.

0 (hodnocen0 x )

(1.7) Půjčeno:5x 

BK

Praha : Academia, 1996

ISBN 80-200-0561-7

000051606

Rekat.

Úvod vydavatelův ...13 // První část: Krize věd jako výraz radikální životní krize evropského lidství ...25 // § 1. Existuje vskutku krize věd při jejich stálých úspěších? 25 // § 2. Pozitivistická redukce ideje vědy na pouhou vědu o faktech. „Krize" vědy jako ztráta jejího životního významu ... 27 // § 3. Zdůvodnění autonomie evropského lidství novou koncepcí ideje filosofie v renesanci ...29 // § 4. Selhání nové, zprvu úspěšné vědy a jeho nevysvětlený motiv ...32 // § 5. Ideál univerzální filosofie a proces jeho vnitřního rozkladu 33 // § 6. Dějiny novověké filosofie bojem za smysl člověka ... 36 // § 7. Záměr zkoumání obsažených v tomto spise ...38 // Druhá část: Vysvětlení vzniku novověkého protikladu mezi fyzika-listickým objektivismem a transcendentálním subjektivismem ... 41 // § 8. Původ nové ideje univerzality věd v přebudované matematice ...41 // § 9. Galileiho zmatematizování přírody ...43 // a) „Čistá geometrie“ ...44 // b) Základní myšlenka Galileiho fyziky: příroda jako matematické universum ...48 // c) Problém matematizovatelnosti „náplní“ ...54 // d) Motivace Galileiho pojetí přírody ...58 // e) Ověřovací charakter základní přírodovědecké hypotézy 62 // f) Problém smyslu přírodovědeckého „vzorce“ ... 64 // g) Vyprázdnění smyslu matematické přírodovědy v „technizaci" ...67 // h) Předvědecký přirozený svět jako zapomenutý základ smyslu přírodovědy ...70 // i) Osudná nedorozumění jako důsledky nejasnosti o smyslu matematizace ...75 // j) Zásadní význam, který má problém původu matematické přírodovědy ...78 // k) Metodická charakteristika našeho výkladu ... 79 // § 10. Vznik dualismu z příkladnosti vládnoucí přírodovědy. Racionalita světa „more geometrico“ ...81 //

§ 11. Dualismus jako důvod nepostižitelnosti problémů rozumu, jako předpoklad specializace věd, jako základ naturalistické psychologie ...83 // §12. Povšechná charakteristika novodobého fyzikalistického racionalismu ...86 // § 13. První těžkosti fyzikalistického naturalismu v psychologii: nepostižitelnost výkonné subjektivity ...89 // § 14. Předjímající charakteristika objektivismu a transcendentalismu. Zápoleni obou těchto idejí jako smysl novověkých dějin ducha ...90 // § 15. Üvaha o metodě našeho historického způsobu zkoumání 92 // § 16. Descartes zakladatelem jak novodobé ideje objektivistického racionalismu, tak i transcendentálního motivu, rozbíjejícího tento racionalismus ...95 // § 17. Descartův návrat k „ego cogito“. Vysvětlení smyslu karteziánské epoché ...96 // § 18. Mylná Descartova sebeinterpretace: psychologistické zfalšování čistého ego, získaného při epoché ...100 // § 19. Descartův přednostní zájem na objektivismu důvodem mylné sebeinterpretace ...103 // § 20. „Intencionalita“ u Descarta ...105 // § 21. Descartes východiskem obou vývojových linií: racionalismu i empirismu ...105 // § 22. Lockova naturalisticko-gnoseologická psychologie .. .106 // § 23. Berkeley. — Psychologie Davida Huma jako fikcionalistická teorie poznání: „krach“ filosofie a vědy ...109 // § 24. Pravý filosofický motiv ukrytý v protismyslu Humovy skepse: otřesení objektivismu ...111 // § 25. „Transcendentálni“ motiv v racionalismu: Kantova koncepce transcendentálni filosofie ...113 // § 26. Předběžná úvaha o našem vůdčím pojmu „transcendentálna" 120 // § 27. Kantova filosofie a filosofie jeho následovníků v perspektivě našeho vůdčího pojmu „transcendentálna“. Úkol kritického vyrovnání ...121 //

Třetí část: Ujasnění transcendentálního problému a funkce psychologie ve vztahu k tomuto problému ...124 // A. Cesta k fenomenologické transcendentálni filosofii tázáním počínajícím u bezprostředně daného předvědeckého světa našeho života // § 28. Nevyslovený Kantův „předpoklad“: samozřejmě platný svět našeho životního prostředí ...124 // § 29. Předvědecký svět našeho života lze zpřístupnit jako říši subjektivních fenoménů ponechaných v „anonymitě“ ... 133 // § 30. Nedostatek názorně vykazující metody důvodem Kantových mytických konstrukcí ...135 // § 31. Kant a nedostatečnost tehdejší psychologie. Neujasněnost rozdílu mezi transcendentálni subjektivitou a duši ...138 // § 32. Skrytá pravda, která je v Kantově transcendentálni filosofii možná obsažena: problém „nové dimenze“. Antagonismus „povrchového“ a „hlubinného“ života ...140 // § 33. Problém „předvědeckého světa našeho života“ jako dílčí problém obecného problému objektivní vědy ...142 // § 34. Expozice problému vědy o předvědeckém světě našeho života ...145 // a) Rozdíl mezi objektivní vědou a vědou vůbec ...145 // Využití subjektivně relativních zkušeností objektivními vědami a věda o nich ...147 // c) Je subjektivno ve své relativitě předmětem psychologie? 148 // d) Předvědecký svět našeho života universem principiální názornosti, „objektivně pravý“ svět principiálně nená-zomou „logickou“ substrukcí ...149 // e) Objektivní vědy jako subjektivní výtvory zvláštní teore-tickologické praxe a jako složka plné konkrétnosti před-vědeckého světa našeho života ...151 // í) Problém předvědeckého světa není dílčí, ale naopak univerzální filosofický problém ...154 //

§ 35. Analytika transcendentálni epoché. Na prvním místě: epoché od objektivní vědy ...157 // § 36. Jak se svět našeho života může stát po epoché od objektivních věd tématem vědy? Zásadní rozlišeni objektivně logického apriori od apriori předvědeckého světa ...160 // § 37. Formálně nejobecnější struktury předvědeckého světa: věc a svět na jedné, vědomí o věci na druhé straně ... 164 // § 38. Dva základní způsoby, jak možno předvědecký svět učinit tématem zkoumáni: naivně přirozený postoj a idea důsledně reflexívního zaměření na modality subjektivního způsobu danosti přirozeného světa a jeho objektů ...166 // § 39. Osobitost transcendentálni epoché jako totálni změny přirozeného životního postoje ...170 // § 40. Těžkosti spojené s pravým smyslem provedení totální epoché. Nebezpečí svodu chápat ji mylně jako postupné vyřazování všech jednotlivých platností ...171 // § 41. Pravá transcendentálni epoché umožňuje „transcendentálni redukci“ — odkrytí a prozkoumání transcendentálni korelace mezi světem a vědomím o světě ...174 // § 42. Konkrétní nárys cest skutečně provedené transcendentálni redukce jakožto úloha ...175 // § 43. Charakteristika nové cesty k redukci a její rozlišení od „karteziánské cesty“ ...176 // § 44. Svět našeho života jako téma teoretického zájmu určeného univerzální epoché, která suspenduje realitu věcí kolem nás ... 178 // § 45. Danosti smyslového nazírání čistě jako takového v počátečním stadiu konkrétního výkladu ...179 // O // § 46. Univerzálni korelační apriori ...181 // § 47. Naznačení dalších směrů výzkumu: základní subjektivní fenomény kinesteze, proměny platnosti, vědomí horizontového a zespolečnění zkušenosti ...183 //

§ 48. Každé jsoucno jakéhokoli smyslu a jakéhokoli regionálního okrsku jako index systému subjektivních korelátů ...187 // § 49. Předběžný pojem transcendentálni konstituce jako „originálního formování smyslu“. Exemplární omezenost provedených rozborů. Náznak dalších výkladových horizontů ... 190 // § 50. Prvé uspořádání zpracovávaných problémů pod tituly: // Ego-cogito-cogitatum ...193 // § 51. Okol „ontologie předvědeckého světa našeho života" ... 196 // § 52. Vynořují se paradoxní nesrozumitelnosti. Nutnost opětovného radikálního zamyšlení ...198 // § 53. Paradox lidské subjektivity: je subjektem pro svět a zároveň objektem ve světě ...202 // § 54. Vyřešení paradoxu ...205 // a) My jako lidé a my jako subjekty v poslední instanci odpovědné za výkony svých funkcí ...205 // b) Já jako pra-já konstituuji horizont transcendentálních druhých „já“ jako spolusubjektů transcendentálni inter-subjektivity, která konstituuje svět ...207 // § 55. Zásadní oprava naší první epoché její redukcí na absolutně // jedinečné a v poslední instanci fungující ego ... 210 // B. Cesta k fenomenologické transcendentálni filosofii z psychologie // § 56. Charakteristika filosofického vývoje po Kantovi z hlediska zápasu mezi fyzikalistickým objektivismem a neustále znovu se ohlašujícím „transcendentálním motivem“ ... 214 // § 57. Osudná roztržka transcendentálni filosofie a psychologie ...221 // § 58. Příbuznost a rozdílnost psychologie a transcendentálni filosofie. Psychologie jako sféra rozhodování ...227 // § 59. Rozbor obratu z psychologického do transcendentálniho postoje. Psychologie „před“ fenomenologickou redukcí a „po“ ní. (Problém „vproudění“) ...232 // § 60. Důvod, proč psychologie selhala: dualistické a fyzikalistické předpoklady ...234 // v n

§ 61. Psychologie v napětí mezi objektivisticky filosofickou ideou vědy a mezi empirickým postupem. Neslučitelnost obou směrů psychologického bádání (psychofyzického postupu a „psychologie na základě vnitřní zkušenosti“) ...237 // § 62. Předběžná úvaha o tom, jak je absurdní zásadně stavět duše a tělesa na roveň jako reality: zdůraznění principiálního rozdílu časovosti, kauzality a individuace u přírodní věci a u duše ...239 // § 63. Problematičnost pojmů „vnější“ a „vnitřní zkušenost". Proč zakoušeni tělesné věci v každodenním životě není jako zkušenost o „pouhém subjektivismu“ doposud tématem psychologie? ...243 // § 64. Karteziánský dualismus jako důvod paralelizace. Ve schématu „věda popisná a věda vysvětlující“ má oprávnění jen formálně nejobecnější rys ...244 // § 65. Zkouška oprávněnosti empiricky zdůvodněného dualismu tím, že se vžijeme do faktického postupu psychologů a fy-ziologů ...248 // § 66. Svět obecné zkušenosti, jeho regionální typika a možné univerzální abstrakce v něm: „příroda“ jako korelát univerzální abstrakce, problém „doplňující abstrakce“ ... 250 // § 67. Dualismus zkušenostně zdůvodněných abstrakcí. Další historická působnost empiristické koncepce (od Hobbese po Wundta.) Kritika empirismu dat ...253 // § 68. Úkol čistého výkladu vědomí jako vědomí: univerzální problematika intencionality. (Brentanův pokus o reformu psychologie) ...256 // § 69. Základní psychologická metoda „fenomenologicko-psycholo-gické redukce“. (První charakteristika: 1. Intencionálni vztahování a epoché; 2. Stupně deskriptívni psychologie; 3. Zavedení „nezaujatého diváka“) ...258 // § 70. Těžkosti psychologické abstrakce. (Paradox „intencionálního předmětu“, intencionálni prafenomén „smyslu“) ... 264 //

§ 71. Nebezpečí mylného chápání,, univerzality“ fenomenologic-ko-psychologické epoché. Rozhodující význam jejího správného pochopení ...267 // § 72. Poměr transcendentálni psychologie k transcendentálni fenomenologii jako vlastní přístup k čistému sebepoznání. Definitivní odstranění objektivistického ideálu ve vědě o duši 280 // § 73. „Závěr“: Filosofie jako radikální sebeujasnění lidstva, jako sebeuskutečnění rozumu ...289 // Doplňující texty A. Pojednání // Věda o realitách a idealizace. Matematizace přírody ... 299 // Přírodovědný a duchovědný postoj. Naturalismus, dualismus a psychofyzická psychologie ...313 // Krize evropského lidství a filosofie ...332 // Rejstřík ...559