.

0 (hodnocen0 x )

(6.2) Půjčeno:56x 

BK

1. vyd.

Praha : Fortuna, 1994

171 s. : il., portréty ; 24 cm

ISBN 80-7168-161-X (brož.)

němčina

Některé kapitoly napsal Nikolaus Halmer

Obsahuje bibliografii

000030557

Rekat.

Obsah // Uvod 7 // Pojem filozofie 8 // Otázka po skutečnosti 9 // Pravzor, obraz, napodobení 9 // Podobentví jeskyně 11 // Skutečnost jako reprodukce 12 // Skutečnost jako obraz obrazů 12 // Kulturní průmysl jako klamný obraz 13 // Hyperreálné a imaginární 15 // Problematika bytí 19 // Vědění je ctnost 19 // Láska к pravdě: Platón 19 // Společenská nejistota - ten, který se neustále // ptá: Sókratés 20 // Obraz nepřítele: sofisté 22 // Obraz a pravzor 23 // Dualismus jako výklad světa 23 // Z myšlenkových podnětů se stávají školy 24 // Vědomě drsný způsob života 24 // Zrození tragédie 25 // Filozofie se stává vědou 26 // Jednotný princip světa - předsókratikové 26 // Rád světa je řádem jazyka 27 // Forma a látka 28 // Skutečnost a možnost 28 // Principy jsoucna 29 // Obecné a jedinečné 30 // Proč je vůbec jsoucno a ne spíše nic? 30 // Bytí a nicota 34 // Logika 36 // Pojem 36 // Soud 38 // Úsudek 40 // Výroková logika 41 // Co mohu vědět? - Filozofie tázajícího se subjektu 43 // Člověk novověku: nezávislý, znejistěný, odkázaný sám na sebe 43 // Myslím, tedy jsem 44 // Descartes a moderní myšlení 47 // Jiný počátek: smyslová zkušenost 48 // Nepřítel člověka: příroda. Francis Bacon 48 // „Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech." John Locke 50 // Opatrné zacházení s fakty 51 // Rozum si stanoví hranice. Immanuel Kant 55 // Předměty se musí řídit naším

poznáním 55 // Kopernikovský obrat 58 // Schopnost člověka utvářet smysluplné výpovědi o světě i o sobě samém 58 // Od nazírání přes pojmy к idejím 61 // Evoluce vědění 63 // Vývoj člověka: Comte 63 // Volání po jasnosti 65 // Od krize matematiky к nové logice 69 // Co je počet 69 // Množina, která obsahuje samu sebe jen tehdy, když samu sebe neobsahuje 71 // Teorie jazykových stupňů 72 // Každý formální systém je neúplný 73 // Zkušenostně vědecké poznání 75 // Kritérium smyslu 76 // Problém základu pozorování 77 // Poznání opravováním omylů 80 // Evoluce nebo revoluce? 82 // Osvícenství 84 // Stanoviska a cíle osvícenství 84 // Odpověď na otázku: co je osvícenství? 84 // Kritika osvícenství 87 // Konec osvícenství - postmoderna 90 // Svět pojmu - svět hmoty 92 // Subjekt ustavuje svůj svět 92 // Myslící já jako střed světa: René Descartes 92 // Nutnost mezních pojmů: Immanuel Kant 92 // Individuum klade samo sebe. Johann Gottlieb Fichte 93 // Pravda jako celek: Georg Wilhelm Friedrich Hegel 96 // Německý idealismus-filozofie měšťanstva 100 Subjekt nachází své místo v materiálním světěl 01 // Svět jako organizovaná hmota Člověk: stroj Dichotomické myšlení // 101 // 104 // 105 // Filozofie se stává praktickou 107 // Od odcizené práce ke společenské revoluci: Karl Marx 107 // Pragmatismus 111 // Zájem o existenci: Sören Kierkegaard 112 „Paradox je vášeň myšlenky" 114

// Přehodnocení všech hodnot: Friedrich Nietzsche 117 // Člověk je tím, čím se učiní: Jean Paul Sartre 119 // Kritika dialektického rozumu 121 // Pocit absurdity 123 // Smrt jako mezní situace - existence a transcendence 126 // Jazyk v centru filozofie 130 // Postupující formalizace 130 // Věta je obrazem skutečnosti 132 // Jazykové hry 133 // Funkce jazyka 135 // Jazyková teorie strukturalismu 137 // Hermeneutika 139 // Jazyk jako vězení 142 // Slast z textu 143 // Dekonstrukce pojmu já 147 // „Já je jiný" 147 // Filozofie jako archeologie: Michel Foucault 149 // Subjekt přestává být středem: Jacques Lacan 151 // Etika 153 // Blaženost jako cíl lidského jednání 153 // Etický egoismus 155 // Primát povinnosti 155 // Formy univerzalizace 157 // Převzetí požadavku autonomie 159 // Konstituce identity já 160 // fieč etiky 162 // Bezmoc etiky jako následek postmoderního vědění? 164 // К problému odpovědnosti vědy a techniky 165 // „Apokalypse Now?“ 167

(OCoLC)36614245

cnb000093098