Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 14.11.2020. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(4.7) Půjčeno:42x 
BK
Vyd. 2., (v nakl. Academia 1.)
Praha : Academia, 1996
468 s. ; 22 cm

objednat
ISBN 80-200-0560-9 (váz.)
francouzština
Přeloženo z francouzštiny
Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík
000051665
Slovo úvodem (V. Skalička) 13 // Ferdinand de Saussure a jeho Kurs (F. Čermák) 15 // K českému překladu a vydání Kursu obecné lingvistiky (F. Čermák) // K druhému českému vydání (F. Čermák) 31 Předmluva k prvnímu vydání (Ch. Bally, A. Sechehaye) 35 Předmluva k druhému vydání (Ch. Bally, A. Sechehaye) 37 Předmluva k třetímu vydání (Ch. Bally, A. Sechehaye) 37 // ÚVOD // První kapitola - Pohled na dějiny lingvistiky 39 // Druhá kapitola - Látka a úkol lingvistiky, její vztah k dalším vědám // Třetí kapitola - Předmět lingvistiky 44 § 1. Jazyk a jeho definice 44 § 2. Místo jazyka ve faktech řeči 47 § 3. Místo jazyka v lidských faktech. Sémiologie 52 // Čtvrtá kapitola - Lingvistika jazyka a lingvistika mluvy 53 // Pátá kapitola - Vnitřní a vnější prvky jazyka 56 // Šestá kapitola - Reprezentace jazyka písmem 58 § 1. Nutnost studia tohoto tématu 58 § 2. Prestiž písma. Příčiny jeho rostoucího vlivu na mluvenou formu § 3. Systémy písma 60 § 4. Příčiny nesouladu mezi grafikou a výslovností 61 § 5. Důsledky tohoto nesouladu 63 // Sedmá kapitola - Fonologie 66 §1. Definice 66 § 2. Fonologické písmo 67 § 3. Kritika svědectví přinášeného písmem 68 // DODATEK // ZÁKLADY FONOLOGIE První kapitola - Fonologické druhy 71 § 1. Definice fonému 71 § 2. Hlasové ústrojí a jeho funkce 74 § 3. Klasifikace hlásek podle jejich ústní artikulace 76 // Druhá kapitola — Foném v mluvním řetězu 82
§ 1. Nutnost studia hlásek v mluvním řetězu 82 § 2. Imploze a exploze 83 // § 3. Různé kombinace explozí a implozí v řetězu 86 § 4. Hranice slabiky a vokalický vrchol 89 § 5. Kritika teorií slabičnosti 90 § 6. Trvání imploze a exploze 91 § 7. Fonémy čtvrtého stupně otevřenosti. Diftong. Otázky grafiky 92 Poznámka vydavatelů 94 // PRVNÍ ČÁST OBECNÉ PRINCIPY // První kapitola — Povaha jazykového znaku 95 § I. Znak, označované, označující 95 § 2. První princip: arbitrárnost znaku 98 § 3. Druhý princip: lineární povaha označujícího 100 Druhá kapitola — Neproměnlivost a proměnlivost znaku 100 § 1. Neproměnlivost 100 § 2. Proměnlivost 103 // Třetí kapitola — Statická lingvistika a evoluční lingvistika 108 § 1. Vnitřní dualita všech věd operujících s hodnotou 108 § 2. Vnitřní dualita a historie lingvistiky 110 § 3. Vnitřní dualita ilustrovaná na příkladech 111 § 4. Rozdíl mezi oběma řády ilustrovaný na srovnáních 115 § 5. Protiklad synchronní a diachrónni lingvistiky z hlediska jejich metod a principů 117 // § 6. Synchronní a diachrónni zákon 119 § 7. Existuje panchronní hledisko? 122 § 8. Důsledky směšování synchronního a diachronního 123 § 9. Závěry 125 // DRUHÁ ČÁST // SYNCHRONNÍ LINGVISTIKA První kapitola — Obecné otázky 127 Druhá kapitola — Konkrétni entity jazyka 129 § 1. Entity a jednotky. Definice 129 § 2. Metoda delimitace 130 § 3. Praktické
potíže s delimitací 131 §4. Závěr 133 // Třetí kapitola — Identity, reality, hodnoty 134 Čtvrtá kapitola — Jazyková hodnota 139 § 1. Jazyk jako myšlenka organizovaná ve fónické matérii 139 § 2. Jazyková hodnota nazíraná z hlediska konceptuálního 141 § 3. Jazyková hodnota nazíraná z hlediska materiálního 145 § 4. Znak nazíraný ve své úplnosti 148 // Pátá kapitola — Synlagmatické a asociativní vztahy 150 § 1. Definice 150 § 2. Synlagmatické vztahy 152 § 3. Asociativní vztahy 154 Šestá kapitola — Mechanismus jazyka 156 § 1. Synlagmatické solidarity 156 // § 2. Současné fungování obou druhů seskupení 157 § 3. Absolutní a relativní arbitrárnost 160 Sedmá kapitola — Gramatika a její oddíly 163 § I. Definice. Tradiční dělení 163 // § 2. Racionální dělení 165 // Osmá kapitola — Úloha abstraktních entit v gramatice 166 TŘETÍ ČÁST // DIACHRÓNNI LINGVISTIKA První kapitola — Obecné otázky 170 Druhá kapitola — Fonetické změny 173 § 1. Jejich absolutní pravidelnost 173 § 2. Podmínky fonetických změn 173 § 3. Otázky metody 174 § 4. Příčiny fonetických změn 176 § 5. Působení fonetických změn je neomezené 180 Třetí kapitola — Gramatické důsledky fonetického vývoje 181 § 1. Přerušení gramatického svazku 181 § 2. Setření struktury slova 182 § 3. Fonetické dublety neexistují 184 § 4. Alternace 185 § 5. Zákony alternace 186 § 6. Alternace a gramatický svazek
188 Čtvrtá kapitola — Analogie 189 § 1. Definice a příklady 189 § 2. Analogické jevy nejsou změny 191 § 3. Analogie jako princip nového tvoření v jazyce 193 Pátá kapitola — Analogie a vývoj 196 § 1. Jak se analogická inovace stává součástí jazyka 196 § 2. Analogické inovace jako příznaky změn v interpretaci §3. Analogie jako princip renovace a konzervace 199 Šestá kapitola — Lidová etymologie 201 Sedmá kapitola — Aglutinace 204 § 1. Definice 204 § 2. Aglutinace a analogie 205 // Osmá kapitola — Diachrónni jednotky, identity a reality 206 Dodatky ke třetí a čtvrté části 21O A Subjektivní a objektivní analýza 210 ? Subjektivní analýza a určováni nižších jednotek 21 I C Etymologie 215 // Čtvrtá Část // GEOGRAFICKÁ LINGVISTIKA První kapitola — O různosti jazyků 217 Druhá kapitola — Komplikace v geografické různosti 219 § I. Koexistence několika jazyků na jednom místě 219 § 2. Spisovný jazyk a konkrétní místní jazyk 221 Třetí kapitola — Příčiny geografické různosti 222 § 1. Cas jako hlavní příčina 222 § 2. Působení času na souvislém území 224 § 3. Dialekty nemají přirozené hranice 226 § 4. Jazyky nemají přirozené hranice 228 Čtvrtá kapitola — Síření jazykových vln 230 § 1. Síla styku a duch provincialismu 230 § 2. Vztažení těchto dvou sil ? jedinému principu 232 § 3. Jazykové diferenciace na rozdělených územích 233 // PÁTÁ ČÁST // OTÁZKY RETROSPEKTIVNÍ
LINGVISTIKY ZÁVĚR // První kapitola — Dvě perspektivy diachrónni lingvistiky 237 Druhá kapitola — Nejstarší jazyk a prajazyk 240 Třetí kapitola — Rekonstrukce 242 § I. Povaha a cíl rekonstrukcí 242 § 2. Stupeň spolehlivosti rekonstrukci 244 Čtvrtá kapitola — Svědectví jazyka pro antropologii a prehistorii § I. Jazyk a rasa 246 § 2. Etnismus 247 § 3. Jazyková paleontologie 247 § 4. Jazykový typ a mentalita sociální skupiny 250 Pátá kapitola — Jazykové rodiny a jazykové typy 251 // TULLIO DE MAURO: // BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI // 1. Rodina 257 // 2. První studia 261 // 3. Lipsko a „ Mémoire“ 264 // 4. Paříž: Škola a Societě 272 // 5. Ženeva: Výuka a studium 280 // 6. Kursy obecné lingvistiky. Poslední léta 290 // 7. Utváření de Saussurovy obecné lingvistiky 295 // 8. Osudy Kursu v různých zemích 302 // 9. Přítomnost de Saussura v různých proudech lingvistiky 312 \Q. Otázka předchůdců 316 // Doplněk: Noreen a de Saussure 329 // Dodatky // 1. De Saussurova knihovna 333 // 2. Noreen, de Saussure a švédština 334 // 3. De Saussure, Wackernage! a vědci z oblasti německého jazyka 334 // 4. Záporný soud Croceho o de Saussurovi 335 // 5. De Saussure a Chomsky 338 // TULLIO DE MAURO: POZNÁMKY K TEXTU KURSU 347-428 // Seznam zkratek 429 Bibliografie 430 Dodatky ? bibliografii 453 Rejstřík 454
(OCoLC)36610874
cnb000112517

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC