.

0 (hodnocen0 x )

BK

Kniha pro děti, mládež

Beletrie

Brno : Blok, c1988

ISBN 80-7029-006-4

000062100

Rekat.

1 Zaklepej támhle u těch dveří, pozdrav a zeptej se... 7 // 2 Kam jsi dala noviny, maminko? Zrovna dnes jsem tam četl jeden zajímavý inzerát. 11 // 3 Tatínek nesl aktovku docela jinak než obyčejně, značně nešikovně ji držel před sebou. 16 // 4 O Čertově mlýně se ledacos vypráví... 20 // 5 Jeden — dva — tři — čtyři — počítá Barborka malá strakatá zvířátka. 26 // 6 Všechny kočky lezou po trámech, protože se jim to líbí. 33 // 7 Já se hned tak nevzdám! Prohlásil tatínek. 37 // 8 Po balkónech se toulá taková mourovatá falešná kočka. 41 // 9 Ale mohl to být nějaký divný člověk, zašeptala Lída. 47 // 10 Kousek před nimi se vynořila z křoví ohnivá koule a šklebí se hranatou hlavou, rudou jak dvířka od kamen... 52 // 11 Samé, samé nepříjemnosti. А k tomu ke všemu je ve sklepě pejsek, který má hlad. 57 // 12 Sotva spatřil kocour Borka, hrozně se rozčílil. Co tady, v jeho rajónu, pohledává ten ošklivý halama? /61 // 13 ... vlastnit pejska nemusí být vždycky jen samá příjemnost. 65 // 14 Lucie píše do rámečku velikým tiskacím písmem: BEDRNÍK PROCHÁZKA. 69 // 15 Papoušek není zvíře, ale pták. 77 // 16 A květiny se také neoblékají. 82 // 17 Barborka nejde k zápisu jen tak nepřipraveně. Zná svou adresu i datum narození... 89 // 18 Krištof měl tetu Annu rád a nechtěl, aby se jí křivdilo. 94 // 19 Ten chlapík vpředu jde jaksi zeširoka, v ruce nese demižon a nedbá, že je cesta úzká. 101 // 20 Na citrón je lepší se jen dívat. 107 // 21 Zrovna přinesli z vrátnice balíček. Je pro tebe, hlásí Lucie. 111 // 22 Kdyby to byla vepřová hlava s citrónem v rypáku, neříkám nic, pravil tatínek. Ale do této bych zakrojil opravdu nerad. 117 // 23 Podívej, Péťo, co tu mají kočiček! Uměl bys je všechny spočítat? 123 //

24 Dorty se snědí, to není žádný dar, řekne tajuplně babička. Ten teprve přijde! /129 // 25 Domino tahal kocoura. Bubák skočil na klec — a všechno to spadlo. 134 // 26 Na jabloni hvízdal jenom obyčejný kos. 141 // 27 Nastražit železa! Copak se to smí? /146 // 28 No co, rostou mu zuby, povídá Gabriela. 153 // 29 Tak se mi zdá, holky, že ten Zlatý žalud máme v kapse... 158 // 30 Jeden málo chápavý stařík bral u okénka hromadu léků. 165 // 31 Maminka si zakryla dlaněmi oči a tatínek řekl: To se mi snad jenom zdá. 172