.

0 (hodnocen0 x )

(4.3) Půjčeno:17x 

BK

2. vyd.

Praha : Argo, 2001

538 s.

ISBN 80-7203-376-X (váz.)

Původně vydáno: V Praze, nákladem České akademie věd a umění, 1926

Fotoreprint 2. vyd.

Česko - dějiny - r. 1300-1308 - pojednání

000027986

OBSAH. // Předmluva I.-IX. // I. Groše pražské. // Jubilejní rok 1300 a jeho nálada 1 ; zaražení měny grošové Václavem II. 3; peníz průkopníkem svobody v řádu společenském 4; starší názory na dobu posledních Přemyslovců ; jejich neoprávněnost 6. — Ustrojení společenské pozdějšího středověku: řád „trojího lidu“ 6; domněnky o jeho pozdním vzniku a původní svobodě obecné 8; také stará doba knížecí v Čechách zná tvrdé dvouvrství sociální 10; svobodní bojovníci a lid nižší 11; tíha vlády knížecí 16; malý význam peněz v životě hospodářském 19; převraty 13. věku 20; pevnější vyhranění tříd společenských 21 ; jeho výhodnost pro nifší vrstvu 22; reluice a její význam pro vznik jednotnějšího práva poddanského 23; řád lánový 24; smlouvy lokační 27; úrok, dávky mimořádné a soudní 28; pevnější ustálení vesnického ovzduší 32. Pohyblivost šlechtické vrstvy 33; roztříštěnost jejich zboží 34; peněžité renty podkladem postavení vyššího stavu, jeho odcizení hospodářské výrobě 36; souvěké nazírání na peníz a movitý kapitál 39; význam věcí těch pro zjemnění rytířské kultury 41. Vznik měst předpokladem nové dělby národní práce 42; vztahy jejich ? venkovu 43; souběžnost a vzájemná podmíněnost vývoje městského i vesnického 46. // Příčiny převratu; příliv cizích kolonistů 47; působí v oblasti české účinněji než v

sousedství 49; význam důlního bohatství našich zemí 60; rychlý rozvoj našeho hornictví 61 ; Kutná Hora 62; spekulační činnost podnikavých jednotlivců 66; dvojí vrstva obyvatelstva měst 68; patriciát a jeho kapitalistická výbojnost 69; těsná souvislost jeho s hornictvím a mincovnictvím 60; zisky lokační 61; pohyblivost patriciátu a jeho sklon ? Praze 63; rozvoj obchodní 64; úvěr a lichva 66; nájmy statků venkovských 68; feudální sklony v patriciátu 69; měšťan velkostatkářem 71; vzrůst sebevědomí a politické snahy německého Živlu 72. Podíl českého lidu na hospodářském přerodu; jeho značná přizpůsobivost 76; české obyvatelstvo měst 78. Následky hospodářského rozvoje pro politické dějiny české 79; změněný poměr ? říši německé 80; evropská moc posledních Přemyslovců a její souběžnost s mocí souvěkých Kapetovců 82 ; hospodářské předpoklady zjevu toho 84; bohatství českých králů 86. // Středověké mincovnictví 87; jeho zaostalost a zrůdný vývoj 88; české denáry a brakteaty ; škody z nestálé měny v Životě hospodářském 91 ; // S34 // první pokusy o nápravu 94 ; groš italský a francouzský 95 ; Václav II. hodlá zarazili novou minci „věčnou" a plnovážnou 96; obtíže podniku; stará organi sace mincoven 97; přivolání Florenčanů do Čech 100; rozpínavý ka-pitalism florentský 101 ; Rinieri, Appardo a Cino 103 ; počátek jejich činnosti v zemích českých

104; groš pražský 106; jeho úspěch v zemích sousedních 107. // II. Král a panstvo české. // Soud dějepisců o osobnosti a schopnostech Václava II. 108; chorobná přirozenost králova 109; jeho nesnadná přístupnost a náladová rozechvě-lost 111; poměr ? mnišstvu a asketické sklony 113; ctižádostivé sebevědomí 114; milovnost nádhery, umělecký zájem 116; minnesang a literární družina 117 ; erotický život 119; protikladné nálady dokladem jemné ostxu-něnosti duševní 120; všestranná zvídavost vědecká 123; záliba ve vědách právnických, právo horní 126; svizelnost poměrů českých při počátku vlády Václavovy 127 ; trvalý zápas se vzrostlou mocí panskou 129. // Panstvo české v 13. věku 130; pán, župan, a župa 131 ; feudální základ župních řádů českých v době knížecí 132; zemská benefícia a jejich držitelé 133; odlišnost staršího županstva od pozdější šlechty, stavovsky vyhraněné 140; příčiny nedokonalého vývoje feudalismu u nás 143; vítězství svobodné dědiny nad statkem služebným 144; vývoj svobod zemských 146; obmezení zvůle panovnické 147; t. zv. iura Conradi 148; zvyk zemský a změněný ráz soudů provinciálních 150; vliv nových svobod na přerod županstva v panstvo 162. Latifundia na půdě kolonisační 163; jejich vý-prosný původ 164; základ moci panské v obratném užití hospodářského převratu 888; význam hradů 157; zbrojné družiny a ministerialita

169; závodění o úřady zemské 163; jejich kumulace a zcizování služebných statků 164; dvůr královský a vláda ústřední 166; velmožné postavení předních pánů 167; jejich styky s cizinou 169; příbuzenské svazky se šlechtou říšskou 170; cizí živly v panstvu českém 172; poměr panstva ? ostatnímu zeman štvu 174. // Nebezpečí vzrostlé moci panské pro korunu 176; zápas principu monarchického s oligarchickým 177; obranné protředky moci královské a její „dominium speciale" 178; oblast moci komorní 179; opora o duchovenstvo 180; tvalý vzrůst majetku církevního v Čechách 181; různotvárnost duchovní společnosti v 13. věku a její vnitřní spory 183; poměr ? světskému panstvu 186; obrana proti útiskům; ministerialita a manství ústavů duchovních 188; fojtství 189; utíkání se do ochrany panovníkovy 190; královské panování nad temporaliemi církevními a zisky z toho komoře plynoucí 191 ; zápas mezi panstvem a korunou na nové, složitější základně 191. // Zpětný pohled na dobu Václava I. 195; zápas let 1247 —1249 a vítězství královo 196; nová berně obecná 197; poměr Přemysla II. Otakara ? panstvu českému 199; výchovné snahy královy 200; jeho revindikační úsilí 201 ; soutěž na poli kolonisačním 202; péče o mír zemský a regál horní 204; novotářství na poli zákonodárném 206 ; řídkost účelné legislace ve středověku 207 ; Přemyslův pokus o nový svod práva zemského

2Q8; ?rízení soudu // 636 // zemského 209; příměr ? parlamentu pařížskému 210; původní ráz soudu benefidárů pražských 212; slouží více koruně než zájmům stavovským 213; jeho souvislost se soudnictvím městským; vznik desk zemských 216; domnělé zřízení krajů Přemyslem II. 216; činnost a postavení vilíiků královských 218; infamační činnost konšelů městských 219; význam měst pro správu království 220. Nevůle panstva proti králi 221; povstání Vít-kovců a jiných velmožů 222 ; spor o jejich pokoření a pád Přemyslův 223. // Kritická chvíle a nebezpečí rozvratu 224 ; součinnost panstva při uklidnění země 226; význam věci té pro další vývoj ústavní 226; pozemštění soudu pražského a upevnění obce zemské 227 ; vzájemná soupeřstva skupin panských a doba moci Závišovy 228 ; pád Závišův a vliv zmatků těch na vývoj Václava II. 229; jeho nedůvěra ? velmožům českým a povolání Arnolda Bamberského 231; nový režim; vztahy královy ? soupeřícím skupinám panským 232 ; revindikace zboží komorního 234; důvěrníci královi z domácí šlechty 236; vznešení duchovní němečtí v radě královské 237; Petr z Aspeltu 239; jiní dvořané duchovní 242; Gozzo Orvietský 243; zvláštní postavení řádu dsterciáků 244; jeho pevná organisace a německý ráz české odnože 246; Heidenreich Sedlecký a Konrad Zbraslavský 247. Námezdné rytířstvo německé v službách Václavových

248 ; význam úřadu podkomořského 260; Pur kart, purkrabí Magdeburský, podkomořím 262. Přísežná rada dvorská 263; podíl králův na správě ústřední 266; podobnost vlády jeho s vládou Filipa IV. Francouzského 267; absolutistické sklony a nové pochopování úkolů monarchie 268; snahy o zvětšení pravomod korunní vůči soudu zemskému 259; plán soustavné kodifikace platného práva v Čechách 260; podobné zjevy v jiných zemích 261; zásadní odpor panstva 262; snaha o zřízení vysokého učení v Praze 263 ; péče o „dominium speciale" a právo horní 264 ; podíl na bohatství církevním 266 ; péče o rozkvět měst 267; důchody z měst plynoucí 270; statky komorní 272; nájmy vi-likační 273; správa berní 276; urbura 276; úvěr královský a nesnáze správy komorní 277; podíl patridátu na ní 278; vzrůst sebevědomí předních měšťanů 279. // Celkový ráz vlády Václava II. 281; jeho popularita 282; probuzení národního vědomí českého zvláště v kněžstvu 283 ; vliv německé kolonisace na věc tu 285; počátky národního písemnictví a projevy slovanské vzájemnosti 286; protiněmecká nálada v společnosti laické 287; význam vlády Vádava II. v tomto směru 289. // III. Koruna polská a uherská. // Roztříštěnost Polska v 13. věku 291; naděje na obnovení národní jednoty 292; polská otázka v politice Přemysla II. 293; jeho poměr ? říši římské 295; manifest králův ? Polákům 297;

změněný postup Vádava II. 298; získání Krakovská 299; poslání Alexiovo do Říma 301; jeho nezdar a korunovace Přemysla Velkopolského 302; odpor Václavův proti tomu 303; Vladislav Lokýtek 305; využití jeho nesnází Václavem II. 307; smlouva v KlQce 308; duchovenstvo velkopolské proti Lokýtkovi 309; nabídka koruny polské králi českému 310; poměr Václavův ? říši německé 311; // 636 // Albrecht mu dává Polsko v léno 312; přípravy ? tažení do Hnězdenska 314; zasnoubeni s Rejčkou 316; rychlý úspěch válečný 316; poměry pomořanské 318; korunovace v Hnězdně 319; protiněmecká nálada v Polsku 320; ráz českého panství v zemích polských 322 ; oblast přímé vlády a poměr ? Pia-stovcům 323; čeští starostové v Polsku 326; jejich počet a osobnosti 327; způsob jejich vlády 330; poměry hospodářské a rozšíření grošů pražských 332; vyhlídky českého panství v Polsku 333. // Stát uherský a český v 13. věku 334; rozvrat poměrů v Uhrách 336; nastoupení krále Ondřeje 338; zápas o korunu s Anjouovci 339; uherská politika Bonifáce VIII. 340; znenáhlé upevnění moci Ondřejovy 341; aliance s Habsburky a Přemyslovci 342; Řehoř Bodod 343; smrt Ondřejova 344; bavorská kandidatura 346; nabídka koruny českému následníkovi 346 ; úvahy o ní na dvoře českém 347 ; volba Václavova a poselství do Brna 361 ; uvítání v Hodoníně 362 ; Matouš Trenčanský 363 ; korunovace 364; dojem v Evropě

366. // Počátky české vlády v Uhrách 366; papežský legát Mikuláš 367; jeho první zprávy z Uher a odpověď papežova 368 ; legát v Budíně a pokus o smírnou dohodu 369; poměr Bonifáce VIII. ? Václavovi II.; útěk le-gátův z Budína 361; poslání Oldřicha z Paběnic do Říma 362; odpověď papežova 363; otázka koruny polské 364; útok strany neapolské na Budín 366; úchvaty Matouše TrenČanského 366; zmatenost poměrů uherských 367. // IV. Proti papeži a králi římskému. // Král Albrecht a Václav II. 369; Albrechtův odpor proti českému panství v Uhrách 370; marné pokusy o smír a spolek s papežem 371 ; poměr Bonifáce VIII. ? Francii 373; jeho zjitření 374; změněná situace po míru sicilském 376; dohoda mezi Albrechtem a Bonifácem VIII. 377; spolek moci papežské a císařské proti Francii a králi českému 378; rozhodnutí papežské o uherské koruně 380; pohrůžky Francii a jejím spojencům 381; vyjednávání českého dvora s Albrechtem 382; tajná smlouva Václava II. s Filipem Sličným 383; sebedůvěra českého krále 386; obvinění proti Bonifácovi VIII. 386; hledání spojenců v Němcích 387; spolek s rodem braniborským 388; poměry slezské 389; uskutečnění sňatku s Rejčkou 390; slavnosti svatební 392; pochybnost spolku s Francií 393; katastrofa Bonifáce VIII. 394; její následky pro českou politiku 395; poslední pokus o smír s Albrechtem 396; požadavky krále římského 397; česká odpověď

398; nezdar jednání 399. // Přípravy Albrechtovy; achtování krále českého 400; pomoc uherská a sbírání vojska v zemích alpských 401; jednání o pomoc říšskou 403; rytířské námezdnictví německé 404; náklad na válku a nesnáze finanční 407; České verbování v říši 408; otřesení českého panství v Uhrách 409; Václav II tam táhne s vojskem 410; dobytí Ostřihomě 411 ; setkání se synem v Budíně 412; rakouský vpád na Moravu 413; ústup Václavův z Uher a jeho následky 414. Průtahy zbrojení Albrechtova 416; spojení vojsk rakouských a uherských 417 ; druhý vpád do Moravy a jeho hrůzy 418 ; schůzka v Cmuntu 420; počátek tažení českého 421 ; postavení Václavovo; návrat // 537 // Lokýtkův do Polska 422; hotovost zemská a nedůvěra Václavova ? velmožům 423 ; obranná strategie česká 424 ; Albrecht před Kutnou Horou 426 ; Jindřich z Lipé 426; Albrecht marné očekává bitvu 428; jeho ústup z Čech 429; neúspěch tažení 430. // V. Konec Přemyslovců a smrt Albrechtova. // Sklíčenost krále římského 431 ; jeho zadluženost a spor s Otou Bavorským 432; finanční nesnáze krále Václava 433; správa komorní v rukou florentských peněžníkú 434; jejich mocné postavení 436; vzrůst sebevědomí panstva českého za války 436; nové jednání s Francií 437; Ota Bavorský v Čechách 438; spojení s vévody korutanskými 439; nemoc Václava II. 440; jednání o smír s Albrechtem 441 ; péče o

urovnání domácích věcí českých 442; slavnostní landfríd 443; smrt králova a pohřeb 446; // Následky smrti královy 446; obavy před vymřením rodu 447 ; osobnost Václava IIL 448; změna způsobu vládního v Čechách 449; vzrostlý vliv panstva na dvoře královském 460; Petr z Aspeltu a Petr Angelův 461; divoké hospodářství mladého krále 463; nestoudné výprosy dvořanů 464; Raimund z Lichtemburka 466; dojednání míru s králem římským 466; výsledky boje 467; věci uherské 468; abdikace Václavova v Uhrách a její pozadí 469; sňatek s Violou Těšínskou 460; sňatek Jindřicha Korutan-ského s princeznou Annou 462; úpadek moci české v Polsku 463; obranná opatření Václavova 464; ohrožení Krakova 466; zemská hotovost a obrat v jednání Václavově 466; vliv patriciátu a opatů cistercských ; „Thronus regis’4 467; vražda olomoucká 468; domněnky, ? ní se pojící 469; její dějinné následky 470. // Dojem v Čechách 472; nepokoj v zemi a bezuzdnost pánů 473; dědická práva Přemysloven 476; naděje Jindřicha Korutanského 476; rok volební a účast měšťanstva při něm 477 ; kandidatura habsburská 478; volba Jindřichova 479; Albrecht vytýká práva říšská 479; vpád do Čech a bezmocnost Jindřichova 480; přechod pánů českých na stranu habsburskou 481; útěk Jindřichův 482; jednání Albrechtovo s Čechy před novou volbou v Praze 483; poměr Čech ? říši 484; jednání o sňatek Rudolfův a věd

polské 486; volba a sňatek s Rejčkou 486. // Úspěch moci habsburské 487 ; výpad do Osterlandu 488; nová úprava panovnické posloupnosti v Čechách; schůze znojemská 489; její dojem v Čechách 490; neoblíbenost Rudolfova; jeho osobnost 491 ; opatrné hospodářství ; splácení dluhů a výplaty zástav 492 ; nespokojenost českého panstva 493; odpor v jihozápadních krajích českých; Vilém Zajíc z Valdeka 494; říšští odpůrci moci habsburské 496 ; pokus o jejich úplné zdolání 497 ; smrt krále Rudolfa; její dočasné zatajení a jednání o vydání Zvíkova 497. // Fridrich Rakouský na Moravě 600; jeho jednání s panstvem moravským 601 ; dojem smrti Rudolfovy v Čechách 602; volební jednání v Praze; vítězství strany korutanské 603; návrat Jindřichův do Čech 604; jeho obranná opatření 605; závislost na pomoci panstva 606; cena jednotlivých přístupů 607; spolek s Fridrichem Míšeňským 608. Král Albrecht táhne do Čech 609; obtíže postupu 610; marné obléháni Hory Kutné 611 ; získáni // 638 // věnných měst 612; ústupky jim zajištěné; opěrné body habsburské moci v Čechách 613; Znojmo 614; bilance zápasu 616; nesnáze postaveni Albrechtova; postup moci francouzské v říši 616; nutnost úspěchu v Čechách 617; drobná válka zimní ; porážka Švábů u Opočna 618 ; vratké postaveni Jindřichovo v Čechách 619; ústupky vynucené biskupem Janem a Jindřichem z Lipé 620; poklesání moci královské

a rozvrat hospodářství státního 621 ; neschopnost Jindřichova 622 ; Ota Bavorský v Čechách 624 ; smlouva s Eber-hardem Virtemberským 626; vražda Albrechtova 626; její dosah a souvislost s otázkou českou 626; nesnadné postavení Habsburků; úspěchy Jindřichovy 627; změna v úřadě podkomořském v Čechách; rostoucí vliv Jindřicha z Lipé 628; příměří s Habsburky a smlouva znojemská 629; její podmínky a význam 630. // st