibliografii na s. 410-416, bibliografické odkazy a rejstřík

000026271

K pojetí učebnice - úvodem 13 // Úvodem ke II. vydání učebnice 15 // ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC // 1 K pojetí teorie vládnutí 19 // 1.1 Východiska K doktrínám 19 // 1.2. Vznik a vývoj veřejné moci, společenské důvody .. 22 // 1.3 Vývoj státní výstavby 26 // 1.3.1 Původní charakteristika státu 26 // 1.3.2 Stát „moderní“ jako právem vymezená společnost 27 // 2 Formy vládnutí 29 // 2.1 Legitimace veřejné moci 29 // 2.2 Politická kultura podmiňující veřejnou moc 31 // 2.3 Náboženství a politická kultura 33 // 2.4 Autoritářská forma vládnutí 36 // 2.5 Demokracie 41 // 3 Funkční mechanismy demokracie 43 // 3.1 Demokracie jako mechanismus vládnutí 43 // 3.1.1 K pojetí demokracie 43 // 3.1.2 Svoboda osobnosti jako základ demokracie 45 // 3.2 Struktura veřejné moci a dělba moci 47 // 3.2.1 Dělba moci ve vývoji 47 // 3.2.2 Smysl dělby moci a její konstrukce 50 // 3.3 Demokracie reprezentativní a přímá 55 // 3.3.1 Demokracie jako způsob účasti obyvatelstva // na moci 55 // 3.3.2 Přímá demokracie a její smysl 56 // 3.3.3 Přímá demokracie a její ústavní základy 58 5 // 3.3.4 Referendum 58 // 3.3.5 Demokracie reprezentativní 61 // 3.3.6 Funkce parlamentu 63 // 3.3.7 Dělba moci v legislativní činnosti 66 // 3.3.8 Ústavní základy organizace a činnosti parlamentu 68 // 3.3.9 Většinové rozhodování jako princip demokracie 71 // 3.4 Volební technologie 77 // 3.4.1 Smysl voleb ve společnosti 77 // 3.4.2 Volební prostředí 79 // 3.4.3 Organizace voleb a princip zastoupení 81 // 3.4.4 Volby a práva občanů 85 // 3.4.5 Subjektivní ovlivnění volebního procesu 86 // 3.5. Veřejná moc a samospráva 87 // 3.5.1 Typy samosprávy 87 // 3.5.2 Místní správa a samospráva 90 // 4 Složky společnosti ovlivňující veřejnou moc v demokracii 93 //

4.1 Veřejné mínění a veřejná moc 93 // 4.2 Masmédia a veřejná moc 94 // 4.3 Skupiny vlivu 96 // 4.3.1 K pojmu „skupiny vlivu“ 96 // 4.3.2 Typy skupin vlivu 97 // 4.3.3 Funkce skupin vlivu 99 // 4.4 Veřejná moc (stát) a politické strany 101 // 4.4.1 Fenomén politických stran v současnosti 101 // 4.4.2 Systém politických stran jako zvláštní struktura moci 105 // 4.4.3 Institucionalizace politických stran 108 // 4.4.4 Funkce politických stran při formování veřejné moci 111 // 4.4.5 Osobnost v ústavní funkci 115 // 4.5 Vlastnictví a veřejná moc 116 // 4.5.1 Úvodem k vymezení problému 116 // 4.5.2 Vlastnictví v právním systému moderního státu 117 // 4.5.3 Současné pojetí vlastnického práva 119 // 4.5.4 Ústavní úprava vlastnictví „nových demokracií“ 120 // 4.5.5 Daňový systém jako mocenský fenomén 121 // 4.5.6 Veřejná moc v České republice a vlastnictví 122 // ČÁST DRUHÁ: STÁT // 1 Stát jako fenomén 127 // 1.1 Stát v historickém kontextu 127 // 1.2 Vznik moderního státu 130 // 1.3 Revoluce a státnost 132 // 1.4 Různá pojetí státu 134 // 1.4.1 Stát jako sociálně geografická kategorie 134 // 1.4.2 Stát jako kategorie sociologická 135 // 1.4.3 Stát jako politicky organizovaná společnost 136 // 1.4.4 Stát jako právní kategorie 136 // 1.4.5 Stát jako mezinárodněprávní kategorie 137 // 1.4.6 Stát jako ústavně právní kategorie 139 // 1.5 Moderní stát jako národní stát .. 140 // 1.5.1 Národní jednotka 140 // 1.5.2 Národní emancipace a vývoj státních forem 143 // 1.6 Pojmové znaky státu 143 // 1.6.1 K pojetí znaků státu 143 // 1.6.2 Územní základ státu 144 // 1.6.3 Obyvatelstvo a státnost 146 // 1.6.4 Státní občanství 148 // 1.6.5 Cizinecký režim, azyl a emigrace 150 // 1.6.6 Mocenská povaha státu 151 // 2 Funkce státu 155 //

2.1 Pojetí funkcí státu 155 // 2.2 Klasifikace a charakteristika funkcí státu 159 // 2.3 Funkce státu a veřejný zájem 164 // 2.3.1 Veřejnoprávní vztahy sociální 167 // 2.3.2 Finančněrozpočtové základy veřejné // moci (státu) 168 7 // 2.4 Plánování jako součást funkcí státu 168 // 2.4.1 Důvodnost regulativní prognostiky // a programování 168 // 2.4.2 Ústavní základy plánovací činnosti 169 // 2.5 Finanční základy veřejné moci 170 // 2.6 Veřejná moc a funkce ochrany životního // prostředí 171 // 2.7 Veřejnoprávní ochrana národnostních menšin 171 // 3 Modality vývoje státních jednotek 173 // 3.1 Vznik nové státní jednotky 173 // 3.2 Varianty vzniku a změn státních jednotek 175 // 3.3 Dekolonizace a vznik nových států 176 // 3.4 Defederalizace a vznik nových států 178 // 3.5 Oddělení částí od dosud federatívni ho státu 181 // 3.5.1 Příklad SSSR 181 // 3.5.2 Příklad Jugoslávie 183 // 3.6 Změna unitárního státu ve federaci 184 // 3.7 Fúze dvou nebo více států 184 // 4 Organizace moci státu - forma vlády 186 // 4.1 Vývoj modelů organizace veřejné moci 186 // 4.2 Monarchie a republika 189 // 4.3 Státní mechanismus 191 // 4.3.1 Stát jako organismus 191 // 4.3.2 Struktura státního mechanismu 193 // 4.3.3 Institucionální pluralita státních orgánů // a dělba moci 195 // 4.3.4 Odvětvová dělba činností a soustava // státních orgánů 196 // 4.3.5 Hlediska dělení státních orgánů 197 // 4.3.6 Působnost státního orgánu 199 // 4.3.7 Vertikální organizace státu 201 // 4.3.8 Státní aparát 203 // 4.3.9 Charakteristické rysy státní služby 205 // 4.3.10 Veřejnoprávní status ozbrojených sil 206 // 4.3.11 Nezávislé správní orgány 207 // 4.4. Modelové ústavní formy vlády 214 // 4.4.1 Parlamentní forma vlády 214 //

4.4.2 Prezidentská forma vlády 219 // 4.4.3 Smíšená (poloprezidentská) forma vlády 221 // 4.4.4 Forma vlády shromáždění 222 // 4.5. Ústavní pojetí výkonné moci 223 // 4.6. Pojetí soudní moci v dělbě moci 225 // 4.7. Evropský model jako současná konfrontace mezi většinou a opozicí 225 // 5 Formy státu 227 // 5.1. Pojetí forem státu jako vertikální dělba moci 227 // 5.1.1 Stát jednoduchý a složený - pojetí 229 // 5.1.2 Unitární stát 234 // 5.1.3 Za stát „regionální“ je považována Itálie 237 // 5.1.4 Za stát „autonomizovaný“ je považováno // Španělsko 237 // 5.1.5 Organizační typy autonomií 238 // 5.2. Ústavní modely federace 239 // 5.2.1 Vznik federací 239 // 5.2.2 Podstata federalismu 242 // 5.2.3 Dělba působnosti ve federaci 244 // 5.2.4 Konkrétní modely federalismu 245 // 5.3. Státní konfederace 249 // 5.4. Stát a nadnárodní veřejná moc 250 // 5.4.1 Státní a nadstátní autorita 250 // 5.4.2 Asociace států nového typu 251 // 5.4.3 Vícevrstevná vertikální dělba moci 255 // 5.4.4 Charakter Evropské unie jako nadnárodní suverenity 256 // 5.4.5 Evropská unie jako tzv. nová suverenita 259 // 5.4.6 Dělba moci v Evropské unii 261 // 5.4.7 Právní řád jako mocenský nástroj Evropské unie 263 // 5.4.8 Forma vlády v Evropské unii 266 // 5.4.9 Základní lidská práva v pojetí Evropské unie 268 9 // ČÁST TŘETÍ: VEŘEJNÁ MOC A PRÁVO // 1 Právo a vládnutí 273 // 1.1 Mocenský fenomén práva 273 // 1.2 Právní systém jako fenomén moci 275 // 1.3 Tvorba práva veřejnou mocí 283 // 2 Ústava, veřejná moc a společenské vztahy 285 // 2.1 Úvodem o ústavě 285 // 2.2 Ústava jako produkt revolucí 288 // 2.3 Historická opodstatněnost vztahu ústavy a státu 293 // 2.4 Ústava jako právní status veřejné moci 296 //

2.5 Ústava jako regulace státní moci 298 // 2.6 Forma státu a ústava 299 // 2.7 Zvláštnosti vztahů upravených ústavou 300 // 2.8 Pojetí ústavodámé moci 303 // 2.9 Ochrana ústavy 307 // 2.10 Dominantní ústavní modely 309 // 3 Funkce spravedlnosti jako funkce veřejné moci 313 // 3.1 Úvodem ke společenské spravedlnosti 313 // 3.2 Soudnictví jako součást veřejné moci 314 // 3.3 Soudní systémy 316 // 3.4 Typové modely soudnictví 318 // 3.5 Principy organizace a činnosti soudnictví 322 // 3.6 Status soudce 324 // 3.7 Správní soudnictví 325 // 3.8 Ústavní soudnictví 327 // 3.8.1 Úloha ústavního soudnictví 327 // 3.8.2 Modely ústavního soudnictví 328 // 3.8.3 Pravomoci ústavních soudů 332 // 3.9. Rozhodnutí ústavních soudů jako pramen práva 335 // 3.9.1 Úvodem k tématice 335 // 3.9.2 Závaznost rozhodování 337 // 3.9.3 Internacionalizace tzv. nosných důvodů v českém právu // 3.9.4 Rozsah závaznosti vůči účastníkům a vůči „odvětvím právního řádu“ 340 // 3.9.5 Význam kreativní role ústavních soudů 342 // 4 Veřejná moc a lidská práva 346 // 4.1 Historická východiska lidských práv 346 // 4.1.1 Lidská práva jako výsledek juristického procesu 348 // 4.1.2 Pojetí francouzské 349 // 4.1.3 Historická etapizace lidských práv 349 // 4.1.4 Vliv doktrín na učení o lidských právech 350 // 4.1.5 Princip rovnosti a rovnoprávnosti 352 // 4.1.6 Omezení práv a svobod 354 // 4.1.7 Záruky práv a svobod 354 // 4.2 Různá obsahová pojetí lidských práv 355 // 4.2.1 Všeobecné deklarace 355 // 4.2.2 Všeobecná práva 357 // 4.3 K doktríně přirozeného práva 360 // 4.4 Pojetí „práv člověka“ a „práv občana“ 361 // 4.5 Stát a režim lidských práv 362 // 4.5.1 Úvodem 362 // 4.5.2 Stát a fyzická osoba (východiska) 363 //

4.5.3 Nedotknutelnost fyzické osoby 364 // 4.5.4 Veřejná moc - obydlí a soukromí 365 // 4.5.5 Veřejná moc a ochrana myšlení a jeho produktů 366 // 4.5.6 Stát a ochrana údajů 367 // 4.5.7 Stát a ochrana přenášených zpráv 367 // 4.5.8 Stát a volnost pobytu či pohybu 368 // 4.5.9 Stát a svoboda vyznání 369 // 4.6 Stát a režim politických práv (svobody) 370 // 4.7 Veřejná moc a sociální existence člověka 374 // 4.8 Ústavní systémy a postavení občanů 374 // 4.9 Evropské pojetí lidských práv 381 // 4.9.1 Evropský rozměr lidských práv 381 // 4.9.2 Rozmanitost textů o lidských právech 382 // 4.9.3 Jurisdikční dualita v Evropě 383 11 // 4.9.4 Povaha evropských lidských práv 384 // 4.10 Soudobý stát a povinnosti občanů 385 // 5 Odpovědnost veřejné moci (státu) 388 // 5.1 K pojetí odpovědnosti veřejné moci 388 // 5.2 Kontrolovatelnost veřejné moci (státu) 390 // 5.3 Odpovědnost veřejné moci, státu 393 // 5.3.1 Pojetí odpovědnosti veřejné moci 393 // 5.3.2 K pojetí obsahu odpovědnosti státu 397 // 5.3.3 Právní i jiné důsledky odpovědnosti // veřejné moci 400 // 5.3.4 Satisfakce činěná veřejnou mocí 404 // 5.4 Kontrolní moc v soustavě veřejné moci 406 // Seznam použité literatury 410 // Rejstřík 417