teorie sociální stratifikace (@@20121115-14:25:05@@) -- 

0 (hodnocen0 x )

(2.5) Půjčeno:4x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2004

223 s. : il.

ISBN 80-86552-86-1 (brož.)

"Výzkumný projekt VaV - ZVZ MS6-2 zadaný Ministerstvem práce a sociálních věcí" -- Titulní list

Obsahuje tabulky, grafy, úvod

Bibliografie: s. 214-223

Soudržnost sociální - studie

Stát sociální - studie

000059299

1. Diferenciace úrovně vzdělání se zřetelem k diferenciaci kulturnosti způsobu života (Pavel Machonin a Milan Tuček) 11 // 1.1 Dvě poznámky úvodem 11 // 1.2 Historické kořeny 12 // 1.3 Současný stav a jeho příčiny 13 // 1.4 Ohrožené a zvýhodňované skupiny 18 // 1.5 Možné směry překonávání dysfunkčních sociálních nerovností plynoucích ze vzdělanostní struktury 18 // 1.6 Mechanismy upevňování soudržnosti (intermediátory, instituce) 20 // 2. Zaměstnanost a nezaměstnanost (Jaromíra Kotíková a Markéta Nekolová) 23 // 2.1 Historické kořeny a vývoj nezaměstnanosti 23 // 2.2 Současný stav nezaměstnanosti a ohrožené skupiny na trhu práce 24 // 2.3 Vliv nezaměstnanosti na život a chování jednotlivců a jejich okolí 26 // 2.4 Možné směry překonání dysfunkčních sociálních nerovností plynoucích z nerovností na trhu práce 27 // 2.5 Mechanismy upevňování soudržnosti (intermediátory, instituce) 29 // 3. Ekonomicky aktivní a neaktivní (Věra Kuchařová a Miroslav Hiršl) 31 // 3.1 Vztah ekonomicky aktivních a neaktivních u kategorií „produktivní a poproduktivní věk“ (problém důchodců) 31 // 3.2 Vztah ekonomicky aktivních a neaktivních u kategorií „předproduktivní a produktivní věk“ (problém rodin s dětmi) 39 // 3.3 Možné směry překonávání dysfunkčních sociálních nerovností ekonomicky aktivních a neaktivních v kategoriích důchodců i dětí 44 // 3.4 Mechanismy upevňování soudržnosti ekonomicky aktivních a neaktivních v kategoriích důchodců i dětí 46 // 4. Diferenciace ekonomicky aktivních dle odvětví a skupin povolání (Markéta Nekolová a Jaromíra Kotíková) 49 // 4.1 Historické kořeny a vývoj 49 // 4.2 Současný stav 52 // 4.3 Výhledy, rizika a žádoucí směry 54 // 4.4 Intermediátory a mechanismy upevňování soudržnosti 56 //

5. Diferenciace životní úrovně, příjmů a majetku ve vztahu k sociální soudržnosti (Jan Červenka) 57 // 5.1 Obecné vztahy materiálních poměrů a sociální soudržnosti 57 // 5.2 Historický vývoj 59 // 5.3 Současná situace 61 // 5.4 Role státu a vliv ostatních intermediátorů 62 // 5.5 Nástin možných kroků 64 // 6. Třídní struktura a stratifikace ekonomicky aktivního obyvatelstva (Pavel Machonin) 69 // 6.1 Historické kořeny 69 // 6.2 Současný stav a jeho příčiny 73 // 6.3 Ohrožené a nezaslouženě zvýhodňované skupiny 75 // Sociální soudržnost // 6.4 Možné směry překonávání dysfunkčních sociálních nerovností třídně // stratifikačního charakteru 76 // 6.5 Mechanismy upevňování (intermediátory, instituce) 77 // 7. Diferenciace podle etnické příslušnosti (Imrich Vašečka a Pavel Navrátil) 79 // 7.1 Historické kořeny 79 // 7.2 Současná podoba sociální soudržnosti v oblasti etnických vztahů a výhledy vývoje 82 // 7.3 Ohrožená skupina: Romové 87 // 7.4 Místo a úloha rozhodujících socializačních mediátorů, institucí a dalších vlivů 92 // 7.5 Specifické možnosti a prostředky překonávání tendencí k nesoudržnosti ve vztahu k evropskému i národnímu typu soudržnosti 93 // 8. Regionální diferenciace (Jan Přikryl) 97 // 8.1 Úvod - územní diferenciace a její vztah k sociální soudržnosti 97 // 8.2 Regiony ohrožené a regiony s mimořádně příznivými podmínkami rozvoje 99 // 8.3 Historické kořeny a vývojové faktory územní diferenciace 101 // 8.4 Současný stav diferenciace mezi ohroženými regiony a regiony s mimořádně příznivými podmínkami rozvoje 103 // 8.5 Hodnocení dysfunkčnosti a eufunkčnosti vlivu regionální diferenciace // na společenskou soudržnost 104 // 8.6 Intemediátory upevňování sociální soudržnosti 106 //

8.7 Mechanismy překonávání sociální nesoudržnosti 106 // 9. Generace a životní cyklus (Věra Kuchařová) 107 // 9.1 Historické kořeny 107 // 9.2 Současný stav a jeho příčiny 109 // 9.3 Ohrožené a zvýhodněné skupiny 116 // 9.4 Možné směry překonávání dysfunkčních sociálních nerovností 118 // 9.5 Mechanismy upevňování soudržnosti (intermediátory, instituce) 120 // 10. Rodové rozdíly (Milan Tuček) 123 // 10.1 Úvodem 123 // 10.2 Historické kořeny 124 // 10.3 Současný stav a jeho příčiny 124 // 10.4 Ohrožené a privilegované skupiny 126 // 10.5 Možné směry překonání dysfunkčních nerovností 127 // 10.6 Mechanismy upevňování soudržnosti 128 // Faktografická příloha ke studii Mechanismy sociální soudržnosti, stratifikace a role sociálního státu (dílčí studie), druhý svazek 131 // K dílčí studii 1 131 // 1.1 131 // Tabulka 1.1: Dosažený stupeň vzdělání v českých zemích v letech 1951-2001 // v % obyvatelstva staršího 15 let (bez případů nezjištěného vzdělání) 131 // Tabulka 1.2: Dosažený stupeň vzdělání zaměstnaného obyvatelstva 1993 a 1999 v % 132 // 1.2 132 // Tabulka 1.3: Vzdělanostní mezigenerační stabilita (autoreprodukce) tří základních stupňů vzdělání, vzestup a sestup v celku populace 20-69 let a v desetiletých věkových kohortách (v %) 132 // Tabulka 1.4: Vzdělanostní stabilita, strukturální a čistá mobilita celku populace 20-69 let a v desetiletých věkových kohortách (v %) // - čtyři vzdělanostní stupně (nižší vzdělání rozlišeno na základní a nižší střední odborné) 133 // 1.3 134 // 1.4 135 // Graf 1.1: Struktura vyššího sekundárního vzdělání v populaci 25-64 let (1999) 135 // 1.5 136 // Graf 1.2: Počet studentů terciárního vzdělání na 10 tisíc obyvatel 136 //

Graf 1.3: Počty nově přijatých studentů do jednotlivých úrovní terciárního vzdělání 1989-2000 136 // K dílčí studii 2 137 // 2.1 137 // 2.2 137 // Tabulka 2.1: Vybrané ukazatele nezaměstnanosti v letech 1992-2002 138 // 2.3 139 // 2.4 140 // Graf 2.1: Struktura registrované nezaměstnanosti podle délky (absolutně) 140 // Graf 2.2: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob na uchazečích celkem 140 // 2.5 140 // K dílčí studii 3 141 // 3.1 141 // Tabulka 3.1: Podíl mladých a starších osob v populaci v letech 1990, 1994, // 1998, 2000 v % 141 // 3.2 141 // Tabulka 3.2: Počet důchodců podle typu důchodů v ČR 1989-2002 (v tisících) 142 // 3.3 143 // Tabulka 3.3: V jakých domácnostech žijí důchodci (ČR 1988-2000) 143 // 3.4 144 // Tabulka 3.4: Důchody dle ČSSZ 1989, 1995, 2002, hodnoty decilů a percentilů 144 // 3.5 144 // Tabulka 3.5: Domácnosti bez ekonomicky aktivního člena s přednostou ve věku 60 let a více v % ze všech zjištěných v daném roce v celé ČR 145 // Tabulka 3.6: Domácnosti s přednostou starším 60 let a ekonomicky aktivním členem 147 // 3.6 148 // Tabulka 3.7: Domácnosti s přednostou starším 60 let 148 // 3.7 149 // Tabulka 3.8: Změny ve struktuře čistých peněžních vydání nepracujících // důchodců v % 149 // Tabulka 3.9: Vybavenost dlouhodobými spotřebními předměty v roce 2001 (na 100 domácností) 150 // 3.8 150 // Tabulka 3.10: Domácnosti podle výše příjmu v poměru k životnímu minimu podle sociálních skupin (1996-2000) v% 151 // 3.9 151 // Tabulka 3.11: Domácnosti podle relace příjmů k životnímu minimu v předdůchodovém a důchodovém věku v roce 2000 v % 152 // 3.10 152 // Sociální soudržnost // Tabulka 3.12: Podíl osob v jednotlivých decilech dle čistého peněžního příjmu na osobu v % 153 //

Tabulka 3.13: Podíl osob náležejících do jednotlivých decilů dle čistého peněžního příjmu na spotřební jednotku v roce 2000 v % 153 // 3.11 153 // Tabulka 3.14: Péče o děti v jeslích a mateřských školách 154 // 3.12 154 // Tabulka 3.15: Relace průměrné ekonomické úrovně úplných (příp. neúplných) čistých rodin v závislosti na ekonomické aktivitě (EA) rodičů a existenci dítěte v rodině (2 EA = 100) 155 // Tabulka 3.16: Relace průměrné ekonomické úrovně úplných čistých rodin v závislosti na EA rodičů (2 EA = 100) 155 // 3.13 155 // Tabulka 3.17: Procentuální podíl rodin s dětmi pobírajících přídavky na děti podle typu rodiny 156 // Tabulka 3.18: Procentuální podíl přídavku na dítě na celkovém příjmu rodiny v závislosti na počtu dětí v letech 1992, 1996 a 1999 156 // Tabulka 3.19: Podíl rodin s dětmi pobírajících sociální příplatek podle typu rodiny 157 // K dílčí studii 4 158 // 4.1 158 // Graf 4.1: Sektorová struktura zaměstnanosti v ČR v roce 1990 158 // 4.2 158 // 4.3 v 159 // Graf 4.2: Sektorová struktura zaměstnanosti v ČR v roce 2002 159 // 4.4 159 // Tabulka 4.1: Průměrné hrubé měsíční mzdy v hlavních třídách KZAM podle // odvětví za rok 2002 159 // 4.5 161 // 4.6 162 // 4.7 162 // 4.8 162 // Tabulka 4.2: Distribuce hrubých měsíčních mezd mužů a žen podle hlavních tříd KZAM v roce 2002 v Kč 162 // 4.9 162 // K dílčí studii 5 163 // 5.1 163 // Tabulka 5.1: Vývoj průměrné reálné mzdy a produktivity práce, 1989 = 100 % 163 // Tabulka 5.2: Vývoj reálné hodnoty průměrného starobního důchodu k termínům uskutečněných valorizací, 1989 = 100 % 163 // 5.2 164 // Tabulka 5.3: Parametry mzdové diferenciace v letech 1996-2002 164 // 5.3 165 //

Tabulka 5.4: Vývoj průměrné reálné mzdy podle odvětví, 1990 = 100 % 165 // Tabulka 5.5: Průměrná mzda podle odvětví v % celkové průměrné mzdy za příslušný rok 167 // Tabulka 5.6: Průměrná mzda podle sektorů v % celkové průměrné mzdy za příslušný rok 168 // Tabulka 5.7: Průměrná hrubá měsíční mzda podle hlavních skupin klasifikace zaměstnání KZAM (ISCO 88) a pohlaví (v % celkového průměru z příslušného ročního šetření) 169 // Tabulka 5.8: Mzdová distribuce podle ukončeného vzdělání v roce 2000 170 // Tabulka 5.9: Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze v %, průměrná mzda v ČR = 100% 170 // K dílčí studii 6 173 // 6.1 173 // Tabulka 6.1: Změny třídní diferenciace podle české varianty EGP v období 1988-1993-1999 v % 173 // 6.2 Charakteristika vertikální sociální diferenciace české společnosti na základě dat šetření „Deset let společenské transformace“ z podzimu 1999 173 // Schéma 6.1: Základní typologická seskupení ekonomicky aktivních jednotlivců podle postavení na statusových vertikálách 174 // K dílčí studii 7 178 // 7.1 v 178 // Tabulka 7.1: Obyvatelstvo ČR podle národností v letech 1921, 1991 a 2001 178 // 7.2 v 179 // Tabulka 7.2: Srovnání počtu příslušníků vybraných menšin v ČR podle různých zdrojů v roce 2001 179 // 7.3 v 179 // Tabulka 7.3: Obyvatelstvo ČR podle státního občanství (cizí státní občany // lze považovat za imigranty) v roce 2001 179 // 7.4 180 // 7.5 180 // Tabulka 7.4: Vývoj pocitů nevraživosti k národnostem či rasám v letech 1991-2000 (v %) 180 // 7.6 180 // 7.7 181 // 7.8 181 // 7.9 181 // 7.10 181 // 7.11 182 // 7.12 182 // 7.13 183 // Přehled 7.1: Vybrané události, které podstatně ovlivnily život Romů na našem území v 20. a 21. století 183 // 7.14 183 //

Tabulka 7.5: Specifická míra nezaměstnanosti: Romové a majorita (v %) 183 // 7.15 184 // Tabulka 7.6: Vzdělanostní struktura Romů (v %) 184 // 7.16 184 // K dílčí studii 8 185 // 8.1 185 // Tabulka 8.1: Strukturálně postižené regiony 186 // Tabulka 8.2: Hospodářsky slabé regiony 188 // 8.2 188 // 8.3 189 // 8.4 189 // 8.5 190 // 8.6 190 // Tabulka 8.3: Srovnání sociálně ohrožených okresů 191 // 8.7 192 // Sociální soudržnost // Graf 8.1. Poměr vybraných ukazatelů v jednotlivých krajích k jejich průměrné // hodnotě za ČR v roce 2000 192 // 8.8 193 // Tabulka 8.4: Podíl obyvatel starších 15 let se základním a vysokoškolským vzděláním 193 // 8.9 194 // K dílčí studii 9 197 // 9.1 197 // Tabulka 9.1: Politicko-ideové preference podle věku 2003 (v řádkových a sloupcových %) 197 // 9.2 198 // Tabulka 9.2: Míra nezaměstnanosti podle věkových skupin a pohlaví 1993-2001 198 // 9.3 199 // Tabulka 9.3: Míra ekonomické aktivity podle věkových skupin a pohlaví 1993-2001 199 // 9.4 200 // Tabulka 9.4: Složení domácností a roční příjmy na osobu podle typů domácností 2001 (v Kč) 200 // 9.5 201 // Tabulka 9.5: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd (v Kč) zaměstnanců v letech 1996-2002 podle věku a pohlaví 202 // Tabulka 9.6: Průměrné mzdy mužů a žen podle věku ve vybraných skupinách vzdělání v roce 2001 (v Kč) 202 // 9.6 203 // Tabulka 9.7: Velikost censových domácností podle výsledků sčítání lidu 1961-2001 (v %) 203 // Tabulka

9.8: Podíly jednotlivých typů censových domácností podle výsledku // sčítání 1961-2001 (v%) 203 // 9.7 204 // Tabulka 9.9: Bytová situace domácností jednotlivců a párů (aktuálně) // bez dětí 2001 204 // 9.8 204 // Tabulka 9.10: Souhrnný koeficient problémů rodin v různých fázích rodinného cyklu 2001 (1 = nejméně problémů - 5 = nejvíce problémů) 205 // K dílčí studii 10 206 // 10.1 206 // Tabulka 10.1: Nej vyšší dosažené vzdělání mužů a žen (15+) v tisících osob a % 206 // Tabulka 10.2: Oborová struktura vzdělání mužů a žen (15+) v % 206 // 10.2 207 // Tabulka 10.3: Míra ekonomické aktivity mužů a žen (15+) v % 207 // Tabulka 10.4: Socioprofesní, sociotřídní struktura a délka pracovního dne ekonomicky aktivních mužů a žen (2/2003) v % 208 // Tabulka 10.5: Podíl žen a mužů ve vysokých funkcích v roce 2002 v % 209 // 10.3 209 // Tabulka 10.6: Míra nezaměstnanosti mužů a žen za posledních pět let v % 209 // Tabulka 10.7: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných mužů a žen v tisících a % 210 // 10.4 210 // Tabulka 10.8: Relativní četnosti (%) mužů a žen v příjmových decilových pásmech (1 - nej vyšší, 10 - nejnižší) (4/2000) 210 // Tabulka 10.9: Průměrné hrubé měsíční příjmy 1998 a 2000 podle vybraných odvětví, rodu a dosaženého vzdělání v Kč 211 // 10.5 212 // Tabulka 10.10a: Dělba rolí v rodině (hodnocení stavu) v% 212 // Tabulka 10.10b: Rozdělení rolí v homogenních domácnostech vyšších, resp. středních odborníků v % 212 // Tabulka 10.10c: Pohled mužů a žen střední generace (věk 35-49 let) na dělbu rolí v domácnosti v % 212 // Tabulka 10.11 a: „Muž má vydělávat, žena se starat o domácnost“ v% 213 // Tabulka 10.11b. „Být ženou v domácnosti uspokojuje stejně jako pracovat“ v % 213 // Prameny k druh0mu svazku 214 // Literatura k oběma svazkům 217