.

0 (hodnocen0 x )

(8.3) Půjčeno:115x 

BK

Příručka

Vyd. 26., Ve Fortuně 2. vyd.

Praha : Fortuna, 1998

246 s. ; 21 cm

ISBN 80-7168-555-0 (brož.)

Upravené vydání podlePravidel českého pravopisu z r. 1993

Dotisk 2002

Obsahuje úvod, poznámku, rejstříky

Čeština - mluvnice a pravopis - příručky

000105486

ÚVOD // Obecné poučení o jazyce // /namu •-lo\ 5 Ja/ykovy styl. styl hovorový, odborný (odborné lecký: slang, argot. 6. Místní nářečí a jejich skupiny. — Vývoj čcskéh • ho slov ní zásoby, stránky hláskové i mluvnické stavby. 7. Slovanskí • lení, východní a jižní).— Jazyk slovenský. v .mzyky i/Upaj // I. HLÁSKOSLOVÍ — SPISOVNÁ VÝSLOVNOST // Hlásky a slabiky... // X. Hláska: slabika. 9. Samohlásky, souhlásky, hlásky slabikotvorné. 10 Artikul (článkování) hlásek. UaLC // Samohlásky... .1 .. // II. Samohlásky podle artikulace: samohlásky krátké a dlouhé; dvojhlásky. 12 Psa~ ní samohlásek (//. ft; і/у/, í/ý j; písmeno é). 13. Dlouhé samohlásky; střídán? dlouhých a krátkých samohlásek. // Souhlásky...• - - - ÝiM // 14. Rozdělení souhlásek podle účasti hlasivek, podle způsobu artikulace a podle místa artikulace. 15. Psaní souhlásek. // Přízvuk... // 16. Slovní přízvuk hlavní, vedlejší. 17. Přizvukováni předložek; slova nepřízvučri — příklonná; príklonky. // Spisovná výslovnost...• .гтШЯ // 1X. Spisovná výslovnost. 19. Spisovná výslovnost jednotlivých hlásek; délka samohlásek. 20. Spisovná výslovnost skupení samohlásek, předložek zakončených na souhlásku před samohláskou, znělých souhlásek před pauzou. 21. Výslovnost souhláskových skupin. 22. Výslovnost přejatých slov, // II. PRAVOPIS // 23. I. Písmo; pravopis 2. Pravidla českého pravopisu

z r. 1993 (vydání školní a tzv // akademické)...- ■ // Označování hlásek písmeny... • • • // 24. Písmo hláskové. 25. Odchylky v psaní slov domácích: psaní i. ѓа УР ЈЅИ písmeno <’ po rotných souhláskách; psaní souhlásek párových; psaní ргеарјИЧ И ložek s. z. 26. Psaní přejatých slov obecných a jmen vlastních. 27. rsani písmen. 28. Psaní zkratek a značek. 29. Hranice slov v písmu: příslovecn P spojovací čárka: dělení slov. 30. Členící znaménka. ЗI. Zásady a úkoly С6ЅШ vopisu: pravopis jako prostředek tvarosloví a skladby. // III. TVAROSLOVÍ (NAUKA O STAVBĚ SLOV) .. // Slovo a jeho význam... ...• .V-. Jova Pln°’ // 32. Pojem slova. 33. Význam slova: věcný a mluvnický (gramaticKýt. významová a gramatická. // /oúsoh? 1 VOŕvnld vozo ván im. 35. Tvoření slov skládáním. 36. Zkracování slovních // « //  oření |va,r“ v kmen. koncovka (pádová, osobní): tvary jednoduché a složené. // Tvořeni tv . 47 //  c/vToheb ná a neohebná. 39. Jména (podstatná, přídavná, zájmena a číslovky) !S •Sl’."a-,cné a mluvnické významy. 40 Slovesa: slovesné tvary určité a neurčite. * i!r vhebné druhy slov: příslovce, předložky, spojky, častíce a citoslovce 42 Přejedslovních druhů. podstatná jména // „/-пит a tvoření... 50 // ’• p0jslainá jména neodvozená, odvozená. 44. Odvozování příponami: názvy imh věcí", vlastností, dějů a vztahů; slova

zdrobnčlá. 45. Odvozování předponami. // Rod a číslo ... 52 // 16 Rod jmen; mužská jména životná a neživotná; tvoření jmen rodu ženského. 47. Oslo jednotné a množné; jména hromadná, látková a pomnožná. 48. Tvary dvojné. Pády a jejich význam... 55 // 49. Pády. 50. Vokativ; ostatní pády: jejich větná platnost. Pády (vazby) předložkové. 51. Významy prostých pádů. // Skloňování podstatných jmen...58 // 52. Obecná charakteristika. 53. Přehled skloňování podstatných jmen a jeho vzorů. // Skloňování mužské...60 // 54. Obecná charakteristika. 55. Skloňování podstatných jmen bez koncovky v l.pá-déjedn. čísla. 56. Dvojí koncovky těchto vzorů u jmen neživotných a životných. 57. Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním u jmen zakončených na obojetnou souhlásku. 58. Skloňování podstatných jmen r. muž. s koncovkou v 1. pádě jedn. čísla {předseda, soudce). Jména na -é (-e) (hrabě, kníže). 59. Jména na -i (krejčí). // Skloňování ženské...67 // 60. Obecná charakteristika. 61. Přehled skloňování a vzory. 62. Poznámky к tva-гіип-бЗ. Kolísání mezi vzory píseň a kost. jako Olomouc. Boleslav. 64. Jména ne-’f; "dli; jména na -i (pani. průvodčí). // Skloňování střední...70 // 65. Obecná charakteristika. 66. Přehled skloňování a vzory. 67. Poznámky к tva-68. Jména semeno, rameno apod.; lýtko, bedro, dvířka, vrátka. // S’Jbmčny hlásek v kmeni // ’Oh podstatných

jmen...73 // ■ brněny koncových souhlásek v kmeni; střídání krátkých a dlouhých samohlá- // Bgnr--iybné e. // 7q sk|l-ní skuPiny skloňování podstatných jmen...74 // Skloň °rVán’ Pomno*n>’ch jmen míst a svátku. 71 Skloňováni osobních jmen. 72 B"0bnfch>  statných jmen cizího původu (obecných i vlastních jmen místních // JJtoAVNÁi JMÉNA // Ä“ ,v?řcní ‘ ...?8 // ,°z®ifeně M cí1.arak,er’sl‘ka- 74. Význam přídavných jmen podle tvoření. 75. Nej-*°d jmen PříP°ny přídavných jmen odvozených od jmen podstatných; od sloves Ѓ Pndavných; z pádů předložkových; přídavná jména složená. // Stupňování...82 // 76. Tvořeni druhého a třetího stupně. // Tvary a jejich významy...83 // 77. Mluvnické významy a větná platnost přídavných jmen; zpodstatnělá přídavná jména. // Skloňování přídavných jmen...84 // 78. Obecná charakteristika. 79. Tvary základní (vzor mladý a jarní). 80. Tvary jmenné (vzor šťasten). 81. Přivlastňovací přídavná jména (na -ův a -in). // ZÁJMENA // Význam a druhy; tvary a jejich významy...87 // 82. Obecná charakteristika. 83. Druhy zájmen podle významu. 84. Mluvnické významy zájmen; zájmena rodová, bezrodá. // Skloňování zájmen...90 // 85. Obecná charakteristika. 86. Zájmena bezrodá (já. ty, sek 87. Zájmena rodová: a) Skloňování zájmenné (ten, náš). 88. Zájmeno třetí osoby a zájmeno vztažné jenž. 89. Neurčité zájmeno všechen.

90. b) Skloňování podle přídavných jmen; zájmeno týž, tentýž. 91. Zájmena přivlastňovací (můj, tvůj, svůj). // ČÍSLOVKY // Význam a druhy...96 // 92. Význam a druhy číslovek. // Tvary a jejich užívání...97 // 93. Mluvnické významy číslovek; spojování s počítaným předmětem. // Skloňování číslovek...98 // 94. Skloňování číslovek řadových, druhových a násobných. 95. Skloňování číslovek základních. 96. Tvary číslovek neurčitých. // SLOVESA // Význam a tvoření... 100 // 97. Význam sloves a jejich druhy: slovesa předmětová (přechodná, nepřechodná), bezpředmětová; slovesa zvratná; slovesa plnovýznamová a pomocná; sloveso sponové (spona). 98. Tvoření sloves příponami a předponami. // Mluvnické významy; vid a rod...102 // 99. Mluvnické významy sloves. // A. Vid... 102 // 100. Slovesa dokonavá, nedokonavá, obou vidová; slovesa násobená a nenásobená. // B. Rod slovesný... 104 // 101. 1. Rod činný a trpný. 2. Vyjadřování trpného rodu: a) opisným tvarem trpným, b) zvratnou podobou slovesa. // Tvary slovesné: jednoduché a složené; určité a neurčité... 105 // 102. Tvary jednoduché: kmen (přítomný, minulý), koncovky; tvary složené. // 103. Tvary určité a neurčité. // Tvary určité...107 // A. Osoba a číslo... 107 // 104. Tvary vyjadřující osoby a číslo. 105. Osobní koncovky. 106. Označování jmenného rodu a životnosti. // B. Čas..._... 109 // 107. Čas

přítomný, budoucí a minulý. 108. Význam přítomných tvarů. // C. Způsob... І10 // 109. Způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací (přítomný a minulý). // Tvary neurčité...ill // 110. Infinitiv. 111. Přechodníky podle tvaru a významu. 112. Tvoření přechodníku přítomného a minulého. 113. Příčestí činné a trpné. 114. Přídavná jména slovesná. // 115. Podstatná jména slovesná. // Tvoření tvarů slovesných (časování)...116 // A. Tvary jednoduché ...116 // 116. Tvoření tvarů z kmene přítomného a minulého. 117. Třídění sloves podle tvaru 3. os. jedn. čís. přít. času. 118. Přehled tříd a vzorů pravidelných sloves. // Třída první ... . 119 // 119. Zařadění sloves. 120. Vzory tvrdé nese, bere. 121. Vzor měkký maže. // 122. Vzory smíšené peče, umře. // Třída druhá... . 123 // 123. Zařadění sloves. 124. Vzory tiskne, mine. 125. Vzor nepravidelný začne, zajme. // Třída třetí...126 // 126. Zařadění sloves. 127. Vzory kryje, kupuje. // Třída čtvrtá...128 // 128. Zařadění sloves. 129. Vzory prosí, trpí, sází. // Třída pátá...131 // 130. Vzor dělá. // Slovesa nepravidelná ... 132 // 131. Být, jíst, vědět, chtít. // B. Tvary složené... • 134 // 132. Čas budoucí, čas minulý, podmiňovací způsob (přítomný a minulý), opisné tvary trpné. // PŘÍSLOVCE ... • • 136 // 133. Význam příslovcí. 134. Jejich tvoření; příslovečné spřežky, jejich

psaní. // 135. Stupňování příslovcí. // PŘEDLOŽKY... 138 // 136. Význam předložek; předložky vlastní a nevlastní. 137. Neslabičné předložky. // 138. Vazby předložek. 139. Užívání předložek; opakování předložek. // spojky a Částice...141 // 140. Spojky souřadicí a podřadicí. 141. Částice, význam částic. // CITOSLOVCE...142 // 142. Význam citoslovcí; jejich úloha ve větě. // IV. SKLADBA // Věta a souvětí...143 // 143. Obecný výklad. // Druhy vět podle postoje mluvčího...143 // 144. Věty oznamovací, tázací, žádací a věty zvolací. 145. Věty kladné a záporné (zápor větný); členský — slovní. // Mluvnická stavba věty...146 // A. Větné vztahy a větné členy ...146 // 146. Skladební dvojice; člen řídící a závislý; shoda, řízenost, tzv, přimykání. 147. Základní členy větné (podmět, přísudek). 148. Rozvíjející členy větné. 149. Několikanásobný člen větný; významový poměr členů v několikanásobném členu větném. // B. Věty podle členitosti...149 // 150. Věty dvojčlenné, věty jednočlenné (slovesné a neslovesné: citoslovečné a jmenné; infinitivní, příslovečné a částicové). // C. Zvláštnosti větného členění... • • - 150 // 151. Oslovení, citoslovce; samostatný větný člen; vsuvka. 152. Věta neúplná. // D. Pořádek slov; zvukové prostředky věty ...152 // 153. Pořádek slov. 154. Větný přízvuk, důraz, intonace (melodie).

Věta jednoduchá... .154 // 155. Věta holá, rozvitá, věta s několikanásobným podmětem nebo s několikanásobným přísudkem. // Základní členy větné (ve větě dvojčlenné) // Podmět a přísudek...154 // 156. Podmět a přísudek. 157. Podmět vyjádřený a nevyjádřený; podmět všeobecný. 158. Přísudek slovesný a jmenný (se sponou a beze spony). 159. Shoda přísudku s podmětem. 160. Pravidla o shodě přísudku s několikanásobným podmětem. Rozvíjející členy větné ...160 // 161. Obecný výklad. // Předmět...•••■;.: l6.° // 162. Předmět; vazby předmětových sloves a přídavných jmen; předmět několikanásobný, rozvitý. // Přívlastek a přístavek; doplněk...163 // 163. Přívlastek. Shodný, neshodný, několikanásobný, rozvitý; těsný a volný. // 164. Přístavek. 165. Doplněk (příd. jméno v doplňku; několikanásobný, rozvitý). Příslovečné určení...166 // 166. Příslovečné určení a jeho druhy. // Vazby (konstrukce) přechodníkové; // vazby (konstrukce) s infinitivem...168 // 167. Vazba přechodníková. 168. Vazba infinitivní. // Souvětí...169 // 169. Souvětí souřadné a podřadné; věta hlavní a vedlejší, řídící a závislá; spojovací // výrazy. // Souvětí podřadné... • ■ • 169 // 170. Věty spojkové a vztažné. 171. Druhy vět vedlejších: věty podmětné, předmětné, přívlastkové, doplňkové, přísudkové. 172. Vedlejší věty příslovečné: místní,

časové, způsobové, příčinné (důvodové), účelové, podmínkové, přípustkové. // Souvětí souřadné...173 // 173. Poměr vět v souvětí souřadném. 174. Druhy souvětí souřadného: slučovací, // stupňovací, odporovací, vylučovací, důsledkové, příčinné (důvodové). // Složité souvětí...175 // 175. Typy složitých souvětí. // Volné spojení vět. Reč a otázka přímá...176 // 176. Volné spojení vět. 177. Řeč (otázka) přímá a nepřímá. // pODATEK PRVNÍ: O VÝZNAMU SLOV A O SLOVNÍ ZÁSOBĚ // Význam slova...178 // 178. 1. Slovo a slovní zásoba. 2. Slovníky spisovné češtiny. 179. Obecný a určitý význam slova. // Významové vztahy mezi slovy...179 // 180. Slova jednoznačná a mnohoznačná (význam základní a přenesený). 181. Homonyma. synonyma, antonyma. 182. Citové zabarvení slov (lichotivé, hanlivé). // 183. Rozlišení slov (a jejich významů) podle jiných příznaků. // Slovní zásoba a skupiny slov v ní...182 // 184. Skupiny slov příbuzných podobou a významem nebo spojovaných podle významu. // Změny slovní zásoby a její obohacování ...183 // 185. Přejímání slov z cizích jazyků. 186. Univerbizace a multiverbizace. // Jména vlastní...184 // 187. Vlastní jména osobní a místní a jejich vznik. // DODATEK DRUHÝ: O SLOHU A SLOHOVÉM ROZLIŠENÍ JAZYKOVÝCH PROJEVŮ...186 // 188. Pojem a podstata slohu. Dorozumívání (komunikace). Jazykový projev; autor (mluvčí a pisatel)

a příjemce (adresát jazykového projevu). // 189. I. Objektivní a individuální činitele jazykového projevu. 2. Zaměření, prostředí a cíl jazykového projevu. 190. Sloh projevů mluvených a psaných. 191. Stylové oblasti (sféry); funkce jazykových projevů. 192. Slohové rozvrstvení jazykových prostředků. 193. Slohové postupy a útvary; jejich určující znaky a vlastnosti. 194. Rysy a vlastnosti slohových projevů. // DODATEK TŘETÍ: O ČESKÉM JAZYCE SPISOVNÉM A JEHO VÝVOJI POČÍNAJE OBDOBÍM HUMANISMU // Vývojová období (počínaje 15. stoletím)...193 // 195. Uvod. Přehled jednotlivých období. 196. 1. Období českého humanismu a českobratrství: Adam z Veleslavína, J. A. Komenský. — Bible Kralická. — Jan Blahoslav: Gramatika česká. // 2.0bdobí českého baroka a jeho hodnocení v současnosti. // 3. České národní obrození: a) Josef Dobrovský a jeho dílo mluvnické a práce slovotvorné, b) Josef Jungmann a jeho velké dílo slovníkové, překlady uměleckých děl, vytváření českého odborného názvosloví a práce stylistické. // 4. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století: a) Jan Gebauer: Historická mluvnice jazyka českého a Slovník staročeský. — Mluvnice školské a Pravidla českého pravopisu (1902). — Gebauerovi žáci. b) Josef Zubatý, jeho práce mluvnické (syntaktické) a výklady etymologické. — Žáci J. Zubatého. // Období od let dvacátých a třicátých do současnosti...196

// a) Vilém Mathesius a Pražský lingvistický kroužek (pražská škola funkční a strukturální); programové teze z r. 1929. b)B. Havránek a česká teorie spisovného jazyka a jazykové kultury. Jan Mukařovský a jeho žáci (F. Vodička a další) v oblasti literárněvědní, f) Cvičebnice českého jazyka (I — IV, 1933 — 1936) za vedení B. Havránka. VI. Šmilauer, Nauka o českém jazyku (1971). g) Zřízení Ústavu pro jazyk český (v r. 1946) a jeho činnost na různých úsecích bá- // dání o jazyce, zvláště českém. — Jazykovědná činnost pracovníků vysokých škol // Stručný přehled základních prací z jednotlivých úseků bádání o českém ja- // zyce ■ • 200 // 1. Práce mluvnické: a) syntaktické, b) tvaroslovné, c) tvoření slov; 2. práce lexiko-logické, lexikografické; onomastické; 3. práce stylistické. // Poznámka...204 // REJSTŘÍK VĚCNÝ ...207 // REJSTŘÍK SLOV, SLOVNÍCH PRVKŮ A TVARŮ...226 // OBSAH ...240

(OCoLC)40091366

cnb000366682