Studie se odvolává na skutečnost, že období Komenského života ve vlasti je poměrně dosud málo osvětleno, a snaží se na základě pramenného materiálu jako klíčovou otázku řešit Komenského působení ve Fulneku, v místě jeho posledního svobodného pobytu ve vlasti, v místě významném pro vznik jeho pedagogického systému i jeho sociálních myšlenek a představ. Autor, který tento pobyt charakterizuje jako "šťastná léta", se zabývá časovým rozsahem tohoto pobytu, jeho pracovní náplní a v závěru dovozuje, že domnělé dopisy Komenského kanovníku Josefu Weldemannovi, členu fulneckého augustiniánského kláštera, jsou podvrhy z r. 1810.