Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 11.03.2023. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(0.5) Půjčeno:1x 
BK
Biografie
1. vyd. v SNKLHU
Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955
399 s., 10 s. obr. příl. : il. : 21 cm

objednat
Obsahuje bibliografii a jmenný resjtřík
Přehledná historická práce o české hudbě barokní, předklasické a klasické (od konce stol. 17. do obrození) shrnuje v hlavních rysech výsledky dosavadního bádání, rozptýleného po časopisech a dílčích monografiích. Jednotlivékapitoly jsou věnovány operní tvorbě, hudbě světské i církevní, českému umění nástrojařskému. Zvláštní pozornost se zabývá významem českých kantorů-muzikantů, i životem a dílem hudebních emigrantů. Stejně jsou sledovány cizíhudební vlivy u nás, jako na př. italská opera v Čechách nebo Mozartovo vítězství v Praze. Připojená podrobná bibliografie obsahuje také některé důležitější disertační práce a dosud nevydané rukopisy. Jsou zde sepsány všechnystarší i novější tisky skladeb barokního období. - Doplňkem přítomného díla je spis téhož autora "Lidové zpěvohry a písně z doby roboty" (SNKLHU 1954).
000066498
Rekat.
Úvod 7 // Znaky hudebního baroka. Barok v evropské hudbě 15 // Období generálbasové — Rok 1600 přibližným rozhraním renesance a baroka — Vývoj barokové opery — Benátský a neapolský sloh — Francouzská opera — Vítězství italské opery v rakouských zemích v 17. století — Komická zpěvohra — Italské oratorium — Oratorium vídeňské a německé — Hudba nástrojová — Katolická církevní hudba 17. století // II. První a druhé období baroka v českých zemích. Opera 26 // Politické a náboženské poměry v druhé polovině 17. století — Monodie — Italský vliv u nás — Domácí produkce — Sixt z Lerchenfelsu a j. — Rekatolisace — Hudba v rukou církve a šlechty — První italské dvorské opery v Praze — Fuxova slavnostní korunovační opera a další zpěvohry — Sporckovo divadlo a pražská opera pod benátským vlivem — Zánik prvních divadel // III. Barokní opera a instrumentální hudba ? nás v první polovine // 18. století 42 // Nové pražské divadlo v Kotcích — Neutěšené válečné poměry // — Rychlé střídání divadelních impresariů: Mingotti, Locatelli, Kurz-Bernardon, Bustelli — Šlechtická divadla — Míča a Jaroměřice — Vídeňsko-italské vlivy — Čeští instrumentalisté a hudebníci z Čech ve stálých šlechtických službách — Trubači — Šlechtické akademie — Lidoví hudebníci — Židovské cechy — Světská produkce v klášteřích — České taneční prvky v suitách i jiných skladbách // IV. Církevní hudba v českých zemích v letech 1650—1700 57 // Kancionály — Úpadek literátských sborů — Adam Michna z Otradovic — J. Vejvanovský —- J. Meltzelius — Počátky kostelní arie v českých zemích — Vnikání figurální hudby do klášterních kůrů — Jesuitský hudební barok — ?. a V. Pelikán
— Fr. X. Wentzelius — Morava // V. Vrcholné období českého baroka po r. 1700. Církevní hudba 75, // Všeobecný ráz církevních komposic — Benátsko-vídeňský vliv — J. L. Dukát — Č. Vaňura — J. A. Plánický a j. — Cizí barokní skladatelé u nás — Boh. Černohorský — Jan D. Zelenka — Šimon Brixi — Gunther Jakob — Evangelická hudba na Slovensku // VI. Nástup třetího období českého hudebního baroka 99 // Neapolské skladby u nás. — J. Kr. Gayer — J. J. Brenntner — A. Reichenauer — Dvě významné barokní církevní slavnosti — Svatojanské skladby, písně — Mariánské zpěvníky — Katolické i evangelické kancionály — J. Zach — Fr. Tůma — J. N. Seger — Fr. V. Habermann — J. A. Sehling — Sepolcra — Lidovější ráz kostelní hudby — Theoretikové: Janovka, Vogt, Behm, Kriedl — Vliv hudební estetiky na praxi // * VII. Rozklad baroka. Doba brixiánská. Předklasicismus 126 // Politické poměry v Čechách — Zápas lidu s feudalismem — Galantní styl rokoka a převaha lidových prvků — Fr. X. Brixi — Pastorální skladby — Haura — D. Brosmann a jiní — Syrůček, Posselt, Šenkýř, Ivanschitz // VIII. Kantoři barokního období 14? // Učitelské poměry v 17. a 18. věku — Důležitější kantoři: J. Paus — V. Haan — Vikt. Brixi — J. Šarapatka — J. J. Ryba starší — O. Poddaný — T. M. Koutník — J. I. Linek — Fr. Pokorný — V. J. Moravec — R. Erben — K. Loos — V. Kloos — V. Kopřiva zvaný Urtica — Rod Kopřivů — T. Kuznik — Fr. Kohl // IX. Italská a domácí opera a oratorium v českých zemích v letech sedmdesátých az osmdesátých 18. století 155 // Krise italské opery — Gluck — Pražský italský repertoár po r. 1760 — Impresariové Bustelli, Molinari, Bondini — Italská buffa v Praze —
Flor. L. Gassmann — J. A. Koželuh na pražské scéně — Čeští kapelníci — Myslivečkovy pražské premiéry — Myslivečkova i jiná oratorní produkce v pražských chrámech — Jiní domácí autoři oratorií — J. L. Oelschlegel — Rozkvět opery v Brně a Olomouci — Bratislava a její umělecký život — Vývoj singspielu — Singspiel v Kotcích — Lidové moravské "opery" — Lidová opera a singspiel na pražské scéně i jinde — Léta osmdesátá — V. Müller — Lidové písně — Tance // X. Nástrojařské uměni v českých zemích v 18. století // Instrumentální hudba na šlechtických zámcích — Doklady hudební produkce v klášteřích od poč. 18. století — Houslařské umění v 17. a 18. věku v Čechách — Varhanáři a stavitelé klavírů — Dřevěné nástroje dechové — Loutny // XI. životni osudy českých emigrantů druhé poloviny 18. veku // Hlavní proudy emigrační — J. V. Stamic a jeho rod — Fr. X. Richter — A. Filtz — J. Čárt V. a K. Spurný — J. Krump-holz — J. Kohout — J. V. Stich — L. L. Dusík — A. Rejcha — Jos. Mysliveček — V. Pichl — Fr. Ben. Dusík — H. A. Jelínek — Jan Vaňhal — Leop. A. Koželuh — J. A. Štěpán — Jos. Jelínek — Fr. Ad. Míca — Pecháček, Cibulka, P. L. Mašek, Kauer — Pavel a Ant. Vranický — Fr. Kramář (Krommer) — V. Jírovec — J. V. Voříšek — Bendův rod, Fr. a Jiří Benda, Josef Benda — Fr. I. Lauska — Fr. A. Rössler-Rosetti — A. Bečvařovský a jiní — M. Kamienski, J. Stefani — Fr. X. Blyma, J. Práč a j. // XII. Co dali naši emigranti a domácí skladatelé nám i svetu v instrumentální a dramatické tvorbě // Rodící se nová forma sonátová — Vývoj předklasické a klasické symfonie — Úloha českých skladatelů a jejich podíl na tomto vývoji —
Mannheim a Jaroměřice — Hudební charakteristika skladatelů instrumentálních forem : J. V. Stamic a ostatní krajané v Mannheimu — Fr. V. Míča — Mysliveček — Programo-vost skladeb v 18. století — Kohout — Štěpán — Vaňhal — Pichl — Jírovec — Leopold Koželuh — Volánek — Fr. Ad. Míča — Kauer — Kramář (Krommer) — Černý, P. L. Mašek, Stadler — Vranický — Voříšek — Krumpholz, Stich (sólový koncert) — Rössler-Rosetti — Lauska — Jiří Benda, Praupner (melodram) —Josef Benda — Dušek — V. V. Mašek — Fr. L. Dusík — A. Rejcha — Čeští virtuosové a hudebníci, zvi. v emigraci — Šlechtické kapely v druhé polovině 18. století — Příčiny emigrace // XIII. Církevní hudba v době klasicismu // Nový duch doby josefínské a dvorská nařízení — Zrušení literátských bratrstev — Sloh církevní hudby posledních desetiletí 18. století — Jan A. Koželuh — V. V. Mašek — Jan Kř. Kuchař — Kar. Bl. Kopřiva — V. J. Praupner — Aleš Parízek — K. Kumpošt — St. Laube — Kaj. Vogl — F. Volkert — J. Práchen-ský — Em. Faulhaber — Církevní hudba emigrantská: Jan Vaňhal — Fr. Kramář (Krommer) — J. Mysliveček — Rössler-Rosetti — V. Pichl — V. Jírovec — Leop. Koželuh — P. Vranický — Morava: P. Gravani — J. Brixides — Lauska — Řádoví kněží jako ředitelé kůrů — Světští chorregenti — Instrumentalisté a zpěváci — Slovensko — Úpadek hudebnosti kostelní — Evangelíci // XIV. Čeští kantoři druhé poloviny 18. století 319 // Hudebnost českého venkova — A. M. Krommer — Jan Jos. Dusík — Dan. Milčinský — V. Chmelenský — Jos. Jakoubek // — K. Stross — A. Schilcha — Dom. Škroup — M. Broulík — F. Doubravský — V. Jánský — Fr. Kadleček —
Hartmann, Kypta, Macek, Romováček a j. — Ant. Borový — J. A. Dragoun — Taške — Fr. Lohr — Votrhánek --Jakub Jan Ryba ml. — Ryba jako theoretik a jiná theoretická díla té doby — J. Heš — Slovensko — A. Škultéti // XV. Nový duch. Mozartovo vítězství v Praze 332 // Změněné poměry za vlády Marie Terezie a především Josefa II. — Centralismus a germanisace — Snahy lidu po svobodě a rovnoprávnosti — Měšťanský stav přejímá dědictví aristokracie — Otevření Nosticova divadla r. 1783 — Mozartovo vítězství v Praze za Bondiniho — ,,Figaroíc a ,,Don Giovanni“ — Guarda-soni — První kritiky — Mozartův ,,Titus“ — Stavovské divadlo (1798) — Mozartova nová orientace a český mozartismus: V. J. Tomášek, J. A. Vitásek, B. D. Weber. // XVI. Čeští lidoví autoři spojovacím článkem ? vítězství národního hudebního uměni 341 // Zdravé jádro českého lidu — Národní uvědomění venkova — Praha ,,lidová“ — ,,Bouda“ a její český divadelní repertoár — České překlady zpěvoher — Vynikající italští pěvci na pražských divadelních prknech 18. století — Vynikající čeští pěvci — Zpěváci českých představení — První tištěné české umělé písně — Sborová tvorba, společenské bály a reduty v prvních desetiletích 19. století — Vítězství národních snah a české hudby // Závěr 353 // Zkratky v bibliografii 358 // Starší a novější tisky a) doby barokní 359 // b) doby předklasické a klasické 360 // Bibliografie 365 // Jmenný rejstřík 379 // Seznam vyobrazení 394 // Obsah 395
(OCoLC)85446799
cnb000720607

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC