.

0 (hodnocen0 x )

(7) Půjčeno:7x 

BK

1. vyd.

Praha : Osvěta, 1952

20 s. ; 21 cm

Knihovna Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí ; sv. 12

Jazyk, literatura a umění ; sv. 6

Přednáška z cyklu o satiře a humoru, shrnuje hlavní charakteristické rysy našeho prvního básníka satirického. Satira před Havlíčkem byla držena na uzdě cenzurou a projevovala se vlastně jen v lidovém folkloru. Veršovaný humor té doby, takové Rubšovy Deklamovánky, jsou krotké a nepředstavuji kritiku společen. řádu. Tu přinesl až Havlíček, který sám sebe charakterizoval jako satirika a humoristu od přirozenosti. Projevil se jím již v epigramech r. 1845, věnovaným církvi, králi, vlasti, múzám a světu, další příležitost rozvinutí přinesl r. 1848 a r. 1849 a posléze období brixenské, doba vytvoření velkých satir, Lávry, Tyrol, elegií a Křtu. Přednášející oceňuje Havlíčkovy satiry jako jedny z nejvýznamnějších prací pokrok, odkazu čes. literatury 19. století..

Vydavatel: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí

000035714

Rekat.

(OCoLC)85312361

cnb000507542