.

0 (hodnocen0 x )

BK

1. vyd.

Praha : Avicenum, 1975

327 s. : il. ; 8°

V první části knihy věnují autoři pozornost aplikované elektrofyziologii, která tvoří podstatnou část lékařské elektroniky, a v druhé probírají elektronické měření těch fyziologických procesů, které nejsou předmětem zájmuelektrofyziologie. Ve třetí se zabývají informačními systémy v lékařské elektronice a v dodatku i využitím počítačů ve zdravotnictví. Závěrem připojují stať o uzemňování elektronických zařízení..

000053420

PŘEDMLUVA 9 // 1. APLIKOVANÁ ELEKTROFYZIOLOGIE 13 // 1.0 Základní poznatky z elektrofyziologie 13 // 1.0.0 Základy elektrofyziologie nervu a kosterního svalu 14 // 1.0.0.0 Nervové vlákno 14 // 1.0.0.1 Periferní nerv 21 // 1.0.0.2 Svalové vlákno 22 // 1.0.0.3 Kosterní sval 23 // 1.0.1 Základy elektrofyziologie míchy a mozku 25 // 1.0.1.0 Nepřímé dráždění mozkové kůry a ovlivnění EEG 27 // 1.0.1.1 Přímé dráždění mozkové kůry a ovlivnění EEG 28 // 1.0.1.2 Vlastní činnost mozkových neuronů 29 // 1.0.2 Základy elektrofyziologie srdce 29 // 1.0. 3 Základy elektrofyziologie hladkého svalu 38 // 1.0. 4 Dodatek 38 // 1.0. 4.0 Mikroelektrody 38 // 1.0. 4.1 Zesilovač biopotenciálů snímaných mikroelektrodami . 40 // 1.0. 5 Literatura 43 // 1.1 Elektrické projevy tkání 45 // 1.1.0 Biopotenciály periferního nervu a kosterního svalu 45 // 1.1.0.0 Nejobvyklejší způsoby snímání biójjotenciálů 45 // 1.1.0.1 Základní metodické problémy při klinickém snímání biopotenciálů 45 // 1.1.0.2 Snímání elektroneurogramu a elektromyogramu v klinické praxi 47 // 1.1.1 Biopotenciály mozku 49 // 1.1.1.0 Nej obvyklejší způsoby snímání biopotenciálů 49 // 1.1.1.1 Základní metodické problémv při klinickém snímání biopotenciálů 50 // 1.1.1.2 Snímání elektroencefalogramu v klinické praxi 53 // 1.1.2 Biopotenciály srdce 56 // 1.1.2.0 Nejobvyklejší způsoby snímání biopotenciálů 56 // 1.1.2.1 Základní metodické problémy při klinickém snímání biopotenciálů 58 // 1.1.2.2 Snímání elektrokardiogramu v klinické praxi 66 // 1.1.2.3 Klinický výzkum elektrokardiografie a vektorkardiografle 69 // 1.1.3 Technické otázky spojené se snímáním biopotenciálů 74 // 1.1.3.0 Zesilovače biopotenciálů 74 // 1.1.3.1 Vybrané přístroje pro snímáni biopotenciálů 79 // 1.1.4 Literatura //

1.2 Dráždivost tkání 90 // 1.2.0 Elektrostimulace periferního nervu a kosterního svalu 90 // 1.2.0.0 Nejobvyklejší způsoby dráždění elektrickým proudem 90 // 1.2.0.1 Základní metodické problémy při klinické elektrostimulaci periferního nervu a kosterního svalu 90 // 1.2.0.2 Elektrostimulace periferních nervů a kosterních svalů v klinické // praxi 95 // 51.2.1 Elektrostimulace mozku a míchy 97 // 1.2.1.0 Nejobvyklejší způsoby dráždění elektrickým proudem 97 // 1.2.1.1 Základní metodické problémy při klinické elektrostimulaci mozku a míchy 98 // 1.2.1.2 Elektrostimulace mozku a míchy v klinické praxi 100 // 1.2.2 Elektrostimulace srdce a srdečních nervů 102 // 1.2.2.0 Nejobvyklejší způsoby dráždění elektrickým proudem 102 // 1.2.2.1 Elektrická stimulace srdce — kardiostimulace 104 // 1.2.2.2 Základní metodické problémy při kardiostimulaci 105 // 1.2.2.3 Kardiostimulace dočasná 109 // 1.2.2.4 Kardiostimulace trvalá 115 // 1.2.2.5 Diagnostické metody při zavádění a kontrole kardiostimulace. .119 // 1.2.2.6 Elektrická stimulace srdečních nervů 126 // 1.2.3 Elektrická depolarizace — deflbrilace srdce 128 // 1.2.3.0 Klinická indikace k elektrické depolarizaci srdce 128 // 1.2.3.1 Základní metodické problémy při klinické depolarizaci — deflbrilaci srdce 129 // 1.2.3.2 Depolarizace — defibrilace srdce v klinické praxi 131 // 1.2.4 Elektrická stimulace močového měchýře a střeva 133 // 1.2.4.0 Elektrická stimulace močového měchýře 133 // 1.2.4.1 Elektrická stimulace střeva 136 // 1.2.5 Technické otázky spojené s elektrostimulaci orgánů a tkání 136 // 1.2.5.0 Stimulátory a deflbrilátory 136 // 1.2.5.1 Vybrané přístroje používané při elektrostimulaci a elektrické depolarizaci orgánů a tkání 141 // 1.2.6 Literatura //

1.3 Elektrický odpor tkání 159 // 1.3.0 Teoretické předpoklady pro měření elektrického odporu tkání 163 // 1.3.1 Měření elektrického odporu tkání v klinické praxi 163 // 1.3.1.0 Klinická reopletysmografle 164 // 1.3.1.1 Klinické metody měření elektrického odporu kůže 164 // 1.3.1.2 Klinické měření elektrického odporu tkání mezi stimulačními // elektrodami 168 // 1.3.2 Měření elektrického odporu tkání v laboratorní praxi 170 // 1.3.3 Technické otázky spojené s měřením elektrického odporu tkání 172 // 1.3.3.0 Polarizace elektrod 172 // 1.3.3.1 Přístroje používané k měření elektrického odporu tkání 176 // 1.3.4 Literatura 178 // 1.4 Elektrochemická analýza vnitřního prostředí organismu 179 // 1.4.0 Elektrochemická analýza krve 179 // 1.4.0.0 Elektrochemické stanovení p02, pH a pC02 v krvi 179 // 1.4.0.1 Elektrochemické stanovení ionogramu krve 182 // 1.4.0.2 Elektrochemické vyšetření dialyzačního roztoku při dialýze krve 183 // 1.4.1 Elektrochemická analýza respiračních plynů 184 // 1.4.2 Elektrochemická analýza tkáňového prostředí 185 // 1.4.3 Technické otázky spojené s elektrochemickou analýzou vnitřního prostředí organismu 186 // 1.4.3.0 Elektrody pro elektrochemickou analýzu 186 // 1.4.3.1 Vybrané přístroje používané pro elektrochemickou analýzu 190 // 1.4.4 Literatura 193 // 62. ELEKTRONICKÉ SNÍMÁNÍ NEELEKTRICKÝCH VELIČIN V LÉKAŘSTVÍ 195 // 2.0 Úvod 195 // 2.1 Elektronické měření tlaků 195 // 2.1.0 Klasický způsob měření tlaků 196 // 2.1.0.0 Kapacitní snímač 196 // 2.1.0.1 Indukční snímač 197 // 2.1.0.2 Odporový snímač 197 // 2.1.0. 3 Měření dutinových tlaků pneumatickým přenosem 201 // 2.1.1 Moderní způsoby měření tlaků 202 //

2.2 Elektronické měření mechanických pohybů a poloh struktur živého organismu 203 // 2.2.0 Mechanické pohyby srdce 203 // 2.2.0.0 Fonokardiografle 204 // 2.2.0.1 Apexkardiografle 206 // 2.2.0.2 Balistokardiografle 207 // 2.2.1 Mechanické pohyby velkých cév 208 // 2.2.2 Mechanické pohyby tkání 209 // 2.2.3 Ultrazvukové určování poloh a pohybů struktur 209 // 2.3 Elektronické měření průtoků krve a respiračních plynů 210 // 2.3.0 Měření průtoků krve 211 // 2.3.0.0 Elektromagnetický průtokoměr 211 // 2.3.0.1 Ultrazvukový průtokoměr 213 // 2.3.0.2 Termodiluční průtokoměr 214 // 2.3.1 Měření průtoků respiračních plynů 215 // 2.3.1.0 Pneumotachograf 215 // 2.3.1.1 Anemometrický snímač dechu 216 // 2.3.1.2 Termistorový snímač dechu 217 // 2.4 Měření tělesné teploty 217 // 2.4.0 Termoelektrický teploměr 217 // 2.4.1 Odporový teploměr 219 // 2.4.2 Termistorový teploměr 220 // 2.5 Analýza vnitřního prostředí organismu elektronickými metodami 221 // 2.5.0 Kataferometrický analyzátor dýchacích plynů 221 // 2.5.1 Infračervené plynové analyzátory 222 // 2.5.2 Paramagnetický analyzátor kyslíku 223 // 2.5.3 Nitrograf 224 // 2.5.4 Hmotová spektrografle 224 // 2.5.5 Fotokolorimetrické metody 225 // 2.6 Dodatek. Přenos informací bezdrátově na dálku — telemetrie 227 // 2.7 Literatura 230 // 3. INFORMAČNÍ SYSTÉMY V LÉKAŘSKÉ ELEKTRONICE 231 // 3.0 Informační systémy v intenzívní zdravotnické péči 231 // 3.0.0 Úvod 231 // 3.0.1 Monitorní informační systémy v intenzívní zdravotnické péči bez použití // automatizačních prvků 234 // 3.0.1.0 Polygrafy 235 // 3.0.1.1 Zapisovače na nemagnetické médium 238 // 3.0.1.2 Zapisovače na magnetické médium 246 // 3.0.1.3 Příklady monitorních informačních systémů bez použití automatizačních prvků 254 //

3.0.2 Monitorní informační systémy v intenzívní zdravotnické péči s použitím // automatizačních prvků 257 // 3.0.2.0 Hlásiče mezních stavů pozorované veličiny 258 // 3.0.2.1 Synchronizace elektrokardiogramu s časovou základnou osciloskopu 268 // 3.0.2.2 Nekonečná magnetofonová smyčka 269 // 3.0.2.3 Analogově-číslicový převodník 270 // 3.0.2.4 Paměťové prvky 272 // 3.0.2.5 Příklady monitorních informačních systémů s použitím automatizačních prvků 274 // 3.0. 3 Monitorní informační systémy v intenzívní zdravotnické péči s použitím // speciálních počítačů 278 // 3.0. 3.0 Monitor srdečních arytmií 279 // 3.0. 3.1 fiídicí počítač pro jednotku intenzívní péče 281 // 3.0. 4 Monitorní informační systémy v intenzívní zdravotnické péči s použitím // univerzálních počítačů 282 // 3.0. 4.0 Využití univerzálního počítače pro potřeby jednotky intenzívní // porodní péče 283 // 3.0. 4.1 Hodnocení změn prahu podráždění při dlouhodobé klinické kardiostimulaci pomocí počítače 285 // 3.1 Informační systémy pro specializovanou diagnostickou zdravotnickou péči 290 // 3.1.0 Diagnostické systémy s použitím automatizačních prvků 296 // 3.1.0.0 EKG automat 298 // 3.1.1 Diagnostické systémy s použitím speciálních počítačů 300 // 3.1.1.0 Speciální počítač pro určení srdeční kontraktility 303 // 3.1.1.1 Vyhodnocování dilučních křivek na speciálním analogovém počítači 304 // 3.1.1.2 Speciální počítač pro určení prostorové polohy vektorkardiogramu — Resolver 307 // 3.1.2 Diagnostické systémy s použitím univerzálních počítačů 308 // 3.1.2.0 Diagnostika EKG pomocí počítače 308 // 3.1.2.1 Analýza biologických průběhů v čase Fourierovou řadou 309 //

3.2 Informační systémy pro vyhledávání nemocných (Screeningové systémy a systémy kontrolní) 311 // 3.3 Literatura 314 // 3.4 Dodatek. Využití počítačů ve zdravotnictví 316 // 3.4.0 Literatura 319 // 3.5 Závěr 322 // 4. UZEMŇOVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ 324

(OCoLC)3871502

cnb000158453