.

0 (hodnocen0 x )

(6.3) Půjčeno:18x 

BK

Biografie

Vyd. 1.

Praha : Academia, 1994

230 s.

ISBN 80-200-0356-8

000043111

Kapitola 1. Vyšší šlechta. Pojem šlechta a šlechtic (str. 9) // Hrabata a knížata (str. 11) // Vyšší šlechta, páni na vrcholu sociálni hierarchie. Absence názvu „hrabě" v českém prostredí. Knížata - synové a vnuci Jiřího z Poděbrad. Viktor in, Jindřich, Hynek, knížata minsterberská. Rozpad a úpadek moci knížat. Jejich význam pro klid v zemi. Konflikt s Korvínem. Kníže Bartoloměj a česká města. Kníže Karel a politika krále Ludvíka. // Páni (str. 25) // K historii slova „pán". Panský stav se uzavírá. Erb. Mocenské ambice panského stavu. Moravští páni. Hierarchizace panstva. Zvláštní případ: Rožmberkové. Starší a mladší rody. Bohatí a chudí páni. Páni katoličtí a kališničtí. Význam panstva katolického. Panské koterie. Individualismus. // Kapitola 2. Nižší šlechta (str. 43) // Kde začíná řada nižší šlechty? Erbovní lidé a rytířský stav. Nobilitace. Titulatura. Počet členi nižší a vyšší šlechty v Čechách a na Moravě. // Rytíři (str. 50) // K historii slova „rytíř". Obnova rytířských ideálů. Slova „rek" a „dobrodružstvie". Rytířské zbroj. Pasování na rytíře. Rytířský stav. Sociální diferenciace členů rytířského stavu. // Vladykové (str. 58) // Starobylý název. Častý výskyt názvu pro členy stavu nižší šlechty. Absence názvu „vladyka na Moravě. Nástup vladyků i v moravských pramenech po roce 1492. Vladyka a zemské právo Vladyka a „pladeck". // Zemané (str. 64) // Starobylost slova „zeman" a jeho sémantický vývoj. Inurbanizace zemanů. // Panoši (str. 67) // Služební šlechtici. Panoši, drobní statkáři. Profesionální válečníci. Služba u panstva. Panoši „přikázaní" a „vyčtení". Albrecht Rendi z Oušavy. Jeho původ a vzestup, proměny jeho politických názorů //

Manové a nápravníci (str. 79) // Rozpad královské državy. Manské zřízení v rozpadu. Nápravníci. Spory o léna. Boj manů proi panstvu (Šlikové). Propouštění z manství. Chaos v lenním právu. Páni se osvobozují z lenního právo Úplný rozklad manského zřízení na Trutnovská. // Kapitola 3. Šlechtické atributy. Šlechtický majetek, dluhy, boje o zboží (str. 90) // Pojetí majetku a vlastnictví. Úsilí šlechty o upevnění zpupného vlastnictví a boj proti královské odúmrti. Bohatství je hlavním cílem šlechty. Právo zemské hájí vlastnictví. Čeští faraoni. Ústup rodového nedílu pokračuje. Boj o rožmberské dědictví. Drobení panského majetku. I hrady a tvrze se dělí mezi dědice. Dědické spolky. Finanční obtíže, obecné a specifické rysy české a moravské šlechty. Nedostatek peněz na hotovosti. Finanční krize a zadluženost šlechty. Zoufalství dlužníků. Měšťanští věřitelé. Opovědníci, válka a bojiště zbídačelé šlechty. Lad listy. Jindřich Roubík z Hlavatec a Dalibor z Kozojed, dva typy odbojné šlechty. Hynek Boček z Kunštátu. Pohraniční válka bavorská, šlechtici ,,v cizích službách“ a neklid na hranicích. Krušnohoří a rakouské hranice. Řádění rejtarů. Šlechtická kriminalita. Obecné obavy z loupežných přepadů, závažnost a objektivita rozhodnutí zemského a komorního soudu. Urození sudiči. Spory o majetek a o nicotnosti vrhají světlo na kořistnickou mentalitu některých šlechticů. Literární prameny potvrzují výpověd soudních zápisů. // Urozenost a váha příbuzenství (str. 119) // Pýcha urozenců živena vírou v dědičnost vlastností. Princip urozenosti v základu právního řádu. „Dobří lidé“ hledají vzácné předky a sestavují genealogie. Levobočkové přehlíženi.

Výběr úřednictva diktován stupněm urozenosti. Z urozenosti vyrůstá pojem šlechtické cti. Spory o urozenost předků, spory o čest a o „rČenie“. Nadávky a hanlivá označení, spor o „chlapství“ a o zrádcovství. Souboje o čest. Urozenost a systém jmen. Urozenost a formule listů a listin. Sňatková politika urozených respektuje společenskou prestiž a směřuje k posílení majetkové základny. Šlechtičny -jejich místo v rodině a ve společnosti. Láska k ženě i strach z ní. Marný boj moralistů proti tělesné lásce a erotice. Šlechtické konkubíny. Manželství především aktem dohody ženicha a nevěsty, rodičů a přátel. Uvolnění církevního dohledu, rozluky manželství. Síla příbuzenských svazku, opora jednotlivců zejména v časech kritických. Pyšná zpupnost urozených vůči neurozeným // Hrady, tvrze, dvory (str. 141) // Šlechtické obydlí nadřazuje urozené nad obecný lid. Nástup slova zámek místo staršího hrad signalizuje proměny šlechtického sídla. Zmenšil se počet hradů ve srovnání s počátkem 15. století. Hlavní příčinou zániku jsou změny hospodaření a administrativy vrchnosti. Nižší šlechta vlastní víc hradů než v předhusitské době. Neprojevuje se ještě hromadně přechod od fortifikací k honosným panským sídlům. I přestavby hradů, byt sledovaly možnosti pohodlnějšího bydlení, nezanedbávají ani obranné funkce. Poslední etapa výstavby hradů v českých zemích. Budování jizeb a světnic, výstavba komínů a kachlových kamen postupuje rychlým tempem. Výstavba opevnění, obrana před dělostřelbou se opožduje za evropskými zkušenostmi. Nízký početní stav hradních posádek v době míru. Hrad je stále zpola pevnost, zpola panské sídlo. Tvrze sídlem nižší šlechty. Zánik tvrzí důsledkem především ekonomických změn.

Výstavby nových tvrzí nenahradí jejich celkový úbytek. Dvory nemají dosud ráz center panských dominií a jsou sídlem zemanů. Chudé vybavení interiérů šlechtických sídel. // Šatstvo a strava (str. 157) // Stavovský princip proniká do módy a odívání. V ošacení se projevuje individuelní vkus. Nákladnost módního šatstva. Kvantita a barevnost charakterizují šlechtický šat. Kožešiny dovážené a domácí. Převládají rysy pozdněgotického stylu ošacení. Nosaté boty. Internacionálnost módy. Pozdní vliv renesanční módy italské. Šperky a klenoty. Módní vlna prstenů. Perly. Šlechta se odlišuje od obecného lidu i stravou, jídelním lístkem, bantitou jídel a zejména masa. Žráči a hostiny, hodování. Množství chodů při hostinách. Upevňují se pravidla stolování, na stolech se stále častěji objevují ubrusy. Mytí rukou nezbytné v době, kdy neexistuje vidlička. První stopy estetického pojetí přípravy pokrmů. Cínové mísy a talíře. Panské lahůdky, kaše, zvěřina, sladkosti, kořeněná jídla na šlechtických stolech. Nástup cukru. Víno zatlačuje pivo. Příchod pálenky a kořalek. Vzestup opilství? Vina německých vzorů?