Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 08.06.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(1) Půjčeno:1x 
BK
2. vyd.
Praha : Melantrich, 1949
581 s.

objednat
000062442
Rekat.
VĚNOVÁNÍ 5 // PŘEDMLUVA 7 // DÍL PRVNÍ. HLÁSKOSLOVÍ // Co je hláskosloví. Hláska 1 11 // I. HLÁSKY PO STRÁNCE FONETICKÉ: 12 // vzduchový proud, mluvidla 2; přehrada, hlasivky, odchod vzduchového proudu, rty 3 // Rozdělení hlásek: samohlásky 4, 5; souhlásky 6 Hláskové změny: fonetické, psychologické 7 // II. HLÁSKY PO STRÁNCE VÝZNAMOVÉ: 22 // slovní a rozlišovací význam hlásek 8; významotvomé a nevýznamo-tvomé hlásky 9 // III. SOUSTAVA HLÁSEK // A. JEDNOTLIVÉ HLÁSKY // 1. Samohlásky: 28 // a, á: přehláska a-c 10; stahování 11 // o, ó: změna ó-uó-ů, odsouvání -o, střídání (stupňování), změna ô v a, á 12 30 // u, ú, ů: změna ú-au-ou, přehláska u-i 13 // z, í: jeho různý původ, změna (dloužení) z> v í, i, odsouvání -i 14 35 // y, ý: změna ý-ej, změna (dloužení) s v ý, ? 15 37 // e, é: jeho různý původ, úžení é-í 10—17; odsouvání-e 18; pohybné a stálé e 19-, jery 20; vkladné e 21; jerové a vkladné e 22; pohybné e u předložek 23, a to neslabiěných 24, slabičných 25; pohybné e u předpon 26 38 // é 27, změna ě-e, změna (úžení) ie-í 28 // aj, áj: změna (přehláska) aj-ej 29 // oj, ój, ty, uj 30; ej (íj), éj 31; ij, yj 32; au, ou, eu 33 // 2. Souhlásky: bpmvf: změna v-u, zánik v- 34 // d t n, dt ň: d-d; t-ť; n-ň 35; dj-dz, z; tj-c 30; d||dň, ť||tň 37 j 38 // z s,ž š: zj-ž, sj-š 39 1: střední, měkké, tvrdé 40 r f: r-ř 41 c L: jejich původ 42 dz dž 43 k: k-c-č 44 g 45; ch ? 46 h: g-y-ch; g-z-ž 47 > (ráz) 48 // B. SKUPINY HLÁSEK // 1. Samohláska+samohláska 49: o + ?, a + ?, e + ?, ? + ? 50 // ? + i, ? + i, ? + i, e + i, i + a, « + *, i + u, i + e, t + t (y + a, y + U...) 51 e+e, a+e, o+e, o+o, o+a... 52 // 2. Samohláska+souhláska 53 // 3. Souhláska+samohláska 54—56 //
4. Souhláskové skupiny: Párové souhlásky znělé s neznělými: spodoba znělosti 57—58 Párové souhlásky neznělé s jedinečnými znělými 59 Znělé párové souhlásky s jedinečnými znělými 60 Zdvojené souhlásky: vlastně zdvojené, dlouhé 61—62 Dvojice příbuzných souhlásek 63 // Zubnice + sykavka 64; zubnice + splynulina 65; splynulina + sy-kavka, splynulina + t, b 66 // Jiná skupení: stj-šč-šť, slj-šl, zdj-ždž-žd 67; sk-sc, šč, sč, sť 68; sk-sc, šč, šť; žk-žc, žč, šč, šť 69; čč-čť 70 št j) ňtf ... 71; dn, dň || d 72; nb, np, nm ... 73; nk |] nsk ... <4; // stk, siř... 75 . ... ,,, // Jedinečné souhlásky za párovými 76; jedinečné j- před souhláskami 77 // C. HLÁSKY PO PŘESTÁVCE A PŘED PŘESTÁVKOU // Prestávka, klidová poloha mluvidel. Hlásky po přestávce 78 98 // Hlásky před přestávkou 79 // IV. PŘÍZVUK // Obecné výklady 80 100 // A. VÝDECHOVÝ. PŘÍZVUK // Obecný výklad 81 101 // a ) Přízvuk mimo důraz // Jednotlivá osamocená slova // Obecný výklad 82 102 // Slova trojslabičná, čtyrslabičná 83, nejméně pětislabičná 84 Skupení slov // Obecné výklady: fonetičtí a významoví činitelé, postavení slov, výslovnost 85. Hlavní přízvuk 86, vedlejší přízvuk 87. Přízvukové jednotky, příklonnost a předklonnost 88. Přízvukové rytmičnost 89 105 // Trojslabičná a delší slova 90 113 // Spojky a, i (stálé předklonky) 91 // Slova přízvukové volná 92—94 116 // Začátková slova jednoslabičná a dvojslabičná 95—97 120 // Spojení s původními předložkami: a) s předložkami jednoslabičnými 98, b) dvojslabičnými 99 126 // Spojení s nepůvodními předložkami: v postavení popřestávkovém 100—101, v postavení středovém a koncovém 102 130 // Stálé príklonky 103 134 // Nestálé příklonky: obecný výklad 104 136 //
významoví činitelé: a) důležitost ve větě 105; b) významový vztah slov 106 // fonetičtí činitelé 107 // Významové jednotky jiné než předložkové: obecný výklad 108 . 141 // 1. Jednotky dvojčlenné: a) podřadné předklonné 109—116, dvojvrcholové 117 144 // b) souřadné 118 // 2. Jednotky trojčlenné: a ) obsahově podřadné 119: typ ten váš syn 120—121; starý jazyk český 122—123; stírka českých přísloví 124 155 // b) obsahové souřadné: otec a matka ... 125 170 // 3. Jednotky čtyrslovné a delší: a) obsahové podřadné: druhá z tčch dvou kníh a pod. 126 b ) souřadné: bílý jak padlý sníh a p. 127 171 // Délka příklonných jednotek: obecný výklad 128 174 // jednotky dvojslabičné, trojslabičné a čtyrslabičné, pétislabičné a delší 129—131 b) Prízvuk při důrazu: důraz citový, vytýkavý, výrazové prostředky důrazu 132, hlavní přízvuk při důrazu, vliv důrazu na okolni slova 133 179 // B. TÓNOVÝ PŘÍZVUK // Obecný výklad. Nerovná slabičná intonace a hlubší tón. Zvoláni a rozkaz 134 184 // Citové věty oznamovací 135 186 // Otázky: samostatné doplňovací 136, zjišťovací 137, s neurčitými zájmeny 138, otázky a souvětí vylučovací 139, závislé otázky a uvozovací věty 140, otázky v jiných podřadných souvětích 141 188 // Intonace před přestávkou ukončenou a neukončenou 142 198 // V. KVANTITA HLÁSEK // Obecný výklad 143 199 // Povaha souhláskové délky 144 // Povaha samohláskové délky 145 201 // VI. SLABIKY // Stránka výdechová a sluchová; zvučnost hlásek 146 205 // Slabičné a neslabičné hlásky; dvojhlásky 147—148 // Zvučnost hlásek a slabičný předěl 149—150 209 // VII. PÍSMO A PRAVOPIS // Vedlejší (pobočné) slabiky 151 // Obecný výklad 152 212 // Písmena: hláskové písmo 153; fonetický pravopis 154;
kony pravopisu 155 // Zkratky 156 220 // Slovní znaky 157 221 // DÍL DRUHÝ. TVOŘENÍ SLOV // ÚVOD: Slovo, jeho významy; způsob slovního tvoření 158 223 // Kořen, kmen, přípony 159. Slova kořenná a kmenová. Slova etymologicky příbuzná, odvozená a základní, etymologicky osamocená a prvotní 160. Slova jednoduchá a složená 1?1. // I. ODVOZOVÁNÍ SLOV // Obecné výklady: přípony slovníkové a mluvnické 162 230 // Splývání přípon. Odvozování napodobením 1G3. Nové odvozovací přípony a nové základy 164. Přípony cizího původu 165. Významové skupiny. Živé a neživé přípony 166. Přípony s několika významy 167. Uspořádání, rozsah látky a výklad slov 168 // A. PODSTATNÁ JMÉNA // 1. Přechýlená jména (rodové dvojice) 169: 240 // a ) Maskulina z feminin 170. 6) Dvojice s různými příponami 171. // c) Dvojice s žen.podobou odvozenouz muž.: osobní jména 172, živočišná 173 // 2. Domácká jména (hypokoristika) 174—176 247 // 3. Křestní jména 177—178 253 // 4. Příjmení 179—181 258 // 5. Zdrobnělá slova 182; ztráta zdrobnělého významu 183—184; // jejich citová platnost 185 265 // 6. Zveličelá slova a jejich citová platnost 186 271 // 7. Názvy vlastností, povolání a zaměstnání 187; změny jejich významu 188 272 // 8. Názvy nositelů vlastností: maskulina 189, feminina 190, neutra 191 275 // 9. Osobní jména podle zaměstnání, povolání, společenské třídy 192 283 // 10. Osobní a živočišná jména označující původ a příslušenství 193 285 // 11. Obecná jména místní 194 289 // 12. Vlastní jména osadní: od původu obecná 195, od původu vlastní 196—197 293 // 13. Jména prostředků, nástrojů, zařízení a ústrojů 198 298 // 14. Názvy dávek, platů, poplatků, odměn 199 301 // 15. Hromadná jména 200 302 //
16. Jména činitelská 201 303 // 17. Jména značící výsledek činnosti, výrobek, přípravek 202 307 // 18. Dějová jména 203, mužská 204, ženská 205, střední 206; ztráta dějového významu 207 309 // ?. PŘÍDAVNÁ JMÉNA // 1. Adjektiva přivlastňovací 208; jejich význam 209 // 2. Adjektiva místní, prostorová: z místních jmen obecných a z příslovci // 210, z místních jmen vlastních 211, od cizích jmen 212 // 3. Časová adjektiva 213 // 4. Adjektiva vyjadřující původ z látky, ze hmoty 214 // 5. Adjektiva jakosti 215 // 6. Adjektiva vyjadřující mocenství prvku 216 // 7. Adjektiva značící podobnost 217 // 8. Adjektiva široce vztahová 218—219 // 9. Adjektiva významu dějového: obecný výklad 220, jejich typy 221—224 // 10. Účelová adjektiva 225 // 11. Zčeštěná cizí adjektiva 226 // 12. Zeslabující adjektiva 227 // 13. Zesilující adjektiva 228 // 14. Druhý stupeň adjektiv: obecný výklad 229; jejich typy 230 // 15. Adjektiva z příslovcí C. ČÍSLOVKY // Řadové číslovky, druhové, násobné 232 // D. PŘÍSLOVCE // Příslovce z adjektiv, z přechodníků, z komparativň 233, ze zájmen a z číslovek 234, ze sloves, z citoslovcí a ze substantiv 235 // E. ZÁJMENA // Neurčitá zájmena 236 // F. SLOVESA // Ze substantiv: 1. Typ kralovali, sloužili 237 // 2. Typ hostili 238 // 3. Typ imiti se 239 // 4. Typ rozuměli, bydlili 240 // 5. Typ básnili, dělali, pracovali 241 // 6. Typ barvili, jmenovali 242 // 7. Typ veslovali 243 // 8. Typ tykali 244 // 9. Typ nocovali, vrcholili // Z adjektiv: 1. Typ stárnoiiti, šedivěli, bělali 246 307 // 2. Typ btiiti 247 308 // Ze sloves: 1. Typ monti 248 309 // 2. Slovesa opětovací 249 370 // 3. Slovesa opakovací 250 373 // 4. Zčeštěná slovesa cizí 251 373 // Z příslovcí a z citoslovcí 252 374 //
II. SKLÁDÁNÍ SLOV // A. SPŘEŽKY // Obecný výklad 253 375 // Typ pantáta 254, arci 255, zdali 25G // B. VLASTNÍ SLOŽENINY // Obecný výklad 257 378 // 1. Jmenné složeniny předponové: s pra- 258, spře- 259, s arci- {ere-) 260, s roz-, rozto- 261, s nej- 262, spa-,po- 263, se so«- 2M,spolo-,polou-,půl- 265, s ne-, ni- 266 380 // 2. Slovesné složeniny předponové: s ne- 267 387 // s ostatními předponami: obecný výklad 268 ’ 387 // s do- 269, ??- 270, nad- 271,0-, cb- 272, od- 273, po- 274,pod- 275, pro- 276,pré- 277, před- 278,při- 279, roz- 280, s- (se-) 281, u-282, v-, ve-, u- 283, vy- 284, vz- (vzc-), z- 285, z- (zc-) 286, za- 287 // 3. Složeniny předložkové: Obecný výklad 288 398 // Složeniny s bez- 289, s do-, krom-, mezi-, mimo-, místo- 290, s ná-, nad-, 0-, ob-, od- 291, s po-, pod-, proti, před-,přes-, při- 292, s-, ú-, v-, z-, zá-, za- 293 // 4. Složeniny kmenové: Obecný výklad 294 408 // Složeniny s druhou částí adjektivní // 1. Typ červenobílý, novočeský a česko-ruský 295 410 // 2. Typ tmavomodrý a prvorozený 296 412 // 3. Typ sněhobílý, pravoplatný 297 413 // 4. Typ černovlasý 298 413 // 5. Typ maloměstský 299 415 // 6. Typ stoletý 300 416 // 7. Typ masožravý, málomluvný, samostatný 301 417 // Složeniny s druhou částí substantívni // 1. Typ drvoštěp, dřevorubec 302 418 // 2. Typ chvalozpěv, senoseč, kolovrat, vinopalna 303 420 // 3. Typ samouk, samostříl, samomluva 304 421 // 4. Typ dělostřelcc, dalekohled 305 422 // 5. Typ listopad, krupobití 306 422 // 6. Typ maloměštan, maloměšťák 307 423 // 7. Typ veletok, novověk, dvojčíslo 308 423 // 8. Typ stokoruna, levoboček 309 425 // 9. Typ bohočlověk 310 426 // 5. Složeniny zdvojené 311 426 // 6. Složeniny tvarové 312 427 // III. TVOŘENÍ SLOV ZKRACOVÁNÍM A Z PÍSEMNÝCH ZKRATEK 313-314 428 //
IV. TVOŘENÍ SLOV HYBRIDISACÍ 315 430 // DÍL TŘETÍ. TVAROSLOVÍ // Obecné výklady 316 432 // I. SKLOŇOVÁNÍ // Obecný výklad 317 433 // A. PODSTATNÁ JMÉNA // Jména mužská 318 435 // Neživotná // Vzor dub 319—324; pomnož, vlastní jména místní typu Hradčany 325; // jména na -en s pohybným e 326 436 // Vzor meč 327—329; pomnož, jména typu Lobkovice 330 452 // Vzor Slaný 331 457 // Životná // Vzor had 332—335 457 // Vzor oráč 336—339 468 // Vzor sluka 340 // Vzor dárce 341—342 . , 0.? // Vzer Bidlo 343, krejčí 344, hojny 34, // Pomnož, jména na -oni 346, jména «a - *47 // Jména ženská: Vzor ryba 348—351 // 8« // Vzor pani 357, máti 358, kopaná 3,9 // Jména střední: Vzor mesto 360—361 Vzor moře 362 // Cizí substantiva: 1 znom.atomaskuünaee fem aan a a a 372; // Jména zakončená samohláskou, a to maskulma 4 , 509 // neutra 373 // ?. PŘÍDAVNÁ JMÉNA // Obecný výklad 374 // Vzor chůd, chudá, chůdo 3 < o Vzor bratrův a matčin 376 // Vzor chudý Ml, plši 3,8 , v „7n // C. PŘÍ ČEŠTÍ A PŘECHODNÍKY 379 // D. ZÁJMENA // Podle přídavných vzorů týž, tentýž 380 // ... onen 388, kdo, ?? 389, já, ty, se ,90 // E. ČÍSLOVKY ... čtvero, dvi (obé, tré) 392 // kolik, málo, mnoho 39, jeden, dva, oba, tři, čtyři // II. ČASOVÁNÍ // Úvod 397 // A. JEDNODUCHÉ TVARY // Obecné výklady: přít. čas 398; rozk. neurč. způsob, příčestí, pcdst. jm. 399 // I. třída 400 // 1. Slovesa na -ci: vzor péci, peku 401 // 2. Slovesa na -ti, s kořenem souhláskovým: vzor nésti, nesu 40s kořenem samohláskovým: vzor krýti, kryji AU, psán, peru (práti) 404, třiti 405, títi, tnu || vžiti 406,/motm 407 // II. třída: vzor minouti \\\ isknouti 408-409 // III. třída: vzor umlti (tlíti) || trpěli (bditi) 410—412 // IV. třída: vzor prositi 413—414 //
V. třída: vzory dilati, vúzati, sypali 415—419 VI. třída: vzor kupovali 420 // Některá slovesa zvláštní: báti se, stáli, býli, chtiti, jisti, min, spán, věděli // B. OPSANÉ (OPISNÉ) TVARY // Obecný výklad 422 // 1. Rod činný // Rozkaz, způsob, oznamov, podmiňov. zp. 423 // 2. Rod trpný 424 // zp. budoucí, oznamov, zp. předminulý, // ... ... ...
cnb000714216

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC