Méně známá prozaická podoba mnohem známějších stejnojmenných her autorčiných o vášnivé a tragické lásce ze Slovácka druhé poloviny minulého století, které se staly základem operních libret Leoše Janáčka a J.B. Foerstra. Tyto prózy mají proti hrám jinou motivaci děje, jiný počet osob a jinou jejich charakterizaci. V Její pastorkyni jde autorka o generaci dále do minulosti, aby tak zesílila moment neodvratné osudovosti postav, v Gazdině robě podávásmírnější zakončení´.